Z Rafai do Bakoumy, přes Bangassou

 

 

 

Z Rafai do Bakoumy, přes Bangassou

6. září 2026

Do Rafai jsem dorazil ve středu 26. srpna a zůstal jsem tam do pondělí 31. srpna. Rafai je krásná misie, vedená františkánskými řeholníky.

V sobotu 29. jsem slavil biřmování v Meskynu, v malé vesnici vzdálené od nás 12 kilometrů. Je to vesnice, kde se zdá, že tam ženy tvoří naprostou většinu, alespoň podle toho, co vidím v kostele! Všechny nově biřmované byly dívky a i mezi přítomnými byly nejméně dvě třetiny žen.

V neděli 30. jsme v Rafai oslavili svátek patrona farnosti (svatého Augustina) a uvedení nového faráře, bratra Marcela Lifakiho.

V pondělí ráno jsme měli naplánované biřmování ve vesnici vzdálené 80 kilometrů, na cestě do Bangassou. Měl jsem ale lehkou malárii, tak jsem biřmování odložil na jiný den a vrátil se do Bangassou. Týden pokračoval různými aktivitami, včetně stavby nového kostela v Lanome, který slavnostně otevřeme v úterý 8. září. Zloději jsou bohužel stále aktivní a během mé nepřítomnosti došlo k významné krádeži v diecézním finančním úřadě.

V sobotu ráno jsem odjel na sever, do Bakoumy, 125 km od Bangassou. Doprovázel mě otec Augustin Aniya, nový farář z Bakoumy. Změna faráře je důležitým okamžikem pro diecézi a pro komunity, které podporujeme modlitbou, reflexí a oslavami.

Sloužili jsme mši v kamenném kostele, který se už stal příliš malý a je plný prasklin. Během mše se mezi krokvemi pokojně plazil had… Na konci mše jsem oznámil, že pokud Bůh dá, postavíme příští rok nový kostel.

A v neděli odpoledne se vracím do Bangassou.

 

Rafai

Meskin

 

 

Bakouma

Obtížné cesty, kroky naděje

 

Zemio, il memoriale dell'abbè Crepin
Zemio, le mémorial de l'abbè Crepin
Zemio, el monumento al padre  Crepin

 

 

 

Obtížné cesty, kroky naděje

26. srpna 2026

Dnes jsem dorazil do Rafai, což je obec vzdálená 150 km od Bangassou. Navzdory období dešťů teď navštěvuji komunity ve východní části diecéze, takže proto Zemio a Rafai.

Z Bangassou jsem odcestoval v pátek 21. srpna. Krátká zastávka byla v Lanome, kde je před dokončením stavba kostela, a poté jsem pokračoval do Rafai. Tato část silnice je sjízdná a odpoledne jsme dorazili do františkánské farnosti.

V sobotu jsme se kolem 6. hodiny ráno znovu vydali na cestu. Tady už je silnice kvůli dlouhodobým dešťům v horším stavu. Žádné auto - ani nákladní - tu neprojelo celé měsíce. Dokonce jsme ve vysoké trávě přímo uprostřed silnice našli hnízdo! Vesnici Guinikoumba, 65 km od Zemia, nacházíme zcela opuštěnou, zaplavenou celou kolonií opic!

S určitými obtížemi jsme dorazili do Zemia v 17:00, po jízdě trvající 13 hodin, 150 ujetých kilometrech. Po příjezdu do města jsem s potěšením spatřil několik známek „normality“: děti si hrají před domky, lidi posedávají venku, a to i navzdory zapadajícímu slunci.

Ve farnosti jsem se setkal s otcem Jeanem-Alainem Zembim a jedním seminaristou, oba dva jsou dobrovolníky křesťanské komunity, kterou tu hluboce zasáhl atentát na otce Crépina 29. června.

V neděli ráno jsem ve farnosti slavil mši. Sešlo se početné shromáždění a zároveň tam byla klidná atmosféra. Na konci mše jsme se v průvodu vydali na místo, kde byl otec Crépin zavražděn. Komunita se rozhodla postavit tam na památku Crépina malou kapli. Jednak z úcty k mučedníkovi a taky na památku jeho nasazení pro mír a pokojné řešení sporů.

V pondělí jsem navštívil misijní školu a společně s učiteli a rodiči jsme se rozhodli zahájit letos školní rok 21. září. Rozplánovali jsme potřebné opravy, malování a různé další práce. Je důležité, aby se žáci učili v čistém a příjemném prostředí, protože i to je součást jejich vzdělávání. Je to velký a nákladný úkol: pytel cementu zde stojí 50 000 franků (75 eur), zatímco v Bangui stojí jen 10 000 frankům (15 eur).

Volba přijet sem autem místo použít letadlo, nebyla náhodná. Navzdory špatnému stavu silnice a riziku ozbrojených útoků, vrací příjezd biskupa místnímu obyvatelstvu důvěru a naději.

A na cestě zpět jsme se setkali s obyvateli Guinikoumby, kteří se rozhodli vracet se domů.

Jsou to malé krůčky, ale jsou to nositelé naděje!

 

 

Guinikoumba

La scuola di Zemio
L'école de Zemio
La escuela de Zemio

Il ritorno degli abitanti a Guinikoumba
Le retour des habitatants à Guinikoumba
El regreso de los habitantes a Guinikoumba

 

Zpět do Bangassou

 

Zpět do Bangassou

15. srpna 2026

Po krátkém pobytu v Nigérii jsem se ve čtvrtek 6. června vrátil do Bangassou. Cestou z letiště jsem prošel kolem domu, kde na mě čekala sestra Yolande s dětmi ze sirotčince „Maman Tongolo“. Přijeli do Bangui na pár dní dovolené a děti poprvé v životě viděly velké město!

Několik dní po mém příjezdu do Bangassou se mi porouchal počítač: obrazovka zčernala a já jsem ho už nemohl připojit k jiným externím monitorům přes různé porty. Díky přátelům a Prozřetelnosti se mi ale podařilo obnovit všechna data.

V neděli 9. srpna jsem jel do Laanome, kde jsem v jedné staré kapli sloužil mši. Byla malá, s velmi nízkou plechovou střechou a bylo v ní skoro takové horko jako je v těchto dnech v Evropě.

Výstavba nového kostela dobře pokračuje a my doufáme, že ho za pár týdnů slavnostně otevřeme.

Během posledních několika dnů jsem trávil čas tříděním archivu a různých úřadních listin a našel jsem několik velmi zajímavých dokumentů, které mapují historii této diecéze.

Dnes, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, jsem slavil mši v malé kapli v Pande, což je 12 kilometrů odtud. A několik stovek farníků z Tokoyo (Bangassou) a okolních vesnic přijelo už ve čtvrtek na pouť a zůstanou tu až do zítřka, tedy do neděle.

I bambini in vacanza
Les enfants en vacance
Los niños durante las vacaciones

Lanome, la vecchia cappella
Lanome, la vieille chapelle
Lanome, la antigua capilla

Lanome, la nuova chiesa
Lanome, la nouvelle eglise
Lanome, la nueva iglesia

Pande

Návštěva Nigérie

 

Návštěva Nigérie

5. srpna 2026

Ve čtvrtek 30. července jsem odjel na krátký pobyt do Nigérie.

Nigérie je země šestkrát větší než Itálie a zažívá rychlý nárůst členů katolické církve. Je to navzdory (nebo možná právě kvůli?) neustálým útokům na církve a komunity: během mého pobytu tu byl zavražděn kněz a unesen seminarista…

Zažívám tu dynamicky se rozvíjející církev s velkým počtem povolání, řadu hnutí a mnoho aktivních a zodpovědných laiků.

Před několika měsíci mě kontaktovala komunita Bratří Milosrdného Otce, která si přála založit nadaci v diecézi Bangassou. Naše e-mailová komunikace se zintenzivnila a konečně jsem mohl uskutečnit první osobní setkání.

Ve čtvrtek jsem odjel, jednu noc jsem strávil v Addis Abebě a v pátek jsem dorazil po pětihodinovém letu obrovským, přeplněným letadlem, do Lagosu. Tam mě přivítal John Mary, zakladatel komunity. Tyto dny věnujeme především diskusím o tom, jak by se dalo pomoci komunitě, aby se začlenila do apoštolského života, a to jak z kanonického, tak z organizačního hlediska. Pátek a sobota věnujeme této práci. Zakladatele doprovázejí někteří z otců spiritánů, kteří komunitu doprovázejí a podporují v jejím začátku.

V neděli ráno sloužím mši ve farnosti Panny Marie, což je jedna z deseti nedělních mší! Kostel je plný, dokonce i v ochozech, a plno lidí je také venku, kde jsou nainstalovány obří obrazovky!

Ve 12:30 jdeme do katedrály, kde se setkávám s arcibiskupem z Lagosu, který mě povzbuzuje, abych této komunitě pomohl a přivítal ji.

Večer odlétáme do Enugu, krásného města vzdáleného hodinu letu od Lagosu. Po příletu jsme se setkali se čtrnácti členy této komunity: zralými mladými dospělými z různých zemí (kromě těch z Nigérie jsou někteří z Keni a z Demokratické republiky Kongo). Někteří již dokončili teologická studia a jsou připraveni na jáhenské svěcení.

V pondělí ráno jsem s nimi mohl slavit eucharistii a poté jsem měl dlouhotrvající setkání, kde jsem představil diecézi Bangassou a také různé způsoby, jakými zvažujeme podporu komunity.

Po setkáních jsme se šli pozdravit s karmelitánskými řeholníky, kteří zde v Enugu mají dvě komunity.

Kolem 16:00 (příliš brzy…) jsme už opustili Enugu a vydali se do Lagosu.

A teď jsem na cestě do Bangui a zítra, dá-li Bůh, se do Bangassou vrátím.

La Cattedrale di Lagos
La cathédrale de Lagos
La Catedral de Lagos

 

 

Okamžiky oslav, vzpomínek a volebního práva

 

Okamžiky oslav, vzpomínek a volebního práva

30. července 2026

Po odjezdu nuncia a biskupů, kteří se v Bangassou zúčastnili inaugurační mše k zahájení mého biskupského působení, jsem se v pondělí 20. sešel s kněžími. Několik hodin jsme diskutovali o střednědobých a dlouhodobých vizích diecéze. Byl to krásný čas sdílení, společenství a jednoty.

Stavební práce na novém kostele v Lanome postupují velmi dobře. Chtěli jsme postavit oltář ve stylu toho ve staré kapli, dílo, které tu před padesáti lety vytvořil italský kněz z Turína, otec Fedele Villa.

Zároveň uzavíráne tento týden 8. ročník šicích dílen pro ženy. Letošním 32 absolventkám tím umožníme získat odborné vzdělání pro zahájení vlastního podnikání.

V pátek odjíždím do Gamba, farnosti vzdálené 75 km směrem k Bangui. Právě jsme tam dokončili rekonstrukci farní budovy, a to díky podpoře organizace Propaganda Fide.

Setkal jsem se s 39 kandidáty biřmování, kteří přijeli do Gamba z okolních vesnic. Ti, kteří přišli z největší dálky, ušli 100 km! V neděli jsme biřmování slavili venku. Slunce sice pražilo, ale účast byla hojná.

Odpoledne jsem se vrátil do Bangassou a v pondělí 27. jsem se znovu vydal do Bangui.

Dne 29. června byl v Zemiu zavražděn otec Crepin Monga. Nyní, o měsíc později, jsme v katedrále v Bangui slavili zádušní mši, zatímco ve všech farnostech diecéze komunity celou noc bděly v modlitbách.

V Bangui mši předsedal kardinál a já jsem koncelebroval s biskupem koadjutorem z Bangui a asi čtyřiceti kněžími.

Mnozí přijeli proto, aby se účastnili této události jako okamžiku modlitby a naděje. Shromáždila se zde také celá rodina otce Crépina, spolu s mnoha řeholníky a řeholnicemi, našimi sirotky a mnoha lidmi z oblasti Bangassou (Mbomou a Haut-Mbomou).

Při obětování byly přineseny dvě nádoby s hlínou, do která se vsákla krev otce Crépina. Vzal jsem ji v Zemiu na místě, kde k vraždě došlo. Položili jsme je na oltář, zůstaly tam po celou dobu slavení. Na konci mše jsme dali jednu nádobu rodině a druhou knězi, který zastupoval diecézi Bangassou.

Tím se naplnila, otče Crépine, slova, že toto semeno, které padlo do země a zemřelo, zůstává a nese ovoce. Ovoce pokoje.

 

Lanome

Corso di taglio e cucito 
Cours de coupe et couture
Curso de costura

Gambo