čtvrtek 16. září 2021

Déšť a slavení padesátin

 

 

 
Déšť a slavení padesátin

V měsíci září je teoreticky načase, aby se opět zahájil nový školní rok. Jenže tady to platí jen teoreticky, protože ve Středoafrické republice žádné pevné datum pro začátek školního roku neexistuje. Každý rok se začíná jindy. Letos by měla výuka začít někdy v druhé polovině října, protože tento týden jsou naplánovány zkoušky maturantů. Nikdo sice nechápe, proč mají kvůli maturantům základní školy začínat později, ale je to tak.

Přesto doufáme, že budeme moci v našich školách zahájit o něco dříve, možná formou jakéhosi adaptačního období. Doufám, že nám úřady znovuotevření škol nebudou zakazovat!

V neděli jsem sloužil mši v Dobere, vesnici ležící 55 km od Baora, leží na zpevněné silnici směrem k Bangui. 

V úterý proběhla další porada na staveništi nového kláštera v Bangui a ve středu jsem (v Bangui) přivítal otce Stefana, spolubratra a představeného misie zde v Baoru. Vracel se ze své dovolené v Itálii.

Dnes, ve čtvrtek ráno, se vracím do Baora, a přijíždím právě včas, abych se zúčastnil oslavy na počest sestry Biaginy, která slaví 50. výročí od svých řeholních slibů. Žije a pracuje v Baoru od roku 1974! A když už je řeč o padesátinách, v sobotu 11. září jsme oslavili 50. výročí od svatby Luiginy a Maria. Jsou to dobrovolníci a přátelé misionářů (a nejen jich).

A v letošním roce si také připomínáme 50 let od příchodu karmelitánů do Středoafrické republiky, který oslavíme 16. prosince.

Šťastné oslavy!





Piove
Il pleut


Cantiere di Bangui
Le chantier à Bangui





Sr Biagina

Mario e Luigina

 

 

 

čtvrtek 9. září 2021

Bayanga Didi a školy

 

 

Fiore lungo la strada... (forse Protea Gaguedi)
Une fleur, à coté de la route. Peut etre Protea Gaguedi

 
Bayanga Didi a školy

V sobotu a v neděli (4. a 5. září) se mi konečně podařilo dostat se do velké vesnice Bayanga Didi, která je vzdálená téměř 90 km od Baora.

Tato oblast je teď relativně klidná, i když se v okolí občas pohybují skupiny rebelů a různých banditů. Doposud jsem neměl to potěšení se s nimi setkat a doufám, že se bez toho obejdu i nadále. Před měsícem mě úředníci v Baoru ujistili, že armáda spolu s Rusy provedla jakousi „úklidovou“ operaci. Ve skutečnosti si ale udělali jen asi dvouhodinovou projížďku po okolních větších vesnicích…

V sobotu večer promítám film a v neděli dopoledne téměř tři hodiny zpovídám. Pak slavíme mši svatou, která je vlastně i poděkováním za úrodu, sklizenou na polích. Mnozí lidé nesou k oltáři arašídy, tykve, kukuřici a další produkty, přinášejí je jako dar Bohu pro chudé členy jejich společenství.

V Bayanga Didi se snažíme udělat něco prospěšného v oblasti vzdělávání. Je tu sice státní základní škola, ale bohužel nefunguje.  Poslední datum, které čtu na tabuli, je 26. dubna... To znamená, že prakticky od Velikonoc se tu do teď neučí. Učebny jsou navíc prázdné, nejsou v nich lavice ani židle. Protože v tuto chvíli bohužel nemůžeme pro zdejší základní školu udělat téměř nic, chceme otevřít mateřskou školu, aby se alespoň malé děti mohly připravovat na vzdělávání.  V sobotu a v neděli jsem o tom mluvil s rodiči a teď čekám, až se sepíše seznam dětí, které budou zapsány jako první. Mezitím v této vesnici uvažujeme i o jednoduché stavbě školy a úpravě některých prostor pro účely mateřské školy.

Po návratu do Baora se věnuji zdejší základní škole, provozují ji sestry misionářky. Za pomoci konzultací na dálku z Itálie a z Prahy (děkuji Paolovi, děkuji Karolovi) se snažíme vytvořit hezčí, inspirativnější a podnětnější úpravu vnějších zdí školy, kterou tu děti navštěvují.

Je to myslím dobrá práce!



Bayanga Didi






Scuola di Baynga Didi. Foto del 5 settembre...
Ecole de Bayanga Didi. Photo du 5 septembre


Offertorio - offertoire (Bayanga Didi)




Ecole "Les Martyrs Africains" - Baoro


 

 

 

pátek 3. září 2021

Igwe a další vesnice...

 


Igwe a další vesnice...

Déšť posledních dnů byl konečně už trochu „přiměřenější“, proto jsem se v neděli mohl vydat do vesnice Igwe, což je jedna z našich nejmenších vesnic. Je tam pouhých 12 domů a jedna kaple se slaměnou střechou.

Nachází se ve vzdálenosti přibližně 65 kilometrů od naší misie. Posledních 14 kilometrů vede cesta skrz keře a křoví, je to spíše jakási stezka, kličkující mezi stromy. Téměř celý poslední úsek cesty je skoro utopený ve velmi vysoké trávě, ve které je navíc několik termitišť. Dosahují výšky více než tří metrů. Popadané stromy nás přinutí auto už zastavit a poslední část cesty dokončit pěšky, což nám trvá asi 45 minut.

Setkáváme se tu se skupinou místních lidí, kteří nás už netrpělivě vyhlíží. Zdravíme se s nimi, dozvídám se informace o tom, jak se jim daří práce na polích a také jaké je to tu z hlediska bezpečnosti. Občas se tu totiž vyskytují rebelové, do vesnice přicházejí „nepravidelně“. Věnuji se pak zpovídání a slavíme mši svatou. I v tomto jejich jednoduchém světě lidé žízní po evangeliu, po Bohu a míru. Po mši jdu navštívit náčelníka vesnice, který se vzpamatovává z těžké nemoci.

V pondělí v 5 hodin ráno odjíždím do Bangui. Jedu po hlavní silniční trase, která by měla fungovat nejlépe v celé zemi. Tato strategická komunikace je totiž jediná, která umožňuje transport zboží do země ze zahraničí. A přitom je na ní na některých místech více děr a výmolů než asfaltu!

V Bangui pokračují práce na stavbě nového kláštera. V některých částech jsou základy už dokončené, na dalších se pracuje. S nadšením a s odhodláním. 

Bez virů. www.avast.com






Igwe, la cappella
Igwe, la chapelle






Carmel, Bangui

















čtvrtek 26. srpna 2021

Prší a prší...


 

Prší a prší...

Tady ve Středoafrické republice jsou měsíce srpen a září ty úplně nejdeštivější. Silné bouřky trvají často celou noc nebo polovinu dne. Silnice, jejichž stav je už tak dost zničený, se stávají ještě o něco hůř sjízdné, někdy se stávají zcela nepoužitelné. Minulou sobotu jsem plánoval odjet na dvoudenní pastorační cestu do Bayanga Didi, vesnice vzdálené téměř 90 km. Po dlouhém přívalovém dešti jsem to ale musel vzdát a změnit své plány. 

Následující den byla neděle, vydal jsem se do 38 km vzdálené vesnice Bawi, protože tam vede cesta po asfaltové silnici. Po zbytek týdne dokončujeme práce na kapličce v Pate Bonambolo. Poté, co jsme opravili konstrukci střechy, plánujeme vymalovat interiér a několik malířů ozdobí zadní část presbytáře kresbou, která bude představovat Zvěstování anděla Marii.

I když tedy prší, stejně dál pracujeme!



Bawi


Pate Bonambolo



 

 

pátek 20. srpna 2021

Rychlostí šneka

 


 

Rychlostí šneka

Stav silnic nás tady ve Středoafrické republice často nutí k tomu, že musíme respektovat různé neobvyklé okolnosti. Jednou jet velmi pomalu, jindy dost rychle, projíždět opatrně kaluže, objíždět výmoly a řešit různé nečekané situace, protože na silnici tu lze potkat kozy, prasata, opice, hady nebo slepice.

V pátek odpoledne jsem zamířil do několika velmi vzdálených vesnic (Yoro a Sinaforo), leží až kolem 80 km od Baora. Cesta trvá minimálně dvě hodiny. To je jen přibližný údaj, záleží totiž na tom, jestli zrovna moc neprší a jestli cestou nezapadnu na silnici v bahně nebo v písku.

Později odpoledne přijíždím do vesnice Yoro a rovnou se setkávám s katechetou a naším pomocníkem v jedné osobě. V sobotu ráno vyrážím pěšky do Sinafora, do malé vesničky vzdálené sedm kilometrů, silnice je v období dešťů autem nesjízdná. Jakmile jsem tam dorazil, spustila se pořádná bouřka. Až kolem 11. hodiny jsem mohl začít se zdejší malou komunitou věřících slavit mši. Po mši mnoho lidí rychle odešlo na pole, vraceli se ke své zemědělské práci. A já se zas vydávám zpět do Yoro. Na tyhle pastorační cesty zpravidla jezdívám se dvěma autobateriemi, abych měl i při jízdě po setmění, což je tu už po 18.h večer, trochu víc světla. Vozím ještě několik dalších drobností, abych mohl večer promítat malým videoprojektorem filmy. O to bývá veliký zájem!

V neděli ráno tedy oslavíme mši v Yoro a poté se po poledni vracím do Baora.

V pondělí a úterý skládá v rámci autoškoly 15 našich studentů zkoušku. A všichni úspěšně!

V úterý časně ráno odjíždím do Bangui, kam dorazím kolem 10:30. Stavba nového kláštera pokračuje i navzdory častým dešťům. Ve 14:30 se koná týdenní pracovní porada na místě. Diskutujeme o dokončených pracech a probíhá brainstorming nápadů a návrhů řešení dalších kroků.

Ve středu ráno prší, jak je to obvyklé v těchto dnech, protože pokračuje období dešťů. Absolvuji několik schůzek a kolem 11.h se mi podaří vyrazit na zpáteční cestu. Cestují se mnou indické sestry karmelitánky (sestry z Řádu CMC), které pracují v Bouaru. Vracejí se po čase odpočinku, který strávily v Indii, jedeme do Bouaru plně naloženým autem, se spoustou zavazadel, s taškami a mnoha balíky. V 17 hodin přijíždíme konečně k nám do Baora.

 





Sinaforo








Cantiere di Bangui
Le chantier à Bangui


Sosta all'"autogrill" a 110 km da Bangui
Pause sur la route, à 110 km de Bangui