Řeholník, kněz a pět banditů
Máme za sebou velmi rušný týden! V
sobotu 21. října složil náš mladý středoafrický karmelitánský
spolubratr jménem Christo slavnostní slib, zavázal se na celý život žít v
čistotě, chudobě a poslušnosti. V pátek, den předtím, jsem přijel z
Bozoum do Baora, kde probíhaly chvíle intenzivních modliteb a pak oslav.
Bratra Christo "doprovodili" jeho rodiče tradičním rituálem, který
připomíná předání syna jeho novomanželce. Později jsme se za něj během
prostrace (obřad, kdy dotyčný v pokoře leží s obličejem na zemi),
společně modlili. Po tomto zasvěcení byl bratr Christo přijat jako
kandidát kněžství všemi přítomnými karmelitány a jeho spolužáci se kolem
něj roztančili.
Této
slavnosti se zúčastnili také další otcové z Itálie (otec provinciál, P.
Saverio, P. Anastasio, P. Davide, P. Andrea Maria a P. Lorenzo), další
hosté byli z Kamerunu a přijeli i mnozí další z naší komunity ve
Středoafrické republice. Odpoledne jsme odjeli na misii v Bouar, abychom
připravili druhou část slavnosti, a to kněžské svěcení. V neděli se
totiž tři mladí muži stali jáhny a tři byli nově vysvěceni ke kněžské
službě. Vedle našich dvou mladých mužů (bratr Christo a bratr Odilon),
to jsou ještě čtyři mladí seminaristé z diecéze Bouar. Je to poprvé za
padesát let, kdy máme tolik nových povolání! Bratr Christo a bratr
Odilon vstoupili do našeho semináře v Yolé v roce 2000 (mimo jiné já
jsem se tam stal v roce 1997 ředitelem), nastoupili dlouhou cestu zrání,
hledání a rozlišování. Druhý den v pondělí slavil otec Odilon svou
první mši v semináři: jaká radost a veliké emoce!
Ve
středu odpoledne, poté, kdy jsem strávil den v Bozoum (kde situace
uprchlíků zůstává nadále znepokojivá), jsem se vrátil zpět do Bouar,
protože jsem tam měl několik schůzek. Ve 21 hodin večer přišla náhlá
zpráva, že v semináři v Yolé jsou ozbrojení muži. Poslal jsem rychle
někoho, aby se pokusil sehnat pomoc a vyjel jsem do Yolé. Bylo tam
skutečně pět mladých mužů, ozbrojených kalašnikovy a puškami, kteří
křičeli a vyhrožovali. Zajali hlídače, který hlídal u vstupní brány a
hrozili, že ho zabijí. Chtěli peníze, klíče od auta... P. Marcello na ně
začal mluvit a uklidňoval je, ať zachovají klid, že tu máme děti atd.
Já jsem začal dělat "zlého" a trval na tom, že jim nic nedáme... Zatímco
jsme mluvili, přesunovali jsme se po nádvoří postupně ke vstupní bráně.
Jeden z banditů byl zdrogovaný a když začal ztrácet rovnováhu, využili
jsme toho a dostali ze zajetí našeho hlídače a osvobodili ho. To už jsme
byli u brány, bandity jsme vystrčili ven a rychle ji zavřeli... Ozvalo
se několik výstřelů, křik, výhrůžky, ale už byli venku! Po chvíli začali
přibíhat k bráně ozbrojení mladí muži z okolních vesnic a asi po hodině
dorazili i místní četníci, teorve pak se dali banditi na útěk.
Zažili jsme spoustu strachu, ale Bohu díky, nedošlo k žádným zraněním a nevznikly nám žádné škody!
 |
| l'ordinazione di p.Odilon |
 |
| Fr Christo, diacono |
 |
| da sinistra: p.Federico, p.Andrea Maria, p.Odilon, p.Lorenzo, p.Saverio |
 |
| Prima Messa di p.Odilon |
Žádné komentáře:
Okomentovat