Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Boj pokračuje !

Antibalaka à Bozoum

Zatímco vane Harmattan (suchý, prašný africký vítr), situace země je vystavena náporům násilností: jedna skupina proti jiné skupině, nové i staré rebelie… Snažíme se z tohoto kruhu násilí vykročit ven, ale vidět to není. Téměř všude, v Bozoum, Bouaru, Bocaranga, vidíme, že se tam usadilo šílenství občanské války, a že sen o míru a rozvoji se vzdaluje… Ale nesmíme zoufat…

Sobota, 8. února 2014

Během noci je stále slyšet střelba … Kolem půl desáté zahajujeme velkou schůzi oficiálních orgánů města; několik vůdců z buše a šéfové Antibalaky. Všichni jsme zajedno, že aktivity Antibalaky s odchodem Seleky a muslimů by měly skončit. Hodně jsme jim vynadali … a snažili jsme se, aby si uvědomili svou odpovědnost za krádeže, střelbu, zabité a raněné …

Už je toho dost. Do úterý chceme, aby městské úřady (školy, obchody, kanceláře) začaly fungovat. Proto: žádné střílení, žádné zbraně ve iměstě, žádné vojenské uniformy. A požadovali jsme, aby přinesli a odevzdali kalašnikovy na policii…

Od rána jsme neslyšeli střelbu… Naděje!

Toho rána jeden z Bozoumskych muslimů, který odjel s konvojem ve středu, mi zavolal, aby mně řekl, že dobře dojel do Čadu a aby mi poděkoval. To mě moc potěšilo.

Ve 22:30 přišla poslední zpráva dne, velká zpráva: náš drahý Hyppolite, dítě ochrnuté v Bozoum, konečně dorazil na letiště v Bologni v Itálii.

Nedělě, 9. února 2014

Trochu střelby v noci a přes den je téměř klid. Dnes jsem sloužil mše ve fialové barvě, kající, bez Gloria a jenom s málo zpěvem …

Proč ? Protože jsem chtěl pomoc křesťanům se zamyslet, požádat o odpuštění našich hříchů, zvláště proto, že se mnozí radovali a tancovali, když muslimové odjížděli. A také zamyslet se nad krádežemi a rabováním…

Pondělí, 10. února 2014

Sekáni a Antibalakou, která obsadila budovu policie… Nakonec odešli, ale obsadili jiný dům !

Úterý a středa, 11. a 12. února 2014

Odjíždíme v 6 hodin s jedním lékařem z Lékařů bez hranic směrem do Bocaranga, Ndim a Ngaundaye, kam přijíždíme kolem 16. hodiny po 210 kilometrech po strašných cestách. Potkáváme se s lidmi s podomácku vyrobenými zbraněmi, ale žádné překážky na silnicích jinak nejsou (na zpáteční cestě nacházíme tři …). Víme, že na hranicích s Kamerunem jsou v Bangu rebelové Baba Ladde a že Antibalaka se je pokouší dostihnout, ale bez úspěchu.

Toho rána rebelové vypálili vesnice mezi Bangem a Ngaundaye a pravděpodobnost útoku se zvýšila. Tím vice, že přes žádosti, žádná vojenská síla nezasáhla, aby chránila obyvatelstvo, ani Francouzi ze Sangaris, ani Kamerunci z MISCA (presto, že nejsou vzdáleni vice než 150 km).

Nacházíme málo lidí ve vesnicích. V Ngaundaye je několik vypálených domů a nemocnice je úplně prázdná: žádní nemocní, žádný doktor, žádné léky …

Jsou tam čtyři kapucíni: 2 Středoafričané, Ital a Polák, a dvě polské sestry a jedna laická sestra. Všichni jsou ještě velmi šokováni po útoku na město Seleky z 21. ledna: vyhrožovali jim a ukradli všechno, co mohli, včetně dvou aut. Vzali jako rukojmí bratra Rolanda, který byl po několika hodinách propuštěn.

Všechny veřejné aktivity (školy, Centrum na podporu žen, nemocnice, atd.) jsou zastaveny… a vyhlídky jsou všude velmi pochmurné. Především proto, že nevidíme zlepšení a že jednotky MISCA jsou příliš daleko, aby mohly účinně chránit civilisty: v době kdy stovky členů Seleky procházely zemí do Čadu, nebyly doprovázeny a důsledkem byly krádeže, žhářství, vraždy a znásilnění. Naopak, o několik dní později byly eskortovány, ale z Paouy do Kagy, zóny, kterou by chtěla Seleka spravovat …

Na zpáteční cestě procházíme vesnicí Nzakoun, 14 km od Ngaundaye, kde Seleka zmasakrovala 22 osob (včetně 14 žen) v jejich vlastních domech… Vystřelili raketu na malou ošetřovnu, která byla zničena…Kam až dojde tahle šílenost?

Čtvrtek, 13. února

Dnes večer konečně MISCA dorazila do Bozoum!

V 8 hodin schůze, jako obvykle. Je zde také jeden mladík, který říká, že je členem řádné armády (FACA). Máme určité pochybnosti, protože říká, že má poslání, ale nemá pro to žádné doklady. Potkáváme se se zástupci MISCA a vyjadřujeme jim naše znepokojení nad situací ve městě a s faktem, že Antibalaka má stále kalašnikovy …

Během dne dostáváme zprávy z Ngaundaye. Vojáci MISCA přijeli ráno, setkali se s Antibalakou a s rebely APRD a zavázali se zaútočit na vesnici Bang, kde je celní přechod do Kamerunu. Ve vesnici sídlí sto rebelů Babba Ladde, dobře a těžce ozbrojených.

Když MISCA dorazila na místo, rebelové prchli do buše se zbraněmi … Takže, ve finále celní přechod je v rukách Antibalaky a rebelové jsou v buši …

Budoucnost? Velmi, velmi špatná. Když MISCA nezůstane na místě, bude to neštěstí pro oblast, přechod a okolní vesnice.

V Bozoum v 16 hodin jsem se setkal s učiteli a studenty státního lycea. Pokoušeli jsme se zjistit, jestli bude možné znovu obnovit vyučování, které tam začalo 11. listopadu a bylo přerušeno 4. prosince … Lyceum bylo vykradeno (dveře, okna, stoly, knihy, …) a my jsme požádali studenty, aby zjistili, co bylo ukradeno, a aby přišli na vyučování v pondělí … uvidíme!