Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Menší rozruch

gli orfani dell'Arc en Ciel
les orphelins du Centre Arc en Ciel

Menší rozruch

Někteří z vás už o tom vědí: máme za sebou hektický týden. V sobota 27. dubna jsem se vydal k řece Ouham, protože jsem chtěl vidět, jak se vyvíjejí práce čínských firem, které tu dolují zlato. Udělal jsem pár fotek a videí z dolů, provoz v nich se téměř vůbec nezastavil. Když jsem se vracel zpět, přišel ke mně voják a zastavil mě. Byl ozbrojený a neměl jsem k němu moc důvěry, jen jsem mu řekl, že odcházím. Přivolal radiem další vojáky, kteří okamžitě dorazili. Ptali se mě, proč jsem fotil... říkám jim, že to není zakázáno, zejména proto, když jsem nebyl pozemku, kde probíhají práce, ale na druhé straně řeky Ouham. Byli velmi rozčilení a ohrožovali mě, křičeli, vzali mi fotoaparát a telefon a prohledali mě.

Došli se mnou k místu, kde jsem zaparkoval auto a tam mi řekli, že jsem zatčen! Jeden z nich se mě ptal, jestli se nestydím za to, že dělám jako muž boží takové věci. Odpověděl jsem mu, že já se stydím za něj, protože on by měl tuto zemi chránit a ne ji zaprodávat cizincům...

Protože jsem trval na tom, že jsem nebyl na soukromém pozemku, ale na veřejném místě, chtěli, abychom se vrátili a ukázal jsem jim, kde jsem fotil. Vyšli jsme tedy v poledním slunci, potřetí jdu trasu dlouhou 1,5 km. Poté, co mě odvedli zpět k autu, sebrali mi klíče, posadili nahoru a odjeli velkou rychlostí směrem k Centru pro důlní záležitosti (financované Číňany!!!!). Musíme však projet celým městem a lidé, kteří zahlédli auto, rychle pochopili, že je problém. Přijedeme k důlnímu centru a okamžitě tam dorazí i dav lidí, kteří křičí a žádají mé propuštění. Situace je dost komická: vojáci nevědí, co mají dělat a já čekám... Po několika minutách se rozhodnou, že mě propustí. Já ale žádám, aby mi vrátili telefon a fotoaparát.

Nakonec jsem opustil důlní centrum. Dav jásá, já odjíždím na motocyklu, protože klíče od auta mi ještě nevrátili. Celé město je na nohou, nadšené, že mě propustili, ale také velmi rozzlobené vůči úřadům a zejména zástupcům čínské důlní společnosti. Vrátím se na misii, ale mezitím se nálada ve městě ještě vystupňovala: lidé staví barikády, zapálili auto čínské společnosti a hrozí, že se vrátí do míst, kde se těží a Číňany vyženou. Tak jsem se vrátil do města s prefektem a místním soudním zástupcem a snažíme se lidi uklidnit. Ale právě v tu chvíli přijede velkou rychlostí auto FACA (Středoafrická armáda) s asi deseti vojáky na korbě. Jsou ozbrojeni, dav asi 3 - 4 tisíc lidí se k nim blíží a donutí je zpomalit. Když se ocitnou v bezprostřední blízkosti, vojáci začnou střílet směrem k davu lidí, padneme na zem, ale díky Bohu nikdo není zraněný!

Nakonec odjeli. Doprovázím dav lidí zpět do centra města a vylezu na jednu barikádu. Děkuji za podporu, ale říkám jim, aby se vrátili domů a upustili od jakýchkoli násilných akcí! A že problém divokého vykořisťování musí být vyřešený podle zákonů. Děkuji Bohu!

Následující dny jsou plné napětí. Kromě toho jsem byl státními orgány v Bangui obviněn z toho, že jsem obchodník se zlatem! A pro jednou si dovolím uveřejnit několik fotografií, které jsem udělal v Bozoum. S boží pomocí (a podporou mnoha lidí): takže tady je moje zlato!