Svaté týdny

 

Inizio della Settimana Santa
Commencement de la Semaine Sainte
Comienzo de la Semana Santa

 

Svaté týdny

Je 29. března 2026. 

Po návratu do Bangassou, což bylo 20. března, jsem se okamžitě vydal na putování, které nás za pár dní dovede k Velikonocům. Vyjel jsem tedy vstříc setkáním s místními komunitami.

V neděli 22. března jsem byl ve farnosti Tokoyo, čtvrti Bangassou. Slavil jsem tam nedělní mši, které se zúčastnilo asi osmdesát lidí z Bratrstva sv. Josefa, jednoho z mnoha zdejších katolických hnutí.

Ve středu jsem byl v Ngamaně, vesnici 8 km vzdálené od Bangassou. Našel jsem tam malou svatyni zasvěcenou Panně Marii. Dnes je svátek Zvěstování Panny Marie, tak jsme ho v této malé svatyni oslavili. Stavba tu byla zahájena už před lety a až teď je konečně dokončena.

Ve čtvrtek jsem se setkal s dětmi ze sirotčince „Maman Tongolo“. Kamarádka z Cunea mi pro ně dala klobouky, které děti s hrdostí nosí! Kolem 10. hodiny dopoledne jsem dorazil na letiště, abych se rozloučil s biskupem Aguirrem. Odcestoval z Bangui do Obo, kde plánuje strávit Velikonoce.

V sobotu jsem odjel do Gamba, což je 75 km od Bangui.

Už začalo období dešťů a silnice se bohužel zas stávají obtížně sjízdné. Před Gambem byla silnice obzvláště rozbahněná. Ztratili jsme tam téměř hodinu, protože mírové síly OSN tam vytahovaly kamión, který uvízl v bahně.

V Gambu jsem oslavil Květnou neděli, zde se to slaví jako velmi důležitý svátek. Kolem 8:30 jsme se shromáždili u silnice. Sešlo se velké množství lidí, nesli krásné zdobné palmové listy. Přečetli jsme evangelium o Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma a pak jsme šli do kostela.

Tak začal Svatý týden. V úterý s kněžími diecéze oslavíme mši se svěcením olejů. Ve čtvrtek si připomeneme dar kněžství, eucharistii a mytí nohou apoštolům.

V pátek odjedu na východ diecéze. Mojí první zastávkou bude Rafai, to bude Velký pátek, kdy si připomeneme den Ježíšovy smrti. Poté, v sobotu, dorazím do Zemia, kde budu slavit velikonoční vigilii a zůstanu zde několik dní, abych sem přinesl pokoj vzkříšeného Krista.

Šťastný Svatý týden a radostné Velikonoce!

 

Tokoyo

Ngamana

La strada verso Gambo e Bangui
La route pour Gambo et Bangui
El camino a Gambo y Bangui

Domenica delle Palme a Gambo
Dimanche des Rameaux à Gambo
Domingo de Ramos en Gambo

 

Mezi Středoafrickou republikou, Itálií a Španělskem

 

La Comida: i volontari
La Comida: les bénévoles
La Comida: los voluntarios

 

Mezi Středoafrickou republikou, Itálií a Španělskem

17. března 2026

Po mírové misi v Zemiu, Obu a Bambouti se situace v regionu mírně zlepšila, část obyvatel se vrátila do Bambouti a někteří vysídlení odešli do Zemia… 

Poté jsem odcestoval do Bangui. Tam se v sobotu 21. února setkali středoafričtí biskupové s kardinálem Robertem Sarahem, kterého papež vyslal na setkání se zástupci biskupské konference. Kardinálovi Sarah je 80 let, pochází z Guineje-Conakry. Tamní vláda ho různými způsoby ohrožovala, a tak strávil několik let v Římě, kde zastával důležité funkce. Je významnou osobností Afriky a „otcem církve“.

Ve středu 25. jsem odjel z Bangui do Itálie. Prvních několik dní jsem cestoval mezi Milánem, Tortonou, Padovou, Faenzou, L'Aquilou a Římem a poté jsem v úterý 3. března přijel do Cunea. Zde jsme v úterý 10. března ve spolupráci se Sdružením přátel otce Aurelia ODV (https://www.padreaureliogazzera.it/) uspořádali skvělý večer, kde jsme představili Bangassou a naši práci.

Ve čtvrtek 12. března jsem odjel do Španělska a téhož večera jsem dorazil do Córdoby. Setkal jsem se tam s biskupem Juanem José Aguirrem, jeho rodinou a Nadací Bangassou (https://fundacionbangassou.org/. Přijeli tam v pátek i moji příbuzní z Itálie.

Sobota 14. března je Dnem Comida, což je slavnostní oběd, který sdružuje více než 1000 lidí spojených láskou a solidaritou na podporu diecéze Bangassou (jde o díla jako je evangelizace, školství, nemocnice, sirotčince, služby pro seniory atd.).

Shromáždili jsme se v Circulo de l'Amistad, což je nádherné místo. A právě zde vítáme to množství lidí a obnovuje se tu zázrak solidarity pro Bangassou. Je to výsledek práce téměř 200 dobrovolníků, kteří vše připravili a zorganizovali, včetně mladých lidí, kteří obsluhovali u stolů (jsou velmi mladí, ale vysoce profesionální). Skavnostní oběd podpořily desítky podniků, obchodů a jednotlivců, darovali víno, chléb, uzeniny a sýry. Tisíce lidí se zapojili a velkoryse sdíleli svůj čas a zdroje pro Bangassou a různé projekty diecéze.

V úterý 17. března opouštím Cordobu, abych se zase vrátil do Bangassou. Odjíždím s radostí z toho, že jsem se všude, kam jsem přijel, setkal s laskavým přijetím a nadějí. V těchto dobách, tak vypjatých pro celé lidstvo, je důležité kráčet dál a sdílet víru konkrétními skutky lásky a s nadějí do budoucna.

Le cardinal Sarah

Padova

L'Aquila

Kroky k míru: letadlem, na motorce, pěšky, vrtulníkem…

  

 

 

Kroky k míru: letadlem, na motorce, pěšky, vrtulníkem…

20. února 2026

Týden pro mír

Situace v departementu Haut-Mbomou (východ) se v posledních týdnech zhoršila.

V den voleb, 28. prosince 2025, zaútočili rebelové z AAKG na vesnici Bambouti na hranici s Demokratickou republikou Kongo a Jižním Súdánem. Unesli zástupce prefekta a další úředníky. V dalších městech, zejména v Mboki a Zemio, došlo k dalším útokům. V Zemio se během několika hodin zaplnila misie více než 3 500 uprchlíky z okolních vesnic.

Proto jsme se s Platformou náboženských denominací rozhodli podniknout misi do Zemio a Obo, abychom se pokusili o dialog a naslouchali lidem a také všem stranám, zasaženým konfliktem.

Ve čtvrtek 12. jsme vyjeli z Bangassou. V letadle jsem se setkal s ostatními členy Platformy: pastorem Nicolasem, imámem Abdoulem a třemi ženami, Ninou, Adidjou a Clarisse.

Po krátkém přistání v Obo nás letadlo MINUSCA dopravilo do Zemia, kam jsme dorazili kolem 12:30. Misii jsme našli přeplnenou uprchlíky! Díky podpoře Ministerstva zahraničí České republiky, České ambasády v Abuji a české nevládní organizace SIRIRI o.p.s. (https://siriri.org) si ale místní Charita mohla dovolit distribuovat uprchlíkům potraviny, mýdlo a různé další základní potřeby.

 

Náš program byl nabitý. Na každém setkání jsme se setkávali s mladými lidmi, ženami, představiteli různých náboženských denominací a se zástupci civilních i vojenských autorit. Situace je kritická, i když k několika nejistým náznakům zlepšení přece jen dochází. Učitelé se snažili začít znovu učit, ale počet žáků, který byl vloni 8 157, teď klesl na pouhých 1 014! Naslouchali jsme všem s hlubokou úctou k prožitému utrpení a povzbuzovali jsme všechny, aby neztráceli odvahu. Není to ale snadné!

V sobotu ráno jsme odletěli do Obo, let trval 40 minut. Obo je okresní město, ve kterém vládne relativní klid. Je to zejména díky úsilí místního kněze a dalších obyvatel, usilujících o zmírňování napětí. I zde jsme pozorně naslouchali lidem. Více než dvacet let tu zažívají nejrůznější hrůzy. Silnice v této oblasti prakticky neexistují, důvody lze ilustrovat třeba na tom, že pytel cementu, který v Bangui stojí 15 eur, stojí v Zemiu přes 75 eur!

Místní ozbrojené síly jsou často neefektivní, postrádají zbraně a finanční podporu. Často spolupracují s ruskými žoldáky a obě skupiny pak jednají násilně a v rozporu se zákonem. 

Setkáváme se také s úředníky a zástupci armády. Všem připomínáme potřebu naslouchat obyvatelstvu, které je terorizováno nejen rebely, ale i samotnými vojáky. Na schůzce, kterou jsem moderoval, prohlásilo 49 lidí z 50, že v noci nespí doma ze strachu ze zatčení nebo jakéhokoli jiného druhu násilí.

V úterý 17. února jsme se vrtulníkem vydali do Bambouti. Tam jsme navštívili zcela opuštěnou vesnici, nepočítáme-li přítomné vojáky a mírové síly OSN. Dveře domů byly vylomené a objekty, které nedávno postavili zástupci OSN, byly prázdné, stejně tak budovy podprefektury, nemocnice, škol…

Kolem 11. hodiny jsme se na motorkách vydali směrem k nedaleké hranici, přijeli jsme do Source Yubu v Jižním Súdánu. Situace na hranici je nepřehledná, zejména proto, že obyvatelstvo na obou stranách hranice patří ke stejné etnické skupině a mluví stejným jazykem.

Obyvatelé Bambouti zde našli útočiště a Jihosúdánci je přijali bez větších obtíží. Nejprve jsme se tam setkali s úředníky a poté s některými uprchlíky. Povzbudili jsme je, aby se vrátili domů a nebáli se vojáků, které jsme potkali a kteří slíbili, že je ochrání. Po krátké zastávce na místním trhu jsme se znovu vydali na cestu a déšť nás provázel celou cestu do Bambouti. Silnice, respektive to, co z ní zbylo, byla kluzká a několik motocyklů spadlo… naštěstí nikdo nebyl zraněn. Do Obo jsme dorazili kolem 16. hodiny.

Byla Popeleční středa, začátek postní doby. Ve stejný den letos začíná u muslimů Ramadán.

V 6:30 jsme se shromáždili na stadionu k ekumenické modlitbě za mír. Byl to silný okamžik za účasti mnoha lidí, obřad byl doprovázen silným symbolem, a to požehnáním země.

Po celý den jsme pak pokračovali v našich setkáních, prezentovali jsme různé úvahy a myšlenky mladým lidem, úředníkům, ženám… Skončili jsme kolem 21. hodiny, po setkání s některými povstaleckými „vůdci“.

Ve čtvrtek ráno jsme se připravovali na odlet, ale let byl zrušen a odložen na pátek. Dopoledne jsme proto ještě využili k diskusím se zástupci MINUSCA (mírové sily OSN) o tom, jak zahájit nové mírové úsilí. Mezi těmito projekty je možná, pokud Bůh dá, např. otevření instituce s názvem „Škola míru“...

Naše mise, která začala s mnoha obtížemi a obavami a která nyní snad začíná nést své první plody, zasévá semena změny a probouzí velkou naději. Kéž Pán dá, aby tato plachá semínka vyklíčila a začala kvést!

 

 

Zemio

Zemio - Scuola materna
Zemio - école maternelle
Zemio - guardería

Zemio - scuola elementare
Zemio - école primaire
Zemio - escuela primaria

Zemio - distribuzione aiuti per gli sfollati
Zemio - distribution aides aux déplacés
Zemio - distribución de ayuda a las personas desplazadas

Obo

Bambouti

In moto

Sud Sudan