Právě jsme začali postní dobu… a já bych se s vámi rád
podělil o něco pěkného…
Před několika dny papež „udělal“ nové kardinály. Jeden z nich,
biskup New Yorku, Dolan, pronesl velmi pěkný projev, kde kromě jiného řekl: „Misionář,
evangelizátor, musí být člověkem radosti. "Radost je neklamným znamením Boží
přítomnosti," prohlásil Leon Bloy. Když jsem se stal newyorským arcibiskupem,
tak mi jeden kněz řekl: ‚udělal bys lépe, kdyby ses pořád neusmíval, když se
procházíš ulicemi Manhattanu nebo skončíš za mřížemi!‘
Jeden nemocný AIDS v konečném stádiu života se v domě Dar
pokoje, který patří Misionářkám Lásky ve washingtonské diecési kardinála
Donalda Wuerla, rozhodl požádat o křest. Když ho kněz žádal, aby nějak vyjádřil
svoji víru, tak on jen zabručel: ‚to, co vím jistě je, že jsem nešťastný, ale
sestry jsou velmi šťastné, a to i když je osočuji a plivu na ně. Včera jsem se
jich konečně zeptal, jaký je jejich důvod štěstí. Ony mi odpověděly „Ježíš“. Já
chci tohoto Ježíše, abych mohl být i já šťastný.
To je pravý úkon víry, že?
Nová evangelizace se děje s úsměvem a ne se zamračenou
tváří.
Missio ad gentes (je to výzva z 2. vat koncilu každému věřícímu k evangelizaci) je
podstatné ‚ano‘ ke všemu, co je v lidské osobě důstojného, dobrého,
pravdivého, krásného a vznešeného.
Církev je podstané ‚ano‘, nikoliv ‚ne‘.“
Žádné komentáře:
Okomentovat