pátek 22. února 2019

Zpátky z Indie ve Středoafrické republice



Couroupita guianensis

Zpátky z Indie ve Středoafrické republice

Tak jsem se zase po dlouhé cestě vrátil do Bozoum! Minulou sobotu 16. února byla v Indii oslava 50. výročí řeholních slibů 32 sester, včetně sestry Payton (to je sestra, která s námi pracovala v Bouar ve zdravotním centru posledních 25 let). Proběhla slavnostní mše, které se účastnilo asi 3000 lidí, včetně příbuzných oslavenkyň. Poté byl oběd (pro všechny přítomné!), bohatý, ale velmi jednoduchý a rychlý.

Odpoledne jsme navštívili sestru Elisabette, druhou řeholnici, která pracovala ve Středoafrické republice v Niem. Setkáváme se s její rodinou, ukázali nám malý park s krásnou řekou a velkým závěsným mostem (několik opic nám předvedlo úplné divadlo!).

V neděli zahajujeme zpáteční cestu. Večer po 23 hodinách dorazím do Cochina v Bombaji. V pondělí ráno pokračuji do Nairobi, kam přilétám po více než 6 hodinách letu. Měli bychom odletět ve 13 hodin, ale odlet nabírá zpoždění, až nás nakonec kolem 15:30 vyzvali, abychom opustili letadlo a že let je zrušen! Pokračujeme tedy až další den a v úterý konečně přilétám v 9 hodin do Bangui.

Setkávám se na misii s dalšími, kteří přicestovali sem do Bangui a ve středu brzy ráno vyrážíme do Bozoum. Jede se mnou i zubař Gaetano Barbagallo se svou ženou Lucií, kteří budou pracovat v naší zubní ordinaci v Bozoum.

Cesta je zas v horším stavu. Opustili jsme Bangui v 5.30 ráno, necelých 400 kilometrů jsme ujeli za téměř osm hodin jízdy a v cíli jsme byli ve 13.30! Na začátku posledního nejhoršího úseku v Bossemptele vidím odstavené stoje pro opravu silnice. Stojí tu nečinně už dva měsíce. Za šest měsíců od zahájení prací bylo opraveno necelých 13 km (což je průměrně za měsíc 2,1 km a 70 metrů denně).

V Bozoum je také Enrico Massone, který tu zatím za měsíc a půl postavil velkou část nového kostela ve vesnici Kpari. Blahopřejeme!

















Kpari



pátek 15. února 2019

Vyprávění z Indie část druhá






Vyprávění z Indie část druhá 

Jsem téměř v závěru své cesty do Indie. V neděli večer v Goa skončilo naše společné setkání velkou oslavou, věnovanou 400. výročí příchodu bosých karmelitánů do Indie.

V 16 hodin jsme slavnost zahájili mší svatou, které předsedali tři biskupové a účastnilo se více než 200 kněží a řeholníků z různých kongregací. Karmel v Indii zažívá impozantní rozvoj, především díky velkému zájmu o spiritualitu mnoha mladých lidí a také díky tomu, že se zde Církev angažuje v oblastech jako je vzdělání a zdravotní péče.

V pondělí ráno opouštím Goa a společně s P. Saveriem a Michelem (převor z Arenzana) vyrážíme na další cestu. Asi po třech hodinách přistáváme v Cochin, v Kerale na jižním pobřeží západní Indie, kde nás srdečně vítají sestry Anil a Paulsy. Jsou z Kongregace Matky Boží z Karmelu, kterou v roce 1866 založil indický kněz Kuriakose Elias Chavara a jeden z našich spolubratrů Leopoldo Beccaro (který o několik let později zakládal klášter v Arenzanu).

Sestry Anil a Paulsy žily mnoho let ve Středoafrické republice a pracovaly poblíž našeho semináře v Yole. V odpoledních hodinách zahajujeme sérii návštěv a setkání s mnoha zástupci náboženských komunit, které s námi pracují ve Středoafrické republice nebo v Itálii.

Cestujeme a přesouváme se ve veselém a zároveň zmateném silničním provozu, ve směsi barev, zvuků a riskantním předjíždění. V úterý se ocitáme na jihu v oblasti Changanassery, ve středu jdeme navštívit matku představenou, zatímco ve čtvrtek se přesouváme na sever do oblasti mezi Colikot a Tamassery, kde navštěvujeme komunity a rodiny. Tady jsme na venkově, kde se žije velmi zemědělsky: každá rodina má malou plantáž kokosu, palem, kávy a kaučukovníků. Vegetace má impozantní barevnou bohatost, záhonky jsou rozmístěné na terasách, aby se zachovala a respektovala konfigurace terénu.

Setkáváme se s velmi živými komunitami v převážně křesťanské části Indie, kde je ale zřejmá i výrazná přítomnost muslimů a hinduistů. Církev je zde přítomna způsobem, který připomíná jemné předivo vlásečnic a cév, nejvíce je to zřejmé v rodinách. V každém domě je vyhrazen prostor pro modlitbu a člověk tu cítí radost být křesťanem.

Putování karmelitánského rádu Indií je cesta dlouhá, velice dlouhá. Po více než třech stoletích byla vyoraná hluboká brázda, která nese víru mužů a žen.


Incisione dell'albero della gomma
Caoutchou














Ernakulam


San Giorgio
Saint Georges




Vembanad lake










Fiori di caffé
Fleurs du café

sobota 9. února 2019

Vyprávění z Indie část první



Mumbai airport



Vyprávění z Indie část první 

Přijel jsem na několik dní do Indie, moje přítomnost zde má dva důvody: v prvním týdnu se budu účastnit zasedání představených Řádu bosých karmelitánů v městě Goa; příští týden navštívím naše sestry CMC (Kongregace Naší Matky z Karmelu), s nimiž spolupracujeme ve Středoafrické republice a v Itálii v Arenzanu.

Opustil jsem Bozoum ve čtvrtek odpoledne a v Baoru jsme se setkali (já, Paolo a Giuseppe) s našimi českými přáteli (Ludmila, Veronika a Jiří), na misii jsme strávili (krátkou) noc. V pátek v půl páté ráno vyrážíme do Bangui, odpoledne doprovázím na letiště Paola a Giuseppe, kteří se po třech týdnech práce vrací do Itálie. V sobotu odpoledne opouštím Bangui a po mezipřistání v Entebbe pokračuji do Nairobi, kam přilétám v neděli ráno. V ranních odpoledních hodinách jsem na nádherném letišti v Mumbai a ve 23 hodin vystupuji o něco jižněji v Goa na západním pobřeží Indie.

Goa byla hlavním městem portugalských Indů: mnoho jmen a příjmení zůstalo v portugalštině a mnoho lidí také stále mluví portugalsky. Portugalci tu zanechali krásné svědectví o víře s velmi zajímavými barokními kostely.

Důvodem mé přítomnosti zde je účast na mimořádném setkání představených různých provincií bosých karmelitánů. Je nás tu 65 otců a zastupujeme téměř 90 zemí světa od Evropy až po Afriku, od severní a jižní Ameriky až po Blízký východ, od Indie po celou Asii. Je to krásná mozaika jazyků a národů, vyjadřující bohatství, krásu, jednotu a rozmanitost církve a našeho Řádu (který zde v Goa právě v těchto dnech slaví 400. výročí příchodu prvních otců).

Je to také čas modlitby, zamyšlení, sdílení a diskusí, kdy nás Duch svatý provází v našich úvahách o budoucnosti řádu. Program je velmi intenzivní, ale máme čas i na momenty přinášející radost a zážitky bratrství.

V pátek ráno slavíme mši na místě prvního karmelitánského kostela. Kolem zřícenin a na pozůstatcích toho, co tu zbylo (jednak způsobených klimatickými změnami, ale také v důsledku útoků na náboženské řády, které se odehrávaly i těchto zemích kolem roku 1800), se tu scházíme s mnoha otci, celkem ze 7 indických provincií a se 150 mladými řeholníky (Indie je kontinent, který sám má téměř 900 karmelitánských kněží!).

Zbytek dne je tak trochu odpočinkový, vedle pracovního programu, který jinak dál probíhá. Ráno navštěvujeme hinduistický chrám (v Mangeshi), kde musíme chodit bosí: je působivé vidět, jak tu všechno dýchá intenzivní spiritualitou! Pak navštívíme klášter, poté máme oběd u moře. Indický oceán je tu a zve nás! A tak využívám příležitost a jdu se do něj ponořit. V odpoledních hodinách navštívíme karmelitány v Chicalim, kteří nám otevírají bránu svého kláštera. Čeká nás velmi vřelé přivítání, dokonce i nápis "Nzoni Gango" - neboli v sangu "Vítejte!", což je jazyk Středoafrické republiky).

Večer se vracíme do našeho kláštera Margao, kde po slavení večerních chval (za doprovodu nádherných tanců) večeříme.

Riunione

St.Francis Xavier in GOA

Cattedrale di GOA


Celbrazione presieduta dal gruppo francofono (Madagascar, Congo e Libano)



Le rovine della prima chiesa dei Carmelitani a Goa
Les ruines de la première église des Carmes à Goa




Tempio indù




Carmelitane scalze di Chicalim - Goa