čtvrtek 25. listopadu 2021

Návštěvy

 

 

 

Návštěvy


Do mnoha zemí vysílá papež velvyslance, kteří nesou titul “nuncius”. Plní dvojí funkci -jsou jednak součástí místní církve a zároveň komunikují s vládami. I ve Středoafrické republice funguje nunciatura. V těchto dnech naše diecéze Bouar přivítala na týdenní návštěvu nuncia Mons. Santiaga de Wit Guzmána, Španěla z Valencie. Navštívil některá města a diecézní komunity (v Niem, Baboua) a mezi nás do Baora dorazil minulý pátek v doprovodu biskupa z Bouaru Mons. Mirka Gucwy. Přivítali jsme ho před modlitbou nešpor, poté jsme se sešli u společné večeře. V sobotu ráno sloužil v 6 hodin mši, kolem 9. hodiny ráno odjel, aby pokračoval ve své další cestě po diecézi. Návštěva nuncia je slavnostním okamžikem, protože nám přináší objetí papeže a celé církve. Církev je zvláště zde ve Středoafrické republice velmi oddaná těm nejchudším a žije v jejich blízkosti.

V neděli ráno jsem sloužil mši v malé vesničce Barka Bongo, pak jsem jel do Bangui, abych se podíval na staveniště nového kláštera.

V Bangui jsem přivítal otce Davide Sollamiho, který je zodpovědný za provoz našich misií v italském Arenzanu, v úterý ráno s ním jedu do Baora. Zastavujeme se v našich školách, abychom pozdravili žáky. Nyní v nich máme celkem více než 1900 dětí, v mateřských školách jich je kolem 200 a v základních přes 1700. V následujících dnech bude otec Davide pořizovat fotodokumentaci pro potřeby projektu „Adopce na dálku“.

V sobotu odpoledne dorazili naši katecheti do školy „Nerviano“. Takto se jmenuje i komunita, která je tam přivítá, před lety název tento zvolila misijní skupina ze stejnojmenné lokality v Itálii. 

Je tu celkem 13 rodin, pocházejících z Bocaranga (7), Wantigera (1), Bozoum (2) a Baora (3). Každý katecheta je tu se svou manželkou a s dětmi (celkem jich je tam asi šedesát!).

Od pondělí začíná pro katechety školení (pod vedením otce Michaela), odpoledne se ženy učí šít, plést, pečovat o děti a základy hygieny.

Když jezdívám okolo, stavím se u nich, abych je pozdravil. Vídám tam ženy třeba s pletacími jehlicemi v rukou a děkuji všem, kteří se usilovně snaží, aby se tu tyto rodiny mohli učit!

Rodinám se věnuje zejména s. Biagina. V sobotu odpoledne ji doprovázím na setkání s nově příchozími. Když stane sestra Biagina před dětmi a jejich maminkami, rychle zapomíná na svých více než 70 let, a omládne aspoň o 30 let. Děti a maminky jsou skvělá cesta k mládnutí!


Baoro
Il Nunzio e il vescovo di Bouar
Le Nonce et l'éveque de Bouar


Macchinari dalla Russia per...?
Des machines russes pour l'exploitation de...?


Sr Biagina




Formazione delle mogli dei catechisti
Formation pour les femmes des catéchistes


Il cantiere di Bangui

Dobere


P.Davide Sollami

Kouisso Baguera


 

 

 

pátek 19. listopadu 2021

Vesnice, školy a katecheté

 

 


Vesnice, školy a katecheté

Sobotu a neděli trávím cestami po vesnicích, jak jinak.

Poté, co mi minulou neděli skončila malárie, pokračuji ve svých cestách a snažím se jet všude tam, kam je možné přijet.

Sobotní odpoledne trávím v Zoungbe, malé vesničce, do které vede asfaltovaná cesta. Katecheta v této komunitě, Raymond, se připravuje na odjezd do vzdělávacího centra pro katechety, které je v městě Bocaranga (vzdáleném 230 km od Baora). Odjíždí s celou rodinou (včetně několika kuřat) a zůstane tam šest až sedm měsíců, čili asi do začátku května. Spolu s manželkou tam absolvují s dalšími 17 rodinami z celé diecéze formaci a zažijí komunitní život. Raymonda čekají kurzy o Bibli, svátostech, liturgii, vedení komunity, zatímco jeho manželku Estella čekají různé jiné kurzy. Raymond bude mít možnost vyučit se řemeslu (buď tesař nebo krejčí) a Estella naučit se pečovat o děti, základy hygieny a vést domácí hospodaření (což se bude hodit nejen jí samotné, ale i dalším ženám z vesnice po jejím návratu).

V neděli sloužím mši v Dobere, přišlo velké množství lidí. Ve středu jedu konečně do Bayanga Didi, zúčastnit se otevření mateřské školy. Beru s sebou učitelku Marii: strávila zde v Baoru déle než měsíc na zaškolení.

Cesta je stále velmi špatná, ale tak nějak se mi daří dostat se tam, i když překonat 85 km, které dělí Baoro od Bayanga Didi, trvá skoro tři hodiny.

Využívám této příležitosti k tomu, abych rychle navštívil i tři naše školy, ležící podél cesty, každé z nich jsem daroval jeden fotbalový míč (radost a nadšení dětí se nedá popsat!).

V Bayanga Didi připravili rodiče dětí jakýsi přístavek, do které se vejdou všechny děti, zapsané do školky. Přivezl jsem jim různé hry a materiály pro vzdělávací aktivity.

Na zpáteční cestě se zastavuji v sousední vesnici Yoro, protože čerpadlo v jejich obecní studni je už několik měsíců porouchané. Vyndáme ho ze studně a snažíme se opravit závadu. Po marných pokusech to vzdáváme. Pracovali jsme na opravě přes tři hodiny a čeká mě ještě dlouhá zpáteční cesta. Čerpadlo proto rozeberu a odvážím do Baora.

Dnes ráno v 6 hodin jsem vyrazil do Bouaru, na korbě a v autě mám asi dvacet pasažérů. Jsou to matky se spoustou dětí. Jde právě o ty rodiny katechetů z regionu Baoro, které dnes odjíždějí do Bocarangy.

Tak šťastnou cestu a práce ať se daří!




Zoungbe

Dobere

Il dono di un pallone
le don d'un balon

Strada
Route...

I bambini della scuola materna di Bayanga Didi
Les enfants de l'école maternelle de Bayanga Didi



Bayanga Didi: la tettoia per l'asilo
Bayanga Didi, l'hangar pour l'école maternelle



Yoro - lavori sulla pompa
Yoro - le travail sur la pompe


Bouar - Partenza dei catechisti verso Bocaranga
Bouar - Départ des catéchistes vers Bocaranga



čtvrtek 11. listopadu 2021

Mlha a slunce, malárie a stavění

 

 

 
Mlha a slunce, malárie a stavění

Ve Středoafrické republice nám nyní pomalu končí období dešťů a začne období sucha, které potrvá do března nebo dubna. Několik měsíců teď bude pálit slunce, nebudou žádné mraky ani déšť, bude hodně prašno a veliké horko (tedy alespoň přes den).

Minulý týden jsem ulehl s lehčí formou malárie. Tato nemoc sužuje (a to doslova!) miliony lidí. V neděli jsem tedy nemohl odjet na mši do Dobere (55 km), jak jsem plánoval.

Od úterý do čtvrtka jsem už ale byl v Bangui na staveništi nového kláštera. Stavební firma pokračuje budováním základů, včera pracovali dělníci na základových deskách a prostupech. Tyhle výjimečné práce zaměstnávaly denně všechny dělníky až do setmění, což znamená do 18 hodin.

Dnes ráno, ve čtvrtek, jsem vyrazil na cestu zpět jako obvykle brzy ráno. V tomto období bývá vidět za svítání často mlha. Je nesmírně působivé přejet během několika minut a kilometrů z podzimní mlhy do krásného letního slunce.




Lavori al nuovo Convento del Carmel di Bangui
Les travaux dans le nouveau Couvent du Carmel à Bangui






Nebbia
Brouillard

 

 

čtvrtek 4. listopadu 2021

Daleko od všech a od všeho a přece v boží blízkosti

 

 


 


Daleko od všech a od všeho a přece v boží blízkosti

Z Bangui jsem se vrátil ve čtvrtek, hned v pátek 29. října jsem už odjel do více než 80 km vzdálených vesnic, kde jsem pak zůstal čtyři dny až do pondělí.

Je to oblast propojená malým počtem silnic, navíc ve velmi špatném stavu. Pár dní předtím vyděsila zdejší obyvatele skupina rebelů, kteří kradli a drancovali vše, co se dalo ukrást nebo zničit. Když jsem tam přijel, už jsem je díky Bohu nepotkal. Ale strach tam panuje tak velký, že když jsem se vracel z vesnice Sinaforo, viděl jsem, že dva lidi s taškami na hlavě zrovna odcházeli z vesnice pryč. Po několika vteřinách však náhle zmizeli! Vyšel jsem za nimi a vidím - tašky jsou odhozené na zemi, slyším, že oba prchají do savany. Snažím se volat na ně a uklidnit je tím, že nejsme ani rebelové, ani vojáci...

V pátek odpoledne přijíždím do vesnice Yoro, je to poměrně velká vesnice. Strávím tam dvě noci. V sobotu absolvuji 7 km dlouhou cestu do vesnice Sinaforo. Silnice je spíše jakási stezka savanou, po dešti se cesta stává autem prakticky nesjízdnou. Když tam dorazím, setkávám se s dětmi, které mi běží vstříc. I když tu žijí opuštěni, jakoby na konci světa, Bůh nezapomíná na žádné ze svých dětí!

Pozdě odpoledne se vracím do Yoro a věnuji čas diskuzi s místní křesťanskou komunitou o výběru katechety. V 18 hodin pouštím dětem film.

V neděli v Yoro slavím s velkým počtem křesťanů mši. Odpoledne jsem se vydal do 5 km vzdálené vesnice Bayanga Didi. I zde je příjezdová cesta v troskách, ale jsem vděčný těm, kteří tu instalovali jakýsi dvojitý most. Díky přikázané omezené rychlosti ho lze byť s obtížemi používat.

V této vesnici začínáme s obnovením provozu mateřské školy. Učitelka je nyní v Baoru, kde se po dobu několika týdnů školí a připravuje. Mezitím rodiče dětí uklízejí prostor, který chceme věnovat dětem. Doufám, že do konce listopadu se aktivity už rozběhnou.

V pondělí je slavnost Všech svatých, obec skrápí déšť požehnání, což zároveň trochu zpomalí příchod lidí na mši. Po téměř tříhodinovém zpovídání začínáme kolem 11:30 slavením mše svaté. Mám radost z toho, že mohu pokřtím čtyři novorozence: Roxilii, Augustina, Laurenta a Channella.

Odjel jsem kolem 14.hod a vzal jsem s sebou nemocnou holčičku, jejího otce a matku: už měsíce se jí nedaří dobře a toto je jediná příležitost, aby s ní rodiče mohli navštívit lékaře.

Do Baora přijíždím těsně před 17.hod, konečně doma!




Imprevisti della strada
Les imprévus de la route




Sinaforo


Yoro

Yoro


Fratello e sorella
Frère et Soeur

Battesimi a Bayanga Didi
Les baptèmes à Bayanga Didi