Biřmování v Baoru a v okolí

 

Biřmování v Baoru a v okolí

V neděli 28. května bude velký svátek Letnic, seslaní Ducha svatého si připomínáme 50 dní po Velikonocích.

I v uplynulých dnech už jsme slavili Letnice s přijetím svátosti biřmování ve vesnicích Dobere a Igwe a pak přijde na řadu Baoro.

Minulý pátek 19. května jsem jel do Bayanga Didi, abych se účastnil ověřování znalostí těch, kteří tuto svátost budou přijímat. Je to teď v této oblasti o něco klidnější, takže mohl být zase obnoven provoz školy v Yoro a v mateřské škole v Bayanga Didi.

Večer se vracím do Baora, kde se setkávám s biskupem Mirkem Gucwou, který přijel z Bouaru a pár dní tu s námi zůstane.

V sobotu ráno vyrážím dost brzy ráno do Dobere, což je vesnice vzdálená od nás 50 km směrem k Bangui. Zde máme 48 zájemců o biřmování z vesnic Mbormo, Bawi, Balembe a Dobere.

Když končím udělování svátosti smíření, přijíždí biskup a setkává se s biřmovanci, vysvětluje dar Ducha svatého a význam svátost biřmování. Kolem 10. hodiny zahajujeme mši. Ženy z vesnice připravily jakýsi látkový vlastnoručně vyrobený koberec. Jakoby tím chtěly vyjadřit nadšení z toho, že mohou ve své obci slavnostně přivítat biskupa. Mše končí kolem 13. hodiny, něco sníme a vracíme se do Baora.

Také zde v neděli oslavíme biřmování pro ty, kteří jsou z města a sousedních vesnic. Biřmovanců máme 68, jsou to mladí lidé a dospělí. Mnozí jsou oděni v červené barvě, což je liturgická barva Letnic.

V pondělí ráno odjíždím do Igwe. Je to sice jen 60 km, ale jízda trvá skoro dvě hodiny. Vesnice je velmi malá (jen 12 domů). Katechetka nedávno dokončila formaci a proto jsme si přáli přijet právě sem, abychom tuto malou komunitu podpořili. V obci je teprve pár dní nově zprovozněná studna, kterou jsme tu nechali vybudovat. Sešlo se tu 31 biřmovanců z vesnic Bayanga Didi, Yoro a Samba Bougoulou.

Zatímco zpovídám, přijíždí biskup s ministranty a poté se setká s biřmovanci. Mši svatou slavíme v malé kapli se slaměnou střechou. Vše je sice prodchnuté velkou skromností, ale síla Ducha svatého nám nechybí. Ba právě naopak!

Lidé z Igwe jsou za tuto oslavu moc rádi. V obětním průvodu dokonce přinášejí živou kozu. Jako dárek pro biskupa!

Dobere

Baoro

Igwe

Alternativy

 

 

Alternativy

Minulý čtvrtek jsem se vrátil z Bozoum do Baora, jel jsem po jiné cestě než obvykle. Cestou tam jsem jel přes Bossemptele, posledních úsek cesty byl zas mnohem hůř sjízdný než dříve, vzdálenost 87 kilometrů jsem jel 2,5 hodiny. Navíc je tato oblast zamořená bandity, což jsem ani nevěděl!

Tato trasa směrem na Bouar je také v hrozném stavu, i když zatím zas tak moc nepršelo. Navíc dlouhý most u vesnice Kounde je značně poničený, prvních 20 metrů jsou nosníky jen volně pokryté větvemi a ty ani nejsou připevněny k trámům. I zde trvá ujetí 110 km dobré tři hodiny.

Obchodníci z Bozoum, kteří tuto cestu potřebují používat, se domlouvají, že se složí a nakoupí dřevo potřebné na opravu mostu. Jenže vznikl tu problém. Do vesnice Koundé přišli Číňané s nabídkou, že most opraví. Panuje ovšem oprávněná obava, že pravý důvod té nabídky není opravit katastrofální stav mostu, ale snaha ovládnout blízké naleziště zlata....

V sobotu odpoledne jsem sloužil mši v Bawi, zatímco v neděli jsem jel do 38 km vzdálené Samba Bougoulou po silnici směrem na Carnot. I v této vesnici máme katechetu, který absolvoval kurz a po jeho ukončení se vrátil do své vesnice.

V pondělí jsem odjel do Bangui, abych se zúčastnil pracovní porady na stavbě kláštera. Ve středu jsem zastupoval Charitu na setkání nevládních organizací se zástupci UNICEF a ministerstva zdravotnictví. Od září totiž sledujeme provoz malých zdravotních ordinací v nejvzdálenějších vesnicích, ve kterých se staráme o děti do 5 let a jejich matky.

Il ponte di Kounde
Le pont de Kounde

Pioggia a Baoro
La pluie à Baoro

Stagione secca
Saison sèche

Stagione delle piogge
Saison des pluies

Samba Bougoulou

Trasporti ingombranti
Transports...

Il fiume Oubangui a Bangui
Le fleuve Oubangui à Bangui

Il cantiere di Bangui
Le chaniter de Bangui

Le volte delle camere
Les voutes des chambres

Pokračujeme s odvahou dál!

 

 

Pokračujeme s odvahou dál!

Minulý čtvrtek, 4. května, jsme zde v Baoro uzavřeli druhý ročník školení pro katechety. Z celé diecéze tu bylo 15 rodin, které společně žily, pracovaly, modlily se a studovaly. Dnes dostali katecheté od biskupa pověření působit na místech, odkud přijeli. 

Další den, v pátek, jedu do Bangui, abych navštívil staveniště nového kláštera. Večer přijíždějí z Prahy Jana a Ludmila z neziskové organizace SIRIRI o.p.s., aby navštívily řadu projektů, které organizace podporuje. Zejména budou navštěvovat školy, které pracují s metodou „Škola hrou“.

V sobotu brzy ráno vyrážíme do Baora, kam přijíždíme v poledne. V dalších dnech doprovázím Ludmilu a Janu při jejich návštěvách škol. Metodu „Škola hrou“ vytvořil tým českých pedagogů ve spolupráci se středoafrickými učiteli a umožňuje dětem učit se hrou, učit se tvořivě přemýšlet a spolupracovat. Součástí programu je v první třídě (v SAR je to CI) velkou novinkou výuka v mateřském jazyce, kterým je sango.

V úterý odpoledne odvážím jednoho z katechetů, kteří absolvovali rok formace v Bocaranga. S manželkou a 6 dětmi se vracejí do vesnice Igwe, což je vesnice uprostřed buše, vzdálená 60 km od Baora. Do Igwe přijíždíme po dvou a půl hodinách jízdy, rodinu vítá celá vesnice!

Ve středu ráno zahajujeme s našimi studenty automechaniky školení o vodních čerpadlech. Naučí se opravovat ruční čerpadla, která jsou v mnoha vesnicích po celé zemi.

Ve středu odpoledne odjíždím do Bozoum, abych doprovodil Janu a Ludmilu v jejich další cestě po SAR. Přijíždíme na misii v Bozoum. Právě dnes jsou to přesně tři měsíce od dne, kdy došlo k explozi auta otce Norberta. Pokračujeme s odvahou dál. 

 

 

 

 

 

Ludmila

 

 

 

Igwe

 

Scuola meccanica di Baoro: riparazione delle pompe
Ecole mécanique de Baoro: formation pour la réparation des pompes

 

 

 

 

Inizio lavori per la scuola di Bawi
Démarrage des travaux pour l'école de Bawi

 

 

Bozoum

 

Úzké stezky, spadlé stromy, had, pár rebelů a spousta manga.

 

 

Úzké stezky, spadlé stromy, had, pár rebelů a spousta manga.

Na 1. května jsem si udělal prodloužený víkend. Mým cílem bylo vydat se do nejodlehlejších vesnic (Yoro, Sinaforo a Bayanga Didi). Vyrazil jsem v pátek 28. dubna odpoledne a vrátil se v pondělí 1. května večer.

Cesty jsou takové, jaké jsou, zvláště teď v období dešťů často narazím na cestách na spadlé stromy. Naštěstí mám v autě vždycky sekeru, takže můžu kdykoli odklidit pár větví a jet dál.

Když dorazím do Yoro, vesnice vzdálené 75 km od Baoro (dvě a půl hodiny jízdy), setkávám se s katechetou, spolupracovníky a s mnoha dětmi. Máme tu teď sezónu, kdy dozrávají manga a pro děti (i ostatní) je to permanentní hostina.

Bohužel se zde v Yoro nyní počet žáků ve škole snížil, rodiče se totiž bojí rebelů, kteří se pohybují v blízkém okolí. A já se v neděli při mši snažím povzbudit rodiče školáků a hlavně je přesvědčit, aby znovu děti posílali do školy.

V sobotu ráno prší. Odkládám odjezd na půl desátou dopoledne a jdu pěšky do Sinafora, malé vesnice vzdálené 7 km od Yoro. Ze silnice se stalo místo bujné vegetace, je tu spousta motýlů a dokonce i hadů. Na jednoho narazím, ale naštěstí byl vyděšenější než já a rychle prchnul.

V Sinaforo sloužím mši v malé zchátralé kapli. Díky Bohu je tu hodně dětí a mladých lidí. 

Do Yoro přijíždím brzy odpoledne a večer promítám k velké radosti dětí i dospělých film. V neděli sloužím v Yoro mši svatou. Ke zpovědi přichází mnoho lidí, což mě zaměstná na déle než dvě hodiny. Mše je jako vždy plná života a radosti. 

Odpoledne odjíždím do Bayanga Didi, kde přenocuji. Když připravuji promítání filmu, zavolají mi, že mě chce vidět nějaký "voják". Jdu a nestačím se divit, když se setkávám s jedním z vůdců povstalců. Je to samozřejmě "generál" (!?!), jak se obvykle nechají oslovovat. Zajímalo ho, jestli přijel kněz nebo Wagnerovi ruští žoldáci. Chvíli spolu mluvíme a tak využívám příležitosti, abych se rozpovídal o jejich přítomnosti v této oblasti, a zejména v blízkosti škol. Říká mi, že nemají zájem na tom, aby dělali potíže místním lidem. V což doufám!

Další den je 1. května, sloužím mši svatou v Bayanga Didi, což je příležitost ke společné modlitbě a zamyšlení nad darem práce. Kolem 14. hodiny se za silného deště vydávám na cestu domů.

Sinaforo

Yoro

Bayanga Didi