pátek 27. října 2017

Řeholník, kněz a pět banditů



Řeholník, kněz a pět banditů

Máme za sebou velmi rušný týden! V sobotu 21. října složil náš mladý středoafrický karmelitánský spolubratr jménem Christo slavnostní slib, zavázal se na celý život žít v čistotě, chudobě a poslušnosti. V pátek, den předtím, jsem přijel z Bozoum do Baora, kde probíhaly chvíle intenzivních modliteb a pak oslav. Bratra Christo "doprovodili" jeho rodiče tradičním rituálem, který připomíná předání syna jeho novomanželce. Později jsme se za něj během prostrace (obřad, kdy dotyčný v pokoře leží s obličejem na zemi), společně modlili. Po tomto zasvěcení byl bratr Christo přijat jako kandidát kněžství všemi přítomnými karmelitány a jeho spolužáci se kolem něj roztančili.
Této slavnosti se zúčastnili také další otcové z Itálie (otec provinciál, P. Saverio, P. Anastasio, P. Davide, P. Andrea Maria a P. Lorenzo), další hosté byli z Kamerunu a přijeli i mnozí další z naší komunity ve Středoafrické republice. Odpoledne jsme odjeli na misii v Bouar, abychom připravili druhou část slavnosti, a to kněžské svěcení. V neděli se totiž tři mladí muži stali jáhny a tři byli nově vysvěceni ke kněžské službě. Vedle našich dvou mladých mužů (bratr Christo a bratr Odilon), to jsou ještě čtyři mladí seminaristé z diecéze Bouar. Je to poprvé za padesát let, kdy máme tolik nových povolání! Bratr Christo a bratr Odilon vstoupili do našeho semináře v Yolé v roce 2000 (mimo jiné já jsem se tam stal v roce 1997 ředitelem), nastoupili dlouhou cestu zrání, hledání a rozlišování. Druhý den v pondělí slavil otec Odilon svou první mši v semináři: jaká radost a veliké emoce!

Ve středu odpoledne, poté, kdy jsem strávil den v Bozoum (kde situace uprchlíků zůstává nadále znepokojivá), jsem se vrátil zpět do Bouar, protože jsem tam měl několik schůzek. Ve 21 hodin večer přišla náhlá zpráva, že v semináři v Yolé jsou ozbrojení muži. Poslal jsem rychle někoho, aby se pokusil sehnat pomoc a vyjel jsem do Yolé. Bylo tam skutečně pět mladých mužů, ozbrojených kalašnikovy a puškami, kteří křičeli a vyhrožovali. Zajali hlídače, který hlídal u vstupní brány a hrozili, že ho zabijí. Chtěli peníze, klíče od auta... P. Marcello na ně začal mluvit a uklidňoval je, ať zachovají klid, že tu máme děti atd. Já jsem začal dělat "zlého" a trval na tom, že jim nic nedáme... Zatímco jsme mluvili, přesunovali jsme se po nádvoří postupně ke vstupní bráně. Jeden z banditů byl zdrogovaný a když začal ztrácet rovnováhu, využili jsme toho a dostali ze zajetí našeho hlídače a osvobodili ho. To už jsme byli u brány, bandity jsme vystrčili ven a rychle ji zavřeli... Ozvalo se několik výstřelů, křik, výhrůžky, ale už byli venku! Po chvíli začali přibíhat k bráně ozbrojení mladí muži z okolních vesnic a asi po hodině dorazili i místní četníci, teorve pak se dali banditi na útěk.
Zažili jsme spoustu strachu, ale Bohu díky, nedošlo k žádným zraněním a nevznikly nám žádné škody!






l'ordinazione di p.Odilon



Fr Christo, diacono





da sinistra: p.Federico, p.Andrea Maria, p.Odilon, p.Lorenzo, p.Saverio

Prima Messa di p.Odilon