Odjížděl jsem v neděli odpoledne, abych nakoupil školní
knihy! A to 1250 km daleko od Bozoum. Nemožné? Ale přesto je to právě tak. Tady ve
Středoafrické republice neexistuje ani jediné knihkupectví, kde byste mohli koupit
školní knihy pro druhý stupeň základních škol a pro gymnázia: profesoři vše buď
diktují a nebo píší na tabuli a žáci píší, píší a píší! Včetně chyb jak
ze strany učitelů, tak žáků…!
Tak tedy… v neděli 27. května (v den mých narozenin, a
díky za všechna přání) jsem vyrazil do města Bouar, vzdáleného 250 km, kde jsem
přespal.
V pondělí jsme vyrazili já, P. Federico, bratr
Marlin
(karmelitánský student), Gildas (učitel, který dokončuje univerzitní
vzdělání v oboru
pedagogiky v Kamerunu) a Monika, jedna dobrovolnice z Itálie, která
pracuje v Bangui. Cesta je pěkná, celá vyasfaltovaná! Na hranici
zvládneme odbavení do hodiny (to se rovná téměř zázraku…) a pokračujeme
dál. Kolem půl
jedné se zastavujeme v Bertoua, kde sníme svačinu (chléb s grilovanou
rybou, což tu prodávají na ulici. Je to velmi dobré… že?). Hned
pokračujeme v cestě, abychom
se dostali do hlavního města, Yaounde, a to kolem půl šesté, po 740 km
cestování.
Zde nás pohostí otcové karmelitáni z Kamerunu.
Douala |
V úterý musíme čelit neuvěřitelné dopravní zácpě v hlavním
městě: kamiony, taxíky, motorky a pěší (více méně) v tanečním kroku. Po
několika nákupech (knih a semen pro zahrady) se vracíme do kláštera a já s P.
Federikem odjíždíme do Doualy, vlastně „ekonomického“ hlavního města země.
Protože se nachází v ústí velké řeky, tak je jedním z nejvýznamnějších
přístavů střední (rovníkové) Afriky. Dorážíme tam po 240 km silnice, na které je velmi
silný provoz.
Ve středu se pouštíme do nakupování, po té co jsme odvezli
auto do garáže kvůli několika opravám. Největší z nákupních položek jsou školní
knihy, které pak dáme zdarma k dispozici žákům druhého stupně
základní školy a gymnázia v Bozoum. Odpoledne ještě něco nakoupíme, pak si
vyzvedneme auto a v půl osmé dorazí knihy, které překontrolujeme a
zaplatíme (ach!).
Ve čtvrtek vyrážíme na zpáteční cestu… Chvíli
jsme se zastavili na malý odpočinek v Kribi, které leží u moře. Příjemné vykoupání a čeká nás 1400 km do Bozoum!
Při návratu máme nějaké problémy s autem a tak musíme
vyměnit filtr. Do Yaounde se docela unavení dostáváme v osm hodin večer.
V pátek v šest ráno zase pokračujeme v cestě.
Všechno probíhá dobře až k hranicím, kde musíme čekat dvě hodiny, protože
úředník, který musí podepsat naše pasy, má přestávku na oběd…
V půl šesté jsme konečně v Bouar. Vyložím lidi a
věci a odjíždím se vyspat. V sobotu jedu s Mariem, jedním
italským dobrovolníkem a výborným mechanikem. Ten je zvlášť užitečný,
protože nějakých sto kilometrů od Bozoum začne auto vydávat podivné zvuky…
Nadzvedneme kapotu a obáváme se nejhoršího, ale uvědomíme si, že zvuk byl
způsobený vrtulkou chlazení, která se rozbila. Dáváme se zase na cestu a v misii
v Bosemptele máme to štěstí, že nacházíme náhradní díl, a tak závadu
opravíme. A můžeme zase pokračovat v cestě, abychom ve tři hodiny
odpoledne dorazili do Bozoum, unavení, ale s knihami pro příští školní
rok!
Žádné komentáře:
Okomentovat