Zemio a Rafai
24. listopadu 2025
Do Bangassou jsem se z Bangui vrátil ve čtvrtek 13. listopadu a hned následující den jsem se vydal do východní části diecéze.
Stav silnic je zde obzvlášť špatný… Z Bangassou do Rafai (150 km) trvá cesta 6 hodin. A to je ta malebnější část!
Vyrazili
jsme v sobotu brzy ráno, už kolem 5:30, ale sjízdnost silnic se od mé
velikonoční návštěvy značně zhoršila. Několikrát jsme uvízli v bahně a
cesta 150 km do Zemia nám trvala 9 hodin, zpáteční cesta dokonce 10
hodin.
Když jsme se blížili k Zemiu, všimli
jsme si mnoha opuštěných vesnic, z nichž v každé bydlela jen jedna nebo
dvě rodiny. Důvodem tohoto stavu je to, že od května je toto území
válečná zóna. Probíhají tu boje mezi rebely z Azande Ani Kpi Gbe,
armádou a ruskými žoldáky. A obyvatelstvo tím jako vždy trpí!
Do
Zemia jsme dorazili ve 14:30. Rychlá svačina, sprcha a pak se hned
vydáváme na setkání s biřmovanci, čeká nás 45 chlapců a dívek. V neděli
16. jsme oslavili během krásné mše biřmování.
Hned
poté následovalo setkání se zástupci města z řad civilních a vojenských
představitelů. Strach a napětí byly hmatatelné na každém kroku, každou
noc jsme slyšeli střelbu. Snažil jsem se pochopit současnou zdejší
situaci. Od května uprchly do Konga, které je hned za řekou, desítky
tisíc lidí. V současné době je tam asi 30 000 uprchlíků. Bojí se vrátit
do Rafai. Bojí se, že je zatknou lstiví ruští žoldáci nebo že je chytí,
když budou opět útočit.
Situace ve školách je
katastrofální, vloni měla veřejná střední škola 992 studentů a teď jich
je jen 73. A stejné je to i v ostatních školách. V neděli odpoledne jsem
projížděl skrz městské části Zemia, mnoho domů je tu prázdných, mnohé
jsou neobydlené už celé měsíce. Místní rozhlasová stanice byla
vyrabována a již nevysílá.
V pondělí plánuji sloužit mši v Zapay, uprchlickém táboře, který se nachází v Kongu, ale rozkládá se jen asi 5 km od Zemia. Den
předtím mi bylo zaručeno, že tam mohu přijet, ale moje vstupní povolení
se z nějakých nejasných důvodů ztratilo. Bojí se, že by biskup mohl být
svědkem této situace a vystoupil by pak veřejně s kritickým prohlášením
o tom, že desítky tisíc uprchlíků živoří jen pár kilometrů od svých
domovů. I v tomto případě se obávám, že ekonomické zájmy mají přednost
před vším ostatním! Odpoledne jsem odjel do Koumboli, vesnice
vzdálené 6 km od Zemia. Právě zde v květnu probíhaly nejprudší boje a
téměř každý dům byl vypálen.
V úterý se mi
podařilo setkat se se zástupci uprchlíků, kteří se nenápadně dostali
přes řeku. Mluvil jsem s nimi a snažil se je povzbudit k návratu do
Středoafrické republiky.
Za pár týdnů budeme
díky financování z českého velvyslanectví v Nigérii moct pomoci
vracejícím se lidem. Poskytneme jim rýži, cukr, sůl, olej, kávu, mýdlo,
zápisníky a psací potřeby. Obyvatelstvo je rukojmím rebelů, armády, Rusů
a mnoha úřadů…
Ve středu 19. listopadu jsme
kolem 7. hodiny opustili Zemio a do Rafai jsme dorazili v 17:00. V
posledních dnech se zde shromáždily skupiny lidí z mnoha farností v
diecézi. Některé ušly přes 150 km! Je zde více než 800 lidí. Na programu
máme nejen setkat se a sdílet se, ale bude i čas pro modlitbu a různá
školení. A to vše provází spousta, spousta krásného zpěvu, někdy zní až
do pozdních nočních hodin. Je to jejich slavnost, během níž se společně
připravujeme dlouhým odpolednem zpovídáním a putováním do kostela. V
neděli přicházíme ke vchodu kostela a pak zahajujeme slavnostní mši
svatou, krásně zpívanou, je slavnost Krista Krále. Během této mše
zahajuje svou službu nový farář, františkán Marcel Lifaki.
V
pondělí ráno odjíždíme, dvě hodiny čekáme na trajekt, kterým překonáme
řeku a v 9 hodin ráno jsme v Mbiru, kde žehnám novou kapli. Kolem
poledne odjíždíme a do Bangassou, kam dorazíme večer. Jsme unavení, ale
šťastní!
 |
| Zemio |
 | |
| La scuola di Zemio L?école de Zemio La escuela de Zemio |
 |
| Koumboli |
 |
| Rafai |
 |
 |
| Mbiro |
La nueva capilla de Mbiro
