Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Na cestách Božího království

Na cestách Božího království

Máme za sebou dlouhý týden, plný cestování. Od čtvrtka do neděle jsem navštěvoval vesnice, ležící v savaně, od Baora nejdál směrem na západ. A od pondělí do středy jsem čas trávil zase v Bangui.

Ve čtvrtek ráno kolem 7. hod. jsem vyrazil do Yoro, kde jsem zůstal čtyři dny. Z této základny jsem se vydával do okolních vesnic. V těchto dnech budou probíhat katechistická setkání a závěrečné zkoušky pro chlapce, dívky a dospělé, kteří se připravují na křest, nebo absolvují různé fáze katechumenátu.

Cesta je dlouhá 72 kilometrů a pokaždé je plná dobrodružství. Překonáváme vodu, bahno a písek. Do Yoro přijíždíme kolem 9:30. Ihned po vyložení auta se strhla bouřka, která nás uvěznila na místě, aniž by ovšem zabránila dětem hrát fotbal...

Kolem poledne přestává pršet a ve 13:30 odjíždíme do Sinafora, malé vesnice, vzdálené sedm kilometrů. Vydáváme se tam pěšky, protože přes silničku spadl strom. Když dorazíme, zjišťujeme, že katecheta tam není, a že tedy není možné se s katechumeny setkat. Vracím se tedy do Yoro, kde trávím večer a noc.

V pátek ráno přijíždí katecheta ze Sinafora s katechumeny, ale bohužel nejsou dobře připraveni a musíme to odložit na příští rok.

Kolem 9:30 odjíždím do sedm kilometrů vzdálené Bayanga Didi. Zde velmi dobře funguje školka, kterou jsme otevřeli před pár měsíci.

Začínáme katechetickými zkouškami, potěšily mě dobré znalosti. Průběh zkoušení zpestřují dva malí hadi, kteří se čas od času ukážou na střešních trámech nad našimi hlavami!

Po přezkoušení sloužím mši a během ní vysvětluji různé její části, je to velmi živá katecheze!

Do Yoro se vracím kolem 14:30 a hned začíná pršet. Mám dlouhé jednání s katechetou, který mi předkládá seznamy kandidátů na další den.

V Yoro obvykle přespávám a soboty mám vyhrazené pro setkání a zkoušky s katechumeny této vesnice. Kolem 13.hod. tam pak sloužím mši svatou a znovu vysvětluji smysl jednotlivých částí.

Obecně ale úroveň znalostí není příliš dobrá. Spoluviníkem tohoto stavu je i to, že tu nefungují školy nebo jen minimálně - např. v Yoro, v Bayanga Didi není výuka vůbec žádná. Při návštěvě školy zjišťuji, že na tabuli je stále napsáno datum 26. dubna 2021. Konkrétně letos tedy neměli ani jeden vyučovací den!

Večer opět shromáždíme katechumeny a společně se modlíme růženec, abychom Marii požádali o světlo, víru a lásku pro všechny katechumeny a také jim vysvětlili tuto jednoduchou modlitbu.

V neděli ráno vyrážíme pěšky do Sinafora. Zde slavíme křty Naomi, Basila, Elieho, Jeana Paula a Monique, všechno jsou to miminka. Střechu kaple tvoří jakýsi baldachýn, vyrobený z plechovek, rozklepaných do roviny, stěny jsou hliněné. Ale jak vždy říkám: mše je vždy stejná, při Kristově oběti jde o Boží přítomnost, ať se slaví v nejkrásnějších katedrálách nebo tady.

Dokončím mši a celá vesnice začíná tyto křtiny oslavovat. Poté, co jsem se trochu najedl (dostal jsem rýži, maniok a sušené ryby), odjíždím do Yoro, kam přijíždím kolem 14.hod., hned pokračuji dál do Baora.

V pondělí ráno odjíždíme v 5 hodin do Bangui s Mariem a Luiginou, kteří během posledních měsíců odvedli na našich misiích obrovské množství práce. Stav silnic se bohužel stále zhoršuje a do Bangui přijíždíme až kolem 11. hodiny.

Práce na stavbě nového kláštera pokračují. S Mariem diskutujeme o tom, jak bude potřeba zrealizovat rozvody elektřiny a vodovodu (pokud chtějí dobrovolníci přijít pomáhat, budou vítáni!).

A ve středu se konečně vracím zpět do Baora. Stezky Božím královstvím procházejí cestami, srdci, chýšemi a kláštery, v srdcích novorozenců, chlapců a dívek, mladých lidí, dospělých i starých lidí.