úterý 17. června 2014

Návrat do Bozoum







Návrat do Bozoum
První týdny v Bozoum mi umožnily trochu pochopit současnou situaci. Celkově to není tak špatné...  Ale je zde stále hodně napětí a nejistoty. Ve středu jsem musel zasahovat, když členové Antibalaky chtěli zabít osobu obviněnou z čarodějnictví... Naštěstí, když jsem přišel, všichni odešli. Hovořil jsem s rodinou zemřelého mladíka (21 let, důvodem byla pravděpodobně žloutenka); neměli větší problémy a já jsem mohl odejít s tou „téměř“ obětí.
V neděli 15. června přišlo do farnosti tucet peulů: žili po několik měsíců v jedné vesnici. Nyní už ale ztratili důvěru. A bojí se o svůj život.
Dění a život v naší farnosti pokračuje dál. V neděli 8. června, když jsem se vrátil, byla jedna slavnostnější mše velkou návštěvností. Během těchto týdnů slavíme různé fáze katechumenátu (čas přípravy dospělých ke křtu). Včera, 15. června, jsme také slavili křest pěti chlapců z naší farnosti, i s jedním výjimečným kmotrem: Vojtěchem, mladým dobrovolníkem z České republiky, který se za několik dnů vrací do své země po velice intenzivním roku, prožitém zde v Bozoum. Díky, Vojtěchu!
Jsem opět na cestách. Budu 18. a 19. června v Oslu na Fóru zprostředkovatelů, abychom se společně pokusili pochopit to, co můžeme udělat pro Středoafrickou republiku, a poučili se ze zkušenosti jiných. V pátek 20. června jedu do Ženevy, kde budu spolu s biskupem z Bossangoa prezentovat výzvu o pomoc během zasedání Výboru pro lidská práva Organizace spojených národů.
S nadějí, že se podaří, alespoň trochu, zprostředkovat pochopení pro situaci v SAR!













pondělí 9. června 2014

Z Itálie do Středoafrické republiky






Z Itálie do Středoafrické republiky

Konečně jsem se vrátil domů, do Bozoum. Ale začněme popořádku (v rozumné míře...). Dne 27. května jsem byl v Bocca di Magra, kde jsme s p. Robertem Navou slavili 25 let kněžství. Spolu s námi tam bylo nějakých dvacet otců z provincie a několik přátel.

V neděli 1. června jsem byl ve Fediu, kde jsem zamýšlel strávit den s rodinami několika bratranců. Ale... , k mému velkému překvapení, přijelo 10 automobilů, dodávka, caravan: byli to přátelé, kteří se přijeli z Paderna Dugnano, Bergame, Ferrare et Rovigo se s námi pozdravit a oslavovat.

Slavili jsme eucharistii, během které jsem ještě jednou poděkoval Bohu za dar kněžství (mnohem většího než je moje kapacita, dar, který je obnovován každý den!). Potom následoval oběd plný radosti. Potom odpoledne do blízkého kostela Madonna del Pino a potom všichni zpět domu.

V pondělí jsem se rozloučil se svou rodinou, s matkou, bratrem, sestrou, švagrem a švagrovou, synovcem a neteří. Ani pro ně není lehké vidět mě odjíždět..., ale i oni to obětují s velkodušností.

Odpoledne příjezd do Arenzana, a dokončování přípravy zavazadel (znovu a znovu něco přibalit, vyndat, zas vrátit..., ale nakonec je to hotovo).

V úterý ráno slavíme mši v 5 hodin ráno v chrámu Dítěte Ježíše v Arenzanu a odjíždíme na letiště. Let do Paříže startuje s téměř hodinovým zpožděním, ale naštěstí stíháme letadlo do Bangui, kam přilétáme v 16 hodin. Cestujeme společně, p. Davide Sollami, p. Giustino (náš nový představený, provinciál) a Eleonora Zucchi, dobrovolnice z Modene, která stráví v Bozoum 3 měsíce. V Paříži se připojujeme ke dvěma sestrám z Bozoum, sestře Grazianě a sestře Rosalii.

Přijíždíme na Karmel, našeho kláštera v Bangui, kde žije více než 6000 uprchlíků, po dobu asi šesti měsíců. Tyto dny se jejich počet zvýšil z důvodu útoku na sousední farnost Fatimu, kde byl zabit jeden kněz a nejméně patnáct lidí. Z kláštera odjíždíme ve středu ráno před šestou hodinou. Na trase dlouhé 400 kilometrů je tucet zátarasů postavených Anti-balakou, ale příliš nás neobtěžují (možná kvůli konvoji vojáků Misca, který nás doprovází).
Na misii v Bozoum dorážíme kolem oběda … vítáni lidmi a výkřiky radosti:« Père aga awe » (Otec se vrátil). A do práce!





























čtvrtek 29. května 2014

Z Bozoum do Říma






Z Bozoum do Říma
Situace v Bozoum zůstává relativně klidná, navzdory napětí, která je stále vysoké.
Ale já jsem ještě na pár dní v Itálii. A v těchto dnech jsem byl v Římě. A nebyl jsem sám! Jel jsem se svou "mladou" maminkou (87 let...), svojí sestrou, neteří a švagrem.
Cestujeme od čtvrtečního rána 22. května. Je to první cesta letadlem pro moji mámu.
Přilétáme do Římě kolem 14.00, a poté, co se ubytujeme, nechám rodinu v klidu, a jdu rovnou na dvě schůzky. První: s italskou Charitou, a druhou s Mauriziem Dischino, Gabriellou, Františkem a přáteli z TV 2000: scházíme se poté, co jsme se v poslední době mnohokrát viděli jen přes obrazovku...
V pátek, zatímco moje rodina navštívila baziliku sv. Petra, setkávám se v dešti s Martou Petrosillo z organizace "Pomoc církvi v nouzi", což je organizace, která intenzivně pracuje pro křesťany v nouzi a za náboženskou svobodu.
Společně jsme šli navštívit delegaci Evropské unie u Svatého stolce, kde se setkáváme s některými z deseti velvyslanců EU, kterým představím situaci v Bozoum v průběhu posledního roku. Zajímavé je vidět tyto velvyslance, jak soustředěně naslouchají, dělají si poznámky a kladou otázky. Doufáme také, že to bude k užitku, aby lidé pochopili, jak vážná je situace, a pak dělali kroky pro konkrétní akce.
Po těchto jednáních jdeme do sídla organizace Pomoci církvi v nouzi, kde poskytuji rozhovor. Odtud jdu pak na návštěvu Papežské rady pro spravedlnost a mír, kde jsem potkat přátele, a dokonce i předsedu Rady kardinála Turksona (...a vyslovil jsem pozvání, aby přijel do Středoafrické republiky, neřekl ne.) Pak ještě schůzka na Caritas Internationalis.
A konečně uzavírám den s Komunitou Sant'Egidio, která rovněž hledá řešení situace ve Střední Africe. A třešničkou na dortu je setkání s partou "jinak" mladých, se staršími přáteli, kteří se v posledních měsících také modlili a angažovali se pro Bozoum a pro Středoafrickou republiku.
V sobotu ráno začneme den ve vatikánském podzemí, v blízkosti hrobu Petra. Slavil jsem tam eucharistii, v kapli, kde je starobylá freska Panny Marie. V této kapli je hrob kardinála Berana, pražského arcibiskupa, který byl po válce vězněn komunistickým režimem; a myšlenky a modlitby zalétají na území České republiky, která dělá tolik pro Střední Afriku.
Po mši svaté navštívíme vatikánská muzea, které jsou pokladnicí: obrazy, sochy, fresky, tapisérie: hymnus na krásu...
V odpoledních hodinách vyrážíme na zpáteční cestu do Cuneo.
A 27. května slavím narozeniny a 25. výročí kněžského svěcení: malý svátek a velká vděčnost za dary Boží milosti.










pondělí 12. května 2014

Živě ze setkání provinční kapituly




Živě ze setkání provinční kapituly
Jsem v Bocca di Magra , na hranici mezi Ligurií a Toskánskem. S výhledem na moře a na Apuánské Alpy… je tu také krásný park s květinami. Sešla se tu hodně dobrá mezinárodní skupina dvaceti spolubratrů z našich klášterů v italské Ligurii, v České republice a ve Středoafrické republice.
Bratrství, spousta radosti a dost času na modlitbu a diskuse.
Kapitula se koná každé tři roky, je to čas na ověření chodu provincie a čas rozlišování v životě provincie.
Začíná se volbou provinčního představeného a jeho rady, což jsou čtyři otcové (kněží). Spolu s provinciálem jsou odpovědní za rozhodnutí pro celou provincii.
Kapitula bude pokračovat příští týden zprávami o každé komunitě a o nejdůležitějších institucích (formace a misie), a to s cílem poskytnout určité vodítko pro příští tři roky.
V sobotu a neděli, aby se různí otcové dostali zpět do svých komunit kvůli svěcení neděle, je kapitula pozastavena, a bude pokračovat zase v pondělí.
Tak jsem využil příležitosti a zajel jsem do Florencie spolu s dalšími dvěma otci ze Středoafrické republiky, s o. Mauricem a o. Arlandem.
Dotkla se nás krása, které je ve Florencii všude hojnost – v průběhu staletí zde vyrostl Dóm, Giottova zvonice (kolik kroků!), baptisterium, Piazza della Signoria (Náměstí Signorie).
Jak nemyslet na krásu, kterou Bůh obdařil svět a na muže a ženy, žijící na této Zemi?



















neděle 27. dubna 2014

Velikonoce, Praha atd.



Cuneo e le sue montagne
Cuneo, ma ville, et ses montagnes




Velikonoce, Praha atd.

Slavil jsem velikonoční vigílii ve farnosti, v Cuneu. Myšlenkami jsem v Bozoum.
S těmito slovy papeže Františka v srdci :
"Pokud si myslíme, že se věci nezmění, vzpomeňme si, že Ježíš Kristus zvítězil nad hříchem a smrtí a je plný moci. Ježíš Kristus skutečně žije. Jeho vzkříšení není minulostí; je životní silou, která pronikla do světa. Je pravda, že mnohokrát se zdá, že Bůh neexistuje: vidíme nespravedlnost, bezbožnost, lhostejnost a krutost, které se neumenšují. Každý den se na světě rodí krása, která povstává proměněná dramatem dějin. To je moc vzkříšení. Vzkříšení Krista na každém místě plodí zárodky tohoto nového světa, protože již proniklo do skrytého děje tohoto příběhu, a protože Ježíš nebyl vzkříšen nadarmo."

V úterý odjíždím do Prahy na setkání s bratry, kteří tam žijí a pracují při poutním kostele Pražského Jezulátka. Zde jsem se modlil a svěřil Bohu všechny: přátele a (možná) i nepřátele!
V Praze jsem poděkoval o.p.s. SIRIRI, která nám hodně pomáhá a setkal se s dobrovolníky z této organizace. Kromě podpory střední školy Saint Augustine v Bozoum, centra pro sirotky Arc en Ciel, zdravotní péči pro postižené atd., se nám se SIRIRI v letošním roce podařilo zapojit také Ministerstvo zahraničních věcí, které dalo finanční prostředky pro školy ve městě Bozoum a okolí (a díky tomu jsou všechny školy otevřené, což je téměř jedinečná věc ve Středoafrické republice v letošním školním roce).
V úterý večer slavíme osmé výročí SIRIRI a já jsem představil současnou situaci v Bozoum. Setkal jsem se s mnoha přáteli a dokonce i s maminkou a bratrem Vojtěcha, mladého muže z Plzně, který žije a pracuje tento rok v Bozoum.
Ve středu dopoledne máme schůzku na ministerstvu zahraničních věcí, kde jsem prezentoval výsledky probíhajícího projektu, a pak vysvětlil situaci ve Středoafrické republice.
V odpoledních hodinách jsem na Karlově univerzitě v Praze představil Bozoum a situaci těchto měsíců asi stovce vysokoškoláků, kteří projevili velký zájem.
Večer jsem strávil doma u Karola a Ludmily Böhmových, kteří jsou už více než jen přátelé (on je architektem školy svatého Augustina a jiných děl, ona je organizátorkou těchto dnů, tlumočnicí atd.). Zde jsem potkal i pražského světícího biskupa Václava Malého a další přátele, se kterými jsem se podělil o to, co zažíváme v Bozoum.
Ve čtvrtek se vracím do Itálie. Je to dlouhá cesta. Jedu přes Rovigo a Ferraru, a pak na setkání s přáteli a karmelitkami. Dne 25. dubna jsem se pozdravil s rodinou sestry Chiary, v městečku, kde je skvěle fungující farnost, která vznikla kolem školky, a je nesena více než padesáti let modliteb, přátelství a sdílení, a funguje díky obrovskému úsilí faráře otce Antenora.
Večer přijíždím do Deserta, kde se setkám s komunitou otců a dalšími přáteli.
A pokračujeme dál...!



Pasqua a Bozoum
Paques à Bozoum

Domenica delle Palme a Bozoum
Dimanche des Rameaux à Bozoum


Serata con SIRIRI a Praga
Soirèe avec SIRIRI à Prague

Praga
Prague





AL Ministero degli Affari Esteri a Praga
Au Ministère des Affaires Etrangères à Prague