Manga a Flamboynty (delonix královská)

Manga a Flamboynty (delonix královská)

Zde ve Středoafrické republice máme teď krásné roční období: jsme v době květu " flamboyantů", vědecký název tohoto stromu je: Delonix regia, což je nádherný strom. Po dobu dvou měsíců je pokryt červenými květy. A také máme sezónu manga: lahodného ovoce, které produkují v téměř průmyslovém množství majestátní stromy mangovníky. Ovoce které, jak se zdá, bylo zamýšleno samou Prozřetelností, protože přichází v době mezi obdobím sucha a obdobím dešťů, ve kterém je jídlo vzácné...

Tento týden vyplňují zkoušky z katechismu. V neděli 1. května budeme slavit křty a tak sobotu odpoledne, pondělí a úterý věnuji těm dospělým, mládeži a dětem, kteří se na křest připravují. Od 15 do 19 hodin proběhne skutečná zkouška, ve které se chci ujistit, že mají minimální znalosti víry, ale (a to hlavně) že chtějí přijmout křest ne proto, že je to tradice, ale jako svou vlastní volbu a v srdci a v očích jim bude zářit touha po Bohu a po jeho lásce.

V současné době pokračují v práci přátelé ze Siriri.org z Prahy. Jejich program "Škola hrou" se ukázal být velice úspěšný a tak hledáme, jak ho rozšířit do dalších středoafrických škol.

Ve středu a ve čtvrtek jsme spolu s Mariem a Luiginou v Bouar. Cesta (250 km mezi Bozoum a Bouar) je poměrně klidná. Potkáváme velký konvoj (minimálně 300 nákladních automobilů), které z Kamerunu jedou do Bangui. Také oni jsou na cestách!

Il "flamboyant"

Manghi
Mangues

Il convento di St.Elia a Bouar
Le couvent de St.Elie à Bouar

Z Prahy do Bozoum

 

Z Prahy do Bozoum

V pátek 15. dubna končí v Bruselu setkání s představiteli Evropské unie a OSN o Středoafrické republice.

Příští den jedu do Prahy. Letiště v Bruselu je - po útocích z posledních týdnů - plné vojáků a policistů... Mnoho kontrol a mnoho napětí... stejně i ve zbytku města. Tam je také velmi napjatá atmosféra...

Do Prahy jedu navštívit přátele ze SIRIRI a otce v naší komunitě.

S přáteli ze SIRIRI mluvíme o společných projektech (zejména zdraví a vzdělávání). V odpoledních hodinách pracujeme s Karolem Böhmem, architektem, který navrhl Lyceum St.Augustin v Bozoum. Diskutujeme o velkém projektu Karmelu v Bangui: jedná se o výstavbu nového kláštera, kostela, pastoračního centra, a možná i kláštera pro karmelitky...

Večerní hodiny trávím se svými bratry karmelitány z pražské komunity. V kostele je soška Dítěte Ježíše. Teď je oblečená v bílé, protože je velikonoční období. Zústávám nějaký čas u jeho nohou a svěřuji mu Středoafrickou republiku a především naše komunity v Baoro, Bozoum, Yole, St.Elie a Bangui.

Neděli využívám k návštěvě tohoto krásného města, a také trávím nějaký čas s přáteli.

V pondělí odjíždím do Bruselu a ve večerních hodinách jsem už v Paříži, kde trávím noc, abych mohl v úterý odcestovat do Bangui.

Ve středu ráno se znovu vracím na letiště do Bangui, abych zde vyzvedl Ludmilu a Vojtěcha ze SIRIRI. Jsou tu proto, aby monitorovali projekty, zejména projekt "Studium hrou". Je to velmi zajímavý projekt, který si klade za cíl pomoci studentům vstoupit do školy prostřednictvím výuky Sanga, národního jazyka, a to příjemnějším a zábavnějším způsobem.

Ve čtvrtek konečně vyrážíme do Bozoum. Na cestě je 16 (šestnáct) bariér policie, četnictva a armády... a pět krát mýtné! Navzdory obavám projedeme bez jakýchkoliv problémů...

Dostáváme se do Bozoum, ale až ve 12,00: právě včas, abychom si vychutnali řeku žáků proudících ze školy. Každý den je zde na misii více než 1 200 dětí (včetně mateřské, základní i střední školy), kteří přicházejí do školy.

Praga
Prague

Bruxelles, la cathédrale

Bossemptele

Bozoum

Biřmování a Evropská unie

Biřmování a Evropská unie

V sobotu 9. dubna brzy ráno odjíždím a v 11.30 jsem v Bozoum. Zítra budeme udělovat svátost biřmování a odpoledne máme plné ruce práce se zpovídáním.

V neděli otec Marcello, pověřený biskupem, předsedá mši, na které je více než 130 chlapců, dívek a dospělých, kteří dostávají v této svátosti dar Ducha svatého, aby mohli žít zralejší a dospělejší křesťanský život. Mše je velmi živá a kostel je úplně zaplněný.

V pondělí jsem zpět na silnici do Bangui. U asi 160. kilometru od Bozoum je policejní bariéra. Je to už po několikáté, co mi dělají problémy, ale teď mi vyhrožují opravdu vážně. Důvodem je, že před několika měsíci, když jsem viděl míru korupce těchto policistů, tak jsem si stěžoval a ... oni si to zapamatovali. Nakonec, po hrozbách a křiku, mě asi po jedné hodině nechali odjet ...

Přijíždím do Bangui v dešti. Druhý den slavíme narozeniny otce Anastasia  a v odpoledních hodinách odlétám do Bruselu.

Tady mě vyzvedne Marcela ze sdružení Církev v nouzi. V roce 2014 zorganizovali návštěvu centra EU, a také mě pak doprovázeli po různých úřadech EU, kde jsem vysvětloval, co se děje ve Středoafrické republice.

Jsem tedy teď v Bruselu proto, že Evropská unie organizuje setkání na vysoké úrovni, při kterém analyzuje situaci ve Středoafrické republice a zejména se snaží pochopit, co a jak dělat v blízké budoucnosti, neboť nedávno proběhly volby a legitimně zvolená vláda je už činná. Je nás asi třicet lidí, včetně představitelů OSN a EU.

Setkání je velmi zajímavé, a doufám, že může efektivně posloužit těm, kteří mají rozhodovací pravomoci, aby učinili taková rozhodnutí, která mohou opravdu pomoci Středoafrické republice z krize.

Pozdrav z Indie č. 2

le nipotine di sr Anil
les nièces de sr Anil

Pozdrav z Indie č. 2

Sobota 2. dubna

Dnes slaví dvanáct sester řádu CMC 25 let slibu řeholního života a dalších deset sester padesáté výročí (života v řádu). Večer před tím sestry připravily malé představení s kapelou! Krásné tance, s krásnou tradiční indickou hudbou. Oslavy výročí řeholních slibů je významnou příležitostí k poděkování Bohu za dar tolika mladých životů. Biskup, který předsedá slavení, je velmi přívětivý.

Po výborném obědě s oslavenkyněmi a jejich příbuznými jedeme do Cochinu. Zastavujeme se v Thrissuru, kde žila první světice jejich společenství, sestra Eufrasia, která vedla mystický život a život hluboké modlitby.

Neděle 3. dubna

Den návštěv v rodinách sester, kteří žily a žijí ve Středoafrické republice. Jsou to velmi soudržné rodiny a velmi zbožné. V každé rodině nás žádají, abychom se na chvíli pomodlili v pokoji, kde mají náboženské symboly. Začínáme návštěvou hrobu sestry Vincenty (v Karnukutty). Byla několik let ve Středoafrické republice: žena velké moudrosti a modliteb. Pak jedeme k rodině sestry Anil (kde mají tři nádherné děti), pak k rodině sestry Paulsy a k rodině sestry Payton. V každém domě jsme přivítáni velmi vřele a stoly plnými jídla! V odpoledních hodinách pokračujeme v návštěvách rodin u sestry Julitty (před několika lety se ze Středoafrické republiky vrátila; vždy prostá a klidná) a končíme v klášteře, kde najdeme sestru Divyu, také "veteránku" ze Středoafrické republiky.

Pondělí 4. dubna

V dopoledních hodinách jedeme do Ernakulamu, starobylého centra města Cochin, kde navštívíme katedrálu a krásný kostel zasvěcený svatému Jiří (jednomu ze svatých "hitparády" v Kerale, spolu se sv. Josefem a sv. Tomášem). Také trochu nakupujeme v obchodech, které jsou pastvou pro oči, samé nádherné barvy! Po obědě rychle navštěvuji továrnu na zpracování rýže a zařízení na výrobu bioplynu.

Po návratu do Angamaly navštěvujeme otce Jacoba, který pracoval mnoho let ve Středoafrické republice. Po návštěvě noviciátu v Kalady s ním odjíždíme kolem čtvrté do hor a kolem 19.30 dorážíme do kláštera Chiturapuram ve výšce více než 1500 metrů, kde je krásně čerstvý vzduch.

Úterý 5. dubna

Dnes navštívíme oblast, která je jak vykobercovaná čajovými plantážemi. A jsou tu kopce, které nabízejí krásný výhled, s rostlinami a zelení všude kolem. Jsou tu také přehrady a dokonce se můžeme svézt na slonu! Hodně se kýve, a do kopce... no lepší se mu jde z kopce!!! Nakonec jsme slony odměnili kukuřicí a několika ananasy (z nichž velmi inteligentně pozře nejprve ovoce, a pak listy), jemně bere vše svým chobotem! Ve večerních hodinách se dostáváme do Aluva, kde je generální dům sester CMC: po úžasném přivítání a po vydatné večeři, se setkáváme s Radou řádu, abychom diskutovali o otevření druhého domu ve střední Africe, na Karmelu v Bangui.

Středa 6. dubna

Po krátké noci, slavíme mši v syrsko-malabarském ritu. Velmi pěkný obřad s mnoha zpěvy. Nerozumíme mnoho, ale u nějakého toho "amen" se můžeme připojit! Jakmile bohoslužby skončí, vydáváme se na jih, směrem na Changanassery. Zde žije v domě darovaném místním dobrodincem bývalá generální Matka predstavena sestra Santa. Po něčem dobrém k snědku (a to tu nikdy nechybí!) jedeme společně na projížďku člunem po jezeru Vambanat, které je obrovské rozlohy, a modř jeho vody splývá s modří nebe, vše v krásném prostředí kokosových palem.

Pak vyrazíme na oběd do provinčního domu v Changanassery, kde navštívíme rodiče sestry Vandany a vracíme se do Angamaly (zastavujeme v obchodě, abychom koupili látky pro skupinu ministrantů z Bozoum). Po večeři jsme si se sestrami Anil, Payton a Paulsy dobře zahráli karty (Uno)!

Čtvrtek 7. dubna

Dnes odjíždíme. Po mši a snídani tedy musíme vyrazit. Moc se nám nechce, jsme trochu smutní! Zažili jsme tu výjimečné přijetí a především možnost poznat trochu z tohoto úžasného světa, kterým je Kerala a Indie, kongregace sester CMC a také společenství s našimi spolubratry karmelitány; to vše nás vede k díkům Pánu za tyto dary!

Kolem poledne odjedeme z Cochinu do Mumbaje (Bombaje). Zde vlastní bratr sestry Pauly hotel (Grand Hotel) a nechá nás z letiště dopravit do hotelu. Po chvilce odpočinku se vydáme na prohlídku města. Je působivé vidět provoz v ulicích, budovy a mrakodrapy ve výstavbě. Je tu vidět také spousta bídy a utrpení, které jsme v Kerale neviděli, tady jsou nápadné kontrasty. Poté, co jsme viděli "Bránu Indie" (oblouk postavený v roce 1911 při příležitosti návštěvy krále Jiřího V.) se vracíme, ale trvá to dlouho, protože všude tu vládne permanentní dopravní zácpa!

Po večeři odjíždíme na letiště, ale tady na nás čeká překvapení: otec Mesmin nemůže odletět, protože nemá tranzitní vízum do Francie! Naštěstí se dovolám do hotelu a z něj přijedou vyzvednout otce Mesmina, zatímco v Arenzanu pracují na tom, aby mohl odletět druhý den jinou cestou ...

Odlétám tedy sám a po více než devíti hodinách letu jsem v Paříži, právě v čas, abych stihl let do Bangui, kam jsem přiletěl v pátek večer, spolu s otcem Anastasiem (který se ke mně připojuje v Paříži).

Děkuji, Indie. Díky, Keralo. Krásná země, milí lidé, dobré jídlo!

le suore che festeggiano 50 anni di vita religiosa

la noce moscata
la noix de Mouscade

cattedrale siro malabarica a Ernakulam

St George, Ernakulam

il succo della canna da zucchero
le jus de la canne à sucre

plantations de thé

Gateway of India, Mumbay

Mumbai