Začali jsme dobře a ještě lépe pokračujeme!

 

La Missione di Baoro: casa delle suore, tetto della chiesa, campo da pallone, Centro Giovani e Auditorium
La Mission de Baoro: la maison des soeurs, la toiture de l'église. terrain de football, Maison des jeunes et Auditorium

 

Začali jsme dobře a ještě lépe pokračujeme!

Situace ve Středoafrické republice se nadále zhoršuje. V posledních dnech rebelské skupiny okupují v podstatě už téměř všechna města v zemi, nově se rebelové pokusili zaútočit i na hlavní město Bangui. Prozatím se jim to nepodařilo, protože jim v tom zabránily ruské a rwandské vojenské jednotky, vojáci mírových sil a také vojáci středoafrické armády. Jak dlouho ale dokážou takové útoky odrážet?

V Bouaru došlo v sobotu k bojům mezi rebely a armádou. Prozatím se rebelové stáhli, je klid zbraní, armáda a vojáci několika národností vyčkávají... Ale do kdy?

Tady v Baoro je celkem klid. Rebelové sem čas od času přijedou, dojde ke střelbě, ale pak zas odjedou. Doposud nedošlo k žádným větším škodám... Ale do kdy?

Jako je tomu pokaždé, za všechno zaplatí chudí a ti nejprostší lidé. Od soboty se v městě Bouar shromáždilo na různých místech asi 6000 uprchlíků, kteří museli opustit své domovy. Jsou v katedrále, v klášteře sester klarisek, u sester komunity Charité, v kapucínském klášteře a také na naší karmelitánské misii. Prozatím je situace sice náročná, ale zvládnutelná. Pokud se zhorší, co budeme dělat?

V těchto dnech se snažíme na všech místech, na kterých nehrozí příliš velká rizika, znovu obnovit provoz ve školách. Obnovili jsme výuku také v našem Učilišti pro automechaniky a v několika dalších školách, které nám velmi leží na srdci. Je to mateřská škola „Il Germoglio“, o kterou se starají sestry zde v Baoru, několik venkovských škol a naše školy v Bozoum. Ale do kdy?

V dnešní době stojíme tváří v tvář kolapsu země, která směřuje k další katastrofě. Když o tom tak přemýšlím, Středoafričan, který je mladší 30 let, nikdy nepoznal nic jiného než válčení, státní převraty a násilí.

A pak jsem si přečetl 11. žalm, který říká:

    Když se bortí samy základy,

    tehdy spravedlivý nic nezmůže!

    Hospodin je v chrámu své svatosti,

    Hospodin trůní v nebesích!

    Očima prohlíží celý svět,

    lidské syny zkoumá pohledem!

    Spravedlivé i ničemy zkoumá Hospodin,

    z duše nenávidí milovníky násilí!

    Řeřavé uhlí a síru sešle na ničemy,

    z kalicha žhavého vichru budou pít!

    Hospodin je spravedlivý, spravedlnost miluje,

    upřímní spatří jeho tvář! 

 

Odvahu!

La Missione di Baoro: casa dei padri, atelier meccanica, scuola meccanica, aule catechismo
La Mission de Baoro: la maison des Pères, atélier méchanique, école mécanique, salles de catéchisme

Casa delle suore
Maison des soeurs

Asilo "Il Germoglio" di Baoro"
Ecole Maternelle de Baoro

Parrocchia di Baoro
Paroisse de Baoro

 

 

Dobrý začátek!

 

Ribelli a Bozoum
Les rebelles de 3R à Bozoum

Dobrý začátek!

Tady v Baoru začal nový rok 2021 nezvykle klidně, zejména proto, že kvůli přítomnosti rebelů ve městě nezněla nikde žádná hudba ani se netancovalo. V kostele jsme 31. prosince v odpoledních hodinách slavili mši s poděkováním za uplynulý rok, modlili se a vyjadřovali naději...! Noc proběhla tiše a ráno se šířily zprávy, že rebelové město opustili. Farnost v Baoru je zasvěcena Dítěti Ježíši, takže poutní slavnost připadá na den Zjevení Páně. V sobotu odpoledne se proto konal krásný průvod, procházelo se některými částmi města a zakončen byl v kostele požehnáním zejména dětem. Letos s námi tuto událost slavil biskup Mirek z Bouaru. Zatímco toto nedělní slavení ve městě pokračuje, beru si auto a vyrážím na cestu mimo město v naději, že mě na ní nepotkají žádná nepříjemná setkání. Mířím do vesnice Balembe, která je vzdálená od Baora 48 km. Zde slavím mši v malé kapli, jejíž zastřešení tvoří jen palmové listy. Odpoledne je věnováno různým hrám, ty tu neodmyslitelně patří ke každému slavení.

Navzdory tomu všemu ale panuje v ovzduší velké napětí, zejména proto, že se očekává vyhlášení předběžných výsledků prezidentských a parlamentních voleb, které se konaly 27. prosince. Volby nedopadly moc dobře. V mnoha městech nebyla možná účast u voleb kvůli rebelům, kteří střelbou zastrašovali obyvatele. V dalších městech jiné rebelové spálili už odevzdané hlasovací lístky. Prakticky se odhaduje, že hlasovalo pouze 38% oprávněných voličů. Předběžné výsledky byly oznámeny v pondělí večer, přičemž podle očekávání byl zvolen současný prezident, a to i navzdory velmi nízkému počtu voličů.

Panovaly však obavy, že po oznámení výsledků vypuknou velké nepokoje, ale prozatím je všude celkem klid, alespoň v naší oblasti. (Dnes, 7. ledna, však došlo v Bouaru ke střetům mezi rebely a armádou, střelba probíhala od 10:00 do 15:00 hod).

V úterý ráno využívám volný den a odjíždím do Bozoum, které je od 18. prosince obsazené rebely ze skupiny 3R. Zamířím nejdřív do Bouaru, kde vyzvedávám biskupa Mirka a spolu přijíždíme kolem deváté ráno do Bozoum.

Navštívíme komunity otců i sester a poté se jdeme setkat s rebely. Usadili se přímo u vjezdu do areálu misie, což je poblíž našich škol. Zdraví se s námi celkem srdečně, v rukou ale každý drží několik zbraní. Jsou v klidu, střídají se při kouření vodní dýmky. Mluvíme s nimi a žádáme je, aby změnili místo, na kterém se usadili a nechali děti a mládež, aby mohli chodit do školy a nemuseli se obávat kolem nich chodit. 

Biskup jde pak navštívit zástupce tzv. modrých přileb, kde mluví také s místními četníky a policií, kteří se na základnu OSN - Minusca uchýlili pod jejich ochranu... Já jdu mezitím do města. Dojímají mě srdečné reakce lidí, které potkávám. Na trhu mě vítají potleskem, což mi umožňuje všechny povzbudit a podpořit je k tomu, aby posílali své děti do školy.

Když po poledni z misie odjíždíme, míjíme rebely, kteří se mezitím skutečně přesunuli jinam.

S nadějí jdeme dál!

Balembe

P.Stefano

Mercato: banco della carne
Marché, le boucher

Pokoj lidem na zemi...

 

Sr Solange e i preparativi del Natale
Sr Solange et les travaux de Noel

Pokoj lidem na zemi...

Konečně jsou Vánoce, dokonce i tady ve Středoafrické republice! Nicméně u nás je slavíme bez zářivých komet a osvětlení. Zato nás provází velké napětí, protože země opět směřuje k občanské válce.

Již několik týdnů tady na hlavním silničním tahu neprojelo žádné osobní ani nákladní vozidlo, protože silnice (a je to jediná komunikace, spojující hlavní město Bangui s přístavem Douala v Kamerunu), byla zablokovaná povstaleckými skupinami, které se snaží obsadit hlavní město nebo alespoň znemožnit transport a jeho zásobování. A to vše se děje proto, že se rebelové snaží znemožnit konání prezidentských a parlamentních voleb, které byly naplánovány na neděli 27. prosince. Povstalecké skupiny obsadily mnoho měst. Mezi ně patří Bozoum, Bouar, Bossemptele, Bossembele, Yaloke, Boali, Mbaiki, Bocaranga, Baboua. A tady ten seznam měst zastavím, protože by byl příliš dlouhý...! 

Navzdory tomuto napětí se nám podařilo připravit oslavu vánočních svátků. Ve dnech 24. a 25. odjíždíme s otcem Michaelem do nejvzdálenějších vesnic v naději, že cestou nebudeme muset čelit nějakým nepříjemnostem. Takže ráno 24. prosince vyrážíme kolem 6.30 a do Igwe a v cíli jsme kolem 8.30 hodin. Je to malá vesnička, vzdálená asi 50 km od Baora, ale posledních 15 km mám zařazený jen první občas druhý rychlostní stupeň. Náš příjezd je pro vesničany důvodem k veliké radosti. Po udílení svátostí smíření slavíme první vánoční mši, čili vlastně "půlnoční", i když je teprve 9:30! Kaple je nizoučká, střechu má ze slámy, možná i proto tu vše o to víc voní Vánocemi. Po mši rozdávám dětem sladkosti, a když dostanou ještě fotbalový míč, vyvolá to velké nadšení!

Na další cestu vyrážíme kolem 11:30, ale po chvíli se musíme vrátit. Od vesnice Igwe nás sice dělí jen 15 kilometrů, ale musíme najet 50 km navíc, protože obvyklou trasu zablokovaly spadlé stromy, takže je neprůjezdná. Kolem 14. hod. přijíždíme do další vesnice, jmenuje se Bayanga Didi. Zvolna se připravujeme na mši, během níž udělujeme třinácti malým dětem svátost křtů.

Když odjíždíme, je už tma, do další vesnice - Yoro, přijíždíme kolem 21.h., je poměrně veliká. Plánovali jsme, že si konečně trochu odpočineme, ale lidé na nás čekali a tak zahajujeme ve 22 hodin mši, dnes už třetí. Na závěr zní písně, tancuje se, probíhají různé hry a představení. My jsme ale tak unavení, že usínáme, aniž bychom (téměř) cokoli kolem sebe vnímali.

Na hod Boží vánoční slavíme mše ve dvou vesnicích. Otec Michael zůstává v Yoro, zatímco já pokračuji do malé vesnice Sinaforo. Je to sice jen o sedm kilometrů dál, ale potřebuji k ujetí téměř půl hodiny! Sloužím mši v kapličce, jejíž střecha je plechová. K výrobě krytiny posloužily staré plechovky, které byly roztlučením narovnané a pak přibité na krov. Uvnitř je plno k prasknutí. Také zde je krásné zažít a dotýkat se radosti, kterou Bůh, který se stal člověkem, lidem přináší.

Odpoledne se vracíme na Baora, situace ve městě se zdá klidná. Jenže neděle 27., která je dnem hlasování, nezačala dobře. V mnoha městech nebylo možné zúčastnit se voleb, protože tam pro zastrašení voličů rebelové stříleli a tím znemožňovali volby. V Baoru se sice volby uskutečnily, ale jen málokdo se odvážil jít do volebních místností. Ještě horší je, že rebelové do města dorazili přes noc a spálili většinu hlasovacích lístků!

V pondělí 28. prosince v 5:30 nás probudila střelba! Téměř hodinu posloucháme, jak se ozývá ze všech stran (a ujišťuji vás, že to teda jako budíček není nic moc...!). Kolem 8. hodiny se vše uklidní. Zdá se, že rebelové zamířili na jih a zbytek dne probíhá klidně. Civilní obyvatele tu vůbec nikdo nechrání. Místní policie a četníci už dávno z města uprchli. A vojáci OSN, tzv. modré přilby, projíždějí až odpoledne, kdy se zdá, že se situace už uklidnila...

Večer, kolem 18:30, nás přepadli dva ozbrojení rebelové. Přelezli zeď misie a donutili strážného, aby nás zavolal. Vyjdu z pokoje a přímo přede mnou oba stojí... „Jemně“ je přiměju, aby opustili náš dům. Hledají vládní motocykly. Říkám jim, že u nás žádné nejsou. Vyhrožují strážnému, vyhrožují mně, ale pak se mi nějak podaří odvést je do učeben, kde jim ukazuji, že jsou tam jen školní lavice... Vzhledem k tomu, že tam motocykly opravdu nejsou, nás sice dál ohrožují, ale přesto se mi nějak podařilo pomalu je dostat z areálu naší misie, aniž by došlo ke krádeži nebo střelbě...

Prozatím jsme to tedy zvládli! Uvědomuji si, že jsou Vánoce, čas, kdy všude zní andělská píseň: „Pokoj lidem na zemi...“. Modlíme se a doufáme, protože bez pomoci shůry a aspoň trochy dobré vůle zde na zemi, mír nebude. Možná je už konečně čas pochopit to. Zvláště tady ve Středoafrické republice, kde modlitby za mír nechybí. Příliš často tu ale chybí vůle nepoddávat se násilí, vůle bojovat proti korupci, vůle odmítat řešit věci zkratkovitě, ochota a vůle klást společné dobro a ostatní lidi na první místo.

S odvahou jdeme dál, a všem šťastný nový rok!

Igwe, l'offertorio
Igwe, l'offertoire

Tam tam e tanica, gli strumenti del coro
Tan tam et herricane, les instruments de la Chorale

 

 

P.Michael e i battesimi a Bayanga Didi
P.Michael et les baptèmes à Bayanga Didi

Sinaforo

 

Sinaforo

Messa a Sinaforo
Messe à Sinaforo

Folla a Baoro, dopo il passaggio dei "ribelli"
La foule à Baoro, après le passage des rebelles

Le macchine di Polizia e Carabinieri locali, nascoste alla Missione
Les voitures de la Police et des Gendarmes, cachées à la Mission

Passaggio dei Caschi Blu
Les Casques Bleus de passage

 

Baoro jako křižovatka

 

 

 Baoro jako křižovatka

Baoro je malé město, které leží na křižovatce silnic, z nichž jeden směr spojuje Bouar (tedy hranici s Kamerunem) s hlavním městem Bangui, druhý směr spojuje Bozoum (ale to platí jen teoreticky, protože část této silnice je neprůjezdná) a jižní oblast země, tedy města Carnot a Berberati, kde se nacházejí lesy se zásobami dřeva a také naleziště diamantů.

Před několika dny tudy, přes Baoro, projížděl arcibiskup z Bangui, kardinál Dieudonné Nzapalainga. Směřoval k Berberati, kde plánoval návštěvu farností a komunit. Přinášel jim poselství víry a výzvy ke smíření.

Často, když projíždím po zdejších silnicích, pozoruji jeden z velkých zdejších problémů, a tím je ničení životního prostředí. Jelikož zrovna v této oblasti kolem Baora probíhá čilý obchod, mnozí využívají tuto lokalitu k obchodování se dřevem a dřevěným uhlím. Bohužel se jedná o velké množství pokácených stromů a přitom neexistuje žádná kontrola tohoto druhu podnikání v souvislosti s ochranou životního prostředí.

Možná se to děje nyní i proto, že úřady jsou v posledních týdnech zaneprázdněny volebními kampaněmi, volby by se měly konat 27. prosince. Ovšem za předpokladu, že vše půjde dobře. V těchto dnech a hodinách totiž visí ve vzduchu velké napětí. Na řadě míst dochází ke střetům mezi povstaleckými skupinami a vojáky, jinde je tento stav označován spíše za jakousi válku slov, protože pro informace o přítomnosti ozbrojených mužů nejsou skoro žádné důkazy a je to spíše cosi v rovině "povídá se, že...".  

V sobotu odpoledne 12. prosince slavím mši ve vesnici Zoungbe, která leží 38 km od Baora. Společenství je tu sice málo početné, slavíme mši jen pod skromným zastřešením ze slámy, ale atmosféra je tu vřelá. 

Gesso artigianale
Platre artisanal

Messa a Zoungbe

Legna e carbone
Bois et charbon de bois

Il Cardinale Nzapalainga e p.Stefano