Itálie Itálie
v těchto dnech jsem trochu ubral ve své aktivitě psaní blogu a plnými doušky si užívám svou přítomnost zde v Itálii.
V
těchto dnech se snažím být tak trochu se všemi: s příbuznými, s naší
karmelitánskou rodinou a s okruhem dalších lidí, kteří se chtějí
dozvědět více o Středoafrické republice a Bozoum.
Pokud
jde o mou rodinu - matka snáší svých 91 let skvěle, snad až na únavu
při chůzi. Mám také sestru Marisa s její rodinou a jejich barem Baramo
(což je slovo v sangu, národním jazyce Středoafrické republiky, které
znamená pozdrav) a bratra Giovanni. A vlastně je to i farnost, kde stále
potkávám a zdravím se s mnoha dalšími lidmi.
Tento
týden jsem v Ligurii, kde se setkávám s našimi karmelitánskými
komunitami. Opakují se srdečná přivítání, zážitky bratrství, sympatická
ujištění o podpoře a modlitbách sester i bratří v našich klášterech.
Minulý
týden (za 3 dny jsem absolvoval 1 500 kilometrů) jsem byl v Miláně
(účast v médiích, rozhovory pro časopisy - Lidé a misie, Křesťanská
rodina a budoucnost), kde jsem se setkal s přáteli a zas jsme mluvili o
Středoafrické republice, církvi, Bozoum... Druhý den jsem byl v
Pegognagu u Maria Mazzali, našeho dobrovolníka, kterému se nikdo
nevyrovná a jeho manželky Luiginy. Potom jsem pokračoval do Ferrary a
Lendinara (Rovigo), kde jsem se setkal s dalšími přáteli, kteří byli v
Bozoum. Třetí den jsem jel do Turína na veletrh knih. Tady se setkávám s
dalšími lidmi, mimo jiné také s mimořádným člověkem: Grégoirem
Ahongbononem. Narodil se v Beninu a roky se věnuje duševně nemocným v
mnoha afrických zemích, doslova je osvobozuje od řetězů a stará se o ně.
Je to zajímavá inspirace také pro Bozoum...
Pozdravím se s lidmi v redakci La Stampy a vracím se zpět do Cunea.
A cestování pokračuje. Budu v Itálii až do 29. května, ještě mě čeká řada dalších setkání s mnoha krásnými lidmi.
 |
| Grégoire Ahongbon |
Žádné komentáře:
Okomentovat