Pouť do Zemia

  

Pouť do Zemia

8. července 2026

Den po pohřbu jsem odjel do Zemia. MINUSCA (mírové síly OSN) mi dokázaly zajistit místo v letadle. Odletěli jsme kolem 11:00 a ve 12:30 jsme se zastavili v Obo, kde jsem se mohl setkat s kněžími této farnosti. Znovu jsme odletěli téměř o hodinu později a do Zemia jsme dorazili kolem 14:00. Doprovázel mě otec Gervais, farář ze Zemia, který byl několik týdnů v Bangui.

Projeli jsme podivně (a děsivě) tichým městem a dorazili na misii, kde jsme našli několik desítek farníků, kteří k nám přistoupili a plakali…

Odpoledne jsem se setkal s katechety a členy farní rady. Atentát na otce Crépina je velmi vážný čin. Velká část obyvatelstva již uprchla do sousedního Konga a ti, kteří zůstali, jsou zdrceni. Přítomnost kněží zde na misii byla jejich jedinou kotvou. Jedna žena se mi svěřila, že když z místa, kde dříve žili, uprchli sem a uchýlili se na misii, jejich jedinou jiskřičkou naděje byla eucharistie slavená každé ráno.

V podvečer se na nádvoří misie shromáždilo asi sto lidí k modlitební vigilii, která trvala celou noc a skončila mší svatou v 5:45.

V pátek 3. července jsme očekávali setkání se zástupci místní samosprávy, ti ale nepřišli. Vydali jsme se proto za nimi s doufali jsme, že od nich dostaneme odpovědi ohledně atentátu na otce Crépina. Vrátili jsme se ale s více otázkami než odpověďmi. Kněz byl zabit 20 metrů od misie, jen pár metrů od vládního vojenského kontrolního stanoviště… Člověk, který se tak usilovně zasazoval o mír, dialog a společná jednání!

Odpoledne jsem se setkal s mladými muži, kteří se vydali na motorkách, aby převezli tělo Crépina do Dembie, 80 km daleko. Když se vraceli zpět, zastavili je rebelové, sebrali jim telefony, peníze a dva motocykly!

V sobotu ráno, už po druhé probdělé noci, jsme slavili mši na památku otce Crépina. Kostel byl plný a já jsem opět slavil v červeném rouchu, čímž se připomíná mučedník.

Přítomno bylo několik zástupců místních autorit, podprefekt přišel až na konci mše a hned poté odešel…

V závěru mše se vydáváme k místu, kde byl otec Crépin zavražděn. Sbíráme hlínu nasáklou jeho krví: část zůstane zde ve farnosti, část vezmu do Bangassou a část předáme jeho rodině. Chceme zde postavit malý pomník, který zůstane místem modlitby, vzpomínky, ale také připomínkou pro naše svědomí.

V neděli sloužím mši svatou v 8:30. Přítomni jsou novokřtěnci, které otec Crépin pokřtil v neděli 28. června, tedy den před vraždou. Nechávám je vstát a povzbuzuji je, protože v jediném dramatickém týdnu od křtu už prožili celý život: dar křtu, smrt kněze, víru ve vzkříšení a vřelé přijetí celé církve!

Odpoledne jsem se vydal na trh do města, abych koupil jeden pytel cementu, potřebný k zahájení stavby památníku. Cena: 60 eur. V příštích několika dnech chceme začít ochránit místo, kde byl zavražděn otec Crépin.

Někdo, kdo byl v semináři v Bouaru, když jsem byl jeho ředitelem (před více než 23 lety), viděl fotografii místa a přispěl speciálně na tento účel!

Během noci se opakovaně ozývá střelba z pistolí a samopalů… Měl jsem odletět v pondělí ráno, ale můj let byl zrušen. V úterý totéž…

Až ve středu nastal konečně čas odletu.

Zatímco čekám na letadlo, mám čas dokončit některé své pracovní povinnosti. A číst si. V sobotu 4. července, když jsme zde v Zemiu slavili mši za otce Crépina, byl papež Lev XIV. na Lampeduse, v místě, které se stalo útočištěm pro tisíce lidí, snažících se všemožně uprchnout před chudobou a válkou. Některá z jeho slov ve mně rezonovala:

„Láska vždy spočívá ve svobodě a svoboda ve volbě. Jsou mezi námi ti, kteří se rozhodli nebýt nablízku druhým, a ti, kteří se rozhodli nedělat rozhodnutí. Ti, kteří umírají na moři, jsou oběťmi jak těch voleb, které byly učiněné, tak těch, které učiněné nebyly. Ignorování společného dobra a korupce v místech jejich původu…: to vše se dnes v evangeliu odráží ve spěchu ‚jít dál‘ (Lukáš 10,31–32).“

Láska je vždy ve svobodě a svoboda spočívá v rozhodnutích. Jsou také ti, kteří se rozhodnou nebýt blízko druhým, a ti, kteří se rozhodnou nerozhodovat se. Mrtví v tomto moři jsou oběťmi jak těch rozhodnutí, která byla učiněná, tak i těch, která učiněná nebyla. Nezájem o společné dobro a korupce v místech jejich původu (…): to vše se dnes promítá do slov, která vyplývají z evangelijního příběhu, spěch „jít dál“ (Lk 10,31.32).

Zemio

Začátek cesty

 

 

 

Začátek cesty

1. července 2026

Ve středu 24. června, na slavnost Narození svatého Jana Křtitele, jsem oficiálně zahájil svou službu titulárního biskupa v Bangassou: Papež Lev XIV. přijal rezignaci biskupa Aguirreho a já jsem se stal jeho nástupcem.

Po dvou bohatých a vzácných letech s biskupem Aguirrem jsem nyní povolán sloužit Bohu v církvi v Bangassou. Jde diecézi o velikost území asi 134 683 km², což je 45 % rozlohy Itálie. 

…Ale Pán je mocný a já se budu snažit Mu ze všech sil pomáhat!

V pátek jsem se vrátil do Bangassou, abych se následující den vydal zpět do Bemy, vzdálené 105 km, tam jsem se v neděli setkal s katechumeny a slavil biřmování.

A v pondělí večer, kolem 19:30, dorazila hrozná zpráva: v Zemiu byl zabit otec Crepin Monga! Nemohli jsme tomu uvěřit a s velkými obtížemi jsme zkoušeli ověřit si tuto zprávu. Kněz byl sám ve své farnosti, vracel se zrovna domů, když byl napaden. Jediná kulka do hlavy ho okamžitě zabila.

Nevíme, kdo ho zabil, ani kdo vydal rozkaz k jeho zabití. Neobviňujeme nikoho konkrétního.

Otec Crépin se neúnavně zasazoval o obnovení míru v regionu a obáváme se, že se jednalo o popravu a varování od těch, kteří si absolutně nepřejí návrat míru do této oblasti.

Zemio se už více než rok nachází v centru bojů mezi místními rebely (AAKG) a oficiální armádou, podporovanou ruskými žoldáky.

Farnost se opakovaně stává útočištěm pro uprchlíky z okolí, před pár měsíci tam bylo přes 3 000 lidí. Dalších 35 000 lidí našlo útočiště v sousedním Kongu. Kromě přijímání vysídlených osob byl otec Crépin v kontaktu s různými povstaleckými skupinami a snažil se s nimi navázat dialog a jednat s nimi o míru. A právě i pondělní večer byl dnem, kdy se hledalo řešení… 

Silnice do Zemia (300 km) byla na 220. kilometru od Bangassou neprůjezdná kvůli porouchanému kamionu. V úterý ráno jsme se proto setkali se zástupci mírových jednotek MINUSCA, které nám sice chtěly pomoct, ale nedokázaly nic rychle zorganizovat. Vymysleli jsme tedy jiný plán: ze Zemia jsme poslali dva motocykly, aby převezly tělo otce Crépina do Dembie, kde se nacházel porouchaný kamion. 

Silnice byla v tak hrozném stavu, že dorazili do Dembie až po sedmihodinové jízdě. Tam ho sestry z Rafai vyzvedly svým autem a po 60 kilometrech, resp. tříhodinové jízdě, se s námi setkaly v Rafai, kam jsem přijel jiným autem. Tělo jsme připravili (bylo nutné použít formaldehyd) a ve 21:00 jsme odjeli do Bangassou.

Byl jsem ohromen a dojat počtem lidí z různých farností a vesnic, kde otec Crépin působil, kteří se shromáždili k modlitbě a k společnému truchlení. Jedna křesťanská komunita se shromáždila před půlnocí pár kilometrů před vesnicí Lanome, aby s pietou sledovala, jak projíždějí naše auta s tělem otce Crépina! Do Bangassou jsme dorazili v 1:00 ráno, po čtyřhodinové jízdě, dlouhé 150 kilometrů.

Zde se v katedrále konala vigilie. Připravili jsme tělo otce Crépina do rakve, oblékli ho do kněžského roucha, které měl na sobě při svém svěcení 12. prosince 2021. Vigilie pokračovala celou noc a v 9:30 jsme slavili pohřeb. Všichni kněží, kteří mohli přijet, byli přítomni. Všichni jsme byli hluboce pohnuti smrtí našeho spolubratra.

Sloužil jsem mši v červeném rouchu. Obvykle sice používáme při pohřbech fialovou liturgickou barvu, ale po konzultaci s kněžími jsme došli k tomu, že otec Crépin je mučedník, zabitý za své úsilí o mír.

Zažívám jeden z nejtěžších okamžiků. Jako když otec ztratí syna. Přesto chceme věřit, že Crépinova smrt není konec všech našich tužeb a snů o míru, ale semenem, které umírá a přináší mnoho ovoce (Jan 12,24).

Katedrála byla plná, také venku bylo velké množství lidí.

Odtud jsme se vydali na nedaleký hřbitov, kde nyní Crépin odpočívá. Objal jsem jeho tetu a řekl jí, že je Crépin konečně v Míru, pro který tak tvrdě pracoval!

 

Arrivo dei seminaristi di Bangui a Bangassou
Arrivée des séminaristes de Bangui à Bangassou
Llegada de seminaristas de Bangui a Bangassou.

 

Bema

  

 

 

 

 

 

 

 

Biskupové na cestách

 

   

Biskupové na cestách

21. června 2026

Po biskupském svěcení biskupa Josepha Samediho v katedrále v Bangui se biskupové Středoafrické republiky sešli následující den v pondělí 15. června na nunciatuře, aby se setkali s biskupem, který sem při této příležitosti přijel z Říma.

Odpoledne jsem se setkal se skupinou žen, jsou to jakési vůdčí osobnosti. Hovořili jsme spolu o rukojmích v Bambouti (na hranici s Jižním Súdánem), kteří byli uneseni na konci prosince. Setkali jsme se tehdy s oběma stranami konfliktu, jenže i rebelové i zástupci státu odmítali jakoukoli diskusi…

V úterý ráno v 5:20 jsme se všichni biskupové vydali na dlouhou cestu. Vyrážíme na společné zasedání, které budeme mít letos v diecézi Berberati, což je 600 km daleko od Bangui. Silnice jsou místy hodně špatné, někdy až neprůjezdné… Celý náš konvoj ale přece dorazil v pořádku do cíle, a to v 19:20.

Navzdory časné ranní hodině na nás druhý den v katedrále čekal velký dav lidí, aby nás přivítal. Zůstaneme zde celý týden, abychom se účastnili různých setkání, hovorů a prožívali živé společenství.

Každé ráno začínáme slavením mše svaté, po ní následuje společné zasedání.

V pátek odpoledne se vydáme do různých farností po městě, setkání a diskuse s lidmi pak zakončíme slavením mše svaté.

Ve farnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se setkávám s početnou skupinou lidí z Bozoum, se kterými se zvlášť srdečně vítám.

V sobotu odpoledne se koná kulturní akce, při níž se zpívá a tančí. Nedělní ranní mše je naplánována venku na 8:30, ale protože hodně prší, musíme čekat, až přestane. V 10:30 slavení konečně může začít. Mše se účastní mnoho lidí z města i z dalších farností z diecéze.

Na konci bohoslužby, což bylo až ve 14:30, bylo přečteno závěrečné poselství nás, členů biskupské konference. Jeho tématem bylo „Viděl jsem nové nebe a novou zemi“ (Zjevení 21:1) a text zdůrazňoval ochranu stvoření.

Zde je: https://acrobat.adobe.com/id/urn:aaid:sc:EU:7bad8f00-5e51-4cf8-a858-1607529d7dd4

V pondělí ráno, kolem 4:00, plánujeme vyrazit do Bangui… a to v naději, že nás nezastihne déšť!

Arrivo a Berberati
Accueil à Berberati
LLevada en Berberati

Messa di chiusura
Messe de cloture

 

Jeden biskup odchází, druhý přichází

 

Lanome



Jeden biskup odchází, druhý přichází
14. června 2026

Biskup Aguirre odjel v pátek z Bangassou. Doprovázel jsem ho pak na letiště, odkud odletěl do Španělska.

Ve čtvrtek odpoledne jsem dorazil do Bangui, abych se tam zúčastnil dvou důležitých událostí. Šlo o kněžské svěcení dvou mladých karmelitánů a svěcení nového biskupa koadjutora pro Bangui.

V sobotu jsem ve farnosti Panny Marie Africké v Bangui vysvětil dva mladé muže, Aristida a Léonce. 

Aristide pochází z Bangassou a než se setkal s karmelitány, studoval v Bangui ošetřovatelství. Léonce se narodil v Kongu rodičům, kteří uprchli z Rwandy. Poté ho Boží cesta zavedla do Středoafrické republiky a dnes, v sobotu 13. června, byl spolu s Aristidem vysvěcen na kněze.

Přítomnost mnoha Rwanďanů nám umožnila obdivovat jejich nádherné tradiční tance, které doprovázely část mše a poté oběd.

V neděli 14. června se konala další významná událost. Otec Joseph Samedi, středoafrický jezuita, byl vysvěcen na arcibiskupa koadjutora pro Bangui, kde bude působit společně s kardinálem Nzapalaingou.

Mše, která začala v 9:30, skončila ve 14:00! Uvnitř i vně katedrály se shromáždilo obrovské množství lidí. Boží lid oslavoval svého nového pastýře.

Ordinazioni sacerdotali a Bangui
Les ordinations sacerdotales à Bangui
Ordenaciones sacerdotales en Bangui

Mons Joseph Samedi