pátek 1. března 2024

Záplava podpory a modliteb

 

 

Insieme a Mons. Aguirre
Ensemble avec Mgr Aguirre,
 

Záplava podpory a modliteb

Pátek 23. února byl dnem, který byl vybrán pro oficiální oznámení o jmenování P. Aurelia pomocným biskupem v diecézi Bangassou. Vatikánská tisková kancelář zveřejnila tuto zprávu v ten den ve 12 hodin, do té doby panovalo absolutní utajení.

Nuncius si pro zveřejnění tohoto oznámení vybral naši komunitu zde v Bangui. Informoval jsem tedy komunitu, že nás před polednem navštíví nuncius spolu s několika dalšími hosty.

Ve stejnou dobu svolal své spolubratry v Arenzanu p. Federico, náš provinční představený, aby jim sdělil novinky.

Nuncius dorazil kolem 11:20 spolu s Mons. Juanem Josè Aguirrem, biskupem, který působí od roku 2000 v diecézi Bangassou. Byl tam také biskup z diecéze v Bouaru, kde jsem působil více než 30 let a biskup z Bossangoa, který předsedá biskupské konferenci. Přítomni jsou i naši mladí studenti teologie, kteří se zrovna vrátili ze školy dříve než obvykle. A nikdo nic neví…

Jdeme do kostela, kde se společně modlíme polední modlitbu. Poté nuncius začne číst oznámení o jmenování. Je to pro všechny velké překvapení!

Jeden ze studentů začne spontánně zpívat hymnus Te Deum a já už mohu obejmout přítomné biskupy, p. Mesmina, p. Cyriaque a všechny naše studenty.

Pak si beru slovo. Dnes je to právě 50 let, kdy byl biskupem jmenován v Bari karmelitán, kardinál Ballestrero. A právě dnes, 23. února, si připomínám den, kdy se v roce 1952 vzali můj táta a moje máma! V nebi se z toho jistě všichni velmi radují...

Po obědě ještě rychle navštívíme staveniště nového kláštera a pak s Mons Aguirre jdeme do města. Diskutujeme, mluvíme, probíráme vše, co teď bude následovat a připravujeme, co dál. Hned po Velikonocích pojedu do Bangassou, abych začal poznávat diecézi, kněze ve farnostech a některé farnosti i navštívím. Pokusíme se stihnout to ještě než nám tyto plány znemožní období dešťů. Budou to velmi intenzivní dva měsíce!

Na 9. červen je naplánované biskupské svěcení zde v Bangui. Bohužel to v Bangassou nebude možné uskutečnit kvůli nesjízdným cestám a také kvůli nedostatku ubytovacích možností.

Další den jsem požádal o setkání se seminaristy. V Bangassou je sice tzv. malý seminář, ale střední školu a teologii už musí studenti absolvovat v Bangui. To pro ně znamená opustit na několik let svou diecézi a rodinu. Setkáváme se s nimi společně s Mons. Aguirrem ve dvou budovách semináře. Je velmi krásné strávit s nimi čas, zažít jejich přátelský vztah s Mons Aguirrem, a vidět jejich touhu odevzdat se Bohu a církvi.

V neděli ráno odjíždím do Baora. Jenže... pár kilometrů před městem zastavujeme, protože nám jede vstříc starosta s několika mladými lidmi na motorkách. Dělají nám pak doprovod a v tomto průvodu vjíždíme do města.

Poslední úsek cestou na misii jdu už pěšky, obklopen jásáním, radostí a nadšením tolika lidí!

V posledních dnech jsem dostal stovky a stovky zpráv od mnoha lidí z celého světa! Je hezké vědět, že je kolem vás tolik podpory a tolik modliteb!




Il Nunzio Apostolico legge l'annuncio della nomina
Le Nonce Apostolique lit l'annonce de la nomination










Con i seminaristi di Bangassou
Avec les grand séminaristes de Bangassou à Bangui

Il sindaco di Baoro
le Maire de Baoro



 

 

 

pátek 23. února 2024

Od severozápadu k jihovýchodu

 

 

 

Od severozápadu k jihovýchodu

Tento text je 615., který jsem na tomto blogu zveřejnil. Existují různá slova, z některých slov je těžké sestavovat věty. A tento příspěvek je těžký, velmi těžký.

V těchto hodinách, přesněji dnes 23. února 2024 ve 12 hodin bude zveřejněno rozhodnutí papeže, jmenovat mě pomocným biskupem v diecézi Bangassou.

Když mi před několika týdny bylo oznámeno toto papežovo rozhodnutí, cítil jsem směs všech možných pocitů: strach, pocit nedostatečnosti, radosti, důvěry v Boha a naději v podporu mnoha lidí.

Biskupská služba je obrovský závazek, pročítám teď různé související dokumenty. Ale být tím, čím by opravdu biskup měl být, to by chtělo nejméně čtyři lidi a navíc opravdu dobré lidi (což není můj případ!). K tomu všemu, co by biskup měl stihnout a zastat, na to by potřeboval alespoň 48 hodin.

Čím více čtu a studuji, tím více si připadám malý a neschopný a nemyslím tím až tak výšku postavy. Biskupská služba je vážná věc. Čtu, že “biskupské svěcení ontologicky připodobňuje biskupa k Ježíši Kristu, jako pastýři církve. Biskupským svěcením se biskup stává svátostí Kristovou, kterou zpřítomňuje. Skrze svou službu působí mezi lidmi, hlásá Slovo, vysluhuje svátosti víry a vede svou Církev.“ (Spisovna biskupů, Apostolorum successiones, č. 12).

Bangassou se nachází na jihovýchodě země, na opačném konci od Bouaru. Je to diecéze o velikosti 135 000 km2 (celá Itálie má rozlohu 302 000 km2, což je více než dvojnásobek). Nevedou tam prakticky žádné cesty, je to město vzdálené 750 km od Bangui a dojet tam se počítá na dny, tedy pokud je myšleno období sucha. Kamionům, které tam míří z Bangui, trvá cesta jeden až dva měsíce. Současný biskup Juan José Aguirre, Španěl z Cordoby, vede diecézi od roku 2000. Je skvělý biskup, velmi odvážný, kompetentní a podnikavý. V diecézi zažil válku a mnoho utrpení, z důvodu různých rizik jsou stále ještě dvě misie zavřené.

Přijal jsem a musím říct, že to nebylo jednoduché. Nebo spíše... přijetí ještě bylo snadné, ale pak následovaly dny a noci plné přemýšlení a chvění. Ale také radosti. Vždyť vím, že na to nemám. Ale také vím, že Bůh, který to takhle chtěl, mi dá potřebnou milost a sílu pracovat na vinici v Bangassou. Jsem si vědom svých limitů, ale ještě více jsem si vědom Božího milosrdenství, síly
svátosti a darů Ducha svatého.

Věřím v sílu modliteb a podporu od vás všech, kteří mě máte rádi a držíte mi palce. Počítám s vašimi modlitbami a prosím vás o ně!

 



 

 

neděle 18. února 2024

Druhý veletrh v Bouaru

 

 

 

 

Druhý veletrh v Bouaru 

Po téměř dvou týdnech práce v Bangui jsem se minulou sobotu 10. února opět vrátil do Bouaru. V Bangui jsem zanechal Marca, instalatéra, který se podílel na velké části realizace instalatérských prací v prvním patře nového kláštera. Do Baora jsem dorazil kolem 11. hodiny, odpoledne jsem se ještě vzchopil a pokračoval do Bouaru, kde se v těchto dnech koná Zemědělský veletrh, který se tu koná už 14 let. I tady je účast veřejnosti veliká, je přítomno hodně družstev, prodává se tu mnoho zemědělských produktů. 

V neděli sloužím mši v Zoungbe, malé vesnici směrem do Bangui. Včera, ve středu, jsme zahájili postní dobu. Je před námi 40 dní, které nás zvou k návratu na cestu k božímu obrácení. Odpoledne jsem odjel do Bawi, kde jsem sloužil mši a uděloval popelec místní komunitě. Šťastný vstup do postní doby!

 









Zoungbe

 

 

 

čtvrtek 8. února 2024

Pracovní dny

 

 

 

Pracovní dny

Po veletrhu v Bozoum přicházejí další dny, takže i dny v Bangui na staveništi jdou dál a jsou stále rušné.


Minulou středu jsem se rozloučil s Luisellou, svou neteří, která se vracela do Itálie. Byla tu jen velmi krátce, ale bylo to velmi intenzivní. Marco zde ještě zůstává, protože dál pracujeme na stavbě nového kláštera v Bangui.

Je to velmi dobrý zedník a instalatér, věnuje se sanitárním pracem v nových koupelnách v patře.


Já pracuji o patro výš pod střechou, instaluji tam kabely pro hlavní elektrické vedení.


Je velké horko, ale naše pracovní tempo je dobré a jde nám vše dobře od ruky.


V neděli trochu odpočíváme, proto odpoledne doprovázím Marca a jedeme kousek od Bangui. Jdeme do Saint Paul, místa, kam v roce 1894 připluli první misionáři. Je tu malý cihlový kostelík a nedaleko od něj hřbitov prvních misionářů.


Pokračuje také stavba kláštera. Firma montuje plech na klášterní verandu, zatímco naši truhláři montují ochranné mříže na okna v přízemí.



Gianni e Maria Elena, del CUAMM; e Marco

Pirogue sull'Oubangui


Marco Bosio





 

 

čtvrtek 1. února 2024

Rolnická hrdost

 


Rolnická hrdost


Zatímco po celé Evropě vyjadřují tisíce zemědělců své (spravedlivé) rozhořčení nad systémem, který jim platí za to, že nepracují na půdě a nedojí krávy, ve Středoafrické republice v Bozoum jsme právě uspořádali velký zemědělský veletrh. Byly to tři slavnostní dny, které trvaly od 26. do 28. ledna.

Minulý týden jsem v Bangui na letišti přivítal Luisellu a Marca. Luisella je moje neteř a o cestě do Středoafrické republiky snila už léta. Využila tedy to, že sem mířil i Marco, který ji doprovodil. Marco přijel jako dobrovolník instalatér, aby pomáhal na stavbě nového kláštera v Bangui.


Přijeli ve středu 24. ledna. Odpoledne jsme strávili v hlavním městě a ve čtvrtek v 5.30 ráno jsme odjeli na sever. Oběd jsme si dali v Baoru a do Bozoum jsme dorazili večer, po téměř 600 km.


Zde už bylo všechno připraveno, o což se postaral skvělý tým místní Charity a také díky báječným studentům z našeho Lycée Saint-Augustin. Studenti se starali o příjem a registraci účastníků a také o sběr dat, souvisejících s prodejem produktů.


V pátek ráno jsme přivítali ministra zemědělství, který přijel veletrh oficiálně zahájit.


Veletrhu se zúčastnilo přibližně sto malých družstev z celého regionu. Několik družstev dorazilo z míst vzdálených až 350 km, zároveň přivezli své produkty k prodeji. Začali jsme improvizovanou přehlídkou všech družstev před ministrem, biskupem, úřadníky a hosty. Po projevech ministr obešel všechny stánky. Je to slavnost mnoha barev, výrobků, produktů, tvarů i odrůd.

Odpoledne jsme navštívili zeleninové zahrádky ve městě. Deště letos trvaly déle, což bylo znát na tom, co se na zahrádkách stihlo vypěstovat. Přesto byla jedna krásnější než druhá. A skutečnost, že se do této činnosti nově zapojuje stále víc mladých lidí, je zdrojem velké naděje.


V sobotu dopoledne doprovázím ministra, jeho delegaci a hosty na návštěvu na rýžová pole v Bohoro, což je 7 km od Bozoum.


Neděle je posledním dnem, který je zároveň dnem předávání cen oceněným vystavovatelům veletrhu a zahrádek.


Odpoledne jsou pozváni vítězové, dostávají diplomy, medaile a také cenu, kterou je nějaké nové zemědělské nářadí.


Tváře mužů a žen jsou velmi prosté, ale všichni jsou na práci, kterou s pokorou vykonávají, velmi hrdí. Oni sami jsou tím nejkrásnějším oceněním, kterým oni nás obdarovávají.


S blížícím se koncem veletrhu bylo možné provést první odhad prodeje, který se pohyboval kolem 40 -50 milionů CFA franků (60 000 až 75 000 eur). Je to o něco méně než v loňském roce, ale pro zemi a město Bozoum je to opět značná částka.


V pondělí ráno jsme v 5.30 opustili Bozoum. Za tři hodiny jsme dorazili do 110 km vzdáleného Bouaru. Navštívili jsme zde naše dvě komunity a pokračovali do Bangui, kam jsme dorazili v 17.30 hodin.


Byli jsme velmi, velmi unavení, ale také velmi šťastní.