neděle 3. května 2015

Pracovat nebo nepracovat...?






Pracovat nebo nepracovat...?
Minulý týden jsem psal o spoustě ujetých kilometrů... zapomněl jsem uvést, kolik jich bylo: 2300 km...
Předchozí neděli jsem strávil v naší komunitě Yaoundé. Bratři tam slavnostně vítali převora - P. Marco Gazzoli. V odpoledních hodinách si oblékli tradiční oděv králů: pestrobarevný kabát a berlu z ebenového dřeva. Milá příležitost k setkání s mládeží ze zdejší komunity. Marco sem dorazil před několika měsíci.
V pondělí ráno se vydáváme z Kamerunu zpět do Středoafrické republiky. Konečně přijíždíme v 17 hodin do Bouar, po téměř 900 km.
V úterý tam mám několik setkání, také s americkou nevládní organizací CRS, s níž diskutujeme o spolupráci ohledně projektu mikrokreditů.
Ve středu vyjíždím z Bouar, brzy dojíždíme dlouhý konvoj, minimálně sta kamionů, které blokují silnici. Předjíždím je, ale stejně jako ostatní se ocitám před závorou, kterou tu postavili neoprávněně někteří mladí lidé z města. I já jako všechny nákladní vozy jsem povinen zaplatit. Když už mohu po chvíli pokračovat dál, s úžasem sleduji na protější straně obrněný vůz vojáků OSN - Modrých přileb (MINUSCA). Na vozech sedí vojáci, vše kolem sledují, dobře se baví a nic proti tomu, co vidí, nedělají! Bohužel je to velmi symbolický obraz těchto dnů zde a přítomnosti vojáků OSN ve Středoafrické republice: mnoho médií, mnoho vojáků (je jich v zemi teď přes 10.000), vše stojí mnoho a mnoho peněz a výsledky chabé...
Ve středu k večeru přijíždím do Bozoum, kde s radostí sleduji děti z našich škol a mé lidi.
Dnes, 1. května, si zorganizovali učitelé sváteční den. Druhý den během mše žehnám nástroje, které lidé používají k práci. Přinesli je s sebou a hrdě rozložili před oltář: motyky, psací a školní potřeby, knihy, talíře a nádobí, jehly a nůžky, taky semena...








Barriera a Bouar:  i giovani bloccano la strada, sotto gli occhi divertiti dei Caschi Blu
à Bouar, les jeunes bloquent la route et raquetent les camions, sous les yeux amusés des Casques Bleus