Pondělí 17. března 2014
Před
několika dny někteří mladí lidé z města, kteří si říkají antibalaka (ale
nikdy nebojovali proti Seleka), zneklidnili. Především žádali
"zprostředkovací skupinu", aby mohli postavit bariéry při vjezdu a
výjezdu z města Bozoum. Skupina (složená z generálního tajemníka
prefektury, starosty, faráře, protestantského pastora, předsedkyne
Wali-Gala - ženy-obchodnice na trhu, lidi z Misca a nevládních
organizací, jako jsou Caritas, Spravedlnost a pokoj, MSF a Červeného
kříže) tento návrh odmítla.
Přesto však byly bariéry postaveny.
Po
instalování bariér se samozvaní antibalaka rozhodli, že ukončí
přítomnosti MSF v Bozoum. Na vině měl být personál nemocnice, který
údajně tlačil na MSF, aby odešli z Bozoum.
I přesto,
že "zprostředkovací skupina" a MSF uvedly, že odjezd byl naplánován a že
se musí postarat i o další problémy v regionu (zejména Bocaranga,
Ngaudaye a Bang), tak si samozvaní antibalaka nadále stěžovali a hrozili
personálu nemocnice.
Je
důležité si uvědomit, že nemocniční personál v Bozoum pracoval i v době
krize, nejprve pod hrozbou Seleka, pak pod tlakem M´bororo a muslimů, a
nyní pod hrozbou antibalaka.
Ještě v
průběhu bojů personál vždy svou přítomností zajišťoval péči o nemocné a
to i přes různá ohrožení (v lednu Seleka dokonce střílela na dvoře
tohoto veřejného zařízení).
Toto ráno
tito takzvaní antibalaka obsadili nemocnici a zajali zdravotní sestru
zajišťující prozatímní služby místo lékaře, paní Marii Renée Koikouma a
ohrožovali ji zbraněmi a holemi.
Hrozili,
že ublíží personálu a Marií Renée bylo vyhrožováno smrtí. Díky zásahu
Misca odešli pryč, ale ne dříve, než zavřeli čerpadlo u jediného zdroje
vody pro nemocnici - u studny a ukradli dveře nemocnice (studna je k
dispozici nejen pro pacienty, ale i obyvatele v této oblasti).
Díky těmto
skutečnostem byla nemocnice v Bozoum uzavřena a ohrožovaní zaměstnanci
nejsou schopni vykonávat svou práci ve službě nemocným.
Chci také
informovat o tom, že "zprostředkovací skupina", (která se schází každé
ráno v 8 hodin) dnes ráno svolala zástupce čtvrtí města Bozoum, kteří
přicházejí v hojném počtu. Účelem setkání bylo pokusit se zapojit
občanskou společnost, a to zejména tyto zástupce, aby i z jejich strany
byly slyšet reakce na násilí a vydírání samozvaných antibalaka.
Každý představitel čtvrti vydal prohlášení o tom, co se děje v jeho okolí a shodli jsme se na tomto:
uspořádat setkání čtvrti (včetně žen) se zvláštním zřetelem ke krádežím, k obchodu se zbraněmi, k užívání drog;
uspořádat každotýdenní setkání vždy v pondělí mezi "zprostředkovatelskou skupinou" a představiteli čtvrtí;
zřízení Rady moudrých na řešení sporů (krádeže, rvačky,atd...) a zajistit, že tzv. antibalaka nebudou soudci;
napsat dopis vládě a upozornit na absenci prefekta a další orgány a požádat o vyslání policie (četnictva a policie).
Dát k dispozici telefonní linku, kam se mohou lidé obrátit v případě problémů, odcizení nebo ohrožení.
Úterý 18. března 2014
Odcestoval jsem do Bocaranga, abych zajistil nákup a distribuci arašídových semen pro lidi v Bocaranga Ngaundaye a Ndim.
Odjíždím v
6,15 do Bocaranga, ale nejdřív se stavím u Misca, protože dnes bylo
slyšet mnoho výstřelů. Situace je pod kontrolou, ale samozvaní
antibalaka kolem 23. hodiny, stříleli z kalashnikovu proti Misca
(naštěstí bez zraněných).
Na 85. km
od města vidím lidi a balíky na zem, vedle silnice. Je jasné, že tu
proběhl útok proti kočovníkům. Později se mi to potvrdilo, hnali stádo s
100 nebo 200 kravami a byli napadeni a rozutekli se. Antibalaka (a
obyvatelé) tím měli příležitost rozkrást stádo.
A
skutečně, jak při cestě tam, tak i zpátky, jsem potkal desítky lidí a
antibalaka s velkými kusy masa, jeli na kole nebo nesli maso na hlavě.
Jiní udí velké množství masa. A další vedou krávy a telata do města.
Po celé
zemi čelíme porážení zvířat. Místo toho, aby "byly využity" jako
investice... lidé raději zabíjejí a jedí bez toho, aby si
dělali starosti o to, co bude zítra. A za pár měsíců bude velmi obtížné
sehnat maso. Nemluvě o tom, že většina z dobytka patří lidem z Čadu...
Na
zpáteční cestě, v obci Kake, 30 km od Bocaranga, jsem se zastavil,
protože jsem zahlédl velký počet kočovníků. Jsou to ženy a děti, kteří
uprchly po útoku v neděli a zde jsou chráněny (alespoň částečně),
vesničany a dokonce i antibalaka.
Jsou velmi
unavení a nejsou v dobrém zdravotním stavu. Snažím se je uklidnit,
požádal jsem lidí z vesnice, aby je odvedli na bezpečné místo a dali jim
vodu.
Po návratu do Bozoum upozorním MSF a misii v Bocaranga, aby je šli navštívit...
Středa 19. března 2014
Odjíždím
s otcem Norbertem do Baoro (170 km) na setkání s ostatními karmelitány z
misií v Bouar, Baoro a Bangui. Uběhl téměř celý rok, co jsme se nemohli
setkat, je to velká radost se znovu vidět!
Čtvrtek 20. března 2014
Znovu
se po mém návratu do Bozoum scházíme na obvyklé denní zasedání v 8.00.
Situace je trochu méně napjatá. Nemocnice začala opět fungovat, po
hrozbách antibalaka. Někteří z nich včera dokonce přišli s omluvou...
Riunione con i capi quartiere Réunion avec les chefs de quartier |
Fiori di frangipane Fleurs de Frangipanier |
un vitello, appena nato e già rubato... un petit veau, qui vient de naitre, et d'etre volé... |
La concelebrazione della Messa a Baoro la concélébration de la Messe à Baoro |
Marie Renée, l'infermiera minacciata dagli antibalaka Marie Renée, le major menacé par les antibalaka |
Žádné komentáře:
Okomentovat