Světový den nemocných
Dne 11. února slavíme jako každý rok, svátek Panny Marie Lurdské, je to chvíle k zamyšlení, ale také příležitost setkat se s nemocnými. Světlo ve tmě bolesti, semínko naděje, zárodek vzkříšení.
Ve Středoafrické republice je systém zdravotní péče velmi křehký. Je tu malá síť zdravotních zařízení, málo lékařů (jsou soustředěni především v hlavním městě), velmi málo nabízených služeb. A za všechno se musí platit! Včetně převazů a pomoci u porodů. Pro rodinu či jednotlivce, zejména pokud jsou někteří lidé osamělí nebo už starší, je téměř nemožné zaplatit si potřebné vyšetření. Někdy je pro ně složité zaplatit zdravotní sestře nebo lékaři (pokud vůbec někdo takový je v jejich dosahu!) pouhých 500 nebo 1 000 cefa (přibližně 1 euro). Pokud jsou přece jen vyšetřeni, je téměř nemožné koupit si pak potřebné léky nebo zaplatit náklady za chirurgický zákrok. Operace kýly tu vyjde zhruba na 100 eur, a to v zemi, kde je průměrný plat (člověka, který má zaměstnání!) 30–50 eur.
Církev se proto ve zdravotnictví angažuje velice intenzivně, provozuje zdravotní ambulance, malé porodnice, zdravotní střediska, nemocnice. Ale také se zaměřuje na distribuci kvalitních léků, jejichž nákup zajišťuje ve velkém v Evropě a poté léky zpřístupňuje různým zdravotnickým zařízením, ať už soukromým či veřejným, za dostupné, velmi nízké ceny. Nemluvě o pomoci, která je poskytovaná stovkám nemocných, kteří nás přicházejí žádat o pomoc s léčbou.
Proto jsme se 11. února, jako každý rok, setkali v nemocnici, kde jsme společně slavili eucharistii a žehnali všem nemocným. Bylo milé vidět aktivity různých farních skupin a sdružení, jak jsou zapojené do práce kolem úklidu areálu nemocnice, darují potraviny a mýdla nemocným.
V těchto dnech jsem narychlo odjel do Bangui, abych tam odvezl Giacoma, jednoho z našich dobrovolníků, který se po třech měsících, strávených v Bozoum, vracel zpět do Itálie.
 |
| Giacomo |
Žádné komentáře:
Okomentovat