Cuneo |
Po téměř čtyřech týdnech jsem tu opět s mým blogem. V pondělí 11. listopadu se vracím zpět do Středoafrické republiky, kterou jsem opustil před měsícem. Čas plyne rychle, hodně rychle, někdy až příliš rychle. Ale děkuji Bohu za tyto čtyři týdny v Evropě a především za mnoho krásných lidí, se kterými jsem se setkal.
Říjen
je misionářský měsíc, rád jsem ho využil k tomu, abych mluvit, vyprávěl
a vysvětlovat, jak Bůh pracuje ve Středoafrické republice. Absolvoval
jsem mnoho setkání, pocítil při nich velký zájem a sounáležitost. To vše
ve světě, který se zdá být lhostejný a cynický. A přece má tolik
vnímavosti pro druhé, zajímá se o misie, o Afriku, školy, vzdělávání,
rozvojová témata, ochranu stvoření a lidskou důstojnost.
V
posledních týdnech jsem mohl strávit i trochu času s mými příbuznými
(mojí mamince je 92!). Mohl jsem si užít také vřelá přijetí a přátelství
v diecézi, farnosti, od řeholních spolubratrů. Lituji, že jsem se
nemohl setkat se všemi, se kterými jsem se setkat chtěl, ale lze
stihnout jen to, co je reálné. Hodně jsem cestoval, byl jsem v mém
rodném Cuneu, v Miláně, navštívil jsem Ferraru, Bolognu, Pegognagu,
Cassinu Amata a Rovigo. A pak také Prahu a Řím.
Bylo
úžasné zažít tak veliké povzbuzení, potěšit se setkáními s tolika lidmi,
kteří se s námi zapojují s úctyhodným nasazením do toho, co děláme ve
Středoafrické republice. Zakusit starostlivost, pokud se ocitáme v
nebezpečí, vidět touhu žít v míru evangelium. Zakoušet lásku, která
zahřívá srdce. Je příjemné cítit se milovaně, vnímat povzbuzení, je
příjemné cítit se součástí velké rodiny, jejíž součástí je Karmel,
Církev, lidstvo ...
Kdo věří, nikdy není sám!Bocca di Magra |
Cuneo |
Cuneo |
Praga Prague Praha |
Roma |
Žádné komentáře:
Okomentovat