neděle 29. března 2015

Marathon, jako obvykle...



Marathon, jako obvykle...

Končí krásný rušný, naplněný týden...
V pondělí a úterý probíhají závěrečné zkoušky z katechismu chlapců, dívek, mládeže a dospělých, kteří o velikonoční noci přijmou křest. Je dojemné slyšet velké slova víry, která pronášejí katechumeni...
Ve stejném čase se objevuje ve stáncích první číslo farního časopisu (pouze v Bozoum nebo on-line zde: https://drive.google.com/open?id=0B8xHb5_hvSzRWVZjYjhzcWdnSGs&authuser=0) "LE SAINT MICHEL". Tím začínáme nové dobrodružství v zemi, kde noviny téměř neexistují nebo jsou jen velmi obtížně dostupné (omezeně jen v Bangui). V zemi, kde jsou obecně knihy, časopisy a noviny velkou vzácností. Farní časopis v Bozoum chce nabízet možnost číst, přemýšlet a diskutovat...
Tento časopis je výsledkem dobré spolupráce a velké solidarity: začínající impulz přichází od Mimmo, následuje nákup stroje, pokračuje těmi, kteří texty připravili, těmi, kteří časopis financují, kteří nabídli papír, až po Paula, který texty upravil na stránku.... Děkuji vám všem!

Středa – den odjezdu! Začínáme velkou pouť mladých lidí z Bozoum až do Bossemptélé (téměř 90 km!). Zapsaných je víc než 200 a další poutníci se přidávají během cesty. Cílem pouti je společně putovat, společně se modlit a zasít do srdcí a vesnic, kterými procházíme, mír Božího slova.
Cesta se dělí na čtyři fáze:
• Středa: Bozoum - Bokongo (17 km). Odchod ve 14:30 - příchod do 17 hodin.
• Čtvrtek: Bokongo - Bombalou (33 km). Odchod v 05:30 - příchod do 11 hodin
• Pátek: Bombalou - Boyaram (17 km). Odchod v 08:30 – příchod do 11 hodin
• Sobota: Boyaram - Bossemptélé (25 km). Odchod v 6:00 – příchod v 10 hodin

Tento týden si připomínáme pětisté výročí narození svaté Terezie z Avily (28. března 1515), ženu, která hodně putovala, ženu plnou radosti a víry. Naše pouť je dlouhá, je velice horko (ve čtvrtek jsme měli kolem 41 °), ale poutníky to nijak neodrazuje. Část cesty kráčíme v modlitbě, ve zbývající části zpíváme... dokud nám stačí dech... Je s námi také Gauthier, postižený mladý muž na vozíku..., který s námi drží krok na svém invalidním vozíku (a někdy ho kus cesty někdo sveze autem, takže nás dokonce občas i předjede!).
Jdu s nimi první dvě části cesty a pak mě střídá otec Enrico a Ciriaque, jednak mě volají jiné závazky (a taky mám zničené nohy...).
V pátek odpoledne se účastním zasedání profesorského sboru, protože končí druhý trimestr naší střední školy St. Augustin.
Šťastnou cestu!







P.Enrico

Arrivo a Bombalou







sobota 21. března 2015

Zpět v Bozoum



l'omaggio dei bambini dell'Asilo
l'hommage des enfants de l'école Maternelle

Zpět v Bozoum
Tak jsem znovu v Bozoum! Po týdnu cestování jsem se ve čtvrtek večer vrátil do Bozoum.
V úterý ráno jsem nastoupil do letadla v Paříži, a kolem 15:30 jsme dorazili do Bangui. Vyzvednout zavazadla a opustit letiště je vždycky trochu dobrodružství!
Otec Federico mě vyzvedl a jedeme na Karmel. Tentokrát jsme jeli přes "Km 5": což je čtvrť, ve které byl až do roku 2013 velký trh, a kde žilo mnoho muslimů, většinou obchodníků. Je to poprvé, co tu po téměř dvou letech projíždím, a je smutné vidět devastaci, ke které tu došlo: zničené domy, sutiny, téměř žádná hospodářská činnost...
Ve středu ráno jsem odjel do Baora, kam jsem dorazil brzy odpoledne. Zde působil mnoho let (a i v posledním období) otec Renato, který zemřel v Itálii 9. března. Ve čtvrtek ráno jsem se zúčastnit velkého slavení eucharistie ve farním kostele, které předsedal biskup, a obětoval ji za otce Renata. Bylo tam mnoho lidí také z vesnic, kde O. Renato vykonával kněžskou službu. Mše byla velmi intenzivní, s mnoha písněmi a velkou účastí. Přišly také děti ze školky, které nakonec v tom všeobecném dojetí, vzdávají otci jednoduchý hold.
Vracím se do Bozoum, kde mě čeká plno nevyřízené práce... Právě tento týden na severu proběhly útoky proti drobným živnostníkům (nejméně 8 úmrtí) a v Bozoum, v reakci na to, někteří antibalaka vyplenili dvě prodejny (bez zásahu Modrých přileb, které jsou ve městě...).
V pátek ráno setkání s mladými ve farnosti, se kterými pořádáme každoroční pouť, té se účastní alespoň 200 lidí, a která nás za čtyři dny dovede až do Bossemptele, 87 km vzdáleného... Je to pouť modlitby, víry a svědectví o míru...
Poslední novinky: pokud vše půjde dobře, tak tady v Bozoum budeme mít brzy radiový systém (rádio), který bude sloužit k vysílání formačních kurzů a vzdělávání...



La Chiesa di Baoro
L'eglise de Baoro




P.Renato





pondělí 16. března 2015

Život je dlouhá cesta...






Život je dlouhá cesta...

Omlouvám se za zpoždění, ale jsem již několik dní na cestách... Týden začal špatnou zprávou: O. Renato, 62 letý karmelitánský misionář, působil ve městě Baoro. Před třemi týdny přijel do Itálie kvůli špatnému zdravotnímu stavu, který se v těchto dnech ještě zhoršil a O. Renato náhle po velmi krátké nemoc (pravděpodobně leukémii) v 9 večer v nemocnici ve Veroně zemřel. 
V úterý v půl čtvrté ráno vyrážím z Bozoum do Bangui spolu s Mauriziem a Paolem, kteří dokončili svou práci v SAR. Odlétáme letadlem v 18:00 do Paříže, kam přilétáme druhý den ráno. Ve středu kolem poledne přijíždím do Turína, ve dvě hodiny odpoledne jsem v Cuneo, kde překvapuji svou sestru a maminku, kteří mě tam nečekali. 
Ve čtvrtek odjíždím do Arenzana, abych se pomodlil u rakve O. Renata, kterého jsem znal od roku 1974... a jehož náhlá smrt je příležitostí k několika vzpomínkám na jeho život a jeho osobu. Náruživý pracant, s charakterem plachého ale i drsného člověka, tvrdě pracoval zejména ve vesnicích okolo měst Bozoum a Baoro. Veliký stavitel, který po sobě zanechal otisk v Bossemptelé, Baoru, Bozoum, Yolé, St. Elie a na Karmelu v Bangui. 
Před slavením obřadu se v sakristii setkávám se čtyřicítkou kněží (mnoho karmelitánů, ale také několik kapucínských a betaramitských misionářu), a Mons. Agostinem Delfinem, emeritním biskupem z Berberati, který na misiích O. Renata přijímal v roce 1979. Obřadu se účastní celá rodina O. Renata: 92 letá maminka (úžasná ve své víře a důstojnosti), jeho bratři a sestry. Je zde také mnoho lidí, kteří poznali O. Renata na misiích a pracovalo zde s ním. 
Obřad je velmi intenzivní a klidný. Během svatého přijímání zpíváme píseň v sangu jako poděkování Bohu za dar O. Renata ve Středoafrické Republice. 
Po obřadu pokračujeme na hřbitov v Arenzanu, kde bude O. Renato odpočívat se svými karmelitánskými spolubratry. 
V půl páté odlétám do Německa. V pátek jsem ve Würzburgu, kde má sdružení "Pomoc církvi v nouzi" naplánovaný kongres. Jsem pozván k účasti na kulatém stolu, kde sedím s nigerijským biskupem, dámou z Egypta a jedním pánem z Pákistánu, kde představujeme situace v některých zemích (včetně SAR), ve kterých býti křesťanem je často nebezpečné... 
V sobotu odjíždím do Prahy, kde se večer scházím s přáteli ze společnosti SIRIRI, která již několik let podporuje naše projekty a s kterou rozjíždíme nový projekt s našimi studenty z Lycée (drůbeží farma a financování dalších projektů pro studenty, které dokončí studium). 
V neděli ráno jsem v Tuchoměřicích, v domě Karola Böhma - architekta, který je tvůrcem projektu Lycée St. Augustin v Bozoum. Se mnou je také O. Davide Sollami a Enrico Massone a společně probíráme jeden velmi důležitý projekt: stavbu kláštera v Bangui. Projekt, kterým chceme vytvořit místo pro náboženské a společenské aktivity, ale také může být stavebním vzorem a zároveň církevní stavbou. 
Večer se vracím do Prahy, abych se setkal s českým velvyslancem v Nigérii, který nám spolu s českou vládou moc pomohli, zvláště v oblasti školství a zdravotnictví. 
Pondělí ráno využívám k malé procházce po tomto krásném městě. V devět hodin slavím mši svatou a k Pražskému Jezulátku se modlím za misii a za všechny lidi, které znám. 
Před polednem jsem již na letišti odkud odlétám do Paříže a v úterý do Bangui. 
Ve čtvrtek chystáme obřad s biskupem z Bouaru, s misionáři a s křesťany z Baora, abychom společně vzpomněli a modlili se spojeni vírou a středoafrickou atmosférou, za O. Renata.





p.Renato















sobota 7. března 2015

Rýže, fazole a solární panely








Rýže, fazole a solární panely
Neděli v této postní době slavíme nejen mší, ale setkáváme se i s katechumeny, kteří budou pokřtěni na Velikonoce. Nyní probíhají poslední týdny této přípravy, a tak se po slavení mše scházíme na chvíli modlitby a reflexe.
Školy pokračují ve výuce, a také kurzy, které na Lyceu přednáší Paolo pokračují dále.
V pondělí začínáme distribuovat potraviny (fazole), které jsem koupil pro chudé a pro rodiny v nouzi. Pro ty je v současné době velmi náročné, aby měly děti dostatetek jídla. Mnoho těchto rodin je muslimských, prožívají obtíže kvůli uprchlým mužům, ale nouzi zakoušejí i starší a osamělí lidé. V průběhu veletrhu jsem koupil sto pytlů fazolí, takže v této době sucha, v němž zemědělských produktů není mnoho, můžeme pomoci potřebným lidem.
Dalším důvodem pomoci je i to, že  organizace, které rozdělují potraviny to často dělají nepravidelně. Také distribuují produkty, jako je rýže, a to je problém, protože tady v Bozoum lidé rýži produkují, ale nemůžou jí pak prodat, protože distribuovaná rýže se dostane na trh za nízké ceny...
V úterý a ve středu jsem šel do Bouaru, na setkání se spolubratry z našeho řádu, kteří žijí v Kamerunu, a se kterými spolupracujeme. Vzájemně si pomáháme při formaci mladých bratří:  někteří Kamerunci jsou v SAR, aby tu prožili rok noviciátu, dva Středoafričané jsou v Kamerunu kvůli studiu teologie.
V Bozoum konečně dokončujeme práce na instalaci solárních panelů, a to díky Mariovi, Mauriziovi a Paolovi, a dalším přátelům, kteří nám pomáhají z Itálie.
A jdeme dál do dalšího týdne!

A příští sobotu, 14. března, budu v Praze. Příležitost k setkání bude v 18
hodin v klášteře u Jezulátka, Karmelitská 9. Prosím, abyste případnou účast
dopředu nahlásili mailem
pavel.pola@siriri.org
 


Il riso degli Organismi "svenduto" sul mercato di Bozoum
Le riz distribué par les Organismes vendu sur le marché de Bozoum


A sant'Elia (Bouar) con i confratelli del Cameroun
à Saint Elie (Bouar) avec les frères du Cameroun (P.Marie Joseph et p.Dieudonné)



Paolo

Maurizio





neděle 1. března 2015






Sny velké i malé...
Neděle 22. února je první nedělí postní: tady v Africe má toto období zvláštní náboj, protože je to doba přípravy katechumenů na křest, který budou slavit o Velikonoční noci.
Po slavení eucharistie jsme vyšli z kostela, a na prostoru před kostele začaly téměř vojenské manévry...: skauti slavili výročí založení, a asi šedesát chlapců a dívek skládají skautský slib, jsou v kompletní uniformě, všude prapory, zpívají se písně a... objeví se i slzy dojetí!
V pondělí odpoledne jsem doprovázel Paula Silvestro do školy. Přednášel během hodin pro chlapce a dívky ve třetí a páté třídě gymnázia na téma: teorie marketingu ve firmě. Vlastně to byla tak trochu pohádková přednáška, které jim měla pomoci snít, aby se současná krize stala příležitostí. Vyprávěl příběhy lidí, kteří věří a pracují, a kterým se z jejich snů stala trampolína do ještě krásnější reality...
Práce dobrovolníků (Maria, Maurizia a Paola) pokračuje, i když svítí slunce, všude je prach a nedostatek vody (čerpadlo zlobí a nefunguje tak, jak by mělo).
Přípravné práce jsou téměř dokončeny a začne se s instalaci solárních panelů.
Já jsem se mezitím věnoval dalšímu snu: tiskárně na noviny, a to alespoň na úrovni farnosti, aby si lidé mohli něco přečíst a měli pár informací a trochu formace.
Díky těm, kteří pomohli realizovat další sen!

A příští sobotu, 14. března, budu v Praze. Příležitost k setkání bude v 18
hodin v klášteře u Jezulátka, Karmelitská 9. Prosím, abyste případnou účast
dopředu nahlásili mailem
pavel.pola@siriri.org