sobota 25. května 2019

Světla a stíny



 

Světla a stíny

Čas plyne a další týden právě končí.

Minulý pátek jsem odjel do Bocarangy a druhý den do Koui, což jsou oblasti vzdálené 170 km od Bozoum. Tyto vesnice sice okupují rebelové z 3R, patřící k hnutí Sidiki, ale je tu teď relativní klid. Byl jsem tu před měsícem s biskupem Mirkem a teď se vracím proto, abych splnil jeden ze slibů, které jsme místním dali a to pomoct školám a učitelům. V asi dvaceti školách na území zhruba devadesáti kilometrů tu pracuje 60 učitelů, kteří vyučují více než 4000 dětí. Z těch 60 učitelů je ale oficiálním učitelem jen jeden z nich, ostatní jsou tzv. „učitelé- rodiče“: většinou jde o mladé lidi nebo starší dospělé z vesnic, kteří dělají, co mohou, aby děti vzdělávali. A často pracují po celý rok ve školách zdarma, protože jim za to vesnická komunita nemůže dát žádnou mzdu... Díky podpoře nevládní organizace Cordaid (holandská charita) jsme jim mohli zprostředkovat malý měsíční plat ve výši 15 000 cefa (cca 22 eur). Není to mnoho, ale pro rodiny učitelů-rodičů je to už hodně.

Ve vesnice Koui vládne spokojenost a učitelé-rodiče jsou za tu pomoc velmi šťastní. Uskutečnili jsme schůzku, na které jim vysvětluji význam a podmínky, za kterých tento příspěvek učitelé dostávají a večer se vracím do Bozoum.
A po tomto záblesku světla a naděje přicházejí hned následující den velmi špatné zprávy. Byla zabita španělská 77 letá misionářka jménem Inès. Stalo se to v neděli večer ve vesničce Nole, která je vzdálená 600 km od Bozoum. Byl to útok banditů a pravděpodobně šlo o rituální vraždu.

A v úterý a ve středu, navzdory nedávným mírovým dohodám v Chartúmu (nebo možná kvůli nim?), dochází k dalším útokům. Rebelové z několika skupin rozpoutali sérii útoků a masakrů, z Paoua (140 km od Bozoum) je hlášeno 30 mrtvých. Rebelové z 3R (ze stejné skupiny, která okupuje Koui) útočili v Louru (170 km od Bozoum), kde zabili 20 lidí a ve vesnici Bohong je hlášeno nejméně 30 obětí.

Mezitím v Bozoum (a jinde) pokračuje katastrofální těžba zlata...

Scuola di Sambai
école de Sambai


 
Koui

cappella di Ferme Sarki
Chapelle de Ferme Sarki








pátek 17. května 2019

A... nic!



A... nic!

A nic - máme za sebou klidný týden. I takové tu v Bozoum někdy míváme! Jsme v závěru školního roku, kráčíme vpřed zvládáním velkých a malých zkoušek. 
A nic - děti, chlapci a dívky z našich škol v Bozoum se připravují na závěrečné studijní úsilí. Naše školy - a to od mateřské školky přes základní až po střední školu, centrum pro sirotky Arc en Ciel, centrum gramotnosti pro starší děti a centrum pro vzdělávání žen, navštěvuje více než 1500 dětí a studentů. Nemluvě o dalších 2400 dětech, které navštěvují naše školy na vesnicích a v buši.
A nic - v sobotu a v neděli jsme ve farnosti přivítali mladé lidi ze sousedních farností. Někteří dorazili z Baora, které je vzdálené 170 km a další z Bossemptele, které je 90 km daleko od Bozoum! Pořádáme malé shromáždění. Je to příležitost přemýšlet, modlit se a dotýkat se slov papeže Františka: „Kristus žije, on je naše naděje, je nejkrásnější podobou mládí tohoto světa. Všechno, čeho se dotkne, se stává novým, je naplněné životem." Byli to oni, mladí lidé, kdo oživili oslavu nedělní mše.
A nic - den co den pokračujeme, abychom naslouchali a reagovali na výzvy, požadavky a potřeby tolika lidí. 
A sliby, že sem dorazí kontrola a bude se zabývat řešením problémů, způsobených divokou těžbou zlata čínskými společnostmi? 
Stále nic...


Messa dei giovani a Bozoum
Messe des jeunes à Bozoum




Il cantiere della Radio di Bozoum
Le chanteir de la Radio de Bozoum


Lavori in vista
Travaux à faire...





pátek 10. května 2019

Neklidný týden, ale o něco méně rozruchu





Neklidný týden, ale o něco méně rozruchu

V neděli 5. května slaví naše farnost v Bozoum svátek: asi padesát chlapců, dívek a dospělých přijímá svátost biřmování. Je to svátost zralosti, přijetí darů Ducha svatého a zapálení pro svědectví o životě s Kristem (plamen připomíná červenou barvu oblečení kandidátů).

V pondělí ráno odjíždím do Bangui. Tentokrát cestuji letadlem, a to zejména z bezpečnostních důvodů, kvůli nedávnému konfliktu s čínskými firmami, které zde dolují zlato. Výjezd se nese v nepříjemném duchu, protože obvinění, která proti mně vznesl premiér vlády před parlamentem, jsou velmi těžká (i když směšná). Cestuji ale klidně, protože mám čisté svědomí a vím, že jsem jednal správně. Jsem klidný také proto, že je na světě tolik lidí (od Bozoum po Bangui, od Středoafrické republiky po Evropu a dál), kteří mě podporují a modlí se za mě.

Ve středu krátce po poledni se uskuteční setkání s předsedou vlády. Doprovází mě biskup Bangui a zároveň v jedné osobě kardinálem Dieudonné Nzapalainga a biskup diecéze Bouar. Kardinál je působivou autoritou, která je všeobecně respektovaná. Předseda vlády nás přijímá v přítomnosti tří ministrů, do jejichž kompetencí spadá těžba zlata v Bozoum: ministr dolů, ministr životního prostředí a ministr vodního hospodářství a lesů. Moje srdce a mysl je s tisíci lidmi z Bozoum, kteří trpí nespravedlností tohoto těžebního průmyslu a v jejichž zastoupení tam vyjadřujeme jejich problémy a obavy: ekologickou katastrofu, kterou způsobuje zničené řečiště řeky, které vybagrovali, znečištění vody a ekonomický dopad, který to vše přináší místní komunitě.

Navzdory některým hrozbám a výčitkám, které zaznívají, uznává vláda, že došlo k pochybení a rozhoduje, že do Bozoum bude vyslaná nová vyšetřovací komise a že požádá čínské společnosti, aby splnila sliby, ke kterým se zavázala, (vybudování školy, studní a zdravotního centra) a postará se o obnovu řečiště. To jsou zatím sliby, budeme doufat, že něco konkrétního bude následovat. 

To, co my děláme konkrétního, je zahájení stavby pro místní rozhlasovou stanici v Bozoum, kterou financuje Minuska. Tento nástroj je velmi efektivní, bude přinášet informace, otevře i možnosti vzdělávání v zemi, kde je rozhlas velmi sledován.

č












úterý 7. května 2019

Menší rozruch

gli orfani dell'Arc en Ciel
les orphelins du Centre Arc en Ciel




Menší rozruch

Někteří z vás už o tom vědí: máme za sebou hektický týden. V sobota 27. dubna jsem se vydal k řece Ouham, protože jsem chtěl vidět, jak se vyvíjejí práce čínských firem, které tu dolují zlato. Udělal jsem pár fotek a videí z dolů, provoz v nich se téměř vůbec nezastavil. Když jsem se vracel zpět, přišel ke mně voják a zastavil mě. Byl ozbrojený a neměl jsem k němu moc důvěry, jen jsem mu řekl, že odcházím. Přivolal radiem další vojáky, kteří okamžitě dorazili. Ptali se mě, proč jsem fotil... říkám jim, že to není zakázáno, zejména proto, když jsem nebyl pozemku, kde probíhají práce, ale na druhé straně řeky Ouham. Byli velmi rozčilení a ohrožovali mě, křičeli, vzali mi fotoaparát a telefon a prohledali mě.

Došli se mnou k místu, kde jsem zaparkoval auto a tam mi řekli, že jsem zatčen! Jeden z nich se mě ptal, jestli se nestydím za to, že dělám jako muž boží takové věci. Odpověděl jsem mu, že já se stydím za něj, protože on by měl tuto zemi chránit a ne ji zaprodávat cizincům...

Protože jsem trval na tom, že jsem nebyl na soukromém pozemku, ale na veřejném místě, chtěli, abychom se vrátili a ukázal jsem jim, kde jsem fotil. Vyšli jsme tedy v poledním slunci, potřetí jdu trasu dlouhou 1,5 km. Poté, co mě odvedli zpět k autu, sebrali mi klíče, posadili nahoru a odjeli velkou rychlostí směrem k Centru pro důlní záležitosti (financované Číňany!!!!). Musíme však projet celým městem a lidé, kteří zahlédli auto, rychle pochopili, že je problém. Přijedeme k důlnímu centru a okamžitě tam dorazí i dav lidí, kteří křičí a žádají mé propuštění. Situace je dost komická: vojáci nevědí, co mají dělat a já čekám... Po několika minutách se rozhodnou, že mě propustí. Já ale žádám, aby mi vrátili telefon a fotoaparát.

Nakonec jsem opustil důlní centrum. Dav jásá, já odjíždím na motocyklu, protože klíče od auta mi ještě nevrátili. Celé město je na nohou, nadšené, že mě propustili, ale také velmi rozzlobené vůči úřadům a zejména zástupcům čínské důlní společnosti. Vrátím se na misii, ale mezitím se nálada ve městě ještě vystupňovala: lidé staví barikády, zapálili auto čínské společnosti a hrozí, že se vrátí do míst, kde se těží a Číňany vyženou. Tak jsem se vrátil do města s prefektem a místním soudním zástupcem a snažíme se lidi uklidnit. Ale právě v tu chvíli přijede velkou rychlostí auto FACA (Středoafrická armáda) s asi deseti vojáky na korbě. Jsou ozbrojeni, dav asi 3 - 4 tisíc lidí se k nim blíží a donutí je zpomalit. Když se ocitnou v bezprostřední blízkosti, vojáci začnou střílet směrem k davu lidí, padneme na zem, ale díky Bohu nikdo není zraněný!

Nakonec odjeli. Doprovázím dav lidí zpět do centra města a vylezu na jednu barikádu. Děkuji za podporu, ale říkám jim, aby se vrátili domů a upustili od jakýchkoli násilných akcí! A že problém divokého vykořisťování musí být vyřešený podle zákonů. Děkuji Bohu!

Následující dny jsou plné napětí. Kromě toho jsem byl státními orgány v Bangui obviněn z toho, že jsem obchodník se zlatem! A pro jednou si dovolím uveřejnit několik fotografií, které jsem udělal v Bozoum. S boží pomocí (a podporou mnoha lidí): takže tady je moje zlato!



LYcée St Augustin, 2007

Aiuti ai profughi, 2008
Aides aux déplacés, 2008

Febbraio 2019
Février 2019





Lo studio dentistico
le cabinet dentaire


Aggiungi didascalia

Fiera di Bozoum
Foire de Bozoum

Gli orti di Bozoum
Les jardins potagers de Bozoum

2013: aiuti a Bata, vittima di un attacco della Seleka
2013: aides à Bata, victime d'une attaque de la Séleka

Il Centro di Formazione Femminile di Bozoum
Le Centre de formation féminine de Bozoum



La Cassa di Risparmio e Credito di Bozoum
La Caisse d'épargne et crédit de Bozoum

La cappella di Tatale
La chapelle de Tatale

La Chiesa di Bozoum
l'église de Bozoum
Formazione delle cooperative agricole
Formation des groupements agricoles