pondělí 9. prosince 2013

Sobota a neděle „U uprchlíků“





Situace v Bozoum je i nadále napjatá a složitá.
Sobota byla bezmála klidným dnem, a tak jsme mohli dát věci trochu do pořádku: je třeba řešit otázku ubytování 3000 osob (v 35 místnostech misie včetně školy), hygienického zařízení, stravy, bezpečnosti. Ale celkově zde panuje krásná atmosféra. Děti to berou tak trochu jako výlet, zatímco dospělým dělá celá situace starosti, třebaže je skrývají za úsměvy.
V sobotu večer mi lidé z FOMAC (mnohonárodní síly ve Středoafrické republice) řekli, že pravděpodobně přijedou, ale kde nic, tu nic.
V neděli ráno jsme slavili mši svatou a potom, asi v 11 hodin, došlo na všeobecný úprk – kolovaly totiž zvěsti o chystaném příjezdu vzbouřenců ze Séléky sem na misii...
Dnes ráno bylo uprchlíků na tři tisíce, ale z města i z vesnic neustále přijíždějí další. V neděli ráno došlo asi 15 km odsud na silnici do Bocarangy ke střetům, které si vyžádaly dva mrtvé z řad Séléky. Přijelo sem mnoho Fulbů. Jsou to kočovníkci, kteří se živí chovem dobytka. Je jich přes 2200 a v současné době zařizujeme dovoz potravin do tří míst, kam se uchýlili.
Ještě v neděli, kolem tři čtvrtě na jednu po poledni jsem zaslechl několik výstřelů. Běžel jsem se podívat, lidé byli klidní: později jsem se dozvěděl, že v centru stříleli na nějakého mladíka...
Ve tři hodiny jsem podruhé odjel s Červeným křížem; jeli jsme pro sedm mrtvol, abychom je později uložili do společného hrobu... S těmi z předešlého dne jich bylo dohromady 12: kromě jednoho vzbouřence ze skupiny Anti-balaka to byli civilisté, kteří se ze strachu ukrývali v domě...
Cestou do města 
je vidět jen muslimy a Fulby vyzbrojené puškami, luky, noži, mačetami...
Panuje zde veliké napětí a strach a obávám se, že se tato situace může zvrhnout v krvavou řež.
Tady na misii jsme postavili dvojici závor a nenecháme projít nikoho, kdo má mačetu či hůl...
Dnes, v pondělí, ještě došlo na hrozby, a tak je bdělost a ostražitost ještě intenzivnější. Doufáme v zásah sil FOMAC nebo francouzských vojenských sil...
Dnes dopoledne jsem cestou potkal několik muslimských žáků našeho lyceaMěl jsem z toho setkání radost a oni také. Současné napjetí nesou s nelibostí. Pozval jsem je na odpoledne, aby si s námi zahráli... Takové malé znamení naděje.