Papež v Africe

 

Campi di arachidi
Champs d'arachides
Campos de cacahuetes

 

Papež v Africe

19. dubna 2026

Pozorně sledujeme cestu papeže Lva XIV. do Afriky. Po Alžírsku odcestoval do Kamerunu, země, která je náš velmi blízký soused. Aktuálně je papež v Angole, odkud se vydá do Rovníkové Guineje. Ta bude konečnou zastávkou jeho cesty.

Je zajímavé, že papež Lev XIV. si pro svou první velkou cestu vybral právě Afriku. Předchozí cesty (do Turecka a Libanonu) ješte naplánoval papež František. Afrika je kontinentem naděje pro lidstvo i pro církev.

Tato cesta a zejména papežovy projevy, jsou hluboké a obohacující a mají silný dopad i na Středoafrickou republiku. V Bamendě, regionu poznamenaném napětím mezi anglofonními a frankofonními obyvateli, jde o řešení výzev, kterým mnohé africké země čelí – jde o chudobu, korupci, násilí a migraci. Všem papež důrazně připomněl, že „Bůh přichází zas a zas nově“ a že věřícím dává sílu „bojovat proti zlu a budovat dobro“. A to se netýká jen Kamerunu.

Po mé dobrodružné misi v Zemiu jsem si užil několik klidnějších dnů. V neděli 12. dubna jsem slavil mši svatou v kapli Panny Marie Naděje v čtvrti Maliko zde v Bangassou. Kaple byla slavnostně otevřena 25. března loňského roku a stává se malou, ale velmi živou komunitou.

V pondělí jsem v Lanome, tady jsme po čase opět obnovili stavební práce na stavbě kostela.

V úterý se biskup Aguirre vrací do Bangassou po téměř třech týdnech, které strávil v Obo a Mboki. V těchto dnech se proto spolu zas můžeme vrátit k naší biskupské agendě, je potřeba projít mnoho spisů a učinit mnohá rozhodnutí.

V sobotu ráno jedu do Bandoufou, 25 km odtud. Budu tam sloužit mši v malé místní farnosti. Hudební doprovod tam mělo malé dítě, hrající na improvizovaný bubínek!

Po mši se setkám s místními obyvateli, protože vědí, že tu stavíme školu pro více než 200 dětí. Doposud se výuka konala pod slaměnými střechami a je čas nabídnout této komunitě konečně něco lepšího.

I bambini del centro orfani con i ceci arrivati dalla Spagna
Los niños del orfanato con los garbanzos que llegaron de España.

Bandoufou

Qui sorgera la nuova scuola di Bandoufou
Ici on batira la nouvelle école de Bandoufou
Aquí se construirá la nueva escuela de Bandoufou.

Lanome

Maliko

 

Křížová cesta a Vzkříšení

 

Messa crismale
Messe Chrismale
Misa Crismal

Křížová cesta a Vzkříšení

8. dubna 2026

Úterý 31. dubna je dnem, který v diecézi věnujeme kněžím. Dopoledne se schází presbyterní rada, což je tucet kněží. Polovinu z nich vybírají jejich diecézní spolubratři, druhou polovinu jmenuje biskup. Společně diskutují a mají poradní hlas vůči biskupovi v nejdůležitějších aspektech diecézního života.

Odpoledne jsme ve farnosti Tokoyo, zde v Bangassou. Slavím zde s většinou kněží diecéze mši svatou. Během této liturgie kněží obnovují sliby, které složili v den svého svěcení, poté biskup žehná olejům. Jeden olej bude používán pro nové katechumeny, další dva slouží pro pomazání nemocných a svaté křižmo, používají se k udělování svátostí.

Čtvrtek 2. dubna je Zelený čtvrtek, den Poslední večeře, během níž Ježíš ustanovil eucharistii a kněžství a službou mytí nohou dal příklad lásky a autority. Odpoledne sloužím mši v katedrále a během bohoslužby, podle Ježíšova příkladu myji nohy dvanácti lidem.

V pátek ráno odjíždíme na východ. Už začalo období dešťů a silnice, které byly i tak ve špatném stavu, jsou nyní ještě hůř sjízdné. Všude je bláto, kaluže a spadlé stromy. Déšť nám ale také umožňuje pozorovat mnoho zvířat kolem nás - opice, antilopy, čápy, volavky a mnoho dalších.

Odpoledne jsem v Rafai, kde slavím liturgii Velkého pátku s čtením Umučení Krista a krásnou Modlitbou věřících.

V sobotu ráno jsme kolem 6:00 ráno opustili Rafai a vydali se do 150 km vzdáleného Zemia. Kolem 9:15, když jsme projížděli hlubokou dírou plnou vody, se auto nebezpečně naklonilo na pravý bok. Trochu jsme se lekli, ale doufali jsme, že se nic tolik vážného nestalo. Vystoupili jsme a pomalu, pomocí elektrického navijáku, se nám ho podařilo narovnat a pak vytáhnout z kráteru plného vody, hlubokého přes metr.

Nastal ale jiný problém. Pominu-li množství včel a tisíců dalšího hmyzu, které bylo všude kolem nás, motor nenastartoval, dostala se do něj voda. V 18:00 přijeli nějací mladíci ze sousední vesnice a pozvali nás, abychom u nich přespali. Šli jsme tam pěšky, bylo to něco málo přes 7 km, ale dorazili jsme tam asi za hodinu.

Starosta vesnice nám nabídl dvě chatrče. Jednu jsem dostal já, byla opravdu velmi jednoduchá. Bambusová postel byla dlouhá 1,5 metru a velmi tvrdá… Dal jsem si rychlou sprchu pod hvězdami a brzy se mi podařilo usnout. Ve 20:40 přijelo auto! Byl to kněz ze Zemia, který nás přijel vyzvednout. Zprávy se v Africe šíří neuvěřitelně rychle, navzdory nedostatku mobilního signálu a telefonů…

Zkusil znovu nastartovat naše auto, ale brzy to vzdal a tak jsme společně odjeli do Zemia, kam jsme dorazili ve 3:00 ráno po čtyřhodinové jízdě, ačkoli to bylo jen necelých 70 km…

Po několika hodinách odpočinku jsme v 8:30 zahájili slavení velikonoční mše. Navzdory únavě to byl skutečně krásný zážitek. Celkově se situace v kraji stále pomalu zlepšuje a já všude opakuji, co nám připomínají Velikonoce. Žádný hrob, žádné pohřebiště, žádná tma, nic není tak temné, že by tam nedosáhlo světlo milosti, která přináší Život!

Po mši se setkávám s mladými lidmi i dospělými a zhodnocujeme současnou situaci. Prakticky všichni uprchlíci, kdo dříve našli útočiště v areálu misie, se už vrátili domů. Školy fungují, byť některé jen částečně a navštěvuje je přiměřený počet studentů, i když jsme stále daleko od normálního stavu. Odpoledne děti organizují hry a já chodím po vesnici, zejména proto, abych se setkal s muslimskou komunitou a dal jim vědět, že jsem tady.

Večer přijíždí náš mechanik z Bangassou i s mým opraveným autem! V pondělí ráno odjíždíme do Tamboury, vesnice vzdálené 25 km, kde se setkávám s místními obyvateli a sloužím mši. Vesnice podél silnice jsou opuštěné, mnoho domů vyhořelo, ale i do Tamboure se lidé opatrně začínají vracet…

V úterý ráno je mše na faře, pak vyrážíme do Tabane, což je 20 km daleko. Lidé přijíždějí opatrně, mají strach, protože se nedávno dozvěděli, že tudy bude projíždět konvoj ruských žoldnéřů.

Kolem 10:30 jsem se vydal na cestu směrem na Rafai. Uprostřed lesa jsme narazili na konvoj ruských žoldnéřů, kteří si od nás vyžádali doklady, prohledali naše tašky a zavazadla a po potvrzení, které si vyžádali z Bangui, nás nechali jet a dokonce se omluvili za to, že jsme museli čekat! V 17:30 jsme konečně dorazili do Rafai, už naštěstí bez dalších incidentů a dobrodružství.

A dnes, ve středu 8. dubna, jsem se vrátil do Bangassou. Mnoho kilometrů, nějaká ta únava, ale především velká jistota zmrtvýchvstání!

Zemio

 

Tamboura

Tabane

Airone
Héron
Garza

Svaté týdny

 

Inizio della Settimana Santa
Commencement de la Semaine Sainte
Comienzo de la Semana Santa

 

Svaté týdny

Je 29. března 2026. 

Po návratu do Bangassou, což bylo 20. března, jsem se okamžitě vydal na putování, které nás za pár dní dovede k Velikonocům. Vyjel jsem tedy vstříc setkáním s místními komunitami.

V neděli 22. března jsem byl ve farnosti Tokoyo, čtvrti Bangassou. Slavil jsem tam nedělní mši, které se zúčastnilo asi osmdesát lidí z Bratrstva sv. Josefa, jednoho z mnoha zdejších katolických hnutí.

Ve středu jsem byl v Ngamaně, vesnici 8 km vzdálené od Bangassou. Našel jsem tam malou svatyni zasvěcenou Panně Marii. Dnes je svátek Zvěstování Panny Marie, tak jsme ho v této malé svatyni oslavili. Stavba tu byla zahájena už před lety a až teď je konečně dokončena.

Ve čtvrtek jsem se setkal s dětmi ze sirotčince „Maman Tongolo“. Kamarádka z Cunea mi pro ně dala klobouky, které děti s hrdostí nosí! Kolem 10. hodiny dopoledne jsem dorazil na letiště, abych se rozloučil s biskupem Aguirrem. Odcestoval z Bangui do Obo, kde plánuje strávit Velikonoce.

V sobotu jsem odjel do Gamba, což je 75 km od Bangui.

Už začalo období dešťů a silnice se bohužel zas stávají obtížně sjízdné. Před Gambem byla silnice obzvláště rozbahněná. Ztratili jsme tam téměř hodinu, protože mírové síly OSN tam vytahovaly kamión, který uvízl v bahně.

V Gambu jsem oslavil Květnou neděli, zde se to slaví jako velmi důležitý svátek. Kolem 8:30 jsme se shromáždili u silnice. Sešlo se velké množství lidí, nesli krásné zdobné palmové listy. Přečetli jsme evangelium o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma a pak jsme šli do kostela.

Tak začal Svatý týden. V úterý s kněžími diecéze oslavíme mši se svěcením olejů. Ve čtvrtek si připomeneme dar kněžství, eucharistii a mytí nohou apoštolům.

V pátek odjedu na východ diecéze. Mojí první zastávkou bude Rafai, to bude Velký pátek, kdy si připomeneme den Ježíšovy smrti. Poté, v sobotu, dorazím do Zemia, kde budu slavit velikonoční vigilii a zůstanu zde několik dní, abych sem přinesl pokoj vzkříšeného Krista.

Šťastný Svatý týden a radostné Velikonoce!

 

Tokoyo

Ngamana

La strada verso Gambo e Bangui
La route pour Gambo et Bangui
El camino a Gambo y Bangui

Domenica delle Palme a Gambo
Dimanche des Rameaux à Gambo
Domingo de Ramos en Gambo

 

Mezi Středoafrickou republikou, Itálií a Španělskem

 

La Comida: i volontari
La Comida: les bénévoles
La Comida: los voluntarios

 

Mezi Středoafrickou republikou, Itálií a Španělskem

17. března 2026

Po mírové misi v Zemiu, Obu a Bambouti se situace v regionu mírně zlepšila, část obyvatel se vrátila do Bambouti a někteří vysídlení odešli do Zemia… 

Poté jsem odcestoval do Bangui. Tam se v sobotu 21. února setkali středoafričtí biskupové s kardinálem Robertem Sarahem, kterého papež vyslal na setkání se zástupci biskupské konference. Kardinálovi Sarah je 80 let, pochází z Guineje-Conakry. Tamní vláda ho různými způsoby ohrožovala, a tak strávil několik let v Římě, kde zastával důležité funkce. Je významnou osobností Afriky a „otcem církve“.

Ve středu 25. jsem odjel z Bangui do Itálie. Prvních několik dní jsem cestoval mezi Milánem, Tortonou, Padovou, Faenzou, L'Aquilou a Římem a poté jsem v úterý 3. března přijel do Cunea. Zde jsme v úterý 10. března ve spolupráci se Sdružením přátel otce Aurelia ODV (https://www.padreaureliogazzera.it/) uspořádali skvělý večer, kde jsme představili Bangassou a naši práci.

Ve čtvrtek 12. března jsem odjel do Španělska a téhož večera jsem dorazil do Córdoby. Setkal jsem se tam s biskupem Juanem José Aguirrem, jeho rodinou a Nadací Bangassou (https://fundacionbangassou.org/. Přijeli tam v pátek i moji příbuzní z Itálie.

Sobota 14. března je Dnem Comida, což je slavnostní oběd, který sdružuje více než 1000 lidí spojených láskou a solidaritou na podporu diecéze Bangassou (jde o díla jako je evangelizace, školství, nemocnice, sirotčince, služby pro seniory atd.).

Shromáždili jsme se v Circulo de l'Amistad, což je nádherné místo. A právě zde vítáme to množství lidí a obnovuje se tu zázrak solidarity pro Bangassou. Je to výsledek práce téměř 200 dobrovolníků, kteří vše připravili a zorganizovali, včetně mladých lidí, kteří obsluhovali u stolů (jsou velmi mladí, ale vysoce profesionální). Skavnostní oběd podpořily desítky podniků, obchodů a jednotlivců, darovali víno, chléb, uzeniny a sýry. Tisíce lidí se zapojili a velkoryse sdíleli svůj čas a zdroje pro Bangassou a různé projekty diecéze.

V úterý 17. března opouštím Cordobu, abych se zase vrátil do Bangassou. Odjíždím s radostí z toho, že jsem se všude, kam jsem přijel, setkal s laskavým přijetím a nadějí. V těchto dobách, tak vypjatých pro celé lidstvo, je důležité kráčet dál a sdílet víru konkrétními skutky lásky a s nadějí do budoucna.

Le cardinal Sarah

Padova

L'Aquila