pátek 21. července 2017

Stavět - navzdory všemu






Stavět - navzdory všemu 
V celé zemi pokračuje stav nekonečné krize. A zatímco vláda, mezinárodní společenství, mírové jednotky OSN, (některé) nevládní i (některé) vládní organizace k všeobecné nestabilitě spíše přispívají a odvádějí jen naprosté minimum práce, snažíme se nenaříkat, příliš si nestěžovat a místo toho o to intenzivněji pracujeme!

Tento týden jsme tady v Bozoum měli tři nádherné události, tři „dobré“ zprávy. V sobotu slavila naše místní spořitelna (CEC Bozoum) 10 let své existence. Tato iniciativa začínala velmi skromně a nenápadně a nyní má už téměř 2000 členů. Spořitelé se proto rozhodli oslavit tuto událost velkorysým gestem solidarity: financovali nákup 25 molitanových matrací pro nemocnici v Bozoum. Je dobré, ukázat městu toto konkrétní gesto, které je výsledkem vytrvalosti konkrétních lidí spořit a jejich schopnosti odkládat část zisku. Je to také výsledek činnosti pracovní skupiny, která přišla s tímto konkrétním nápadem. Ten dar je vzácný i tím, že vzešel od místních lidí, není to dar odněkud zvenku. 

V pondělí přichází další „dobrá“ zpráva: začíná dvoutýdenní školení studentů, kteří jsou absolventi střední školy. Cílem kurzu je naučit účastníky zvládat administrativní postupy, účetnictví a management řízení. Úspěšné zvládnutí kurzu jim umožní pracovat v administrativě, v nemocnicích, vedení společností a v dalších službách.

A v úterý večer přichází třetí „dobrá“ zpráva: jsou zveřejněny výsledky státních maturitních zkoušek (BAC). Letošní výsledky studentů SAR jsou bohužel katastrofální. Z celkového počtu 16.180 studentů, kteří žádali o vyhodnocení svých maturitních prací, bylo jako "způsobilý" vyhodnoceno pouhých 929 studentů, což je 5,74%. Pak je tu tzv. "podmíněná způsobilost", kterou získají ti, kteří úspěšně zvládli aspoň s průměrným výsledkem jeden nebo dva předměty. Naše střední škola sv. Augustina v Bozoum měla celkem 17 kandidátů: 8 bylo uznáno jako "způsobilý" a 8 jako „podmíněně způsobilý“. Pouze jeden student nebyl úspěšný. Což je vynikající výsledek! Toto jsou stavební kameny toho, co je potřeba budovat ve Středoafrické republice.






Formazione Contabilità - Gestione
Formation Comptabilità - Gestion


Ritorno degli Scout
Retour des Scouts

Gli alunni del nostro Liceo St Augustin



pátek 14. července 2017

O cestování a lidech



Una sfida all'ortografia. NE CHERCHE PAS A SAVOIR
Vive l'orthographe: NE CHERCHE  PAS A SAVOIR



O cestování a lidech

Je pátek 7. července, odjíždíme z města Bouar do Yaoundé, kamerunského hlavního města. Máme před sebou něco málo přes 700 km, s úsekem, kde se přejíždějí hranice a kde panuje nadále víceméně nejistá situace, proto tamtudy jedeme raději velmi opatrně. Je nás pět: já, P. Saverio, P. Cyriaque, bratr Louis Blaise a sestra Christine, která se vrací z Bozoum zpět do Konga. Na hranicích šlo vše hladce, i když nám zabraly administrativní úkony dobrou hodinu a půl. Po krátké zastávce v Garoua Boulay pokračujeme do Bertoua, kde přenocujeme. Cestování je tu vždycky velké dobrodružství. Pozorujeme okolní provoz, nápisy na autech, na různých kamionech jsou zajímavé texty, vždycky stojí za to sledovat okolní krajinu a všude kolem se pohybující spousty lidí.

V sobotu ráno vyrážíme v 5:30 a v 10 hodin už jsme v Yaoundé. Zde má náš řád - karmelitáni - dvě komunity. Zastavujeme na chvíli ve farnosti Nkoabang na okraji města, pak pokračujeme směrem do druhého místa, do kláštera Nkolbisson. Jako obvykle je ve městě velmi silný provoz, přesun z jednoho místa do druhého nám trvá asi hodinu. V neděli během odpoledních hodin se setkáváme s rodiči našich studentů. Setkáváme se tam také se dvěma otci, kteří patří do naší provincie, jsou to P. Domenico Rossi a P. Marco Gazzoli. Později k večeru jsem doprovodil P. Saveria na letiště v Yaounde, odkud se vracel do Itálie. 

V pondělí ráno jsem slavil mši sv. a potom dával nějaké rady ohledně provozu jejich kuchyňských kamen, ve kterých topí dřevem. V odpoledních hodinách jsem se s P. Cyriaque vydal na zpáteční cestu. Znovu přenocujeme v Bertoua, v úterý ráno brzy vyrážíme, abychom byli v 11:30 v Bouar. Dál už pokračuji sám směrem do Bozoum, kam přijíždím ve večerních hodinách. V těchto dnech se v městě a okolí šíří neblahé zvěsti o hrozícím útoku ze strany rebelů z exSéléka, jsou zřejmě asi sto kilometrů od Bozoum. Mnoho obchodníků z města uprchlo, snažíme se zdejší lidi uklidňovat, děláme i takové jednoduché věci, jako například jít na trh nakoupit od místních zemědělců rajčata...
A doufáme...!











pátek 7. července 2017

Proti proudu



Proti proudu
Dorazil jsem do Bozoum v pátek odpoledne, sobotu a neděli trávíme společně s novým provincialem P. Saveriem. V neděli ráno jsme slavili slavnostní bohoslužbu s P. Enricem a P. Saveriem. Po mši se představilo Centrum „Kana“, je to škola pro vzdělávání žen a dívek, prezentovaly své výrobky, které vytvořily v průběhu tohoto školního roku. Centrum funguje díky podpoře české organizace SIRIRI, ve které se angažují přátelé z Prahy. Umožňuje čtyřiceti ženám, aby navštěvovaly kurz (trvající téměř tři roky), v němž se učí zkvalitnit péči o děti, dále šití, vyšívání, vedení domácnosti, vaření, ekonomiku podnikání... atd.

Odpoledne jedu s P. Saveriem do měst Bouar, nejdřív ale na misii v Baoro, kam dorazíme kolem 18. hod., po cca 180 km. V pondělí se otec provincial účastní setkání komunity, zatímco já se věnuji zprovoznění nové kuchyně, provoz zahájíme domácími tagliatelle. V odpoledních hodinách odjíždíme do Bouar navštívit komunitu St. Elie. Když jsme se chystali k odjezdu, dozvídáme se zprávy z Bozoum, kolují tam zvěsti o hrozícím útoku exSéléka, ozbrojených skupin, které sužují velkou část země. Zatímco sledujeme situaci, snažím se všemi prostředky dosáhnout toho, abych informoval odpovědné příslušníky mírových sil a všechny, kteří mohou něco podniknout pro zklidnění situace. Zatímco čekáme, jak se situace vyvine, dohodli jsme se, že uskutečníme evakuaci sester z Konga, které žijí v blízkosti misie v Bozoum. Je třeba je ochránit před možným nebezpečím. Druhý den ráno v 5.30 jsem spolu s P. Norbertem vyrazil z Baora zpět do Bozoum. Nechtěli jsme v této situaci nechat v Bozoum na misii samotného P. Enrica, aby sám čelil vzniklé situaci, nechtěli jsme opustit lidi v Bozoum. Přijíždíme do Bozoum v 7:30 a zdá se, naštěstí, že ozbrojené bandy jsou rozptýlené ve vzdálenosti asi padesát kilometrů a bezprostřední útok ozbrojenců na město snad nehrozí.
Kolem 10. hod. vyrážím do města, aby mě lidé viděli, aby viděli, že jsme tam s nimi a znovu získali odvahu a důvěru. Ve 13 hodin slyšíme střelbu. Nejedná se ale o zločince z exSéléka, ale o ty, kteří patří k antibalaka. Mládež z města a okolí, která se k antibalaka hlásí, zaútočila na policii a sebrala jim zbraně... Ve středu se zdá, že se situace uklidňuje, proto s P. Enricem odjíždíme do Bouar. Na odpoledne a další dny jsou tam naplánované schůzky s ostatními spolubratry. Zažíváme sílu a krásu momentů, kdy společně diskutujeme, sdílíme své zkušenosti a náš život karmelitánů ve Středoafrické republice se vším, co přináší. 
Nazítří ráno, v pátek 7. července zamíříme do Kamerunu, do Yaoundé, kam doprovodím otce provinciála, aby tam ukončil svou pastorační cestu.





Baoro








sobota 1. července 2017

Příjezdy...







Příjezdy...
Po ukončení školního roku a prázdninovém uzavření všech našich škol v Bozoum přichází na řadu naše venkovské školy, kterých je celkem dvacet a navštěvuje je dohromady 2500 žáků. Mnohé tyto školy se nacházejí až v těch nejodlehlejších vesnicích, kde státní veřejné školy vůbec neexistují.
Na konci každého trimestru se čtyřicet našich venkovských učitelů setkává v Bozoum a pod dohledem P. Norberta a George, kteří odpovídají za provoz těchto škol, vyhodnocují výsledky práce žáků a připravují pro ně vysvědčení. V pondělí má narozeniny sestra Lydia, která pracuje v místní ošetřovně jako zdravotnice. Narozeniny slaví také Thierry, jeden ze zaměstnanců místní Charity, oslavujeme tedy společně.

Odpoledne odjíždím do Bangui, kam dorazím až pozdě v noci. V úterý tam máme setkání se spolubratry z komunity, diskutujeme o našich mladých studentech teologie. V 16 hodin se přiženou přívalové deště, přesto musím vyrazit autem ven. Jedu po silnici, ze které se mezitím stala řeka. Mířím na letiště, abych přivítal P. Enrica, který se vrací z Itálie a P. Saveria, našeho nového provinciála. P. Saverio tady ve Středoafrické republice působil v letech 1998 až 2004 a po několika letech, které strávil v Itálii a Izraeli, se sem vrací, nyní v roli nového provinciála, kterým byl zvolen na květnové Kapitule. V těchto dnech se tu setká s karmelitánskými kněžími i se studenty a navštíví všechny naše misie, aby mohl rozhodovat o dalších věcech, které souvisí s plněním našich úkolů v této zemi. 

Ve středu ráno jsem navštívil nunciaturu a pozdravil se s nově jmenovaným nunciem. Je to pro něj tak trochu návrat do této země, protože zde už působil na nunciatuře jako sekretář v letech 1998 až 2001. Přivítali jsme ho společně s ostatními kněžími, řeholníky. Je živým symbolem přítomné církve, která tu chce konat službu, je zde zástupcem papeže. A v pátek ráno vyrážíme společně s P. Saveriem do Bozoum.









sobota 24. června 2017

Školní rok je (téměř) u konce - část 2.





Školní rok je (téměř) u konce - část 2.

V sobotu 17. června dostali chlapci a dívky z Lycea St. Augustin vysvědčení. V letošním roce si můžeme dovolit odměnit nejlepší studenty z každé třídy stipendiem, které jim umožní studium na příští rok zdarma.
V neděli jsme uzavřeli školní rok ve školce Sv. Marty, také ve škole pro alfabetizaci dospívajících a v ZŠ „Isidore Bakanjia“. Je tu spousta lidí! Žáků je téměř 1 250, a navíc tu jsou jejich rodiče, někteří jsou velmi hrdí na úspěchy svých dětí. Pro prvních 15 žáků v každé třídě máme jako dárky připravené sazeničky ovocných stromů, které pak zasadí společně se svými rodiči, jako připomínku a závazek na konci tohoto školního roku. V úterý začínají „našim velkým“ studentům z Lycée St. Augustin písemné maturitní zkoušky. Je jich 17 a jsou velmi rozrušení. Tyto testy jsou pouze písemné a trvají čtyři dny. Kopie jsou pak odeslány do Bangui, kde budou opraveny a do 3 - 4 týdnů budou výsledky vyhlášeny v rozhlase... A v neděli se stala další krásná věc: náš pěvecký sbor získal první cenu v soutěži, pořádané pro sbory působící v diecézi!

Ve čtvrtek odjíždím do Bocaranga. Cesta je zase špatná, v období dešťů je vlastně spíš horší a horší. Ujet vzdálenost 125 km trvá více než 3 hodiny. Tam se setkávám s otci kapucíny a se sestrami. Ve městě došlo 2. února k ozbrojenému útoku a všichni se z toho stále vzpamatovávají. Bohužel je stále pořád v ovzduší hodně nejistoty. Jen několik kilometrů od města se aktuálně usadilo asi 200 ozbrojenců z bývalé Séléka. A i přes nadějnou dohodu, která byla podepsaná v Římě v těchto dnech, existuje jen velmi malá naděje, že příměří reálně vstoupí v platnost. S podporou několika evropských Charit, zejména s Cordaid, jsme mohli pomoct některým školám, distribuovali jsme školní potřeby pro více než 5 000 dětí. Vyrábíme 400 lavic pro školy, které by měly žákům začít sloužit od začátku školního roku, od března podporujeme učitele také malým měsíčním příspěvkem.


c'è anche qualche bocciato...
pas admise...








Inizia la Maturità
commencement du BAC

Il ritorno della Corale
le retour de la Chorale



I banchi per le scuole
les table-bacs pour les écoles