Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: "Konference" aneb velké shromáždění vesnic kolem Bayanga Didi

"Konference" aneb velké shromáždění vesnic kolem Bayanga Didi

Křesťanské komunity ve vesnicích jsou obecně velmi chudé (stejně jako vesnice samotné). Jednou ze starostí misionářů je proto podporovat tyto malé komunity, aby zvládaly samostatně fungovat, aby lidé měli aspoň minimum prostředků na vlastní živobytí. A také mohli pomáhat chudým a podpořit svého katechetu, který jim poskytuje službu jakéhosi animátora.

Je to ale velmi obtížné, zvláště v oblastech, kde je v oběhu málo peněz a kde služby (škola, zdravotnictví) buď vůbec neexistují nebo jsou velmi drahé.

Tamní křesťané proto vymysleli kuriózní model samofinancování, který spojuje užitečné (vzdělávání a osvěta) s příjemným (setkat se a slavit).

Ve čtvrtek 21. dubna se mi podařilo opustit Bangui, byť jsem byl trochu pochroumaný po pádu na staveništi... Do Baora jsem dorazil večer, v rychlosti jsem se připravil na odjezd následující den do Bayanga Didi.

V pátek tedy vyrážím brzy, už kolem 5:30. Kupodivu je mlha, ale zároveň minimální provoz (0 kamionů, 0 aut, 0 motocyklů a 1 opice!).

Do Bayanga Didi přijíždím kolem 9:00, pro upřesnění - ujel jsem jen 80 km. Na místě je už vše připravené: křesťané z deseti vesnic, ať už více či méně vzdálených (od 5 do 30 km), dorazili už den předem pěšky. Je jich velké množství, kolem 300 přítomných, plus místní komunita z Bayanga Didi. Účastníci přispěli drobným příspěvkem, který bude použit na úhradu části nákladů na jídlo a různé služby (hygienické potřeby, mýdlo, ozvučení atd.).

A hned začínáme. Dopoledne je určené pro prezentace jednotlivých vesnic, to vše za zpěvu sborů (strhující!). V poledne je přestávka na oběd, který připravila vesnice. Pro tuto příležitost koupili krávu, v noci ji naporcovali a začali chystat maso. Děje se to v místnosti, která sousedí s mým pokojem, takže s ubýhajícím časem cítím stále silnější vůni.

Odpoledne pokračujeme katechezí, jejíž téma je svátost smíření, po ní následuje mše svatá. To vše se odehrává mimo kapli, která není dostatečně velká, aby se tam všichni zájemci vešli.

V sobotu po ranní mši v 6:30 a po kávě přistupujeme k hlavnímu tématu, kterým je “mabe na kusala” (víra a práce). Je zvlášť zajímavé, že toto téma navrhli sami účastníci a že zájem o něj je veliký. Jak víra ovlivňuje můj život?

Odpoledne se spustí krátký déšť, který příjemně osvěžil vzduch a připravil nás na nejvíc očekávanou chvíli: tanec těch, kteří přinesou dary (“dodo ti dimes”). Každý účastník, vesnice po vesnici, tančí, zpívá a přináší své dary. Nejštědřejší vesnice (ta, která nabídne nejvíc), dostane všechno! Některé vesnice dokážou nabídnout kolem třiceti eur, ale ta vesnice, která nakonec vyhrává, je právě Bayanga Didi. Nabídne téměř 150 eur. Jsou to značné částky, které se jsou nabízené s radostí a hrdostí.

Celková částka darů je přibližně 500 eur. Tato částka bude použita komunitou Bayanga Didi pro potřeby kostela: ozvučení, hudba a jiné.

Součet finančních darů a vítěz ale zůstávají utajeny až do dalšího dne. V neděli, po několika hodinách, během nichž zpovídám, slavíme mši a uděluji křest čtyřem malým dětem, je vyhlášena vítězná vesnice Bayanga Didi a také vesnice, která bude příště organizovat takovouto konferenci. Bude to Sinaforo.

A po tom všem odjíždím, sice stále trochu kulhající, ale šťastný.

Un po' di pioggia, giusto per togliere la polvere
Un petit peu de pluie, juste pour enlever la poussière

Una batteria, una stampantina, e 2 giovani intraprendenti stampano sul posto le foto!
Une batterie, une petite imprimante, et 2 jeunes entreprenants impriment sur place les photos!