sobota 11. ledna 2025

Jeden milion!

 

Concerto di Capodanno
Le concert du 1er Janvier
Jeden milion!

Do konce roku 2024 přesáhla různá vydání blogu (italsky, francouzsky, anglicky, španělsky, portugalsky, německy a česky) milion zobrazení. Děkuji z celého srdce!

Rok 2025 začal také v Bangassou, což i zde bylo spojeno s velkým očekáváním a mnoha oslavami. V katedrále jsme nový rok zahájili modlitební vigilií a slavením mše. Dne 3. ledna jsem spolu s biskupem Aguirrem odletěl do Bangui a hned 4. ledna jsem v 5:30 pokračoval dál, do Bouaru. Zde se už chystalo velké slavení. Dva spolubratři karmelitáni se rozhodli složit své věčné sliby a trvale odevzdat svůj život Bohu. Jeden z těch dvou, bratr Aristide, je dokonce z Bangassou, mé nové diecéze!

V neděli 5. ledna sloužím mši svatou, při které přijímají v katedrále v Bouaru kněžské svěcení další dva mladí karmelitáni. To je jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě biskupa! Znovu vidím své spolubratry a také potkávám mnoho lidí z Bouaru, Baora a zejména z Bozoum. Jakmile mše skončí, okamžitě odjíždím do Bangui, kam přijíždím už za tmy, ve 21 hodin. Uvědomuji si, že ujet 450 km mi trvalo šest hodin, zatímco předchozí týden mi trvalo 6 hodin, než jsem ujel pouhých 75 km mezi Mboki a Obo!

V Bangui se spolu s monsignorem Aguirrem účastním generálního zasedání biskupské konference. Setkáváme se se všemi biskupy a generálními vikáři. Od pondělí 6. do úterý 14. ledna máme čas na hodnocení a zprávy z diecézí a od všech národních komisí.

Je to vzácný okamžik naslouchání a diskusí, sdílení nadějí a utrpení našich komunit, rozprostřených po celém území. Panuje tu poklidná atmosféra plná vzájemné úcty a sdílené radosti. Smutní biskupové tedy určitě nejsme!

V pátek všechny biskupy přijímá prezident republiky. Bylo to dlouhé setkání, které trvalo více než dvě hodiny. Během něj každý z nás velmi otevřeně prezentoval situaci ze své diecéze. Mluvíme o situacích, které velmi dobře známe, o místech a lidech, které jsme potkali, navštívili a především jim naslouchali. Díky tomu jsme skutečně hlasem neslyšících, tedy těch, kteří jinak slyšet nejsou. A prezident naslouchá, dělá si poznámky a pak nám děkuje, protože ví, že tím má o zemi přesný a pravdivý obraz. Není to uklidňující obrázek, ale je užitečné pro pokus o zlepšení.

V neděli slaví mši společně všichni biskupové v katedrále a čte se tam poselství biskupské konference. Poselství naděje a povzbuzení pro církev a lid střední Afriky. Jsme poutníci naděje!


Ve čtvrtek 16. ledna budu v Praze. V 18 hodin budu sloužit mši v kostele Panny Marie Vítězné a po ní v 19 hodin budu mluvit o svém poslání.



Bangassou (la base dei Caschi Blu)
Bangassou, la base de la MINUSCA





Bouar













Il saluto della Conferenza Episcopale a p.Norberto
La salutation de la Conférence Episcopale au p.Morberto


 



čtvrtek 2. ledna 2025

Vánoce v roli biskupa

 

 

Obo

Vánoce v roli biskupa

Mnozí se mě ptali, jak jsem prožil své první Vánoce v nové funkci biskupa. Nyní už mohu odpovědět, bylo to úžasné!

V úterý 24. prosince jsem odletěl do Obo, což je nejvýchodnější farnost diecéze, vzdálená 520 km od Bangassou. Přiletěl jsem před polednem, ve 13:30 jsme odjeli do Mboki, kam jsme dorazili po více než čtyřech hodinách. Cestou jsme projížděli lesem a potkávali jsme antilopy a desítky perliček.

Mboki je farnost, která už dva roky kvůli válce v podstatě nefunguje. V celém regionu, a zejména zde, způsobují už celé roky různé povstalecké skupiny (UPC, Seleka, LRA atd.) násilí a přepady, rabují a vraždí. V okolí silnice už nejsou vidět žádné obydlené vesnice! I v těchto dnech skoro každý večer slyším střelbu...

Kněze z Mboki v dubnu 2023 rebelové napadli a střelili do paže. Teď v posledních měsících je oblast pod kontrolou oficiální středoafrické armády a MINUSCA (OSN) a život se díky tomu pomalu vrací zpět. K oslavě letošních Vánoc jsem si vybral Mboki, protože toto místo patří k těm, kde je život těžší než kde jinde, lidé tu velmi trpí a to je prostor, kde je Bůh nejštědřejší!

Při příjezdu nás vítá mnoho lidí a po rychlé sprše slavím štědrovečerní mši pod dvěma krásnými stromy, které tvoří jednu z nejkrásnějších katedrál na světě! Zpráva o narození Ježíše, Boha, který se stává člověkem, je tou nejúžasnější zprávou, která nabízí naději a důstojnost zejména těm, kteří tolik trpěli.

Na Boží hod vánoční, dne 25., se znovu scházíme s celou komunitou při mši. Je přítomná také starostka, velitel armády a imám. Jakoby to byl okamžik naděje, u kterého chce každý být přítomen. Kromě oslavy Vánoc dnes také křtím čtyři malé děti!

Odpoledne navštívíme faru, v kostele má základnu středoafrická armáda a v presbytáři sídlí modré přilby (Nepálci a Pákistánci z OSN).

Navštěvuji také základní školu, do které chodí více než 600 žáků. Je zde 6 učitelů, všichni pracují jako neplacení dobrovolníci. Hned na místě se rozhoduji učitele podpořit. Místní komunita by jim sice měla poskytnout plat, ale vím, že na to nemají. Svolám si proto učitele a ujišťuji je, že jim každý měsíc dám malou částku (30 eur každému), jsou z toho nadšeni. To je bude motivovat lépe pracovat a podávat lepší výkony ve škole po celý školní rok.

Jdu také pozdravit imáma, který nás srdečně vítá, nabízí nám čaj a dlouho si s ním povídáme. Válka byla strašná. Dozvídám se, že tomu postřelenému faráři zachránil život a ujal se ho právě tento muslim, když ho vloni na své motorce odvezl do Obo k ošetření. Následující den je 26., hned ráno jsme sloužili mši a po setkání s další skupinou vojáků jsme odjeli kolem 9:30 do Obo, kam jsme dorazili v 16 hodin.... a přitom šlo jen o vzdálenost 75 km!

Let do města Bambouti, ležícího na hranici s Jižním Súdánem, byl bohužel zrušen. A tak přeorganizujeme čas mé přítomnosti zde a práci těchto dnů jinak. Město Obo leží v pohraničí, na celá desetiletí zde našli útočiště uprchlíci ze Súdánu, Konga a také Středoafričané, vnitřní uprchlíci. V pátek a v sobotu navštěvujeme různé komunity a kapličky po městě a v neděli slavíme krásnou eucharistii. Je to den, kdy ve všech katedrálách světa biskupové zahajují jubilejní rok 2025. Téma je „Poutníci naděje“. Tato slova se hluboce dotýkají těch, kteří mají před očima po celá desetiletí příchody a odchody různých skupin rebelů!

V pondělí večer sloužím mši v kapli v jedné čtvrti města Obo. Zde žijí obyvatelé vesnic, ležících poblíž silnice Bambouti, které museli opustit. A i zde zní Slovo, to Slovo, které se stalo tělem, prosvěcuje náš život a přináší radost a důstojnost těm, kteří to tolik potřebují.

V úterý 31., po týdnu, který jsem tu strávil, se vracím do Bangassou. Poutník naděje. Naděje přinášené, naděje, kterou tu přijímají děti, mladí lidé a dospělí v tomto tak extrémně těžkém regionu země!




Ligoua



In strada per Mboki
En route pour Mboki




La scuola di Mboki
L'école de Mboki


Mboki