Naše odmlčení dál trvá

 Naše odmlčení dál trvá

Už měsíc “žijeme“ bez připojení k internetu, což platí prakticky pro celé území Středoafrické republiky!

Mobilní operátor Orange nefunguje od 6. června, ale umožňuje aspoň telefonní hovory. Zatímco další dvě sítě, Moov a Telecel, neposkytují vůbec žádné služby - přitom připojení dál nabízejí a dokonce dál za služby i vybírají poplatky. Minulý týden nešlo ani v hlavním městě stahovat e-maily a zprávy z whatsapp. V hlavním městě!

S odvahou ale jdeme dál. Pokud pomyslím na to, že aktuální zprávy a titulky o dění ve světě vydrží na Googlu nebo Facebooku jen pár desítek minut, musím se smát při pomyšlení, že my jsme tu už celý měsíc bez připojení!

Až dnes jsem tedy schopen poslat pár vět, ale to jen proto, že jsem poblíž Bouaru, což je město vzdálené od Baora 70 km. Snad se to podaří vyřešit do Vánoc…!

No ale pojďme na to, čím vším tu ještě žijeme. 18. června jsme ukončili školní rok v naší mateřské škole „Il Germoglio“ besídkou, na níž mnohé z 230 dětí předváděly vtipné scénky, hrály hry, zpívaly a tancovaly. Prázdniny mohou začít!

Neustále pokračujeme v naší pastorační činnosti ve vesnicích. Je nyní čas křtů, prvních přijímání, svateb. Uděluji svátosti ve vesnicích, nejdřív v těch nejvzdálenějších v Samba a Bougoulou 19.-20.6. Pak pokračuji 26. a 27. června v Bayanga Didi a Yoro a nakonec 4. července v Bawi.

Pro každou křesťanskou venkovskou komunitu jsou to velmi slavnostní zážitky. Lidé mají za sebou období dlouholetých příprav s katechety, po nich absolvovaly u kněze ověřování znalostí. A taky jsou důležité další přípravy - to množství ozdobných copánků, které je třeba uplést holčičkám, dívkám a ženám! Protože ty jsou pro účastnice křestních mší neoddělitelnou součástí.

Návštěvy vesnic využívám i k tomu, abych pochopil, co je v nich příčinou katastrofální situace v oblasti vzdělávání a čím jim pomoci. Jde ale i o další témata jako je zajištění bezpečnosti, hygienická osvěta a mnoho dalšího, co tamní muži a ženy k životu potřebují, těch potřeb je tak strašně moc…

Doneslo se mi, že ve vesnici Bayanga Didi jim od ledna nefunguje čerpadlo u pumpy, je to jejich jediný zdroj vody pro celou vesnici, nemají si ho čím opravit. Potřebnou součástku jsem přivezl, oprava se podařila. Jaký to byl výbuch radosti, když se po dlouhé době znovu od pumpy ozval charakteristický vrzavý zvuk a ženy a děti zas mohly začít čerpat vodu.

Odesláno z iPhonu