Pouť do Zemia
8. července 2026
Den
po pohřbu jsem odjel do Zemia. MINUSCA (mírové síly OSN) mi dokázaly
zajistit místo v letadle. Odletěli jsme kolem 11:00 a ve 12:30 jsme se
zastavili v Obo, kde jsem se mohl setkat s kněžími této farnosti. Znovu
jsme odletěli téměř o hodinu později a do Zemia jsme dorazili kolem
14:00. Doprovázel mě otec Gervais, farář ze Zemia, který byl několik
týdnů v Bangui.
Projeli jsme podivně (a děsivě)
tichým městem a dorazili na misii, kde jsme našli několik desítek
farníků, kteří k nám přistoupili a plakali…
Odpoledne
jsem se setkal s katechety a členy farní rady. Atentát na otce Crépina
je velmi vážný čin. Velká část obyvatelstva již uprchla do sousedního
Konga a ti, kteří zůstali, jsou zdrceni. Přítomnost kněží zde na misii
byla jejich jedinou kotvou. Jedna žena se mi svěřila, že když z místa,
kde dříve žili, uprchli sem a uchýlili se na misii, jejich jedinou
jiskřičkou naděje byla eucharistie slavená každé ráno.
V
podvečer se na nádvoří misie shromáždilo asi sto lidí k modlitební
vigilii, která trvala celou noc a skončila mší svatou v 5:45.
V
pátek 3. července jsme očekávali setkání se zástupci místní samosprávy,
ti ale nepřišli. Vydali jsme se proto za nimi s doufali jsme, že od
nich dostaneme odpovědi ohledně atentátu na otce Crépina. Vrátili jsme
se ale s více otázkami než odpověďmi. Kněz byl zabit 20 metrů od misie,
jen pár metrů od vládního vojenského kontrolního stanoviště… Člověk,
který se tak usilovně zasazoval o mír, dialog a společná jednání!
Odpoledne
jsem se setkal s mladými muži, kteří se vydali na motorkách, aby
převezli tělo Crépina do Dembie, 80 km daleko. Když se vraceli zpět,
zastavili je rebelové, sebrali jim telefony, peníze a dva motocykly!
V
sobotu ráno, už po druhé probdělé noci, jsme slavili mši na památku
otce Crépina. Kostel byl plný a já jsem opět slavil v červeném rouchu,
čímž se připomíná mučedník.
Přítomno bylo několik zástupců místních autorit, podprefekt přišel až na konci mše a hned poté odešel…
V
závěru mše se vydáváme k místu, kde byl otec Crépin zavražděn. Sbíráme
hlínu nasáklou jeho krví: část zůstane zde ve farnosti, část vezmu do
Bangassou a část předáme jeho rodině. Chceme zde postavit malý pomník,
který zůstane místem modlitby, vzpomínky, ale také připomínkou pro naše
svědomí.
V neděli sloužím mši svatou v 8:30.
Přítomni jsou novokřtěnci, které otec Crépin pokřtil v neděli 28.
června, tedy den před vraždou. Nechávám je vstát a povzbuzuji je,
protože v jediném dramatickém týdnu od křtu už prožili celý život: dar
křtu, smrt kněze, víru ve vzkříšení a vřelé přijetí celé církve!
Odpoledne
jsem se vydal na trh do města, abych koupil jeden pytel cementu,
potřebný k zahájení stavby památníku. Cena: 60 eur. V příštích několika
dnech chceme začít ochránit místo, kde byl zavražděn otec Crépin.
Někdo,
kdo byl v semináři v Bouaru, když jsem byl jeho ředitelem (před více
než 23 lety), viděl fotografii místa a přispěl speciálně na tento účel!
Během
noci se opakovaně ozývá střelba z pistolí a samopalů… Měl jsem odletět v
pondělí ráno, ale můj let byl zrušen. V úterý totéž…
Až ve středu nastal konečně čas odletu.
Zatímco
čekám na letadlo, mám čas dokončit některé své pracovní povinnosti. A
číst si. V sobotu 4. července, když jsme zde v Zemiu slavili mši za otce
Crépina, byl papež Lev XIV. na Lampeduse, v místě, které se stalo
útočištěm pro tisíce lidí, snažících se všemožně uprchnout před chudobou
a válkou. Některá z jeho slov ve mně rezonovala:
„Láska
vždy spočívá ve svobodě a svoboda ve volbě. Jsou mezi námi ti, kteří se
rozhodli nebýt nablízku druhým, a ti, kteří se rozhodli nedělat
rozhodnutí. Ti, kteří umírají na moři, jsou oběťmi jak těch voleb, které
byly učiněné, tak těch, které učiněné nebyly. Ignorování společného
dobra a korupce v místech jejich původu…: to vše se dnes v evangeliu
odráží ve spěchu ‚jít dál‘ (Lukáš 10,31–32).“
Láska
je vždy ve svobodě a svoboda spočívá v rozhodnutích. Jsou také ti,
kteří se rozhodnou nebýt blízko druhým, a ti, kteří se rozhodnou
nerozhodovat se. Mrtví v tomto moři jsou oběťmi jak těch rozhodnutí,
která byla učiněná, tak i těch, která učiněná nebyla. Nezájem o společné
dobro a korupce v místech jejich původu (…): to vše se dnes promítá do
slov, která vyplývají z evangelijního příběhu, spěch „jít dál“ (Lk
10,31.32).
| Zemio |
Žádné komentáře:
Okomentovat