Radostné Velikonoce, navzdory všemu. A kvůli všemu.
Po
několika týdnech odmlčení se zase hlásím. Dne 25. února jsem přiletěl
do Itálie a vzhledem k probíhající pandemii jsem v souladu s aktuálně
platnými předpisy strávil první dva týdny v karanténě.
Poté jsem v sobotu 13. března slavit s několika přáteli a příbuznými zádušní mši za svou matku a za rodinu.
Během
svého pobytu v Itálii jsem kvůli pandemii nemohl moc cestovat a příští
týden, na velikonoční pondělí, se už zase vracím zpět do Středoafrické
republiky.
V Itálii se teď blíží jaro, ale covid bohužel dál i v tomto krásném období komplikuje život mnoha lidem.
Situace
je vážná, mnoho lidí trápí těžkosti, ať jde o nemocné nebo zdravé,
starší či mladé, rodiny nebo děti. Ekonomika je těžce zasažena a žít ve
vztazích se stává komplikované. Existuje spousta druhů strachů, týkají
se přítomnosti, ale také budoucnosti. Existuje však i naděje, i když je
křehká a trochu váhavá. Je tu ale také obava z toho, že druhé lidi
budeme vnímat jen jako riziko a nebezpečí. A existuje také velká touha
po sounáležitosti, objetí, solidaritě a připravenosti druhým pomáhat.
Všudypřítomný je strach ze smrti.
Mnozí vnímají
sílu víry, vracejí se k uvědomění si smyslu a daru života, mnoha
krásných věcí, malých i velkých, které jsou jeho součástí. Toto vnímání
se nám obvykle vytrácí, když se nám daří dobře.
A
do toho přichází, a to právě v těchto dnech, velká událost Velikonoc.
Umučení, smrt a vzkříšení Ježíše, pozvání a vzpomínka, že navzdory všemu
je život darem. A že všechno, dokonce i potíže, tragédie, pochybnosti a
obavy, jsou součástí cesty, která nás vede k Bohu a k pravému životu.
Radostné Velikonoce!
 |
| Bocca di Magra |
 |
| Loano |
Žádné komentáře:
Okomentovat