sobota 7. ledna 2017

A máme tu nový rok!





A máme tu nový rok!

Takže starý rok 2016 skončil, vítáme ten nový. V Bozoum jsme do něj vstoupili klidně a zároveň v radosti. Poslední den roku jsme oslavili eucharistii v 17 hod., poděkovali jsme Bohu za všechno, co jsme v uplynulém roce zažili a děkovali i za to, že nás ve všem provázel! Po mši jsme společně povečeřeli se sestrami, podívali se na pěkný film a kolem 22 hod. šli spát... Zdá se, že nový rok umí začít i bez našeho bdění, takže ráno jsme se do něj probudili. Dole ve městě Bozoum většina lidí noc protančila, zpívalo se, slavilo... Bylo slyšet i oslavné střílení, ale naštěstí nezpůsobilo žádnou škodu (...a navíc tady je prospěšné, když se plýtvá municí, protože pak už nemůže být zneužita...).

Nedělní ráno, 1. ledna jsme se znovu sešli ke slavení eucharistie, a v dalších dnech stále slyšíme vzájemné zdravení se a volání všude kolem "Kráááásný novýýýýýý rok"! V pondělí ráno vyjíždím na sever země, abych navštívil místa, kde žijí a pracují zejména kapucíni. Celá oblast je plná banditů, ve vzduchu doslova visí spousta napětí (dva dny po našem odjezdu byl zabit jeden příslušník mezinárodních mírových sil 25 km od Bocaranga). Když jsme se vzdalovali od jedné bariéry poblíž Bocaranga, viděli jsme přicházet četníky spolu s rebely anti-balaka... V městečku Ndim, zcela na severu země, mi řekly sestry, že tam lidé mají hodně strachu, protože dorazili (rebelové) nejednou dokonce až do nemocnice...

Ve večerních hodinách se konečně dostáváme do Ngaundaye, 205 km od Bozoum. Zde žije P. Piotr, který nám popisuje, jak jsou u nich skoro všechny aktivity, které tady dosud realizovali, kvůli přítomnosti rebelů téměř paralyzovány. Nemohl odjet ani o vánočních svátcích do blízkých vesnic slavit s lidmi mši, protože rebelové jim v tom zabránili. Hovor probíhal se sestrami z různých zemí, včetně řeholní sestry Renata Dutto z venkovské oblasti Vinadio (můj rodný kraj v Itálii), takže se mluvilo ve směsi francouzštiny, polštiny a nářečí z oblasti Piemonte. Setkali jsme se také s Františkem, 84letým misionářem, který sice chodí o holi (ale když se přiblíží k nějakému políčku, zapomíná na hůlku a téměř se rozběhne!). Po celá léta na polích pracoval, mimo jiné vyšlechtil ze sazenic více než 30 druhů mangovníků! Druhý den ráno jsme vyrazili směrem k dalšímu našemu cíli, do Ndim, tam se sestry přece jen rozhodly k znovu otevření škol, které spravují. Pracují zde učitelé, kteří absolvovali seminář, organizovaný v září 2016 v Bozoum českou neziskovou organizací SIRIRI z Prahy, v rámci vzdělávacího programu "Škola hrou". Procházím učebnami, kde se učí prvňáčci a vidím, že děti začínají číst a psát v Sango...

Vracíme se, ujeli jsme 410 km a přijíždíme kolem 19.30 zas zpět do Bozoum. Máme za sebou cestování po silnicích ve strašném stavu, výsledkem čehož jsou také tři proražené pneumatiky... V následujících dnech začínám s přípravou dalšího čísla farního zpravodaje "Le Saint Michel". Tady si ho můžete přečíst:https://www.dropbox.com/s/6hswcjh8wbmxjo6/Le%20Saint%20Michel%2014%20web.pdf?dl=0
                         



i manghi innestati di Fra Francesco
les manguiers greffés du frère Francesco


strade
les routes...



con l'aiuto del maestro
avec l'aide du maitre

e da solo
et maintenant tout seul





antibalaka all'opera
un antibalaka à Bocaranga