Připravujeme zahájení nového školního roku

Připravujeme zahájení nového školního roku

Ve Středoafrické republice se oficiálně (ale je to spíše jen teorie) otevírají po prázdninách školy v pondělí 18. září. V Bozoum provozuje naše misie hned několik školních institucí od mateřské školy, přes kurzy gramotnosti, Centrum pro ženy Kana, první stupeň základní školy až po střední školu. Navštěvuje je denně více než 1500 chlapců a dívek.

Opětovné otevření škol po prázdninách znamená spoustu práce. Velký úklid ve třídách, je třeba obnovit zašlé nátěry, opravit vybavení tříd a okenní rámy, našít školní stejnokroje. A ta spousta příprav a porad! V současné době pracují naši učitelé ze základní školy na návrhu osnov pro první třídy, s cílem integrovat do nich program Škola hrou a výuku v jazyce sango s využitím nových moderních metod. Od středy do pátku jednali učitelé naší střední školy o některých nových aspektech a přístupech ve výuce, mimo jiné diskutovali o programování, přípravě nástěnek, spolupráci mezi učiteli a vztazích se studenty.

Situace v zemi je stále víc a víc znepokojující. Celý náš region je postižen násilím a útoky proti vesnicím, lidem a rodinám. V neděli 10. září byly některé vesnice na silnici mezi Bouarem a Bocaranga napadeny útočníky kočovných pastevců Peuls a vypálili je. V následujících dnech byly v regionu Bocaranga ohrožovány některé nevládní organizace útočníky antibalaka. V Bouaru byl zabit mladý muslim, byla to pomsta za to, že poté co byl okraden, nahlásil delikventy. Zloděj byl nejdřív zatčen, poté místní policií propuštěn, ale byl zraněný a hned došlo na pomstu. Takže ve čtvrtek zavládl v celém městě Bouar veliký neklid a v několika ulicích se objevily barikády, které postavila antibalaka. Státní správa je zcela nefunkční, nepřichází žádná konkrétní reakce na tyto události. Dokonce i mírové jednotky OSN "modré přilby" jsou obviňovány z nečinnosti, mizivé efektivity a často dokonce z loajality k některým skupinám rebelů.

Ve čtvrtek jsem měl v plánu navštívit město Bocaranga, abych se zúčastnil příprav kolem zahájení školního roku (německá Charita nám pomůže poskytnout měsíční prémii asi 150 učitelům). Ale na poslední chvíli jsem musel změnit program, protože napětí v oblasti bylo příliš velké. Odjel jsem tedy do Bouar. Cesta proběhla v klidu, i když stav cest je skutečně strašný....

Přivážím do několika nemocnic zdravotnický materiál a hygienické potřeby (rukavice, stříkačky, obvazy), které darovala česká firma Schubert. Předávám je sestrám, které vedou ošetřovnu ve Wantigera, nemocnici v Maigaro a Niem.

Jejich krásný úsměv vynahrazuje veškerou námahu a zmenšuje zlo a násilí, které je kolem nás!

Wantigera

Sr Giulia, a Maigaro

To pěkné a to zlé

To pěkné a to zlé

V neděli 3. září (a teď popisuji to zlé) dorazila skupina rebelů Seleka do Ndim, které je vzdálené 160 km od města Bozoum. V této oblasti žijí lidé už dlouho v napětí, skupiny rebelů opakují své nájezdy, pak odcházejí nebo zůstávají. Ovládají hraniční oblast s Kamerunem a Čadem, žijí z krádeží, rabování, násilí a "zdaňují" těch několika obchodníků, kteří seberou odvahu zásobovat města a vesnice základními potřebami.

V neděli tedy přišli rebelové do města Ndim a unesli starostku (velmi schopnou ženu) a kněze, otce Roberta, kapucína z Polska. Na P. Roberta zaútočili proto, že se zastával místních lidi a odsuzoval to, co se tu děje. Byl zbit a mučen. Lidé z blízkého okolí si dodali odvahy a podařilo se jim otce Roberta osvobodit. To, co se stalo, je velmi znepokojující, protože to bylo jasné gesto zastrašit, vyděsit a umlčet těch pár lidí, kteří zločince veřejně odsuzují. Znepokojující je také skutečnost, že to probíhá před očima těch, kteří rebelům tyto zločiny tolerují a umožňují jim takto jednat. A to díky jejich neschopnosti a nedostatku vůle, ať už je za to odpovědná vláda nebo mezinárodní mírové jednotky OSN, tzv. modré přilby.

A teď to pěkné... dokončujeme poslední úpravy v kostele: osadili jsme dva pilíře, v jednom je umístěný svatostánek a u druhého je socha svatého Michaela, patrona kostela. Měl jsem v úmyslu nechat vyrobit dřevěnou sochu, ale řezbář, poté, co dostal zálohu, zmizel! Tak jsme změnili plány a zavolali toho malíře, který tu pracoval už minulý rok. A právě nyní jsme vše dokončili: jsou to velmi jednoduché dekorace, ale přitažlivé jasnými barvami. A především přitahují pozornost ke svatostánku, kde je eucharisticky přítomný Ježíše. Zdůrazňují také sochu svatého Michaela, kolem něhož vesele poletují čtyři andělé.

Je důležité, zvláště když se zdá, že hrůza a zlo má převahu, přinášet a vytvářet krásu, která je jedním z Božích jmen.

P. S. : To kuře z minulé neděle, které na cestě k nám překonalo 50 km, bylo moc dobré. Aspoň prozatím!

50 km kvůli jednomu kuřeti!

50 km kvůli jednomu kuřeti!

V neděli odpoledne, když vcházím do své farní kanceláře, ke mně přistoupí dítě, povzbuzované maminkou. Můžou mu být tak 2 nebo 3 roky a hrdě si vykračuje s kuřetem v náručí. Kuře je téměř větší než on! Nevím, jestli ho chce prodat nebo co chce udělat, ale pak zasáhne maminka a vysvětluje mi situaci. Vysvětluje mi, že uplynulo už několik měsíců od toho, co si její dítě umanulo, že chce vidět otce Aurelia, a že dokonce i zlobilo, dokud mu neslíbili, že ho do Bozoum vezmou! Pak maminka využila příležitosti, kdy byl P. Norberto v jejich vesnici (je vzdálená 50 km od Bozoum). Sloužit tam mši a po ní ho požádala o svezení, aby dítě konečně vzala do Bozoum! A to kuře? To už byla jen maličkost, ale úžasný dárek! Dojalo mě to!

Mezitím nám skončilo školení učitelů, které organizovali přátelé z Prahy, z české organizace SIRIRI.ORG. Všichni 244 učitelé základních škol byli velice nadšení. Byla to skvělá práce (od zajištění stravy v kuchyni a přípravy jídel pro všechny, až po české, francouzské a středoafrické pedagogy, kteří školili učitele. Spokojenost je velká. Nyní jde o to, dostat metodu Škola hrou do praxe v dalších školách. Tady v Bozoum ji praktikujeme na našich školách už dva roky. Metoda vychází z pěti základních pedagogických principů, stojí na integrování prvku hravosti do procesu výuky a aktivitě dětí už od první třídy základní školy. Kromě oněch pěti principů (názornost - praktičnost - spolupráce - tvořivé myšlení - hodnocení), probíhá výuka v národním jazyce Sango, používají se nově vytvořené učebnice v jazyce, kterému děti rozumí a didaktické nástěnné kresby, na nichž se děti učí vyjadřovat se. 

Začali jsme s touto metodou před třemi lety v naší škole a nyní máme už celou řadu dalších škol, které ji praktikují. Učitelé a rodiče jsou nadšení, protože vidí obrovský rozdíl mezi dětmi, které se učí tímto novým způsobem a jejich bratry a sestrami, kteří používali starý způsob učení. Ministerstvo školství se o systém také zajímá. Ve středu ráno jsem měl dlouhou schůzku s ministrem školství, který má o věc velký zájem a chce, aby se tato zkušenost rozšířila do všech škol v zemi, pokud by to bylo možné. Ministr chce jmenovat zvláštní pracovní skupinu, která se do Bozoum pojede podívat. 

V pondělí doprovázím do Bangui tým SIRIRI, protože v úterý v noci se vracejí domů. Byla to skvělá zkušenost o sdílení a vzájemné pomoci. A pro dobrovolníky ze SIRIRI bylo skvělé vidět zájem a nasazení samotných učitelů během šestidenního školení.

Ve středu jsem se vrátil do Bozoum. Silnici, vedoucí na misii, lemuje mnoho orchidejových květů, stejně jako všechny předešlé roky.

Vezu s sebou i malíře Alexise. V minulém roce spolupracoval na tvorbě obrazů v kostele a nyní je doplňuje o kresby na dvou bočních sloupech, jeden sloup je se svatostánkem a druhý se sv. archandělem Michaelem, který je patronem Bozoum (a také mého rodného Cunea!).

In cucuna
la cuisine

Fine formazione

Gli affreschi didattici
Les fresques didactiques

Compleanno di Vojtech
Anniversaire de Vojtech

Bangui

La pala di sant Michele
le tableau de St Michel

Loučení, rýžoviště a školení učitelů

P.Enrico

Loučení, rýžoviště a školení učitelů

K životu na misii, zvlášť té v Bozoum, patří to, že lidé přichází a odcházejí. 

V úterý 15. srpna přijela skupina 12 mladých lidí z české nevládní organizace SIRIRI a má tu práce až nad hlavu. První tři dny (od 17. do 19. srpna) spolupracují s 10 vybraným středoafrickými učiteli na přípravě velkého školení, které proběhne v následujících dnech. V pondělí máme slavnostní zahájení, přítomno je 244 učitelů z Bozoum a okolních vesnic, ale také ze vzdálenějších měst: Bangui, Bossemptélé, Baoro, Bouar, Ndim a Ngaundaye. Všichni jsou nadšeni, jsou natěšení učit se a prohloubit si znalosti vzdělávacího programu "Škola hrou", který mnozí procvičovali už v předchozím školním roce (2016-17). Je krásné a působivé vidět učitele, kteří se aktivně zapojují, zkoušejí nové věci, zpívají a hrají hry: v příštím školním roce budou nové metody rozšířené zase do mnoha dalších škol. 

Volné nedělní odpoledne využíváme k návštěvě rýžových polí v blízkosti Bozoum. V letošním roce jsou pole obzvlášť rozsáhlá a družstevníci se o ně dobře starají. Mnozí si uvědomují, že rýži lze dobře prodat a že tato práce může významně pomoci k obživě rodin.

V neděli ráno v 8.30 slavíme mši, při které mezi sebou vítáme P. Matteo Pesce, který právě dorazil do Bozoum. Mši předsedá P. Enrico Redaelli, který se naopak zde v Bozoum loučí. Odchází z této misie po třech letech, kdy pracoval ve vesnicích a farnosti (zejména s mladými lidmi). Tato chvíle je okamžikem radosti, ale i smutku.

Jeho odjezd je naplánován na čtvrtek 24. srpna. Ale prší... Přemýšlíme o tom, že vyrazíme později až déšť ustane, nejpozději v poledne. Vyjíždíme ve 13.30, ale po 15 km jedno z našich dvou aut zůstává nepojízdné. Vrátil jsem se zpátky do Bozoum, abych našel mechanika, který by ho opravil. Problém se sice vyřešil, ale teď je už 16 hodin a to je příliš pozdě na to, abychom pokračovali, protože je před námi 250 km špatně sjízdné cesty.

Pokusíme se odjezd zopakovat v pátek brzo ráno v 5.30 hod. To už naštěstí proběhlo bez problémů. V Bouar nás vítá celá misie St. Eliáše malým, jednoduchým a dojemným obřadem: za zvuku písní vstupujeme do kostela, kde se schází celá komunita. Zde P. Enrico (nový představený misie a nyní tedy v roli nováčka) svěřuje svou budoucí službu přímluvám karmelitánským světcům.

Tato komunita Sv. Eliáše je mladá, žijí, studují a pracují zde čtyři kněží, tři novici, sedm dalších mladých lidí, (kteří za pár týdnů začnou svůj noviciát) a tři postulanti (což jsou mladí muži, připravující se na život v řeholním společenství). Mnoho mladých lidí, to je znamením velké naděje. Jsou budoucností této země, církve a Řádu karmelitánů ve Středoafrické republice.

Le risaie di Bozoum
une des rizières de Bozoum

Il mercato di Bozoum
la marché de Bozoum

Formazione insegnanti

P.Enrico à St Elie

Příjezdy

La statua della Madonna a Doussa
La statue de la Vierge à Doussa

Příjezdy

Po klidné neděli znovu v pondělí 14. srpna vyjíždím z Bozoum do Bangui. Jede se mnou P. Daniel, generální představený naší provincie. V úterý 15. srpna slavíme svátek Nanebevzetí Panny Marie, předsedám slavnostní mši v našem klášteře na Karmelu. Po ní se celá komunita loučí s P. Mattem, který zde strávil čtyři roky a nyní bude nově působit v Bozoum.

V podvečer jedu na letiště přivítat skupinu 12 dobrovolníků z české neziskové organizace SIRIRI (přijíždějí z Prahy, ale někteří jsou z Paříže a Nice). Cílem jejich cesty je realizovat školení středoafrických učitelů v rámci programu „Škola hrou v SAR“. Letos budou školit více než 200 učitelů, kteří budou rozděleni do 5 skupin. Povedou je dobrovolníci SIRIRI a zároveň i učitelé Bozoum, kteří již absolvovali toto školení víckrát a mají vlastní cennou praktickou zkušenost s využitím této metody ve svých třídách. Tato metoda, do které je zapojeno už velké množství dětí, stojí na vynikající a pečlivé přípravě školitelů a práci s dětmi už od první třídy základní školy. Na letišti na ně čekalo nepříjemné zjištění, že v důsledku zpožděného ranního letu z Prahy do Paříže stíhali odlet z Paříže do Bangui na poslední chvíli a jejich kufry už nestihli naložit, zůstaly tedy bohužel na letišti v Paříži... Snad se podaří dovézt je z Paříže pátečním spojem a pak autem do Bozoum. 

Je středa ráno a vyjíždíme z hlavního města v 5:30 dvěma auty. Pro ty členy výpravy, kteří jsou v SAR poprvé, je všechno překvapení. Přes to, že stav silnic je strašný, přijíždíme do Bozoum ve 13 hodin. Hned následující den začíná intenzivní program, jehož první částí je třídenní spolupráce se středoafrickými učiteli, kteří se letos nově zapojí také jako lektoři. Od pondělí až do příští soboty (26. srpna) začne hlavní část programu, očekáváme příjezd přes 200 učitelů. 

P.Matteo saluta gli amici a Bangui

p.Matteo a Bozoum