Lanomè slaví

 

 

 

Lanomè slaví

Farnost Panny Marie Matky Boží se nachází ve vesnici Lanomè, 35 km od Bangassou. V minulosti to byla důležitá vesnice. Tehdy byly silnice dobře sjízdné a bylo možné se po nich dostat do Bangui, hlavního města, za pár dní.

Dnes trvá stejná trasa kamionu z Bangassou do Bangui déle než dva týdny. To zvyšuje náklady na dopravu a mnoho produktů se cestou zkazí, což platí i pro kávu, která se v tomto regionu, zejména v Lanomè, hojně pěstuje.

Malý kostel, postavený v 70. letech 20. století italským misionářem, otcem Fedelem Villou (z Turína), je příliš malý na to, aby pojal celou komunitu. Díky podpoře Papežských misijních děl (díky darům shromážděným během Světové misijní neděle v říjnu) jsme se mohli pustit do výstavby nového kostela.

V posledních několika týdnech tu byl s námi Alessio Vada, přítel z italského Priera (Cuneo). Spolu s Dieubeni a jeho týmem místních zedníků Alessio tvrdě pracoval a dokázal dokončit železobetonové sloupy.

Také jsme díky štědrosti jedné rodiny z Bologni mohli dokončit stavbu základní školy. Od září se budou děti moci učit v krásných, velkých a světlých učebnách, namísto dosud používaných chýší s doškovými střechami.

Během týdne jsem v některých dnech mezi pondělím a nedělí navštívil Lanomè. V pátek jsem se tam setkal s 224 chlapci a dívkami, kteří se připravovali na přijetí biřmování. Setkání, katecheze a promluvy jim pomohly lépe pochopit dar Ducha svatého a jeho význam v jejich životech!

V neděli 27. července jsme slavili mši svatou venku: kromě biřmování jsme dnes slavili svatbu Prospera a Clarisse. Přišlo mnoho lidí, nejen z vesnice, ale i z tuctu sousedních vesnic.

Po mši jdeme do nové školy požehnat učebny. Dveře a některé zdi stále ještě sice chybí, ale vše bude hotové v září. Rodina, která věnovala finance na stavbu školy, si přála pojmenovat ji „Zdroj naděje“. A přesně tak to bude, protože pro stovky studentů a rodičů to bude realita!

Mše, která začala v 8:00, končí ve 12:30. A pak přichází svatební oslava s jednoduchým obědem... a stovkami hostů!

 

 

Catechesi nella vecchia chiesa di Lanome
Catéchèse dans l'ancienne église

 

Il cantiere della nuova chiesa a Lanome
Le chantier de la nouvelle eglise de Lanome

 

Benedizione della nuova scuola di Lanome
Bénédiction de la nouvelle école

Stavění...

 

I bambini del Centro Maman Tongolo in gita!
Les enfants du Centre Maman Tongolo en sortie!

 

Stavění...

Práce na novém kostele v Lanome pokračují dobře. Alessio dělá spolu s vynikajícím týmem místních zedníků velké pokroky, navzdory potížím, které vznikají kvůli vleklým dešťům, nedostatku materiálů a nástrojů. Šestnáct bočních pilířů už se podařilo vybetonovat a tento týden bude pokračovat výstavba dalších pilířů. V pátek odpoledne s ním odjíždím do Ouanga, farnosti, která se nachází 75 km od Bangassou.

Budování kostela

Silnice je dobře sjízdná a jsme v dobré společnosti - doprovázejí nás děti z diecézního sirotčince „Maman Tongolo“. Je jich asi třicet, všichni jsou nadšení, že se s námi vydávají na tuto cestu. Jsou hezky oblečené a ve svých santaklausových čepičkách vypadají vtipně! Během cesty zpívají, povídají si, spí, smějí se a žertují. Přijíždíme kolem 16:30 do cíle, do Ouangu, na další z míst, kde si připomínáme letošní Jubileum naděje.

V sobotu ráno se scházím s lidmi z této farnosti a také s lidmi ze sousedních vesnic. V rámci katechismu mluvíme o významu jubilea. Potom začne udělování svátosti smíření, přidávají se ke mně ještě dva kněží a společně zpovídáme až do poledne. Vždyť toto Jubileum je časem milosti a příležitostí ke smíření!

Odpoledne jedeme s Alessiem do asi třicet kilometrů vzdálené Bemy. Přijíždíme do cíle po hodině jízdy, očekávají nás tam dva kněží, kteří tu působí, Eugèn a Placid. Po krátkém povídání a procházce podél řeky, která hraničí s Kongem, se kolem 18. hodiny vracíme do Ouanga.

V neděli ráno před mší svatou se setkávám s těmi, kteří jsou odpovědní za misijní školu a pak s katechety. V 8:30 zahajujeme krátkou pouť, kterou si zas jiným způsobem připomínáme Jubileum v této farnosti. Když věřící přijdou před kostel, pokřižují se svěcenou vodou na znamení a připomínku vlastního křtu. Pak se přidají k procesí ostatních a zamíříme na misii, kde na volném prostranství slavíme mši. Během ní slaví svatbu Estella a Bienvenu.

Farnost Ouango si prošla těžkými časy, je poznamenaná různým obviňováním, mnoha zraněními. S trpělivostí, modlitbou a vytrvalou prací se ale farnost postupně znovu rodí a uzdravuje.

Budování Církve!

Kolem 11:40 končí mše a po malém občerstvení nastupujeme do aut. Děti z centra Maman Tongolo jsou už připravené, starší děti pomáhají malým, nejstarší dívky se chovají jako matky…

Na cestě se zastavujeme v jedné malé vesničce, žije tu otec malé holčičky, kterou jsme před pár měsíci přijali do sirotčince. Matka zemřela a dítě umíralo. Po pár měsících se holčičce už daří velmi dobře. Když s ní navštívíme jejího otce, přijdou i ostatní sousedé a zdraví se s ní... a z vděčnosti nám naplnili auto kukuřicí, arašídy. Prostě vším, čím mohou!

Budování lidskosti...

Ouango

Sul fiume a Bema
Le fleuve à Bema

Lanome

Zedničení a biřmování

 

Zedničení a biřmování

Tento týden k nám dorazil Alessio Vada, zedník, vesničan a přítel. Je také místopředsedou sdružení „Přátelé otce Aurelia“, které právě touto jeho návštěvou Bangassou zahajuje svůj první projekt!

Ve čtvrtek ráno měl let z Bangui do Bangassou. Pršelo! Bál jsem se, že let bude zrušen (stejně jako v pondělí, úterý a středu), ale špatné počasí pominulo a letadlo odletělo a do Bangassou dorazilo kolem 10:30.

Okamžitě jsme se vydali vyřídit nějaké naléhavé pochůzky a připravit se na práci na příštích několik dní. Odpoledne jsme jeli navštívit děti v sirotčinci Maman Tongolo.

Alessio přijel kvůli stavbě nového farního kostela v Lanomè, vesnici ležící 37 km východně od Bangassou.

V pátek ráno jsem ho vzal do Lanomè a on se hned pustil do práce spolu s Dieubènim a sousedními zedníky.

Vrátil jsem se před polednem, práce pokračovaly. V sobotu odpoledne se Alessio vrátil do Bangassou. Dva pilíře už byly vylité a bednění pro další čtyři bylo připravené.

V sobotu ráno silně pršelo, ale kolem 9:00 se mi podařilo odjet do Nyakari, farnosti vzdálené 15 km. Setkal jsem se s biřmovanci, kterých bylo asi třiceti, věnovali jsme se chvíli katechismu a pak už samotné přípravě obřadu.

V neděli ráno jsme se s Alessiem vrátili do Nyakari, během mše jsem tam uděloval biřmování.

Pro mnoho farností je slavení biřmování závěr jejich dlouhého pastoračního úsilí, které se musí v období dešťů poněkud utlumit, aby lidé měli čas pracovat na polích.

Scuola di musica
Ecole de Musique

I piccoli del centro Maman Tongolo
Les petits du Centre Maman Tongolo

Parrocchia di Nyakari
Paroisse de Nyakari

 

Zpět v Bangassou

 

 

Zpět v Bangassou

Po krátkém pobytu v Kamerunu, kam jsem odletěl kvůli svěcení, jsem se zas vrátil do Středoafrické republiky.

V pondělí 30. června jsem dorazil do Bangui (let měl dvouhodinové zpoždění) a následující den, což bylo úterý, jsem letěl zpět do Bangassou, kam jsem dorazil kolem 10. hodiny.

Přílet do Bangassou znamená návrat domů a obnovení různých aktivit od stěhování generátorů až po návštěvy sirotků, od přípravy blížících se akcí až po setkání se seminaristy a kněžími atd.

Dnes je neděle 6. července, slavíme diecézní Jubileum rodin. Slavil jsem ho konkrétně v Tokoyo, druhé farnosti Bangassou.

Právě tam se sešlo několik rodin z různých komunit a já jsem tam v 7:30 sloužil mši svatou.

Ten den také tři páry slavily svatby. Byli to Chantal a Jérôme, Marie Solange a Christophe a Alphonsine a Justin. Nejsou sice zrovna mladí, ale jsou si velmi oddaní. Svatba se tu zároveň stává svědectvím, zejména pro ty mladší.

Jako kdekoli jinde, i ve Středoafrické republice je náročné rozhodnout se přijmout svátost manželství. Kromě mnoha rozdílů jde třeba i nedostatku zodpovědnosti. Ale tady navíc existuje břemeno věna: muž musí rodinu své ženy „odměnit“ látkami, oblečením, pivem, jídlem atd. A výše tohoto věna daleko přesahuje možnosti ženicha. Pohybuje se od 300 eur do více než 5 000 eur, což je v zemi, kde je roční příjem nižší než 400 eur, téměř nemožný požadavek. A to se ještě týká těch, kteří mají práci! V praxi to tedy znamená, že ti dva začnou spolu žít a s každým narozeným dítětem nevěsta a její rodina vyhrožují manželovi, že musí zaplatit alespoň část věna. A to se pak táhne roky...

Dnešní ranní oslava je tedy pozvánkou k prožití i prožívání dobrodružství manželství, kde se muž a žena milují, jak říká svatý Pavel, „jako Kristus miluje církev“!

Gli sposi
Les mariés