Návštěva Francie

 

Notre Dame - Paris

Návštěva Francie

24. ledna 2026

Po setkání s biskupy Středoafrické republiky, které se uskutečnilo v pondělí 12. ledna, jsem následující den odjel do Francie. Navštívil jsem kněze z diecéze Bangassou, kteří zde studují nebo pracují v různých diecézích (Fidei Donum).

Do Paříže jsem dorazil ve středu ráno a ihned jsem se setkal s pomocným biskupem, který má na starost zahraniční kněze, studující na pařížských univerzitách. Odpoledne jsem se znovu setkal s biskupem, který spolupracuje s knězy v diecézi v rámci Fidei Donum.

Je to úžasná zkušenost s církví: církve si vzájemně pomáhají a podporují se. Pro naše kněze je to významná milost, která jim umožňuje získat vynikající vzdělání, ale také se přizpůsobit jiné kultuře a velmi náročným pastoračním potřebám.

Večer jsem se setkal s knězem, který studuje práva. Jeho program je nabitý, přesto jsme si na sebe našli čas. Ve čtvrtek jedu do farnosti otce Guye Florentina, kde sloužím mši. Poté jedu do Versailles, kde žije otec Heritier, a setkám se i tam s biskupem a generálním vikářem.

V pátek jedu do Soumoulou, vesnice na jihu Francie, kde slouží otec Bienfait. Prožili jsme spolu krásný čas a odpoledne odjeli do Lourd, které jsou vzdálené jen asi dvacet kilometrů. Tam se modlíme růženec před jeskyní, kde se Bernadettě zjevila Panna Marie. Modlíme se za diecézi Bangassou a za všechny, kteří jsou nám tak či onak drazí.

Večer se vracím do Paříže a v sobotu odjíždím do Rennes v Bretani, kam se vlakem dostanete za dvě hodiny.

V této diecézi vykonávají svou službu tři naši kněží: Junior, Ludovic a Fabrice. Dorazím do domu otce Ludovice v Retiers, kde v neděli ráno sloužím mši s úžasnou farní komunitou. Obědem nás hostí jedna rodina ve vesnici a pak pokračuji do Rennes, kde se setkávám s biskupem, který v srpnu navštívil Bangassou.

Noc trávím v Gevezé, kde pracuje otec Junior, a druhý den pokračuji do Fougères, dále na sever, kde se setkávám s otcem Fabricem, který přijel před několika měsíci.

V úterý jsem opět v Paříži, abych stihl vlak do Štrasburku. Tam se setkávám s dalším naším knězem a následující den s generálním vikářem diecéze. Je to nádherné město s úžasnou katedrálou.

Ve středu večer se vracím do Paříže a ve čtvrtek ráno jedu do Saint-Louis-d'Antin, kde pracuje otec Jean-Noël.

Je to velmi zvláštní farnost, protože se tam každý den slouží sedm mší a denně od 7:30 do 21:00 zpovídají dva kněží! Je to živá čtvrť s kancelářemi mnoha firem a pastorační služba je tu obzvláště pestrá. Odpoledne se zastavím v knihkupectví, abych koupil knihy pro naše seminaristy a kněze, a pak se vydám na letiště.

Ráno 23. ledna jsem odjel z Paříže do N'Djameny v Čadu, kde se brzy bude konat zasedání ACERAC (Episkopální konference Střední Afriky). Setkáme se s biskupy Čadu, Kamerunu, Rovníkové Guineje, Středoafrické republiky, Konga a Gabonu.

 

 

 

Lourdes

 

 

 

Notre Dame du Travail - Paris

 

Strasbourg

 

 

 

 

 

 

 

Setkání biskupů

 

 

 

 

Setkání biskupů

11. ledna 2026

Jako každý rok je první lednový týden věnován shromáždění biskupů Středoafrické republiky.

V sobotu 3. ledna jsme již všichni v Bangui, je to den věnovaný Charitě. V neděli 4. ledna biskupové slouží mše svaté v různých farnostech města. Já jsem ve farnosti Saint-François-Yapele v centru města. Kostel je krásný, je plný lidí a jsem potěšen, že mě vítají hymny v jazycích východních nářečích, typických pro Bangassou.

V pondělí začíná samotné shromáždění. Přítomní jsou také všichni generální vikáři diecézí. Každý den začínáme modlitbou a slavením eucharistie v 8:00 a pak od 9:00 do 17:00 (s několika krátkými přestávkami) pracujeme.

První den je věnován prezentaci aktuální situace v každé diecézi. Jsme hluboce znepokojeni situací v Zemiu, 300 km od Bangassou, kam se vrátily ozbrojené střety a lidé znovu utíkají hledat útočiště na katolické misie.

Volby se tu konaly 28. prosince s nepřekvapivým výsledkem: skončily znovuzvolením úřadujícího prezidenta. Setkali jsme se s prezidentem ve čtvrtek odpoledne. Během dlouhého jednání každý biskup představil situaci ve své diecézi a zdůraznil četné problémy, které vyžadují zásahy a hledání řešení.

Leden je příležitostí k zhodnocení toho, co se aktuálně v církvi ve Středoafrické republice děje. Prezentace doplňují výroční zprávy komisí a hnutí. V neděli 11. ledna všichni společně slavíme mši svatou v katedrále.

Na konci mše se přečte tradiční poselství biskupů. Letos je hlavním tématem mír, a to ve velmi napjatém volebním kontextu, kdy se některé regiony země opět propadají do válečného stavu…

 

Niakary

 

 

 

St François Yapele

 

Šťastný nový rok!

 

 

Šťastný nový rok!

1. ledna 2026

Šťastný nový rok!

Píšu tyto řádky poté, kdy mě naplnil klid z novoročního koncertu se Straussovými valčíky.

Je 1. ledna, Světový den míru. Zatímco se ve velké části světa zbrojí, zdá se mi, že jediným rozumným hlasem zůstává hlas papeže Lva XVI., který ve svém poselství napsal: „Když považujeme mír za vzdálený ideál, nakonec už nepovažujeme za skandální, že ho lze popřít, a dokonce i to, že k jeho dosažení lze použít válku.“

Mír se zdá být stále více ohrožen a my se často cítíme bezmocní. Papež nám však spolu se svatým Augustinem připomíná, že „Chcete-li, aby ostatní byli v míru, buďte sami sebou, zůstaňte sami sebou. Abyste inspirovali ostatní, nechte ve vás zářit pokoj vaší lásky.“

Po návratu z Bakoumy v pátek 26. ledna a následujícího dne, v sobotu 27., byla katedrála při obřadech zaplněna do posledního místa, protože jsme ten den zakončovali rok Jubilea naděje. Toto jubileum, zahájené 29. prosince 2025, bylo slaveno ve všech farnostech diecéze (všechny se staly jubilejními kostely). Využívali jsme mnohé příležitosti s různými skupinami, jako byli lektoři, nemocní, ženy, vězni, seminaristé, různá církevní hnutí, manželské páry a rodiny, zasvěcené osoby, charismatici, sbory a katecheti.

Neděle 28. prosince byla dlouho očekávaným dnem politických voleb. Letos se všechny formy voleb konaly ve stejný den, takže šlo o volbu prezidenta republiky, volbu členů parlamentu, regionální zastupitele a volbu starostů. Deset dní volební kampaně bylo velmi intenzivních. Kandidáti, kteří směli cestovat po zemi, navštěvovali vesnice, rozdávali trička, peníze a sliby… Mnohým z nich, zejména těm v opozici, bylo ale zakázáno cestovat letadlem, nebo dokonce i autem… 

Hlasování bývá pro komunity vzácností. Volební účast však byla tentokrát bohužel nízká. Je to špatná zpráva, která znamená rezignaci a nedůvěru, že může dojít ke změně.

Sleduji voliče, vážné a klidné, zatímco mířím k sirotčinci „Maman Tongolo“. Dnes, na svátek Svaté rodiny, ale zároveň připomínku Svatých neviňátek, jsme se modlili za Viviane, která zemřela před pár dny. Byla už několik týdnů nemocná a odmítala jíst. Jako by chtěla říct životu „Dost!“. A také chtěla znovu vidět svou babičku.

Viviane se narodila před deseti lety v Selimu, vesnici ležící 110 km od Bangassou. Františkánský kněz ji tam viděl a zachránil. Odvezl ji do Bangassou, kde byla přijata do sirotčince a žila tam pokojně šest let. Navzdory Downovu syndromu se pro svou mírnou povahu a klidný temperament rychle stala srdcem a duší sirotčince.

Milující, něžná, ale také náchylná k občasným rozmarům, byla vždy zářivou přítomností v srdci malé komunity „Mama Tongolo“.

Nyní odpočívá v pokoji a vstupuje do nebe. Přináší radost všem, jak to vždy dělala během svého krátkého života. Sbohem, Viviane. Kéž tě Pán přivítá s bezmeznou láskou a nesmírnou něhou!

 

Elezioni a Bangassou
Elections à Bangassou
Elecciones en Bangassou

Sr Yolande con Aurélie
Sr Yolande avec la petite Aurélie
Sor Yolande con la pequeña Aurélie

 

Veselé Vánoce!

  

 

Veselé Vánoce!

26. prosince 2025

Právě jsem se vrátil poté, co jsem strávil několik dnů ve vesnicích asi 200 km od Bangassou. I tady prožíváme tyto dny navzdory všemu dění velmi intenzivně.

Mezi čtvrtkem 18. prosincem a nedělí 21. prosincem probíhala diecézní akce Jubileum pro katechety, dny věnujeme školení a sdílení. Shromáždilo se asi sto katechetů, i když přijeli jen ti, kteří žijí v našem blízkém okolí. Zde ve Středoafrické republice je role katechety zásadní. Je zde málo kněží a ve vesnicích vede katecheta modlitby ve všední dny i ty nedělní, učí katechismus a rozvíjí život místní komunity. Jeden z nich, jménem Zacheus, slaví 50 let služby zde v Bangassou.

V neděli 21. dopoledne jsem sloužil mši ve farnosti v Tokoyo a odpoledne jsem šel popřát našim „pokladům“, dětem ze sirotčince Maman Tongolo a starším obyvatelům Maison Espoir. Na Boží hod vánoční s nimi nebudu, ale vím, že dostanou dárky a budou se dělit o slavnostní jídlo. Přinesl jsem jim čokoládu a tak už mohou začít slavit!

V pondělí odpoledne odjíždím na sever, směrem na Bakoumu a další den do Nzacka. Vzdálenost mezi Bakoumou a Nzackem je sice jen 60 km, ale cesta trvá tři hodiny. Na cestě nás provázejí dvě obavy. Jednak z jízdy autem (které se často porouchává) a jednak z rebelů, kteří tu před čtyřmi dny zablokovali silnici a okrádali kolemjdoucí… Do Nzacka ale naštěstí dorazíme bez problémů.

Vezu s sebou plachty, které použijeme k provizornímu zastřešení mateřské školy. Ta původní byla zničena spolu s kostelem, nemocnicí a farou v roce 2017. Jsou to další stavby, který chceme dokončit.

Ve středu 24. prosince v 19:00 budu slavit štědrovečerní mši. Svítí nám pár rozptýlených světýlek a je velké horko. Místní komunita přivítá devět nově pokřtěných členů. Navzdory přetrvávajícímu válčení zůstala ve své víře neochvějná. Také zde mocně zaznívá vánoční Gloria, stejně jako v Betlémě před 2000 lety! Dne 25. prosince odjíždíme ráno před 5. hodinou, protože chceme dorazit včas na mši do Bakoumy. I zde se koná 13 křtů. Tradičně se tady na Boží hod vánoční křtí malé děti a Velikonoce jsou časem křtů starších dětí, mladých lidí a dospělých.

Mše v kamenné kapli je krásná. Zatímco v kostele slavíme, často se zvenku ozývají zvuky, související s volební kampaní. Probíhají teď poslední dny před volbami, které se budou konat 28. prosince, a to současně prezidentské, zákonodárné, regionální a komunální.

Napětí, které kampaň provází, by se dalo krájet. Pro ty, kteří nejsou součástí vládnoucí strany, je zde ale jen velmi málo prostoru.

Naděje a víra, že půjdou věci správným směrem, však zůstává!

 

Formazione dei catechisti
Formation des catéchistes
Formación de catequistas

I bambini del Centro orfani Maman Tongolo
Les enfants du Centre des Orphélins Maman Tongolo
Los niños del orfanato Maman Tongolo

La campagna elettorale
La campagne éléctorale
La campaña electoral

La scuola materna di Nzacko, ora!
L'école maternelle de Nzacko, maintenant!
Escuela infantil en Nzacko, ¡ahora!

Bakouma

 

 

„Jak krásné je, když se přináší radostná zvěst!“

 

Zemio

 

„Jak krásné je, když se přináší radostná zvěst!“

18. prosince 2025

„Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž nese poselství a ohlašuje spásu.” (Izajáš 52:7).

Tak to napsal Izajáš a já to dnes večer po něm opakuji! Vrátil jsem se zrovna ze Zemia, kde jsme dva a půl dne usilovali o obnovu a podporu míru.

V roce 2012 založili ve Středoafrické republice tři muži v unikátní PLATFORMU NÁBOŽENSKÝCH VŮDCŮ. Mimořádná byla tím, že ji sepsali hlavní zástupci tří církví, kardinál Dieudonné Nzapalainga, pastor Nicolas Guerekoyame a imám Kobine. Ještě před tím, než v roce 2013 vypukla válka, vnímali silnou potřebu sjednotit se, aby se pokusili válce zabránit. Poté se zavázali jít společně kamkoli, kde docházelo ke střetům a konfliktům, aby znepřáteleným stranám naslouchali a hledali s nimi, jak obnovit smír.

Po pouti do Nyakari 9. prosince jsem se právě z tohoto důvodu vydal do Bangui, abych vysvětlil situaci v Zemiu. Od května tam neustávají střety mezi rebely, ruskou armádou a žoldáky. Způsobují úmrtí, násilí, znásilňování, zmizení mnoha lidí a desítky tisíc uprchlíků musí opouštět své domovy.

Tři náboženští představitelé souhlasili, že se se mnou do Zemia vydají ještě před Vánocemi, a to navzdory tomu, že mají právě teď mnoho svých povinností. Cestu zorganizovala MINUSCA, mírové síly OSN. V úterý ráno jsem přivítal kardinála, pastora a imáma a v doprovodu dalšího kněze z Bangassou, Alaina Zembiho, jsme se vydali do Zemia.

Po našem příjezdu na nás čekalo menší shromáždění, sešli se muslimové, protestanti a katolíci. Byla to pro město zcela mimořádná událost a tato mise byla velmi slibná! Pozdravili jsme místní obyvatele a pastor citoval Izajáše: „Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž nese poselství a ohlašuje spásu.” (Izajáš 52:7).

Celý region je poznamenán nepokoji. Tato oblast je již více než dvacet let dějištěm násilí a bojů. Nejprve s LRA (Armáda božího odporu z Ugandy), poté se Sélékou a nyní s rebely z Azande ani kpi gbe. Vláda dělá jen velmi málo pro zklidnění situace a projevuje velkou nedůvěru k místnímu obyvatelstvu. Navíc jsou tu silnice prakticky nepoužitelné, proto učitelé a zdravotní sestry, vyslaní do zdejších oblastí, sem v této situaci odmítají přijet.

Po našem příjezdu jsme se okamžitě pustili do práce a zorganizovali velmi emotivní sérii setkání a schůzek. Všem jsme umožnili promluvit a podělit se o své zkušenosti s utrpením, které prožili. Svědectví byla hluboká a dojemná! Setkal jsem se s matkou seminaristy, která mi vyprávěla o zmizení svého muže. V květnu ho zatkli četníci, jeho místo pobytu a potom i způsob smrti, zůstaly neznámé.

Veřejná střední škola měla loni 992 studentů a nyní je jich jen 180! A minulý měsíc, během mé poslední návštěvy, jich tu bylo už jen 72. Strach je obrovský a obyvatelstvo je prakticky drženo v zajetí a to středoafrickými a konžskými úřady, armádou, ruskými žoldáky a rebely.

Setkali jsme se s ženami, s mladými lidmi, se zástupci úřadů, s ruskými vojáky, s vojáky OSN (MINUSCA) a se zástupci různých náboženských denominací. Poselství bylo vždy stejné - pouze mír může umožnit život a dláždit cestu k budoucnosti. Zažíváme velmi intenzivní okamžiky, které vyžadují osobní angažovanost.

Víme, že tato jediná návštěva nestačí. A že tím nemůžeme vyřešit všechny problémy. Ale díky naslouchání, dialogu a mnoha modlitbám (od tolika lidí ve Středoafrické republice i jinde) je mír možný.

Dnes, ve čtvrtek, opět navštívíme muslimskou komunitu a nasloucháme i jim, poté se vydáme na letiště. A tam se dozvídáme první dobrou zprávu: dorazili sem noví vojáci, kteří nahradili současný kontingent, který je unavený a demoralizovaný. 

Neztrácejme naději!

 

 

Bandoufou