Nepředvídatelné události a ty pravděpodobné
Minulý pátek jsem se vydal do nejvzdálenějších vesnic (Yoro a Bayanga Didi).
Jedu 80 km po velmi špatných silnicích, projíždím obrovské kaluže, bahno a řeším popadané stromy přes cestu.
Jeden z mých spolubratrů, otec Anastasio, byl vždycky rád, když přijel do Středoafrické republiky a zažil tu nějaké dobrodružství. Měl pak totiž o čem psát a o čem vyprávět!
Vzpomněl jsem si na něj tady mezi Yoro a Bayanga Didi, když mi cestu zablokoval spadlý strom. Snažil jsem se ho objet, ale zadní část auta mi sklouzla a větvemi se mi rozbilo okno.
O kus dál mě stav vozovky donutí vybrat si průjezd buď bahnem nebo výmolem. Levá kola mi v díře plné vody marně prokluzují až v ní nakonec uvíznu. Naštěstí o kousek dál bydlí katecheta, který přivolal sousedy a ti mi přišli s lopatami na pomoc. Půl hodiny odhrabávali bahno a pak se (s pomocí pohonu 4x4) podařilo auto vysvobodit.
V Bayanga Didi vyrobím narychlo dvě ohrady, které zabrání kozám lézt na verandu školky. Zápisy do škol pokračují. Sice to jde trochu pomalu, a to nejen tady, ale i v okolních vesnicích a v základní škole v Yoro. Dobrá vůle tu ale je a i v těchto školách se nám určitě podaří včas zahájit výuku.
Po mši svaté se vracím do Yoro, kde máme krátkou poradu, pak odjíždím do Baora. Tam dorazím už bez dalších příhod večer.
V sobotu odpoledne jsem se vydal slavit mši svatou do Balembe, malé vesnice 45 km od Baoro, vede tam asfaltová silnice. Mše se ale zúčastnili jen čtyři lidé!
V neděli jsem se vydal do další vesnice, Dobere. Tam byla kaple naopak úplně plná, přišlo přes 200 lidí a slavili jsme krásnou eucharistii.
 |
| La missione di Baoro La Mission de Baoro |
 |
| Yoro |
 |
| Dobere |
Žádné komentáře:
Okomentovat