čtvrtek 9. července 2026

Pouť do Zemia

  


Pouť do Zemia

8. července 2026

Den po pohřbu jsem odjel do Zemia. MINUSCA (mírové síly OSN) mi dokázaly zajistit místo v letadle. Odletěli jsme kolem 11:00 a ve 12:30 jsme se zastavili v Obo, kde jsem se mohl setkat s kněžími této farnosti. Znovu jsme odletěli téměř o hodinu později a do Zemia jsme dorazili kolem 14:00. Doprovázel mě otec Gervais, farář ze Zemia, který byl několik týdnů v Bangui.

Projeli jsme podivně (a děsivě) tichým městem a dorazili na misii, kde jsme našli několik desítek farníků, kteří k nám přistoupili a plakali…

Odpoledne jsem se setkal s katechety a členy farní rady. Atentát na otce Crépina je velmi vážný čin. Velká část obyvatelstva již uprchla do sousedního Konga a ti, kteří zůstali, jsou zdrceni. Přítomnost kněží zde na misii byla jejich jedinou kotvou. Jedna žena se mi svěřila, že když z místa, kde dříve žili, uprchli sem a uchýlili se na misii, jejich jedinou jiskřičkou naděje byla eucharistie slavená každé ráno.

V podvečer se na nádvoří misie shromáždilo asi sto lidí k modlitební vigilii, která trvala celou noc a skončila mší svatou v 5:45.

V pátek 3. července jsme očekávali setkání se zástupci místní samosprávy, ti ale nepřišli. Vydali jsme se proto za nimi s doufali jsme, že od nich dostaneme odpovědi ohledně atentátu na otce Crépina. Vrátili jsme se ale s více otázkami než odpověďmi. Kněz byl zabit 20 metrů od misie, jen pár metrů od vládního vojenského kontrolního stanoviště… Člověk, který se tak usilovně zasazoval o mír, dialog a společná jednání!

Odpoledne jsem se setkal s mladými muži, kteří se vydali na motorkách, aby převezli tělo Crépina do Dembie, 80 km daleko. Když se vraceli zpět, zastavili je rebelové, sebrali jim telefony, peníze a dva motocykly!

V sobotu ráno, už po druhé probdělé noci, jsme slavili mši na památku otce Crépina. Kostel byl plný a já jsem opět slavil v červeném rouchu, čímž se připomíná mučedník.

Přítomno bylo několik zástupců místních autorit, podprefekt přišel až na konci mše a hned poté odešel…

V závěru mše se vydáváme k místu, kde byl otec Crépin zavražděn. Sbíráme hlínu nasáklou jeho krví: část zůstane zde ve farnosti, část vezmu do Bangassou a část předáme jeho rodině. Chceme zde postavit malý pomník, který zůstane místem modlitby, vzpomínky, ale také připomínkou pro naše svědomí.

V neděli sloužím mši svatou v 8:30. Přítomni jsou novokřtěnci, které otec Crépin pokřtil v neděli 28. června, tedy den před vraždou. Nechávám je vstát a povzbuzuji je, protože v jediném dramatickém týdnu od křtu už prožili celý život: dar křtu, smrt kněze, víru ve vzkříšení a vřelé přijetí celé církve!

Odpoledne jsem se vydal na trh do města, abych koupil jeden pytel cementu, potřebný k zahájení stavby památníku. Cena: 60 eur. V příštích několika dnech chceme začít ochránit místo, kde byl zavražděn otec Crépin.

Někdo, kdo byl v semináři v Bouaru, když jsem byl jeho ředitelem (před více než 23 lety), viděl fotografii místa a přispěl speciálně na tento účel!

Během noci se opakovaně ozývá střelba z pistolí a samopalů… Měl jsem odletět v pondělí ráno, ale můj let byl zrušen. V úterý totéž…
Až ve středu nastal konečně čas odletu.

Zatímco čekám na letadlo, mám čas dokončit některé své pracovní povinnosti. A číst si. V sobotu 4. července, když jsme zde v Zemiu slavili mši za otce Crépina, byl papež Lev XIV. na Lampeduse, v místě, které se stalo útočištěm pro tisíce lidí, snažících se všemožně uprchnout před chudobou a válkou. Některá z jeho slov ve mně rezonovala:

„Láska vždy spočívá ve svobodě a svoboda ve volbě. Jsou mezi námi ti, kteří se rozhodli nebýt nablízku druhým, a ti, kteří se rozhodli nedělat rozhodnutí. Ti, kteří umírají na moři, jsou oběťmi jak těch voleb, které byly učiněné, tak těch, které učiněné nebyly. Ignorování společného dobra a korupce v místech jejich původu…: to vše se dnes v evangeliu odráží ve spěchu ‚jít dál‘ (Lukáš 10,31–32).“

Láska je vždy ve svobodě a svoboda spočívá v rozhodnutích. Jsou také ti, kteří se rozhodnou nebýt blízko druhým, a ti, kteří se rozhodnou nerozhodovat se. Mrtví v tomto moři jsou oběťmi jak těch rozhodnutí, která byla učiněná, tak i těch, která učiněná nebyla. Nezájem o společné dobro a korupce v místech jejich původu (…): to vše se dnes promítá do slov, která vyplývají z evangelijního příběhu, spěch „jít dál“ (Lk 10,31.32).








































Zemio



Žádné komentáře:

Okomentovat