Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Ciao Bozoum

neděle 30. března 2014

Ciao Bozoum

Un albero della savana con dei fiori strani....
Un abrbre de la brousse avec des fleurs étranges

Ciao Bozoum,

ačkoliv situace v hlavním městě Bangui je stále velmi napjatá (nejméně dvacet mrtvých v posledních dnech), v Bozoum pokračujeme v úsilí nastolit mír.

Přijel kontingent v počtu 80 až 100 kamerunských vojáku z afrických mírových sil MISCA, kteří zůstanou zde v Bozoum pro zajištění základní bezpečnosti.

Ve středu 28. března jsme měli slavnostní zahájení "soudního roku"... Není tu soud, ani soudci, tak jsme vytvořili radu moudrých, která tři dny v týdnu bude rozhodovat o některých věcech (např. o sporech, rvačkách, malých krádežích...). Bude to podpora pro lidi, která pomůže pomoci odvrátit odvety a pomsty.

V pátek jsem jel do Bocarangy. Je tam vesnice Tatale, která poskytovala přístřešek šestistůmpadesáti peulským nomádům. Když jsme přijeli, už tam ale nebyli. Týden před tím přijeli nějací členové Anti-balaka, vyhrožovali, že vyhladí všechny Peuly, a zabili jednu těhotnou ženu a další dvě osoby zranili.

V Kake, 95 kilometrů od Bozoum, je ještě sedmdesát peulských žen a dětí. Přivezl jsem jim trochu rýže a trochu oleje a snažil se trochu povzbudit ty ženy, které byly úžasně důstojné ve svých bolestech.

V sobotu 29. března je výročí úmrtí prvního prezidenta Středoafrické republiky Barhelemy Bogandy. Jde o osobnost, která za sebou nechala bohaté dědictví myšlenek a hodnot.

Ráno jsme se shromáždili v jednom protestantském kostele k modlitbě. Chtěli jsme se modlit společně, abychom opět oslavili jednotu, která musí být základem občanského života v této zemi. Odpoledne jsme uspořádali Pochod za mír, následovaný koncertem.

A dnes večer zavřu svá zavazadla, protože zítra jedu do Bangui a v úterý 1. dubna (nežertuji) odlítám na nějaký čas do Itálie. Ale moje srdce i hlava (to málo, co tam je...) zůstává zde, v Bozoum!