Aeroporto di Parigi |
Návraty domů
Odjezdy jsou pro mnoho lidí konstantou života a pro misionáře to platí o to více.
Po
několika týdnech dovolené v Itálii se opět vracím do Bozoum. Čas uběhl
nesmírně rychle. Byl to řetěz různých setkání, cestování, večírků (a
také společné večeře, posezení u kávy nebo capucina), při tom všem jsem
se setkával s mnoha lidmi, společenstvími, farnostmi, sdruženími,
školami, univerzitami, navštívil televizní studia a redakce novin. A
všude jsem s radostí vnímal velký zájem a sympatie pro Středoafrickou
republiku, pro naše misie, pro Bozoum.
Můžu
se přímo opřít o sílu a energii, kterou jsem čerpal od tolika lidí, což
beru jako závazek a důležitý dar! Velký dar, protože to byly zážitky
velké podpory a náklonnosti. Beru to jako závazek, takže se do Bozoum
nevracím sám, ale vlastně je se mnou mnoho lidí, kteří nás podporují,
pracují pro nás a modlí se za Bozoum.
V
úterý ráno, 29. května, mi zvoní budík ve 2:30 v noci: o půl hodiny
později už sedím v autě s Paolem, který mě doprovází. Jedeme vyzvednout
Marisu, mou sestru a ve 3.10 už odjíždíme za deště z Cunea směrem na
Turín. Ve 4.30 jsme na letišti a po odbavení zavazadel přichází čas
(nesnadný) na rozloučení. V 6:05 odlétám do Paříže, odkud v 10.10 hodin
pokračuji směrem do Bangui. Odlétáme (kupodivu) na čas a s Mariem
Mazzali (nenahraditelný všestranný pomocník našich misií) přistáváme na
letišti v Bangui krátce před 16. hod. místního času (v Itálii je 17
hod.). Vyzvedneme si všechna naše zavazadla (další malý zázrak) a
vyrážíme na naši karmelitánskou misii, kde se setkáváme s komunitu.
Asi
v 19 hod. slavím mši. Evangelium toho dne je další dar: „Amen, pravím
vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku
nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, aby nyní, v
tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří,
sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný." (Mk 10,29 - 31).
Ve
středu odjíždíme časně ráno, už ve 4:30, ale to proto, že jsem si
zapomněl přeřídit čas na hodinkách! Takže jsme u 12. km (výjezd z
Bangui) našli ještě uzavřenou závoru. Asi souvisí s napětím posledních
týdnů, že se na noc nechává vjezd do města uzavřený. Kolem 05:30 ji ale
otevírají a tak vyrážíme na cestu. Kolem 12. hod. přijíždíme do Bozoum,
kde nás vítají lidé ve městě a otcové Norberto a Matteo, sestry Annita a
Anne Marie.
Je
31. května, svátek Navštívení Panny Marie, který nám připomíná příběh,
kdy Marie šla pozdravit svou příbuznou Alžbětou. Květen ukončujeme
slavením mše na kopci Talo, kde stojí soška Panny Marie, odkud chrání
město a bdí nad ním.
Vítejte v Bozoum.
La veranda di Bozoum |
Žádné komentáře:
Okomentovat