Dny utrpení... pro Středoafrickou republiku!
Aktivita
rebelů začala vzrůstat v prosinci (2012), přišla o Vánocích až na
předměstí Bangui. Pozastavila se na začátku ledna, po sérii několika
pokusů o dohody mezi rebely a vládou. Podepsané byly v Libreville
(Gabon). Vláda národní jednoty byla
ustanovena... navzdory všem potížím (více ministrů na jednom postu...
který obsadila opozice nebo rebelové...).
Před deseti dny rebelové “zajali” pět ministrů (náleželi k hnutí
rebelů...) a předložili ultimátum... Čas uplynul, navzdory několika
slabým ústupkům ze strany prezidenta, rebelové zahájili útok (i když,
abych byl upřímný... nikdy nepřestali vést boj).
Ve čtvrtek obsadili Bouka a Batangafo, v pátek Bossangoa, rodné město prezidenta...
V
pátek ráno jsme byli svědky odjezdu z města (Bozoum) vojáků a
ozbrojených sil, taktéž státních funkcionářů... a mnoha obyvatel.
Udělali jsme několik opatření: odpoledne jsme odvezli 2
auta do Bouaru vzdáleného 250 km, z misie odjeli dva italští
dobrovolníci a dvě
sestry. K nim se přidalo mnoho lidí, kteří chtěli utéct z města.
V sobotu kolem 13:00, když jsme pili kávu, jsme slyšeli mnoho
výstřelů.
Představte si ten strach! Začali jsme se připravovat na nejhorší
(příchod rebelů, násilí a zastrašování, krádeže aut, peněz, atd.)
Později jsme se dozvěděli, že to stříleli vojáci, kteří chtěli ukrást
motorky. Aby mohli uprchnout, stříleli, lidi jim je museli dát...
Dnes ráno, na Květnou neděli, jsme se sešli, abychom oslavili mši
svatou. V průvodu bylo jen málo lidí... a myslel jsem, že
na mši jich nebude o mnoho více. Navzdory tomu však byl při evangeliu kostel plný!
Četlo se evangelium, jak Ježíš trpěl a zemřel pro nás... tady a teď, v situaci násilí a zmatku, to bylo velmi dojemné. Po
příjímání zpíval sbor píseň “Aye so kwe Gbya a sala, e gonda Gbya, e
gonda Gbya”, což znamená “za vše, co Pán činí, chvalme Pána!” A lidé
zpívali s nadšením, mávajíce palmovými listy...
A skutečně, tento čas může být ještě časem milosti pro růst ve víře,
v lásce (i s přijetím těch, kteří museli utéct...) a v naději.
A samotný Kříž, ještě jednou, to je jediná naděje, ne násilí a nenávist...
Rebelové
obsadili Bangui... mají město v moci. Je to něco, co se zase vrací... ale pro
Středoafrickou republiku... se zdá, že je to stále totéž: státní
převraty, násilí, rabování...
Počet zobrazení stránky
P. Aurelio, autor tohoto blogu, je italský karmelitánský misionář z Cunea. Ve Středoafrické republice žije od roku 1992, 11 let působil v Bouaru, 17 let byl farářem v Bozoum. Tamní misie se stará o 40 vesnic, 20 škol od mateřských po střední, řídí provoz centra pro 200 sirotků, ošetřovnu a řadu dalších aktivit. Od listopadu 2020 působil p. Aurelio v Baoru. Dne 23. února 2024 byl jmenován pomocným biskupem v Bangassou, diecézi o rozloze 135 000 km2 na jihovýchodě Středoafrické republiky.
Žádné komentáře:
Okomentovat