Úsilí o mír a smíření

Pátek 13. prosince

 

Dnes ráno před šestou hodinou jsem se vydal na cestu do Bocaranga, zastavil jsem se v obci Tatale (50 km), abych vyzvedl raněné po útoku Anti-Balaka, který proběhl v sobotu 7. prosince.

Méně než 15 km od Bozoum jsem se zastavil, protože tam byli anti-Balaka a čekali na mě.

Zdravil jsem se s nimi: jsou to lidé z vesnic podél silnic, jsou tam naši studenti, mladí lidé, dospělí... více než 80 lidí.

Začali jsme spolu mluvit. Vyjadřovali své velké zoufalství z vydírání ze strany Seleka a mluvili o svém utrpení, které prožívají od březnového převratu.

Říkám jim, že postavit se na obranu své vlastní rodiny proti vydírání a bojovat za její bezpečí, je dobrá věc, ale neměli by míchat muslimy a Seleka dohromady. Zločinci jsou v Seleka. Jsou tu muslimové a Mbororos, kteří využili situaci, ale je nesmysl napadat všechny civilisty, jako se to stalo v Bozoum. To jen vyvolalo reakci Seleka (s více než 20 zabitými nevinnými civilisty) a reakci muslimů, kteří nyní chodí všichni ozbrojení.

Pochopili to a tak jsem se jich ptal, zda by souhlasili s tím, aby se zúčastnili setkání s plukovníkem ze Seleka... a s tím souhlasili...

Pokračoval jsem ve své cestě a v každé obci jsem potkával anti-Balaka. V Tatale, zatímco jsme vyuvedli zraněné, jsem se setkal se zástupci výboru domobrany, kteří se vzepřeli anti-Balaka v sobotu, když napadli muslimy ve vesnici. Atmosféra setkání byla dobrá, ale... dozvěděl jsem se, ze "plukovník" Yahaya (z Bozoum) prodával kalašnikovy Mbororos .. a to komplikuje věci ...

Vrátili jsme se do Bozoum s dvaceti zraněnými....

Budu se snažit přesvědčit plukovníka, aby přijel zítra, neozbrojený, u příležitosti setkání... doufám, doufám..., že tato práce přinese své ovoce...

Sobota 14. prosince 

Toto je velký den setkání s anti-Balaka (což jsou prostí rolníci, kteří sami vytvořili jakési výbory na ochranu svých rodin a majetku, už jim zkrátka došla trpělivost z vydírání ze strany Seleka) -

V 08:00 jsem odešel do města se zástupcem prefektury, s ředitelem pro vzdělávání a s mými kolegy z organizace Pro spravedlnost a mír. Plukovník Yahaya ze Seleka žádal o pokyny svůj "generální štáb" a pak mi předal telefon. Po vysvětlování a konečném potvrzení převzetí odpovědnosti za bezpečnost je dohodnuto, že plukovník může přijít bez doprovodu zučastnit se těchto jednání. (O tuto podmínku jsem žádal).

Mezitím přesvědčím některé muslimské vůdce (dva ímámy a vůdce Mbororo). Zjišťuju, že jak je těžké je přesvědčit, ale pak se rozhodli a jsou vysoce motivovaní (a velmi stateční, vzhledem k tomu, že antibalaka jsou velmi nepřátelští vůči muslimům a Mbororos, protože někteří z nich prifitovali z přítomnosti Seleka).

Při odjezdu je plukovník už v autě, když najednou jeden ze Seleka nastupuje s mnoha zbraněmi.. Žádal jsem, aby vystoupil, ale i pak i plukovník se rozhodl, že nikam nepojede... (Teprve později jsme se dověděli, že Seleka odjela se svým autem a po zuby ozbrojenými lidmi velkou rychlostí za námi, ve snaze dohnat nás, ale měli nehodu, otočili auto na střechu a museli se vrátit zpět do Bozoum. Nedokážu si představit, co by se stalo, kdyby přišli na to setkání ozbrojeni...).

Dorazili jsme na setkání... Tam byla řada ozbrojených mužů... Je jich více než 500! Mají podomácku vyrobené pistole, udělané z vodovodního potrubí, z mačet, z holí...

Zahájili jsme setkání a dali slova vůdcům. Je strašné naslouchat jejich nářku a utrpení. Nemohou cestovat, kam potřebují, dochází ke střetům s kočovníky z Mbororos (kteří jsou ozbrojeni a jsou tedy velkou hrozbou), mají mnoho raněných, mnozí byli mučení, znásilnění, okradení. Ztratili členy rodiny, které zabila Seleka (tělo jednoho zabitého bylo vhozeno do řeky)...

Jsou velmi odhodlaní bránit se a vydávají ultimátum na tři dny, aby Seleka složili zbraně a opustila Bozoum ... V opačném případě chtějí vstoupit do Bozoum a zaútočit na Seleka...

Tím by hrozila katastrofa a masakr (na kolik vlastně kdo rozpozná členy Seleka a Araby... to by byl masakr na muslimské populaci, a v reakci by zřejmě následoval masakr křesťanů...).

Jsme si vědomi oprávněnosti jejich hněvu proti Seleka. Snažíme se, aby bylo jasné, že i když někteří muslimové a někteří Mbororos spolupracovali se Seleka, tak většina muslimů a Mbororos je nevinná. Musíme zkusit také odzbrojit muslimy a Mbororos, protože plukovník Yahaya prodal kalašnikovy (nejméně 20 z nich...).

Muslimové, které jsme přivezli, jsou naštěstí velmi moudří. Chvílemi zaznívaly výkřiky z davu proti muslimům, ale jinak všichni zůstávali v klidu. Začli mluvit, ale nejprve požádají o odpuštění za zlo, které muslimové udělali, a říkají, že chtějí pomoci vytlačit Seleka, abychom se mohli vrátit ke společnému životu v míru...

Dokončili jsme jednání s cílem odzbrojit Seleka a docílit jejich odjezdu: máme na to jen tři dny... Nebude to snadné, ale budeme se společně snažit... V opačném případě Bůh nám pomáhej!

Počet antibalaka v této oblasti je pravděpodobně více než 1000 lidí. Existují ale dvě další hlavní skupiny, a odhadujeme celkový počet něco mezi 2500 a 3000 ozbrojených mužů, jako minimum!

Pokud se nám podaří odzbrojit Seleka, tak anti Balaka je připravena složit zbraně ... což může být vzor pro mírové řešení pro celou zemi.

V 15 hodin jsme se na setkání s lidmi, kteří přišli dnes ráno (tajemník prefektury, pět muslimů, já) dohodli přečíst ultimátum plukovníkovi, a dát mu dvě možnosti:

•Seleka opustí Bozoum

•Seleka, chcete-li zůstat, musí zůstat na jednom místě, a nevycházet ven na ulici se zbraněmi.

Voláme plukovníka, který přišel. Vysvětlili jsme mu vážnost situace a přečetli ultimátum anti Balaka, představili své návrhy. Je jasné, že nejsou příliš spokojení...

Žádáme je, aby se vážně zabývali návrhy, protože v současné době je antiBalaka mnohem početnější a silnější, než si myslí a pokud Seleka bude oponovat, může dojít k masakru mezi všemi...

Budou o tom přemýšlet a do 11 hodin zítra (neděle) nám dají odpověď.