Úzké stezky, spadlé stromy, had, pár rebelů a spousta manga.

 

 

Úzké stezky, spadlé stromy, had, pár rebelů a spousta manga.

Na 1. května jsem si udělal prodloužený víkend. Mým cílem bylo vydat se do nejodlehlejších vesnic (Yoro, Sinaforo a Bayanga Didi). Vyrazil jsem v pátek 28. dubna odpoledne a vrátil se v pondělí 1. května večer.

Cesty jsou takové, jaké jsou, zvláště teď v období dešťů často narazím na cestách na spadlé stromy. Naštěstí mám v autě vždycky sekeru, takže můžu kdykoli odklidit pár větví a jet dál.

Když dorazím do Yoro, vesnice vzdálené 75 km od Baoro (dvě a půl hodiny jízdy), setkávám se s katechetou, spolupracovníky a s mnoha dětmi. Máme tu teď sezónu, kdy dozrávají manga a pro děti (i ostatní) je to permanentní hostina.

Bohužel se zde v Yoro nyní počet žáků ve škole snížil, rodiče se totiž bojí rebelů, kteří se pohybují v blízkém okolí. A já se v neděli při mši snažím povzbudit rodiče školáků a hlavně je přesvědčit, aby znovu děti posílali do školy.

V sobotu ráno prší. Odkládám odjezd na půl desátou dopoledne a jdu pěšky do Sinafora, malé vesnice vzdálené 7 km od Yoro. Ze silnice se stalo místo bujné vegetace, je tu spousta motýlů a dokonce i hadů. Na jednoho narazím, ale naštěstí byl vyděšenější než já a rychle prchnul.

V Sinaforo sloužím mši v malé zchátralé kapli. Díky Bohu je tu hodně dětí a mladých lidí. 

Do Yoro přijíždím brzy odpoledne a večer promítám k velké radosti dětí i dospělých film. V neděli sloužím v Yoro mši svatou. Ke zpovědi přichází mnoho lidí, což mě zaměstná na déle než dvě hodiny. Mše je jako vždy plná života a radosti. 

Odpoledne odjíždím do Bayanga Didi, kde přenocuji. Když připravuji promítání filmu, zavolají mi, že mě chce vidět nějaký "voják". Jdu a nestačím se divit, když se setkávám s jedním z vůdců povstalců. Je to samozřejmě "generál" (!?!), jak se obvykle nechají oslovovat. Zajímalo ho, jestli přijel kněz nebo Wagnerovi ruští žoldáci. Chvíli spolu mluvíme a tak využívám příležitosti, abych se rozpovídal o jejich přítomnosti v této oblasti, a zejména v blízkosti škol. Říká mi, že nemají zájem na tom, aby dělali potíže místním lidem. V což doufám!

Další den je 1. května, sloužím mši svatou v Bayanga Didi, což je příležitost ke společné modlitbě a zamyšlení nad darem práce. Kolem 14. hodiny se za silného deště vydávám na cestu domů.

Sinaforo

Yoro

Bayanga Didi