Pondělí a úterý 6. a 7.1.2014
Dva
dny proběhly docela v klidu. Jdu dolů do města, abych pozdravil ímámy a
zkontroloval čtvrti na severu, kde někteří M´bororo (pomocníci Seleka,
někteŕí přešli k anti-antibalaka...) spálili domy, protože měli
podezření, že v nich bydleli anti-balaka...
Čtvrti jsou prázdné... podivně prázdné. A lze vidět nejméně dvacet domů spálených po nedělním útoku.
Střety mezi anti-balaka a Seleka od 6. prosince zapříčinily nejméně sto mrtvých (potvrzených Červeným křížem).
V noci zemřelo zde na misii dvouleté dítě. Malárie?
Středa 8.1.2014
Musím někde sehnat 300 litrů nafty pro telefonní anténu Orange, kterou přivezli z Paoua.
V odpoledních hodinách - s touto záminkou - se jdu mimo město
setkat s anti-balaka, kteří jsou stále četnější (minimálně 400 lidí, a
to pouze na tomto místě...), a jsou stále více nervózní.
Představuji
jim problém uzavřených škol (uzavřené jsou už po dobu jednoho měsíce) a
potravin pro město (všechny týdenní trhy, kde lidé kupují výrobky, jsou
uzavřeny). Ale refrén je vždy stejný: Požadujeme pouze, aby Seleka a
muslimové složili zbraně, a aby Seleka odešla...
Ti lidé říkají, že pokud se to stane, nebudou dál válčit a vrátí se pokojně do svých vesnic...
Asi
v 18:30 se začne střílet ve městě, ale nevíme, co se děje... Mnoho
výstřelů z těžkých zbraní a výkřiky radosti (z řad muslimské populace).
Dovídáme se pak, že nějaký generál Seleka přišel z Bangui posílit
kontingent v Bozoum. Je tu mezi 6 a 10 auty a příslušným počtem
rebelů...
No comment!
Čtvrtek 9.01.2014
Noc bez střelby
Ráno
jdu do nemocnice, a zatímco jsem tam, tak skupina padesáti
M´bororo vyzbrojených mačetami, luky a dokonce i 3 nebo 4 kalašnikovy
přecházejí přes nádvoří.
Jdou směrem na Ouhgam, což je řeka, kam Seleka dorazili o den dříve, aby vyčistili cestu a vyhnali anti-balaka.
Slyšíme
spoustu výstřelů, a to navzdory vzdálenosti a kolem poledne stoupá
silný kouř tímto směrem - Seleka pravděpodobně vypálila jednu nebo více
vesnic...
V 17:30 dorazili na misii tito noví rebelové ze Seleka.
Je s nimi jakýsi policejni šéf a další rebelové ze Seleka (někteří jsou
Středoafričani, další z Čadu). Setkáváme se s ním a s jeho muži a mnoho
uprchlíků se zúčastnilo tohoto setkání.
Chce, aby se lidé vrátili do města. Vyslechli jsme ho, pak si beru
slovo. Řekl jsem mu, že 3000 lidí, kteří se uchýlili do misie jsou už
unaveni, po více než měsíci. Podle mě by mohli také misii okamžitě
opustit, ale je potřeba zajistit bezpečnost. Lidé jsou vystaveni
vojenským akcím Seleka a jejich pomstě, mají strach ze zbraní
distribuovaných muslimům a M´bororo...
Jeden muž a jedna žena si berou slovo a vyjadřují své obavy a mají strach z návratu, protože jsou vystaveni útokům Seleka...
Po výměně názorů jsme se rozhodli znovu se setkat zítra ráno, protože museli odejít ...
Ale podařilo se nám tedy spolu jednat! Ale také jsem rozhněval
jednoho člena Seleka, který ohrožoval lidi s kulometem, aby je udržel ve
větší vzdálenosti. Řekl jsem mu, aby přestal, protože v prostoru
misie nepřipustím takové postoje... Křivě se pak na na mě díval během
celého setkání!
Ale kolik jich zůstane? A pokud odejdou, vrátí se anti-balaka zpět?
A konečně... lidé už ničemu nevěří a nechtějí jít domů, pokud tam je Seleka...
Pátek 10.01-2014
V 7h 30: Jsme připraveni na setkání... ale po hodině
ještě nepřišel nikdo, a tak jsme odešli pryč. Kolem 09:00 dorazí
imámové a Seleka, a tak začíná jednání. Vedoucí mise - "generál" policie
(!) Adoum Rakis říká, že on přišel kvůli míru, který má být pro
všechny, že vláda je velmi znepokojena situací Bozoum a že lidé by měli
jít domů bla bla bla bla .
Lidé také mluví a ptají se ho, kdo může dát záruky, že lidé nebudou
ohrožováni Selekou i po jeho odchodu? Ptají se, proč nejsou odzbrojeni i
muslimové a M´bororo, kteří mají zbraně. "Generál" říká, že už mají
na seznamu dva civilisty, kteří mají kalašnikovy (my máme také jeden
seznam, na kterém je ovšem nejméně 55 lidí!).
Připomínám přátelům z řad muslimů a M´bororo a také Seleka, že
problém není anti-balaka ale Seleka: pokud Seleka odejde, anti-balaka
pravděpodobně složí zbraně a vrátí se do svých vesnic.
Trváme
na tom, že se násilí skutečně dělo; ti ze Seleka odjíždějí pro Ngaina
Jeromeho, katechetu, kterého zatkli ve středu a obvinili ho z toho, že
patří k anti-balaka, chtěli ho mučit a pak zabít... Pustili ho jako
humanitární gesto... (a bohužel se zdá, že rebelové Seleka se ve
vesnicích objevili se znakem afrických mnohonárodních sil, FOMAC, a tak
ještě více zmátli lidi...).
Po dlouhém jednání přišla zpráva o rezignaci prezidenta a premiéra
Michel Djotodjia. Lidé jsou opatrní, ale také se trochu radují...
Odjel
jsem v 15 hodin s lidmi z Červeného kříže, abych se podíval na vesnice u
výjezdu směrem z Bozoum na Bocaranga a Paoua, kde se bojovalo včera.
Boje naštěstí nezpůsobily mnoha úmrtí, ale Seleka se pomstili tím, že
spálili 440 domů (z celkového počtu 520) ve vesnicích Pont Ouham,
Doussa, Camp 5 a Boyele... Jak je smutné vidět spálené domy a zničenou
úrodu...
Neuvěřitelná věc: v Boyele katecheta uzavřel svůj dům na visací
zámkem a růženec... Seleka neměla odvahu vypálit dům nebo
mu vylomit dveře...
Zítra, pokud vše půjde dobře, pojedu zkontrolovat vesnice vypálené Seleka na cestě do Bangui.
Žádné komentáře:
Okomentovat