Uzdravení světa

Uzdravení světa

Od doby, kdy žiji ve Středoafrické republice, je to poprvé, kdy se situace obrátila, protože tentokrát jsme to my, koho zneklidňuje krize, probíhající ve zbytku světa. Epidemie koronaviru narušuje život v jednotlivých zemích i na kontinentech, zabíjí a dotýká se velkého množství lidí. Myslíme na naše rodiny, přátele na celém světě, uvědomujeme si, jak jsme křehcí a jak moc jsme spojeni v nejistotách lidského života ve všech zemích, ve všech koutech této planety. 

Ve Středoafrické republice se aktuálně zdá, že máme pouze jeden případ tohoto onemocnění. Znepokojení je ale veliké: pokud by se tady virus rozšířil, byla by to velmi vážná věc! Testy analyzuje v zemi pouze jedna laboratoř, a to jen v hlavní město Bangui. Neexistují tu žádná resuscitační centra ani žádná možnost pomoci při respiračních obtížích. Zavést v této zemi opatření, která brání šíření nemoci, by bylo těžko uskutečnitelné, protože se tu nežije uvnitř domů, ale především venku...

V těchto velmi těžkých dnech není dost modliteb, soucitu a vděčnosti za dar života. Dnes ráno vyjádřila rozhlasová stanice v Bozoum „La Voix de Koyale“ dojemnou solidaritu a sounáležitost s tím, co se teď odehrává v Itálii, a vysílala italskou státní hymnu. Zde je krátké video:

https://www.facebook.com/aurelio.gazzera/videos/10222654366174064/

Minulý týden jsme měli setkání s ostatními kněžími z naší diecéze. 

V pondělí jsem jel do Bangui, abych doprovodil mladého Belgičana Albana, který tu s námi strávil dva měsíce. Jakmile jsme dorazili do Bangui, bylo nám řečeno, že let Air France, s plánovaným odpoledním odletem, je zrušen! V úterý se nám podařilo najít v jiném letadle místo, aby mohl Alban odjet do kamerunského města Douala v naději, že večer bude moct pokračovat do Paříže a pak do Bruselu. Hrozilo, že také úterní let do Bruselu, plánovaný na 5 hodin ráno, bude zrušen. Pak se ale znovu tento let objevil v letovém plánu a Alban přece jen mohl odcestovat. V Douale, kde musel strávit celý den, jsem našel přítele, který se ho ujal a večer ho zase doprovodil na letiště. O několik hodin později konečně dorazil do Evropy. 

Mezitím se já vracím do Bozoum. Projíždím města Baoro a Bouar, což je trasa dlouhá téměř 600 km. V jednom místě narazím na dvě krávy, které se rozhodly zastavit se na mostě. Ukázalo se, že neexistuje žádný způsob, jak je donutit, aby se zvedly a pohnuly se pryč z mostu. Teprve když se samy rozhodly odejít, mohl jsem pokračovat dál, což bylo po více než dvaceti minutách. Zvolna se tedy blížím k domovu. Jako všichni.