Školní rok je (téměř) u konce - část 2.

Školní rok je (téměř) u konce - část 2.

V sobotu 17. června dostali chlapci a dívky z Lycea St. Augustin vysvědčení. V letošním roce si můžeme dovolit odměnit nejlepší studenty z každé třídy stipendiem, které jim umožní studium na příští rok zdarma.

V neděli jsme uzavřeli školní rok ve školce Sv. Marty, také ve škole pro alfabetizaci dospívajících a v ZŠ „Isidore Bakanjia“. Je tu spousta lidí! Žáků je téměř 1 250, a navíc tu jsou jejich rodiče, někteří jsou velmi hrdí na úspěchy svých dětí. Pro prvních 15 žáků v každé třídě máme jako dárky připravené sazeničky ovocných stromů, které pak zasadí společně se svými rodiči, jako připomínku a závazek na konci tohoto školního roku. V úterý začínají „našim velkým“ studentům z Lycée St. Augustin písemné maturitní zkoušky. Je jich 17 a jsou velmi rozrušení. Tyto testy jsou pouze písemné a trvají čtyři dny. Kopie jsou pak odeslány do Bangui, kde budou opraveny a do 3 - 4 týdnů budou výsledky vyhlášeny v rozhlase... A v neděli se stala další krásná věc: náš pěvecký sbor získal první cenu v soutěži, pořádané pro sbory působící v diecézi!

Ve čtvrtek odjíždím do Bocaranga. Cesta je zase špatná, v období dešťů je vlastně spíš horší a horší. Ujet vzdálenost 125 km trvá více než 3 hodiny. Tam se setkávám s otci kapucíny a se sestrami. Ve městě došlo 2. února k ozbrojenému útoku a všichni se z toho stále vzpamatovávají. Bohužel je stále pořád v ovzduší hodně nejistoty. Jen několik kilometrů od města se aktuálně usadilo asi 200 ozbrojenců z bývalé Séléka. A i přes nadějnou dohodu, která byla podepsaná v Římě v těchto dnech, existuje jen velmi malá naděje, že příměří reálně vstoupí v platnost. S podporou několika evropských Charit, zejména s Cordaid, jsme mohli pomoct některým školám, distribuovali jsme školní potřeby pro více než 5 000 dětí. Vyrábíme 400 lavic pro školy, které by měly žákům začít sloužit od začátku školního roku, od března podporujeme učitele také malým měsíčním příspěvkem.

c'è anche qualche bocciato...
pas admise...

Inizia la Maturità
commencement du BAC

Il ritorno della Corale
le retour de la Chorale

I banchi per le scuole
les table-bacs pour les écoles

Školní rok je (téměř) u konce - část 1.

 Školní rok je (téměř) u konce - část 1.

Je červen, také ve Středoafrické republice máme konec školního roku. A tady v Bozoum, v prostorách misie probíhá závěrečná oslava, které se účastní našich více než 1550 dětí, žáků a studentů. Ti všichni navštěvují naše školy: mateřská školka "sv. Marty" (150 dětí), základní škola „Isidore Bakanjia“ (850 žáků), vzdělávání a alfabetizace pro starší mládež (130 dětí), střední škola (250 studentů). A navíc nutno zmínit centrum pro sirotky „Arc en ciel/Duha“, kde doučujeme téměř 200 dětí, které tam dochází, jsou ve věku od 4 do 14 let.

Během tohoto týdne proběhly také závěrečné porady profesorů a učitelů, navíc nás velmi zaměstnaly přípravy farního zpravodaje. Dnes, v pátek jsme měli slavnostní závěrečnou besídku v centru pro sirotky.

Pod vedením Sr. Christine děti nacvičovaly úchvatné tance, scénky, písně a parodie a předvedly všem přítomným krásné představení.

V sobotu ráno budeme předávat chlapcům a dívkám ze střední školy „sv. Augustina“ závěrečná vysvědčení a nejlepších studentů v každé třídě bude uděleno stipendium. Tuto podporu můžeme poskytnout díky velkorysosti dárců z Klubu obchodních ředitelů v italském městě Cuneo.

Setkáme se příští týden při pokračování ve 2. části!

Ospite di passaggio in alta uniforme

Vysídlené (vnitřně) obyvatelstvo, nové domy a školství

 

Vysídlené (vnitřně) obyvatelstvo, nové domy a školství

Po schůzce se zástupci Charity v Bangui odjíždím v sobotu ráno v 5 hod. z hlavního města, společně s generálním vikářem diecéze otcem Mirkem. Dorazíme do Baoro, kde se setkám s naší komunitou. Hlavním důvodem setkání je rozloučení s otcem Lionellem, který v nejbližších dnech definitivně odjíždí (alespoň prozatím) do Itálie, a to po 5 letech misijní práce zde v Africe. Odpoledne pokračuji do Bouar, abych pak do Bozoum dorazil ve večerních hodinách po téměř 600 km cesty.

V neděli je velký svátek Letnic, připomínáme si dar Ducha Svatého, který naplnil apoštoly a vede je do světa hlásat Krista. V pondělí ráno znovu vyrážím do Bouar, abych navštívil komunity v St. Elie a Yole a zhodnotil s nimi práci a proces formace mladých. V současné době zůstávají zprávy ze Středoafrické republiky dál znepokojivé. Včera odpoledne ozbrojená skupina zaútočila na město Ndim (město 170 km od Bozoum), kde bylo ukradeno sto krav, včetně těch, které patřily komunitě sester misionářek...

Právě jsem obdržel oficiální zprávu z UNHCR (Vysoký komisariát OSN pro uprchlíky), která přináší k 31. květnu tohoto roku následující údaje ze SAR: je tu 484.028 vysídlených osob (technicky: „vnitřní uprchlíci“) a 503.600 uprchlíků žije v zahraničí... Dohromady 987,628 lidí z asi 4 milionové populace! Tedy čtvrtina populace.

Ale na závěr i několik dobrých zpráv.

Tento týden probíhaly zkoušky BC (konají se po druhém ročníku střední školy). Studenti z našeho Lycée St. Augustin měli dobrý výsledek: postoupilo 24 z 25 kandidátů! A naši absolventi obsadili 22 prvních míst studentů s nejlepšími výsledky této zkoušky.

Podařilo se ale také úspěšně dokončit prvních 14 domů pro nejchudší, na akci se podílela organizace Cordaid, spolupracující s Charitou z Holandska. Po jejich dokončení budeme pokračovat s dalšími domy 16/18, což umožní starým lidem, vdovám a obětem Séléka nebo antibalaka získat slušný domov.

p.Lionello

Po měsíci zpět ...a různé další zprávy

Po měsíci zpět ...a různé další zprávy

Konečně jsem zase doma! První dny v Bozoum po návratu jsou výživné: čeká na mě farnost se všemi svými povinnostmi a závazky (konají se závěrečné zkoušky z katechismu), běží tu různé projekty, zejména projekty Charity. A taky se blíží konec školního roku, píší se vyhodnocení a tak dále. Ve středu 31. května jsme si udělali výšlap na kopec s krásným výhledem na Bozoum, kde je socha Panny Marie, která bdí nad městem. Ja nás tu mnoho (a to zejména mnoho žen!), slavíme společně mši a město odevzdáváme pod ochranu Panny Marie. Žehnám město sochou Panny Marie Loretánské, kterou mi dali italští přátelé před několika týdny. Během sestupu dolů, v místech, kde začíná jedna čtvrť města, jsem zastavil, abych pozdravil Madeleine, starou slepou ženu. Předáváme jí dary, které věřící přinesli během mše a naše modlitba se stává tak trochu jako ta Mariina, která běžela navštívit svou sestřenici Alžbětu.

Situace v zemi je stále znepokojující. Zatímco hlavní město Bangui je relativně klidné, více než 60% této země je pod kontrolou rebelů z různých frakcí Séléka. Další části země má pod kontrolou antibalaka. Vláda se omezuje na vykonávání moci jen v hlavním městě a zbytek země jako by byl zcela nedůležitý. V našem regionu došlo k útokům v různých městech (Niem, Ndim, Bocaranga), budoucnost je velmi nejistá. Mírové jednotky - tzv. "Modré přilby", nedávno ztratily několik vojáků, kteří se stali oběťmi útoků. Navzdory tomu nemohou (nebo nechtějí?) zastavit násilí a účinně chránit civilisty.

To je také důvod, proč jsem jel ve čtvrtek do Bangui, kde jsem se účastnil setkání mnoha zástupců Charity. Je zde přítomen i kardinál Bangui, biskupové a sekretáři z různých diecézí. Další lidé přijeli z Konga a z Itálie (Caritas Internationalis), což nám pomáhá být efektivnější při pomoci této zemi, aby se znovu vzchopila. A my abychom byli blíže chudým a trpícím lidem, abychom hledali, jak více pomáhat lidem, kteří to tu tolik potřebují. A to ve jménu Ježíše Krista, který je otevřený pro každého bratra a sestru, bez rozdílu. Jak on sám to dělal.

Riunione Caritas a Bamgui
Réunion Caritas à Bangui