Setkání biskupů a návrat do Bangassou

 

 

I vescovi in riunione
Les eveques en réunion

 Setkání biskupů a návrat do Bangassou

Biskupové Středoafrické republiky se scházejí dvakrát ročně, v lednu a v červnu. Lednové setkání se koná vždy v hlavním městě Bangui, zatímco červnová setkání se konají střídavě v různých diecézích. To umožňuje křesťanům ze všech diecézí potkat se se všemi biskupy a biskupům to umožňuje poznat realitu celé země. Letos jsme se setkali v diecézi Mbaiki, která se nachází 110 km od Bangui, v hustě zalesněné oblasti. Je to živá diecéze, kterou vede španělský biskup Jesus Molina Ruiz. Diecéze je bohatá na různé etnické skupiny, žije zde početná komunita pygmejů Aka.

Shromáždění trvají celý týden, během dopoledne a odpoledne probíhají společná pracovní jednání. Každý biskup představí situaci ve své diecézi a pak naváže modlitba. Četli jsme a přemýšleli společně o dokumentu "Dignitas infinita", který vydala Kongregace pro nauku víry. Je to velmi inspirativní dokument, který se zabývá nekonečnou důstojností člověka. V zemi, jako je Středoafrická republika, kde jsou tak velké kontrasty, kde jsou mnohé regiony stále vystaveny násilí ozbrojených skupin, kde ani vláda a úřady nevyjadřují respekt k lidským právům, kde s půdou a přírodním bohatstvím hospodaří bezohledné skupiny, je výzva k lidské důstojnosti zcela průlomové sdělení.

Setkání jsou nabitá energií, atmosféra je velmi vstřícná, bratrská a plná soustřeněného naslouchání a pozornosti.

Během shromáždění také připravujeme poselství biskupů, které bude zveřejněno na konci jednání.

Ve čtvrtek odpoledne se rozdělíme a vydáme se na setkání s některými zdejšími společenstvími. Odjíždím s předsedou biskupské konference, Nestorem Nongem, biskupem z Bossangoa. Jedeme do Boukoko, vesnice vzdálené 11 km od Mbaiki. Tamní misii založil v roce 1946 otec Charles Tisserant, misionář, který ve 30. letech 20. století působil také v Bozoum!

Čekalo nás velmi dojemné přivítání. Pro zdejší křesťany je setkání s biskupy velkou slavností! Modlili jsme se s nimi, naslouchali jejich příběhům, radostem i těžkostem a společně slavili eucharistii. Na závěr nás čekalo pohoštění, kterého se účastní i různí představitelé místní komunity.

V sobotu dopoledne slavíme společně mši svatou v komunitě sester Matky Terezy z Kalkaty. Účastní se pozvaní hosté jejich komunity, jimiž jsou sirotci, podvyživené děti s maminkami, staří lidé a lidé s postižením.

V neděli je závěrečná slavnost, které tradičně předsedá čerstvě vysvěcený biskup, a tím jsem já. Přišlo mnoho lidí, hodně radosti všem přineslo to, že se tu setkávají biskupové ze všech devíti diecézí: Bangui, Mbaiki, Berberati, Bouar, Bossangoa, Bambari, Kaga Bandoro, Alindao a Bangassou.

Na závěr mše svaté bylo přečteno poselství biskupů, které bývá netrpělivě očekávané.

Kolem půl třetí odpoledne se vydáváme na cestu do Bangui. Na letiště jsme dorazili v pondělí v šest hodin ráno. V 8 hodin bylo letadlo připravené na ranveji, motory běžely na plný plyn, pak zpomalily a nakonec se zastavily. Vystoupili jsme, čekali a pak nám bylo řečeno, že let se z důvodu technické závady odkládá, snad jen na další den...

V úterý znovu odjíždíme na letiště. Už sedíme v letadle, ale zas jsme museli vystoupit, tentokrát proto, že nemáme povolení k letu... Nakonec jsme odletěli v poledne.

Do Bangassou jsme konečně dorazili v půl druhé odpoledne. Překvapilo nás, že nás vítají kněží, řeholnice a děti z Maison Espoir a doprovázejí nás až do města.

Byli vlastně připraveni vítat nás už o den dříve, kdy bylo u katedrály velké množství lidí. Dnes je jich sice o něco méně, ale po celé cestě lidé volají, mávají, zdraví nás a tak přijíždíme ke katedrále.

Vstupuji dovnitř a modlím se u hrobu biskupa Maanica, prvního biskupa diecéze Bangassou. Pak pozdravím a žehnám mnoha lidem, kteří se shromáždili, aby přivítali svého nového biskupa.

Následuje večeře s kněžími a řeholníky, všichni jsou velmi přátelští.

V neděli 30. srpna budeme slavit mši, která bude znamenat zahájení mé biskupské služby v této požehnané části země, v Bangassou.

Odesláno z iPhonu9

 

 

 

 

Cathédrale de Bangassou

 

Biskup na turné

 

Biskup na turné

Píši vám dnes z Mbaiki, z města vzdáleného 110 km od Bangui.

Jsem zde se všemi biskupy Středoafrické republiky. Je nás deset a zastupujeme tu devět diecézí: Bangui, Mbaiki, Berberati, Bouar, Bossangoa, Kaga Bandoro, Bambari, Alindao a Bangassou.

Dvakrát ročně se biskupové scházejí na shromáždění, a to v lednu a červnu. Jsme spolu celý týden, což nám umožňuje sdílet všechno to, co prožíváme v našich diecézích, společně přemýšlíme a diskutujeme o všem, co souvisí s Božím lidem, který nám je svěřený.

Cesta do Mbaiki.... ta tedy byla dlouhá!

Ve středu 12. června ráno jsem vyrazil s několika přáteli z Itálie. Jeli jsme dvěma auty a zastavili jsme se v Bossemptele, kde jsme slavili mši svatou se sestrami karmelitkami.

Večer jsme dorazili do Baora. Tam jsem se setkal s bratry z komunity, se sestrami karmelitkami a s dalšími lidmi. Ve čtvrtek ráno mše v Baoru: kostel je plný, dokonce i stěny vibrují a tančí!

Po obědě, který byl společný s farním společenstvím, jsme se vydali do Bouaru, kde jsme povečeřeli s indickými sestrami z Kongregace Matky Karmelské.

V pátek ráno v 6.30 hod. sloužím mši svatou u sester klarisek. Krásný společný čas a čas modliteb.

Pak jsme se vydali na cestu do Bozoum. Jak cesta ubíhala, byla v čím dál horším stavu, prvních 90 kilometrů nám trvalo více než 3 hodiny. Před vjezdem do města na nás posledních 14 km čekali skauti a otec Marco Poggi, farář z Bozoum.

Společně jsme pokračovali směrem k městu. Míjeli jsme spousty běžících, mávajících a volajících lidí, zdravili nás ze všech stran. Byl jsem ohromený, dojatý, žasl jsem nad tolika projevy vstřícnosti a radosti, kterou mi "moji" lidé projevovali!

V sobotu ráno začala mše svatá v šest hodin. I když bylo tak brzy ráno, kostel byl úplně plný! Slavili jsme naplno, zpívalo se, tančilo se, viděl jsem spoustu tváří, které mi připomínaly tolik okamžiků, které jsem tu v Bozoum zažil za 17 let života. Přinášejí se dary, znějí básně a písně, všechny vznikly teď pro tuto příležitost. Zažíváme v Bozoum okamžiky radosti, ale trochu i smutku, protože je to tak trochu vlastně loučení! Ale víme, že Pán je velký!

Z Bozoum jsme druhý den vyrazili brzy odpoledne za prudkého deště. Silnice byla špatně sjízdná, prvních 60 kilometrů jsem musel jet se zapnutým pohonem na všechna čtyři kola.

V neděli ráno jsem slavil mši v katedrále v Bouaru. V této diecézi jsem žil a pracoval 33 let! I tady je kostel plný, přišlo mnoho kněží z celé diecéze, mnoho lidí. Zase vidím známé i neznámé tváře, všechny jsou mi tak drahé. 

Právě tito lidé a tady žitý život mě tolik naučil. Naučilo mě to říkat každý den to, co se stalo mottem pro mé biskupské heslo: "Vy víte všechno, vy víte, že vás miluji" (J 21,17).

V pondělí brzy ráno jsem odjel do Bangui, kde jsem se setkal s karmelitánskou komunitou.

Rozloučil jsem se se svou sestrou a přáteli, kteří sem přijeli na svěcení a v úterý v pět hodin ráno jsem odjel do 110 km vzdáleného Mbaiki, kde jsem se poprvé zúčastnil shromáždění biskupské konference. S potěšením jsem zjistil, že atmosféra je tu velmi klidná, diskuse a úvahy jsou hluboké a velmi bohaté.

Al Carmel, a Bangui
Au Carmel, à Bangui

Baoro

Accoglienza a Bozoum
L'Accueil à Bozoum

Cathédrale de Bouar

Mo inga, mbi ye mo: ty víš, že tě miluji!

 

 

 

Mo inga, mbi ye mo: ty víš, že tě miluji!

Tak jsem zase tady, Aurelio, pomocný biskup z Bangassou!

V týdnu modliteb před 9. červnem proletěly dny v rychlém sledu jeden za druhým a nastal čas posledních příprav.

V pátek ráno začali přijíždět první hosté. V 7 hodin ráno ze Španělska Miguel a Nuria, bratr a sestra biskupa Aguirra. V 11:40 přistálo etiopské letadlo s 38 dalšími hosty a příbuznými. Přijela moje sestra, její manžel, můj synovec a další přátelé.

Ubytovávají se v různých prostorách našeho kláštera u otců na Karmelu, další ve městě v ubytovacích centrech a hotelích.

Neděle je velkým dnem biskupského svěcení. Jsem vyrovnaný a klidný, dny příprav a modliteb mi pomáhají prožít tento okamžik milosti a vstup do biskupské služby. A to nejen jako velkou a obrovskou zodpovědnost, ale i s důvěrou v moc Ducha svatého, s vděčností za modlitby a podporu tolika přátel, tolika bratrů a sester.

V 9:30 slavnost začíná. Přítomno je více než sto kněží z Bangassou, Bouaru, Bangui, z naší karmelitánské provincie Janova, z diecéze Cuneo a z generalátu karmelitánů. Jsou tu další biskupové a společně s apoštolským nunciem mě doprovázejí a vítají jako spoubratra, nástupce apoštolů.

V dlouhé a krásné tradici církve musí být tři světící biskupové. Dnes je hlavním světitelem kardinál Nzapalainga, arcibiskup z Bangui, v doprovodu Mons. Nestora Nonga, prezidenta biskupské konference a Mons. Juana Josè Aguirre, sídelního biskupa z Bangassou.

Katedrála v Bangui je zaplněná, přišel předseda Národního shromáždění, někteří členové vlády, italský velvyslanec, moji příbuzní, moje karmelitánská rodina, přátelé, seminaristé z Bangassou a mnoho dalších lidí z Bangassou, delegace 150 lidí z Bozoum, další z Baora a desítky bývalých seminaristů z Yolé, desítky řeholníků a mnoho dalších lidí. 

Zahajujeme příchodem v dlouhém průvodu. V úvodu mše se čte překlad papežské buly, kterou mě papež František jmenoval pomocným biskupem.

Potom nasloucháme Božímu slovu. Dnes je bible slavnostně nesena v nádherném průvodu, který připomíná kánoi (sem, do Středoafrické republiky, dorazila poprvé bible právě tímto způsobem, takto nesená prvními misionáři v roce 1894).

Text, které jsem si vybral, je evangelium Jana, kapitola 21. V biblickém příběhu se po vzkříšení Petr vrací k rybolovu. Nic nechytí. Ráno se Ježíš objeví na břehu a opět dojde k zázračnému úlovku. Petr se vrhá do vody a dorazí na břeh. Po snídani, kterou připravil Ježíš, slyší, jak mu pokládá velmi hlubokou otázku: „Petře, miluješ mě?” Když to opakuje potřetí, reaguje Petr, rozrušený vzpomínkou na to, jak třikrát zapřel Ježíše, a říká: "Ty víš všechno, ty víš, že tě miluji. A právě toto jsem si zvolil jako své biskupské heslo. „Víš všechno, víš, že tě miluji“.

Po kardinálově (krásné) homilii začíná ústřední část svěcení. Zpíváme Veni Creator Spiritus, starodávný hymnus vzývání Ducha svatého. Kardinál se mě před všemi biskupy a Božím lidem ptá, zda přijímám biskupskou službu, tedy zda budu životem hlásat evangelium, vést, řídit a posvěcovat Boží lid, který mi byl svěřen.

Když pak ležím na zemi, celé shromáždění se za mě a nade mnou modlí a prosí o přímluvu všechny světce. Na závěr na mě biskupové mlčky vkládají ruce, což je velmi starobylé gesto, znamenající dar Ducha svatého, a odříkávají konsekrační modlitbu, zatímco dva jáhni drží nade mnou otevřenou knihu evangelií.

Tím se stávám biskupem, nástupcem apoštolů, otcem a pastýřem Božího lidu. Ne svými vlastními zásluhami, ale milostí Boží. 

V pondělí jsem na Karmelu, kde slavím krásnou eucharistii se středoafrickými i italskými spolubratry a mnoha dalšími lidmi. Na oběd se scházíme v refektáři právě dokončeného nového kláštera. A sem, do prostoru mezi refektářem a křížovou chodbou, je pozváno více než 250 lidí!

V úterý odpoledne jsem sloužil mši svatou ve farnosti St. Jaques pro mnoho rodin z Bangassou. Kardinál Nzapalainga a tři další biskupové také pocházejí z Bangassou! 

A po přijímání exploduje celé shromáždění do krásných písní a tanců: to je jedna z vlastností lidí Bangassou. Nabízejí mi velmi důležité dary: ebenovou kánoi, která připomíná příchod evangelia (ale také zemi bohatou na řeky, jakou je zvlášť tato diecéze), dřevěnou misku, kopí a nůž, sochu pastýře a ornát.

A po večeři rychle spěcháme na druhý konec města, kde na nás už čeká kardinál, kde se setkáváme ke společné oslavě bratrství.

Tyto dny byly naplněné množstvím organizační práce, kterou vykonali kněží z Bangassou, moji karmelitští spolubratři, „moji“ bývalí seminaristé a mnoho dalších. Velké díky !

A teď jsem v Baoru, kde se bude za pár hodin také slavit, pak v Bozoum a Bouaru.

A všude, kam přijíždím, děkuji Bohu za své povolání a tuto službu a opakuji: „Ty víš všechno, víš, že tě miluji“.

A zde je odkaz na stránku s videi:

https://www.facebook.com/profile.php?id=100081099975652&mibextid=ZbWKwL