Venkovské evangelium

 

 

 

 

Venkovské evangelium

Školení pro naše spolupracovníky a jejich manželky z různých komunit skončilo v minulou sobotu ráno. Muži dopoledne odjeli a ženy ještě zůstaly a pracovaly se sestrou Biaginou, všechny měly v rukou pletací jehlice a klubka vlny, tyhle zásoby k nám dorazily v posledním kontejneru (děkujeme a pokud ještě máte, však víte...!).

V sobotu 29. října kolem 14. hodiny odvážím ty manželky našich katechetů, které žijí ve vzdálenějších vesnicích, zdržel jsem se pak z pastoračních důvodů v té oblasti do úterý. Přijíždíme do Yoro v 17 hodin, tedy 75 km vzdálené vesnice, a tam přenocuji. Ubytování je sice trochu spartánské, ale s tím nemám problém.

V neděli 30. října jsem po několikahodinovém zpovídání sloužil mši ve venkovské kapli. Odpoledne máme schůzku se spolupracovníky a katechety z některých vesnic, abychom si poskytli zpětnou vazbu ke školení a hlavně řešili, jak uvést do praxe to, o čem se při školení mluvilo. V 18 hodin jsem promítnul film, přišli malí i velcí.

V pondělí 31. října jedu do Sinaforo. Jelikož stále prší, cesta není sjízdná autem, proto musím dojít do cíle pěšky. Je to jen 7 km, kolem 8:30 přicházím do malé vesničky. Kaple je z vypálených cihel, střechu má pokrytou kusy starých plechů. Přítomnost kněze je pro vesnici tak trochu důvodem k oslavě. Čte se pak Zacheovo evangelium a zdá se mi, jako bychom se ocitli v čase před 2000 lety a vidíme Ježíše přicházet do Jericha.

Vracím se do Yoro, stále pěšky, kolem 13:00 jsem v Baoru a po malém odpočinku odjíždím do Bayanga Didi. Beru s sebou několik pacientů, kteří potřebují ošetření v tamní malé ambulanci. Když dorazíme na místo, vidím malé červené světlo, které svítí vedle svatostánku. Je to malé znamení velké přítomnosti Ježíše skrz Eucharistii v této vesnici. I tady promítám film a mezitím se setkávám s katechetou a zástupci komunitou. Také zde přenocuji a v úterý 1. listopadu slavíme mši svatou na svátek Všech svatých. Následují setkání a diskuse, které se tématicky zaměřují především na školu: tady v Bayanga Didi (kde jsme vloni otevřeli mateřskou školku) a v Yoro jsou školy zavřené. Ředitel školy v Yoro není přítomen, úředníci (inspektor, podprefekt, okresní náčelník) bohužel jen přihlížejí, aniž by cokoli udělali. A děti se kvůli tomu už několik let nevzdělávají! Přemýšlím, že něco s tím budeme muset udělat... Uvidíme!

V úterý večer se vracím do Baora s pacientem, kterého chci vzít k lékaři. Aby se místní lidé mohli léčit, musí odjet tam, kde se nachází některá z mála nemocnic v této zemi, často se musí ujet desítky nebo stovky kilometrů...

Sleduji vývoj a realizaci různých projektů, například vytváření didaktických nástěnných kreseb, které ve školách vznikají díky podpoře české nevziskové organizaci SIRIRI.

 

 

Bayanga Didi

Sinaforo

Strada/sentiero per Sinaforo
Route/sentier pour Sinaforo

Yoro

Yoro

Disegni didattici
Fresques didactiques - Bawi

 

 

Celoživotní vzdělávání

 

 

 

Celoživotní vzdělávání

V těchto dnech v Baoru pokračujeme v sérii školení pro vedoucí křesťanských komunit ze 17 blízkých vesnic. Je to velký závazek a je také velmi nákladný. Účastníkům musíme zajistit ubytování, školení, stravu a cestovné, jinak by nebylo v jejich možnostech zúčastnit se. V postním období 2022 se moje rodná italská diecéze v Cuneu zapojila do kampaně vzájemné solidarity, která nám právě realizaci a financování těchto školení umožnila. Po katechetech přišli na řadu minulý týden členové dalšího spolku, kterým jsou tzv. Mariiny legie. Do třetice jsou v těchto dnech zde v Baoru manželky katechetů a ženy ze všech křesťanských komunit, které se angažují jako pomocnice, poradkyně nebo se v malých vesnicích starají o kostely. A příští měsíc zakončí tuto sérii týdenních školení pro zástupce komunit ze všech ostatních vesnic.

V sobotu odpoledne jsem sloužil mši v Samba Bougoulou, vesnici vzdálené téměř 40 km od Baora. V neděli jsem odjel do Bangui se dvěma tesaři z Baora, Patriotem a Louisem.

Společně se v pondělí od 7 do 18 hodin věnujeme montáži zárubní 14 dveří a 4 oken v novém klášteře. V úterý se účastním pracovní porady na stavbě, diskutujeme o realizované práci i o té, která je před námi.

Ve středu ráno se vracím s otcem Michaelem, a to právě včas, abychom zase na misii navázali na další práci. Díky české organizaci SIRIRI.ops probíhá nyní v některých školních třídách realizace vzdělávacích kreseb: je to skvělý způsob, jak nejen zkrášlovat třídy, ale především jimi děti zábavnou formou učit.

Mezitím v další vesnici -Kouisso Baguera, vzdálené 5 km od Baora, otevíráme novou kapli, zasvěcenou Marii Pomocnici.

A ode dneška, tedy od čtvrtka až do sobotního rána, probíhá už zmíněné školení pro dvě skupiny, a to spolupracovnice a manželky katechetů. Dopoledne pracovaly se s. Renatou na tématech souvisejících s důstojností žen, jejich rolí v církvi a společnosti, mluvily také o plánování rodiny. Nyní se učí společně se s. Biaginou plést.

Jsme teď v samém závěru období dešťů. Zdá se, že země opět nebezpečně vstupuje do velmi obtížné fáze a začínají se stahovat i ty mraky, nesouvisející s obdobím dešťů. Na jedné straně stojí vůle vlády a prezidenta za každou cenu změnit Ústavu a proti nim stojí Ústavní soud, který se tomu brání. Uvidíme, co toto napětí Středoafrické republice přinese.....

Formazione dei consiglieri
Formation des conseillers

Formazione delle mogli dei catechisti
Formation des femmes des catéchistes

Cantiere del nuovo convento di Bangui
Le chantier du nouveau couvent de Bangui

Baoro

Gli affreschi didattici per le scuole
Les fresques didactique pour les écoles

Formazione Legione di Maria
Formation de la Legion de Marie

Ať žijí misie!

 

 

Ať žijí misie!

Tuto neděli se bude slavit Světový den misií, celý svět si připomíná misionáře, tlukoucí srdce církve a srdce celého křesťanského života.

Také papež František nám připomíná, že srdcem misií a epicentrem křesťanské víry, je „být svědky Kristovými“. Je to dar a povolání pro všechny křesťany.

Jako misionář mám tento den a tento měsíc, zasvěcený misiím, moc rád. Líbí se mi proto, co mi tím připomíná. Být misionářem je obrovské obdarování, na kterém nemám žádnou zásluhu. Je to dar, který mi Bůh a církev svěřili navzdory mým slabostem.

V sobotu 15. října jsme oslavili svátek svaté Terezie od Ježíše, naší zakladatelky, ženy plné lásky k Ježíši a plné lásky k církvi.

V neděli 16. října jsem se vydal do Igwe, vesnice s tuctem chatrčí, vzdálené 60 km od Baora. Projíždím cestou, která vede nízkým lesním porostem, dorazil jsem tam po dvou hodinách jízdy. Zdejší katecheta Robert odjede příští měsíc do Bocarangy, aby tam absolvoval vzdělávání pro katechety. Místní společenství je za tuto možnost velmi vděčné. Sloužím mši pod slaměnou střechou, v průvodu s obětními dary přinášejí věřící arašídy, tykve a další produkty ze svých políček, které velkoryse darují.

V úterý a ve středu jedu do Bozoum. Řeší tam nefunkční pumpu u studny, snažím se ji opravit, ale marně. Mám aspoň příležitost setkat se s komunitou spolubratrů, kterou tu nyní tvoří jeden středoafrický kněz, dva italští, Bolívijec a francouzský bratr. A znovu mohu vidět Bozoum, trh, rýžové družstvo, lidi, děti.

Stav cesty je zase o něco horší: posledních 60 kilometrů mi trvá jízda více než dvě hodiny a to ještě s notnou dávkou štěstí. Silnice je na více místech pod vodou, jinde pokrytá bahnem, v některých úsecích jsou více než metr hluboké díry.

Vracím se na misii do Baora ve středu večer a dostávám zprávu o úmrtí otce Vittoria Corsiniho, mého celoživotního bratra a přítele. V letech 1975 až 1980 byl misionářem ve Středoafrické republice, mnozí místní věřící si ho stále pamatují. A právě v tomto misijním měsíci teď vkládám jeho život do své modlitby.

 

Strada per Igwe
La route pour Igwe

Igwe

 

 

L'orchestra di Igwe
L'orchestre de Igwe

 

 

 

 

 

Na cestě

 

 

P.Michael

 

Na cestě

V současné době jsme v posledním měsíci období dešťů. Za pár týdnů deště náhle ustanou a několik měsíců pak nespadne ani kapka. Zvedne se vítr a za dva až tři dny klesne vlhkost ze 70 nebo 80 % na méně než 20 %.

Závěr minulého týdne jsem strávil v Bouaru na diecézním pastoračním setkání. Skončili jsme v sobotu, kdy jsme měli za sebou čtyři dny intenzivní práce.

V neděli jsem sloužil mši v Bawi, vesnici ležící 35 km od Baora směrem k Bangui. Jel jsem tam s otcem Michaelem, středoafrickým spolubratrem. Kromě deště nás během cesty zastihla i situace, kdy před námi došlo k nehodě. Převrátil se kamion a tak jsme tři (lehce) zraněné odvezli do nemocnice v Bossemptele.

Stav silnic se dál zhoršuje. Těch několik oprav, které se realizovaly v posledních měsících, už vzaly za své. Byly to velké projekty, financované (z velké části) Světovou bankou, ale většina peněz zamířila jinam, na opravu silnic určitě ne.

K tomu je třeba připočítat nedostatek pohonných hmot, který trvá už od května, a postihuje dopravu i celou ekonomiku. Ačkoli každý týden jsou vidět na silnicích desítky projíždějících cisteren, které směřují do hlavního města, zůstává palivo v Bangui záhadně nevysledovatelné. A pokud je přeci k dispozici, je za dvojnásobek ceny.

V Bangui věnuji pondělí a úterý stavbě. S André, údržbářem na misii a dvěma mladými muži z komunity, osazujeme potrubí mezi přízemím a prvním patrem. A ve středu brzy ráno v 5 hodin vyrážím zase zpět do Baora. Navzdory špatným silnicím se mi podařilo přijet těsně před polednem.

 

Bawi

Sul cantiere a Bangui
Le chantier de Bangui

Transumanza
La transhumance

 

Školení a setkávání

 

  

 

Školení a setkávání

V neděli jsme v Baoru zakončili třídenní školení katechetů z města a z okolních vesnic velkou oslavou. Mše se účastnilo množství lidí, někteří si oblékli „stejnokroje“ svých skupin a sdružení. Touto slavností se v podstatě zahajuje pastorační rok. Užili jsme si spoustu zpěvu a tanců, ale i modliteb a sdílení. Během mše katecheté obnovili svůj závazek sloužit Bohu a lidem, se kterými žijí.

V pondělí ráno jsem odjel do Bozoum, protože komunita tam zůstala několik dní bez vody. Podařilo se mi vyměnit tam čerpadlo. Zatím funguje.

Stav silnic se teď, během období dešťů, zas velmi zhoršil. Místy se musím volit raději velké objížďky, jinak hrozí, že auto zapadne do bahna, jako se to stalo dvěma velkým kamionům, které jsem cestou viděl uvízlé v půlce cesty. Zapadly do téměř metr hlubokého bahna. Silnice v délce asi 10 kilometrů za Bozoum byla prakticky zaplavená vodou, s trochou štěstí se mi ale podařilo projet.

V úterý ráno zahajujeme nový školní rok v naší škole pro automechaniky. Je tu kolem šedesáti mladých mužů, jsou velmi motivovaní. Někteří přijeli i z hodně vzdálených oblastí.

Ve středu odjíždím s otcem Stefanem a otcem Michaelem do Bouaru, kde se zúčastníme diecézního pastoračního zasedání. Po čtyři dny se budeme setkávat a školit. Sjelo se nás více než 100 ze 14 farností v diecézi. Jsou tu kněží, řeholnice, katecheti i mladí lidé, zastupující každou farnost. Je tak dobré setkávat se! Jsou mezi námi sice věkové rozdíly (nejmladšímu účastníkovi je 20 a nejstaršímu 88 roků), pocházíme z různých konců světa (je tu zastoupeno minimálně 15 národností) a rozdíly jsou i v dosaženém vzdělání. Ale cítíme se (a jsme!) jako jedna velká rodina, která slouží Božímu království.

 

Baoro

 

 

 

P.Stefano

 

La strada per Bozoum
La route de Bozoum

Scuola Materna "Il Germoglio"
L?école maternelle "Il Germoglio"

 

Inizio anno scolastico, Scuola Meccanica
Commencement de l'année scolaire pour lìécole mécanique

 

La diocesi in sessione
Le diocèse de Bouar en Session pastorale

 

Pausa caffé
Pause café

 

 

La cattedrale di Bouar
La cathédrale de Bouar