N'Djamena, Čad

 

Cattedrale di Ndjamena

 

N'Djamena, Čad

1. února 2026

Právě jsme ukončili plenární zasedání ACERAC, které sdružuje biskupy Střední Afriky (Čad, Rovníková Guinea, Středoafrická republika, Kongo, Kamerun a Gabon).

Tohoto setkání, které se koná každé tři roky v jedné z členských zemí ACERAC, se zúčastnilo přibližně sedmdesát biskupů.

Je to čas věnovaný společenství, výměně názorů, sdílení znalostí a bratrství, čas modliteb a reflexe o životě církve ve Střední Africe.

Před třiceti lety, v roce 1994, svolal papež Jan Pavel II. první synod pro Afriku a o patnáct let později druhý. Pro Afriku to tehdy byla velmi těžká doba (probíhala rwandská genocida!) a biskupové s odvahou odsoudili utrpení a tragédie afrického kontinentu. Ale také se na všechno dívali optikou naděje a církve jako Boží rodiny, která miluje život a solidaritu a oslavuje svou víru s radostí, nadšením a kreativitou. Každý, kdo se někdy zúčastnil mše svaté v Africe, to snadno pochopí.

O třicet let později se zástupci církve ve střední Africe chtěli znovu sejít a opět se podívat na závěrečný dokument, kterým je apoštolská exhortace „Církve v Africe“. Zamyslet se a pokračovat v další cestě, byť poznamenané četnými tragédiemi a těžkostmi, ale ještě více nadějí a životem.

V neděli 25. ledna byli biskupové vysláni do různých farností města, po dvou nebo třech do každé farností, doprovázeni kněžími a laiky, účastníky shromáždění ACERAC.

Navštívil jsem farnost sv. Perpetuy a sv. Felicity. Kostel má velký sál a pojme více než 2 500 věřících. Liturgie je krásná a temperamentní, tancuje se a zpívá v různých nářečích. Zde, v převážně muslimské zemi, není tak jednoduché být katolíkem. Víra se tu prožívá radostně a dokonce i s jistou hrdostí. V čadské kultuře je pohostinnost velmi autentická a zejména vůči cizincům. Přísloví praví, že cizinec je zrcadlem, které vám nastavuje Bůh!

Po mši jsme se vydali do nedaleké školy (jediné zdejší katolické dívčí střední školy), kde jsme obědvali s pastorační radou a laiky, různými způsoby zapojenými do života farnosti. Během oběda prezentovala tradiční skupina písně a tance různých etnických skupin.

V pondělí se v amfiteátru Ministerstva zahraničních věcí konal oficiální zahajovací ceremoniál Plenárního shromáždění. Začalo se sice s dvouhodinovým zpožděním, ale byli přítomni velvyslanci, ministři, laici a sbory. Při této příležitosti přijel z Říma kardinál Czerny, kardinál Ambongo z Kinshasy a apoštolský nuncius ze Středoafrické republiky. Ve svém projevu premiér účastníky přivítal a vyjádřil potěšení z jejich přítomnosti a práce katolické církve zejména mezi chudými a v nasazení se pro mír a smíření.

Odpoledne jsme se vrátili k práci. Prvních několik dní je věnováno studiu a reflexi, zapojují se odborníci, kněží vyučující na různých fakultách ve střední Africe. Jde o složitá témata, která vyvolávají debaty a diskuse, a to jak při projevech v hlavním sále, tak i v kuloárech během přestávek.

Ve čtvrtek si dáme pauzu a návštívíme město, Národní muzeum, které uchovává prehistorické artefakty, včetně pozůstatků toho, co by mohlo být prvním člověkem, sahajících do sedm milionů let staré minulosti!

Poté pokračujeme v naší cestě na okraj města, kde navštívíme Národní seminář. Tady studuje více než 80 seminaristů z celé země.

Den zakončíme kulturním večerem s písněmi a tanci ve farnosti Nejsvětějšího Srdce.

Práce pokračuje v pátek a sobotu. Program je nabitý, ale je radost se setkávat, poznávat se a sdílet radosti i výzvy s našimi bratry biskupy ze zemí Střední Afriky. Je to mladá, krásná, hluboce africká a nadějná církev.

V neděli bylo plenární shromáždění zakončeno slavnostní mší v katedrále v N'Djameně. Slavnosti předsedal biskup Richard Appora z Bambari (Středoafrická republika). Nyní je řada na biskupské konferenci Středoafrické republiky, aby se ujala předsednictví ACERAC. Středoafrická republika bude hostit příští plenární shromáždění v roce 2029.

 

Museo nazionale
Musée national

Messa finale nella Cattedrale di Ndjamena
Messe de cloture dans la cathédrale de Ndjamena
Misa final en la Catedral de Ndjamena

 

Návštěva Francie

 

Notre Dame - Paris

Návštěva Francie

24. ledna 2026

Po setkání s biskupy Středoafrické republiky, které se uskutečnilo v pondělí 12. ledna, jsem následující den odjel do Francie. Navštívil jsem kněze z diecéze Bangassou, kteří zde studují nebo pracují v různých diecézích (Fidei Donum).

Do Paříže jsem dorazil ve středu ráno a ihned jsem se setkal s pomocným biskupem, který má na starost zahraniční kněze, studující na pařížských univerzitách. Odpoledne jsem se znovu setkal s biskupem, který spolupracuje s knězy v diecézi v rámci Fidei Donum.

Je to úžasná zkušenost s církví: církve si vzájemně pomáhají a podporují se. Pro naše kněze je to významná milost, která jim umožňuje získat vynikající vzdělání, ale také se přizpůsobit jiné kultuře a velmi náročným pastoračním potřebám.

Večer jsem se setkal s knězem, který studuje práva. Jeho program je nabitý, přesto jsme si na sebe našli čas. Ve čtvrtek jedu do farnosti otce Guye Florentina, kde sloužím mši. Poté jedu do Versailles, kde žije otec Heritier, a setkám se i tam s biskupem a generálním vikářem.

V pátek jedu do Soumoulou, vesnice na jihu Francie, kde slouží otec Bienfait. Prožili jsme spolu krásný čas a odpoledne odjeli do Lourd, které jsou vzdálené jen asi dvacet kilometrů. Tam se modlíme růženec před jeskyní, kde se Bernadettě zjevila Panna Marie. Modlíme se za diecézi Bangassou a za všechny, kteří jsou nám tak či onak drazí.

Večer se vracím do Paříže a v sobotu odjíždím do Rennes v Bretani, kam se vlakem dostanete za dvě hodiny.

V této diecézi vykonávají svou službu tři naši kněží: Junior, Ludovic a Fabrice. Dorazím do domu otce Ludovice v Retiers, kde v neděli ráno sloužím mši s úžasnou farní komunitou. Obědem nás hostí jedna rodina ve vesnici a pak pokračuji do Rennes, kde se setkávám s biskupem, který v srpnu navštívil Bangassou.

Noc trávím v Gevezé, kde pracuje otec Junior, a druhý den pokračuji do Fougères, dále na sever, kde se setkávám s otcem Fabricem, který přijel před několika měsíci.

V úterý jsem opět v Paříži, abych stihl vlak do Štrasburku. Tam se setkávám s dalším naším knězem a následující den s generálním vikářem diecéze. Je to nádherné město s úžasnou katedrálou.

Ve středu večer se vracím do Paříže a ve čtvrtek ráno jedu do Saint-Louis-d'Antin, kde pracuje otec Jean-Noël.

Je to velmi zvláštní farnost, protože se tam každý den slouží sedm mší a denně od 7:30 do 21:00 zpovídají dva kněží! Je to živá čtvrť s kancelářemi mnoha firem a pastorační služba je tu obzvláště pestrá. Odpoledne se zastavím v knihkupectví, abych koupil knihy pro naše seminaristy a kněze, a pak se vydám na letiště.

Ráno 23. ledna jsem odjel z Paříže do N'Djameny v Čadu, kde se brzy bude konat zasedání ACERAC (Episkopální konference Střední Afriky). Setkáme se s biskupy Čadu, Kamerunu, Rovníkové Guineje, Středoafrické republiky, Konga a Gabonu.

 

 

 

Lourdes

 

 

 

Notre Dame du Travail - Paris

 

Strasbourg

 

 

 

 

 

 

 

Setkání biskupů

 

 

 

 

Setkání biskupů

11. ledna 2026

Jako každý rok je první lednový týden věnován shromáždění biskupů Středoafrické republiky.

V sobotu 3. ledna jsme již všichni v Bangui, je to den věnovaný Charitě. V neděli 4. ledna biskupové slouží mše svaté v různých farnostech města. Já jsem ve farnosti Saint-François-Yapele v centru města. Kostel je krásný, je plný lidí a jsem potěšen, že mě vítají hymny v jazycích východních nářečích, typických pro Bangassou.

V pondělí začíná samotné shromáždění. Přítomní jsou také všichni generální vikáři diecézí. Každý den začínáme modlitbou a slavením eucharistie v 8:00 a pak od 9:00 do 17:00 (s několika krátkými přestávkami) pracujeme.

První den je věnován prezentaci aktuální situace v každé diecézi. Jsme hluboce znepokojeni situací v Zemiu, 300 km od Bangassou, kam se vrátily ozbrojené střety a lidé znovu utíkají hledat útočiště na katolické misie.

Volby se tu konaly 28. prosince s nepřekvapivým výsledkem: skončily znovuzvolením úřadujícího prezidenta. Setkali jsme se s prezidentem ve čtvrtek odpoledne. Během dlouhého jednání každý biskup představil situaci ve své diecézi a zdůraznil četné problémy, které vyžadují zásahy a hledání řešení.

Leden je příležitostí k zhodnocení toho, co se aktuálně v církvi ve Středoafrické republice děje. Prezentace doplňují výroční zprávy komisí a hnutí. V neděli 11. ledna všichni společně slavíme mši svatou v katedrále.

Na konci mše se přečte tradiční poselství biskupů. Letos je hlavním tématem mír, a to ve velmi napjatém volebním kontextu, kdy se některé regiony země opět propadají do válečného stavu…

 

Niakary

 

 

 

St François Yapele

 

Šťastný nový rok!

 

 

Šťastný nový rok!

1. ledna 2026

Šťastný nový rok!

Píšu tyto řádky poté, kdy mě naplnil klid z novoročního koncertu se Straussovými valčíky.

Je 1. ledna, Světový den míru. Zatímco se ve velké části světa zbrojí, zdá se mi, že jediným rozumným hlasem zůstává hlas papeže Lva XVI., který ve svém poselství napsal: „Když považujeme mír za vzdálený ideál, nakonec už nepovažujeme za skandální, že ho lze popřít, a dokonce i to, že k jeho dosažení lze použít válku.“

Mír se zdá být stále více ohrožen a my se často cítíme bezmocní. Papež nám však spolu se svatým Augustinem připomíná, že „Chcete-li, aby ostatní byli v míru, buďte sami sebou, zůstaňte sami sebou. Abyste inspirovali ostatní, nechte ve vás zářit pokoj vaší lásky.“

Po návratu z Bakoumy v pátek 26. ledna a následujícího dne, v sobotu 27., byla katedrála při obřadech zaplněna do posledního místa, protože jsme ten den zakončovali rok Jubilea naděje. Toto jubileum, zahájené 29. prosince 2025, bylo slaveno ve všech farnostech diecéze (všechny se staly jubilejními kostely). Využívali jsme mnohé příležitosti s různými skupinami, jako byli lektoři, nemocní, ženy, vězni, seminaristé, různá církevní hnutí, manželské páry a rodiny, zasvěcené osoby, charismatici, sbory a katecheti.

Neděle 28. prosince byla dlouho očekávaným dnem politických voleb. Letos se všechny formy voleb konaly ve stejný den, takže šlo o volbu prezidenta republiky, volbu členů parlamentu, regionální zastupitele a volbu starostů. Deset dní volební kampaně bylo velmi intenzivních. Kandidáti, kteří směli cestovat po zemi, navštěvovali vesnice, rozdávali trička, peníze a sliby… Mnohým z nich, zejména těm v opozici, bylo ale zakázáno cestovat letadlem, nebo dokonce i autem… 

Hlasování bývá pro komunity vzácností. Volební účast však byla tentokrát bohužel nízká. Je to špatná zpráva, která znamená rezignaci a nedůvěru, že může dojít ke změně.

Sleduji voliče, vážné a klidné, zatímco mířím k sirotčinci „Maman Tongolo“. Dnes, na svátek Svaté rodiny, ale zároveň připomínku Svatých neviňátek, jsme se modlili za Viviane, která zemřela před pár dny. Byla už několik týdnů nemocná a odmítala jíst. Jako by chtěla říct životu „Dost!“. A také chtěla znovu vidět svou babičku.

Viviane se narodila před deseti lety v Selimu, vesnici ležící 110 km od Bangassou. Františkánský kněz ji tam viděl a zachránil. Odvezl ji do Bangassou, kde byla přijata do sirotčince a žila tam pokojně šest let. Navzdory Downovu syndromu se pro svou mírnou povahu a klidný temperament rychle stala srdcem a duší sirotčince.

Milující, něžná, ale také náchylná k občasným rozmarům, byla vždy zářivou přítomností v srdci malé komunity „Mama Tongolo“.

Nyní odpočívá v pokoji a vstupuje do nebe. Přináší radost všem, jak to vždy dělala během svého krátkého života. Sbohem, Viviane. Kéž tě Pán přivítá s bezmeznou láskou a nesmírnou něhou!

 

Elezioni a Bangassou
Elections à Bangassou
Elecciones en Bangassou

Sr Yolande con Aurélie
Sr Yolande avec la petite Aurélie
Sor Yolande con la pequeña Aurélie