pátek 31. října 2025

Farnosti a kavárny

 

 


Farnosti a kavárny

30. října 2025

V neděli jsem slavil mši v katedrále a v pondělí jsem se vydal na jih, abych navštívil farnosti Ouango a Bema, které se nacházejí 75, respektive 110 km od Bangassou.

Odjel jsem s Danielou, italskou dobrovolnicí, která pracuje jako porodní asistentka v naší nemocnici. Jeli jsme ještě s otcem Martinem Modouem, knězem původně z Bangassou, který se právě vrátil z Francie do naší diecéze poté, kdy několik let působil jako misionářský kněz v diecézi Rennes.

Vyrazili jsme odpoledne ve 14:30, protože se zdálo, že silnice je v dobrém stavu. Ale… po 20 km před vesnicí Ouanga ležel přes silnici velký spadlý strom. Nebylo možné ho jakkoli objet. Krátce na to nás míjel mladý chlapec… trochu hubený, s malou sekerkou v ruce. Naštěstí pokračoval v jízdě do další vesnice, aby přivolal osm dalších mladých mužů. Dali se do práce a za půl hodiny strom pokáceli a uvolnili nám cestu!

Dorazili jsme do cíle kolem 17:30. Ve farnosti Ouangu, ležící na břehu řeky, mají krásný kostel ze 40. let 20. století. Přivítal nás kněz a mladý seminarista. Tam jsme strávili noc.

V úterý ráno jsem sloužil mši v hezkém malém kostele a poté jsme navštívili zdejší misijní střední školu. I když jsou finanční zdroje omezené, alespoň pro některé chlapce a dívky je tu možnost ke studiu. Bohužel je v tuto dobu stále mnoho státních škol zavřených, některé se znovu otevřou až po volbách (což bude na konci prosince).

Kolem 9:00 jsme se vydali do Bemy, další farnosti. Podél silnice se táhlo mnoho malých, dobře udržovaných kávových plantáží. Zde se káva pěstuje v lese, velké stromy poskytují kávovníkům stín. V tomto ročním období se nacházejí bobule v různých fázích zralosti spolu s četnými květy. Je to povzbudivé a já stále doufám v oživení produkce, protože by to mohlo dát naději (a jídlo) tolika lidem.

V Bemě jsou dva kněží, funguje tu také základní a střední škola. Zastavujeme se tu, abychom navštívili všechny třídy. Během oběda vidíme malý proud dětí, seřazených za svými učiteli, jak jdou dolů směrem k vesnici.

Odpoledne se znovu vydáváme do Bangassou, kam dorazíme za tři a půl hodiny jízdy už bez jakýchkoli nepředvídaných problémů!





Problema...
Problème...
Problema...


 

e soluzione...
et solution...
y solución

Ouango



Il caffé in fiore
Le café en fleursFlores de café


Scuola a Bema
Ecole à Bema
Escuela en Bema




Caffé
cafè






neděle 26. října 2025

Zpátky doma!



Zpátky doma!

24. října 2025

Konečně jsem v Bangassou! Do Bangui jsem dorazil ve středu, ale na let jsem musel čekat až do pondělí 20. října.

Těchto pár dní jsem proto v Bangui využil k setkání s několika lidmi. V sobotu jsem se setkal se 14 sirotky z Bangassou, kteří žijí a studují v Bangui, starají se o ně řeholnice. Někteří z nich byli v Bangassou teprve pár měsíců.

Mezi pátkem a nedělí jsem měl ještě příležitost setkat se s našimi seminaristy, kteří studují v seminářích v hlavním městě. Poté, co absolvují 9. ročník školy v Bangassou, odcházejí do Bangui, kde pokračují ve své profesní cestě v semináři Saint-Paul (to je střední škola), později pokračují studiem propedeutiky (rok přípravného studia) a následuje sedmileté studium v tzv. velkém semináři Saint-Marc pro studenty filozofie a teologie. Celkem je tu 41 seminaristů!

Je to obrovský závazek, jak personální (i finanční), ale představují budoucnost církve!

V pondělí ráno konečně odlétáme z Bangui do Bangassou, kam dorazíme kolem 10. hodiny.

Cestuji s Danielou Dalmasso, porodní asistentkou, která zde zůstane přes měsíc, aby pomáhala na porodním oddělení naší nemocnice. Jakmile si uložila svá zavazadla, zůstala hned celý první den v porodnici.

Další den, v úterý, pomáhala jedné matce při porodu a narozená holčička dostala jméno Daniela. Její přítomnost zde v Bangassou je výsledkem práce sdružení Přátel otce Aurelia Gazzery, založeného před několika měsíci na podporu práce a projektů diecéze Bangassou. Webové stránky jsou aktivní již několik týdnů: https://www.padreaureliogazzera.it/

V těchto dnech začínáme s pracemi na rekonstrukci domova pro starší dívky, které vyrůstaly jako malé holčičky v sirotčinci „Maman Tongolo“. Je to jednoduchý domov, kde mohou žít, chodit do školy a připravovat se na budoucnost. Je to jakýsi přechod mezi Centrem pro sirotky a každodenním životem. Naučí se zde samostatněji vést svůj život.

Gratuluji, děvčata!



Daniela all'opera alla Maternità
Daniela au travail à la Maternitè
Daniela trabajando en el Hospital de Maternidad

 

Il gruppo di orfani a Bangui
Le groupe des orphelins qui sont à Bangui
El grupo de huérfanos qu viven en Bangui



Un pallone!
Le ballon!
Una pelota nueva


La casa per le ragazze orfani più grandi
Le foyer pour les orphelines plus grandes
El hogar para niñas huérfanas mayores






 



sobota 18. října 2025

Naděje!

 


Naděje!

17. října 2025. V Bangui jsem od středečního odpoledne a čekám na letadlo do Bangassou.

Dnes ráno v 6 hodin jsem už byl na letišti, dokonce i na seznamu cestujících, ale letenka mi stále ještě nedorazila. MINUSCA (mírové síly OSN) si navzdory (nebo možná právě kvůli) denním nákladům 2,7 milionu eur nenašla za tři týdny čas podepsat potřebné povolení. Doufáme, že snad v pondělí odletíme s jinou organizací!

Dorazil jsem sem ve středu kolem 13. hodiny z Milána společně s Danielou Dalmasso, porodní asistentkou. Do Bangassou přijíždí proto, aby tu měsíc a půl pomáhala na porodním oddělení v naší nemocnici. Tím skončil můj intenzivní uplynulý měsíc, bohatý na setkání, různé aktivity a zamyšlení.

Dlouhodobý život ve Středoafrické republice mi pomáhá žasnout a pokaždé si to uvědomuji, když se vrátím do Evropy. Žasnu nad mnoha aspekty života, které objevuji a znovuobjevuji. Objevuji tolik paradoxů!

Tolik naděje a tolik rezignace. Tolik bohatství a tolik chudoby.
Tolik snadné komunikace a tolik samoty. Také tolik pozornosti, věnované krásným věcem v životě, jako je prostý pozdrav, káva, pozdrav, modlitba. Tolik hladu a žízně po Bohu a tolik lhostejnosti. Tolik živých a dynamických komunit, modlících se a žijících v krásném bratrství, ale i jiných komunit, které jsou vyděšené mizením víry, nedostatkem kněží a seminaristů.

A je to stále svět milovaný Bohem, který se nikdy nepřestane přibližovat ke každému z nás, tolika různými způsoby.

Je tu. A miluje!