pátek 29. září 2017

Svatý Michael a válečné ovzduší



Gauthier con la carrozzina nuova
Gauthier


Svatý Michael a válečné ovzduší

Oslavu svatého Michaela Archanděla, patrona farnosti v Bozoum, jsme začali oslavovat už několik dní před nedělí. Oslavě předcházelo několik dní příprav, je to významný čas naší farnosti. Je příležitostí k zamyšlení nad jeho životem a také návratem do ochrany Boží moci. V sobotu odpoledne jsme se sochou svatého Michala a velkým zástupem lidí v průvodu prošli městem, mnozí se modlili a zpívali. V neděle začala v 8.30 slavnostní mše. Přišlo mnoho lidí, kostel naplnily modlitby, písně a tance. Po mši přišla řada na finále fotbalových a basketbalových turnajů. Ve 12.30 proběhl oběd (Matanga) pro katechety, vedoucí různých aktivit a všechny odpovědné, kteří se různým způsobem starají o farnost.

Den slavnosti byl však zároveň zahalen do smutku kvůli obavám, co bude následovat: o den dříve, v sobotu 23. září, došlo v městě Bocaranga k násilnostem. Město přepadli útočníci z povstalecké skupiny 3R (příbuzní s hnutím Séléka), což donutilo spoustu lidí k útěku z města. Záměrem rebelů bylo obsadit město a zdá se, že nemají v úmyslu brzy zase zmizet. Jejich příchod vyvolal totální paniku a útěk téměř všech obyvatel města. Byli tam i mrtví, které zabili povstalci. Všechno se odehrálo za přítomnosti a před očima vojáků mírových jednotek, kteří rebely nechali konat. Z těch lidí, kteří se dali na útěk, dorazilo množství až sem do Bozoum. Mnoho z nich překonalo vzdálenost 125 km pěšky! Zneklidnění z blížící se války, která se zdá být příliš blízko, se spojuje s utrpením tisíců lidí, kteří ztratili všechno. V těchto dnech začínáme organizačně řešit jejich přítomnost v městě. Zítra ráno, v sobotu, začneme s evidencí, budeme sčítat rodinu za rodinou, vytvoříme seznamy, které nám umožní rozhodnout se o tom, jak dál postupovat a jak jim pomoct. 

Budou potřebovat všechno - mít kde bydlet, potraviny, léky, kuchyňské nádobí, aby mohly děti chodit do škol... Ale potřebují především MÍR, jehož potřeba je (téměř) zoufalá.




P.Matteo



Osso di elefante
Un os d'éléphant

Riunione rifugiati
Réunion déplacés

Rifugiati di Bocaranga a Bozoum
Déplacés de Bocarnga à Bozoum





neděle 24. září 2017

A je to 25 roků (plus jeden)




A je to 25 roků (plus jeden)

Dne 22. září 1992 jsem přijel do Středoafrické republiky a od té doby uplynulo už 25 roků. Poprvé jsem byl v Bozoum už v období 1982-83, ale v roce 1992 bylo toto mé rozhodnutí skutečné a dlouhodobé. Zdá se mi, že to snad ani není pravda a můžu jen děkovat Bohu, lidem, karmelitánské rodině a mým příbuzným za to, co vše jsem během těch roků dostal. Těch 25 let je jak závan vánku, utekly tak rychle. Uvidíme, co přijde v těch dalších!

V sobotu jsem se setkal v Bouaru s našimi formačními komunitami. Ráno během ranních chval obdrželo sedm mladých mužů hábit a zahájili svůj rok v noviciátu. O něco později jiní tři mladí muži dokončili svůj noviciát složením slibu Bohu a rozhodnutím, že chtějí žít v chudobě, čistotě a poslušnosti. 

Září je tady také obdobím obnovy různých pastoračních a vzdělávacích aktivit. V neděli 17. září bylo dvacet hnutí z farnosti přítomno na ranní mši, při které jsme některé pastorační aktivity zahájili. Jednou z nich je katechismus, během něhož se asi 300 dětí, mladých lidí a dospělých připravuje po dobu čtyř let na křest.

V pondělí v celé zemi začíná školní rok. Konečně se znovu po dvou měsících prázdnin zaplní cesty kolem misie žáky a studenty a v učebnách se rozezní hlasy stovek dětí, od mateřské školy až po střední školu, od základní školu po vzdělávací alfabetizační kurzy. Všichni jsou skutečně šťastní: učitelé, rodiče a děti: dokonce i ti nejmladší, nikdo nepláče! 

V úterý ráno odjíždím do Bangui. Máme tam naplánované dva pracovní dny s architektem Giovannim, se kterým diskutujeme o novém projektu kláštera v Bangui. V pátek ráno se vracím do Bozoum. Mám radost z vykonané práce, ale také obavy. Právě v těchto dnech jsme totiž obdrželi dopis, ve kterém MINUSCA (Modré přílby OSN) obvinila katolickou církev v zemi z podpory milicí antibalaka a z toho, že vystupuje proti muslimům. A to se stane právě ve chvíli, kdy mnoho misií přijímá a chrání muslimy, stará se o ně a ochraňuje je. Právě ve chvíli, kdy je některým otcům vyhrožováno, protože veřejně odsuzují násilí (z tohoto důvodu byl nedávno polský kapucín 4 hodiny mučen)... Právě ve chvíli, kdy se společně setkáváme a jednáme s náboženskými představiteli v zemi (zástupci katolíků, protestantů a muslimů). Velmi zamrzí dostávat takovéto dopisy a obvinění od těch, kteří by měli bránit civilisty, ale neměli odvahu jít na pomoc mučenému knězi (prošli kolem něj 15 metrů blízko a ani se nezastavili!).
S odvahou jdeme vstříc dalšim dnům!









Riunione a Bangui con p.Federico, p.Arland, p.Mesmin, p.Dieudonné e l'arch. Giovanni (a dx)


sobota 16. září 2017

Připravujeme zahájení nového školního roku






Připravujeme zahájení nového školního roku

Ve Středoafrické republice se oficiálně (ale je to spíše jen teorie) otevírají po prázdninách školy v pondělí 18. září. V Bozoum provozuje naše misie hned několik školních institucí od mateřské školy, přes kurzy gramotnosti, Centrum pro ženy Kana, první stupeň základní školy až po střední školu. Navštěvuje je denně více než 1500 chlapců a dívek.

Opětovné otevření škol po prázdninách znamená spoustu práce. Velký úklid ve třídách, je třeba obnovit zašlé nátěry, opravit vybavení tříd a okenní rámy, našít školní stejnokroje. A ta spousta příprav a porad! V současné době pracují naši učitelé ze základní školy na návrhu osnov pro první třídy, s cílem integrovat do nich program Škola hrou a výuku v jazyce sango s využitím nových moderních metod. Od středy do pátku jednali učitelé naší střední školy o některých nových aspektech a přístupech ve výuce, mimo jiné diskutovali o programování, přípravě nástěnek, spolupráci mezi učiteli a vztazích se studenty.

Situace v zemi je stále víc a víc znepokojující. Celý náš region je postižen násilím a útoky proti vesnicím, lidem a rodinám. V neděli 10. září byly některé vesnice na silnici mezi Bouarem a Bocaranga napadeny útočníky kočovných pastevců Peuls a vypálili je. V následujících dnech byly v regionu Bocaranga ohrožovány některé nevládní organizace útočníky antibalaka. V Bouaru byl zabit mladý muslim, byla to pomsta za to, že poté co byl okraden, nahlásil delikventy. Zloděj byl nejdřív zatčen, poté místní policií propuštěn, ale byl zraněný a hned došlo na pomstu. Takže ve čtvrtek zavládl v celém městě Bouar veliký neklid a v několika ulicích se objevily barikády, které postavila antibalaka. Státní správa je zcela nefunkční, nepřichází žádná konkrétní reakce na tyto události. Dokonce i mírové jednotky OSN "modré přilby" jsou obviňovány z nečinnosti, mizivé efektivity a často dokonce z loajality k některým skupinám rebelů.

Ve čtvrtek jsem měl v plánu navštívit město Bocaranga, abych se zúčastnil příprav kolem zahájení školního roku (německá Charita nám pomůže poskytnout měsíční prémii asi 150 učitelům). Ale na poslední chvíli jsem musel změnit program, protože napětí v oblasti bylo příliš velké. Odjel jsem tedy do Bouar. Cesta proběhla v klidu, i když stav cest je skutečně strašný....

Přivážím do několika nemocnic zdravotnický materiál a hygienické potřeby (rukavice, stříkačky, obvazy), které darovala česká firma Schubert. Předávám je sestrám, které vedou ošetřovnu ve Wantigera, nemocnici v Maigaro a Niem.
Jejich krásný úsměv vynahrazuje veškerou námahu a zmenšuje zlo a násilí, které je kolem nás!







Wantigera



Sr Giulia, a Maigaro


sobota 9. září 2017

To pěkné a to zlé








To pěkné a to zlé
V neděli 3. září (a teď popisuji to zlé) dorazila skupina rebelů Seleka do Ndim, které je vzdálené 160 km od města Bozoum. V této oblasti žijí lidé už dlouho v napětí, skupiny rebelů opakují své nájezdy, pak odcházejí nebo zůstávají. Ovládají hraniční oblast s Kamerunem a Čadem, žijí z krádeží, rabování, násilí a "zdaňují" těch několika obchodníků, kteří seberou odvahu zásobovat města a vesnice základními potřebami.

V neděli tedy přišli rebelové do města Ndim a unesli starostku (velmi schopnou ženu) a kněze, otce Roberta, kapucína z Polska. Na P. Roberta zaútočili proto, že se zastával místních lidi a odsuzoval to, co se tu děje. Byl zbit a mučen. Lidé z blízkého okolí si dodali odvahy a podařilo se jim otce Roberta osvobodit. To, co se stalo, je velmi znepokojující, protože to bylo jasné gesto zastrašit, vyděsit a umlčet těch pár lidí, kteří zločince veřejně odsuzují. Znepokojující je také skutečnost, že to probíhá před očima těch, kteří rebelům tyto zločiny tolerují a umožňují jim takto jednat. A to díky jejich neschopnosti a nedostatku vůle, ať už je za to odpovědná vláda nebo mezinárodní mírové jednotky OSN, tzv. modré přilby.
A teď to pěkné... dokončujeme poslední úpravy v kostele: osadili jsme dva pilíře, v jednom je umístěný svatostánek a u druhého je socha svatého Michaela, patrona kostela. Měl jsem v úmyslu nechat vyrobit dřevěnou sochu, ale řezbář, poté, co dostal zálohu, zmizel! Tak jsme změnili plány a zavolali toho malíře, který tu pracoval už minulý rok. A právě nyní jsme vše dokončili: jsou to velmi jednoduché dekorace, ale přitažlivé jasnými barvami. A především přitahují pozornost ke svatostánku, kde je eucharisticky přítomný Ježíše. Zdůrazňují také sochu svatého Michaela, kolem něhož vesele poletují čtyři andělé.

Je důležité, zvláště když se zdá, že hrůza a zlo má převahu, přinášet a vytvářet krásu, která je jedním z Božích jmen.
P. S. : To kuře z minulé neděle, které na cestě k nám překonalo 50 km, bylo moc dobré. Aspoň prozatím!











sobota 2. září 2017

50 km kvůli jednomu kuřeti!








50 km kvůli jednomu kuřeti!

V neděli odpoledne, když vcházím do své farní kanceláře, ke mně přistoupí dítě, povzbuzované maminkou. Můžou mu být tak 2 nebo 3 roky a hrdě si vykračuje s kuřetem v náručí. Kuře je téměř větší než on! Nevím, jestli ho chce prodat nebo co chce udělat, ale pak zasáhne maminka a vysvětluje mi situaci. Vysvětluje mi, že uplynulo už několik měsíců od toho, co si její dítě umanulo, že chce vidět otce Aurelia, a že dokonce i zlobilo, dokud mu neslíbili, že ho do Bozoum vezmou! Pak maminka využila příležitosti, kdy byl P. Norberto v jejich vesnici (je vzdálená 50 km od Bozoum). Sloužit tam mši a po ní ho požádala o svezení, aby dítě konečně vzala do Bozoum! A to kuře? To už byla jen maličkost, ale úžasný dárek! Dojalo mě to!

Mezitím nám skončilo školení učitelů, které organizovali přátelé z Prahy, z české organizace SIRIRI.ORG. Všichni 244 učitelé základních škol byli velice nadšení. Byla to skvělá práce (od zajištění stravy v kuchyni a přípravy jídel pro všechny, až po české, francouzské a středoafrické pedagogy, kteří školili učitele. Spokojenost je velká. Nyní jde o to, dostat metodu Škola hrou do praxe v dalších školách. Tady v Bozoum ji praktikujeme na našich školách už dva roky. Metoda vychází z pěti základních pedagogických principů, stojí na integrování prvku hravosti do procesu výuky a aktivitě dětí už od první třídy základní školy. Kromě oněch pěti principů (názornost - praktičnost - spolupráce - tvořivé myšlení - hodnocení), probíhá výuka v národním jazyce Sango, používají se nově vytvořené učebnice v jazyce, kterému děti rozumí a didaktické nástěnné kresby, na nichž se děti učí vyjadřovat se. 

Začali jsme s touto metodou před třemi lety v naší škole a nyní máme už celou řadu dalších škol, které ji praktikují. Učitelé a rodiče jsou nadšení, protože vidí obrovský rozdíl mezi dětmi, které se učí tímto novým způsobem a jejich bratry a sestrami, kteří používali starý způsob učení. Ministerstvo školství se o systém také zajímá. Ve středu ráno jsem měl dlouhou schůzku s ministrem školství, který má o věc velký zájem a chce, aby se tato zkušenost rozšířila do všech škol v zemi, pokud by to bylo možné. Ministr chce jmenovat zvláštní pracovní skupinu, která se do Bozoum pojede podívat. 

V pondělí doprovázím do Bangui tým SIRIRI, protože v úterý v noci se vracejí domů. Byla to skvělá zkušenost o sdílení a vzájemné pomoci. A pro dobrovolníky ze SIRIRI bylo skvělé vidět zájem a nasazení samotných učitelů během šestidenního školení.

Ve středu jsem se vrátil do Bozoum. Silnici, vedoucí na misii, lemuje mnoho orchidejových květů, stejně jako všechny předešlé roky.
Vezu s sebou i malíře Alexise. V minulém roce spolupracoval na tvorbě obrazů v kostele a nyní je doplňuje o kresby na dvou bočních sloupech, jeden sloup je se svatostánkem a druhý se sv. archandělem Michaelem, který je patronem Bozoum (a také mého rodného Cunea!).


In cucuna
la cuisine


Fine formazione


Gli affreschi didattici
Les fresques didactiques




Compleanno di Vojtech
Anniversaire de Vojtech

Bangui


La pala di sant Michele
le tableau de St Michel