Radosti, radosti a bolesti

 Radosti, radosti a bolesti
Září je velmi bohatý měsíc na různé události (a my jsme teprve v polovině!). Minulý týden jsem byl v Bouar, protože mnozí naši mladí karmelitánští spolubratři prožívali významné chvíle. V pátek večer, po týdnu mlčení a modliteb, zahájilo šest mladých mužů svůj noviciát (neboli vstup do karmelitánského řádu). Dva jsou Středoafričané (Michel a Jephté) a čtyři jsou z Kamerunu (Laurent, Armel, Evrard, Peguy). Následující ráno v 6:30 zopakovalo během ranních chval devět mladých mužů svůj závazek a slib žít v čistotě, chudobě a poslušnosti. A krátce poté, v 9 hodin,  zahajujeme mši, během níž jiní tři mladí muži (Maixent, Gérard a Michaël Marie) ukončují svůj noviciát a zopakují svůj slib žít v čistotě, chudobě a poslušnosti. Jsou to krásné okamžiky plné milosti. Cesta, která k nim vede, je velmi dlouhá. Na těch mladých mužích je vidět, že je kráčení po této cestě naplňuje radostí a nadějí. Jsou budoucností Církve a Řádu karmelitánů ve Středoafrické republice.

Brzy odpoledne vyzvedávám Martu Gallionovou, mladou ženu z Turína, která bude žít měsíc na misii v Bozoum. Večer dorazíme na místo a v neděli ráno slavíme opětovné zahájení pastorační činnosti.

A během pondělí a úterý znovu otevíráme školy a zahajujeme nový školní rok. Do mateřské, základní a střední školy bude do areálu misie opět denně přicházet více než 1 500 dětí. Je úžasné vidět jejich úsměvy a radost, když se znovu vracejí do školy.

Ve středu bohužel dostávám špatné zprávy: řeka Ouham se vylila z koryta a zaplavila několik rýžových polí. Odpoledne se tam jedu podívat a je to velmi skličující podívaná. Nejméně šest až osm hektarů (jedna třetina polí) je zaplavena vodou, sklizeň je ohrožena. Přichází vniveč mnoho měsíců práce, a to tvrdé práce, kterou ničí síla přírody a lidská hloupost.

Stalo se to poprvé za 25 let. Přitom období dešťů není nijak mimořádné. Povodeň zavinila s největší pravděpodobností těžba zlata, kterou tu realizovaly čínské společnosti.

Je mi líto vidět, jak chamtivost jedněch ničí životy desítek rodin. Bohužel, navzdory stížnostem, navzdory vyšetřování, navzdory potvrzené přítomnosti rtuti ve vodě, přesto společnosti ani vláda neučinily nic, aby se pokusily omezit vzniklé škody.

Radosti, radosti a bolesti...

I 6 nuovi novizi con igli altri giovani in cammino
les 6 nouveaux novces

Prima Professione di Mexant, Gerard e Michael

Riso
Riz

Marat Gallione

Jsme téměř připraveni!

 Jsme téměř připraveni!
Do zahájení školy zbývá jen posledních pár dní. Ve Středoafrické republice máme letos naplánované oficiální zahájení školního roku na 16. září.
Odhodlání je veliké: probíhá úklid učeben, dělají se nějaké ty nové nátěry, drobné opravy. Všechno musí být pro více než 1 500 žáků a studentů připraveno, aby opět mohli vstoupit do svých tříd v našich mateřských, základních a středních školách a od pondělí zas mohli pokračovat.

V některých třídách realizujeme díky pomoci od české vlády nástěnné didaktické kresby. Tato pomůcka vede děti k tomu, aby si rozšiřovaly slovní zásobu, učily se klást otázky, mluvit, vysvětlovat, popisovat, vyprávět a počítat. Zároveň se také blíží obnova farních aktivit. Už několik týdnů máme u nás diecézního studenta ze semináře, který s námi stráví svou roční praxi. Svěřil jsem mu liturgickou formaci, na kterou se přihlásilo asi sedmdesát lidí z farnosti.

A k silnicím... podařilo se mi dostat se do Bouar, odkud teď píšu. Nyní, v plném období dešťů, se stává každý úspěšný přesun z místa na místa, každé cestování, doslova samostatnou událostí.

Formazione sulla liturgia
Formation sur la liturgie

Vzdělávání učitelů potřetí

Vzdělávání učitelů potřetí

Zahájení školního roku se blíží a snaha pomoct učitelům v jejich přípravě je velká. Většina učitelů (velmi velká většina) jsou tzv. „učitelé - rodiče“. Jsou to vlastně dobrovolníci, kteří do vesnic přicházejí jako učitelé, i když nejsou oficiálně jmenovaní. Často jde nejen o dospělé, ale i o mladé lidi, ale s nízkou úrovní vzdělání (absolvovali přibližně čtvrtou až pátou třídu). Před několika dny jsem zpracoval statistiku, na základě níž se ukazuje, že v prefektuře Bozoum je v 354 školách podíl „učitelů - rodičů“ více než 85%. A navíc jeden učitel připadá v průměru na více než 100 žáků. Je proto nezbytné poskytnout učitelům pedagogickou podporu, aby jejich práce byla efektivnější. Takže po školení, které vedla organizace SIRIRI, začalo nyní od pondělí školení pro dalších 100 učitelů z Bozoum, které financuje UNICEF.

Ve středu odpoledne jedu do Bouar. Po 14 kilometrech zastavuji v obci Bokongo, kde bychom rádi postavili malý kostel. V roce 2011 jsme tu postavili školu a nyní je čas udělat další krok vpřed. Ve vesnici je zatím jen malá kaple z hlíny a slámy. Díky jednomu příteli, italskému knězi, budeme moct postavit menší kostelík, který bude mít rozměry 15 x 7 metrů.

Po prohlídce pozemku a měření budoucí stavby pokračujeme dál. Ale prší. A prší a prší. Silnice, již tak ve velmi špatném stavu, je podemletá a mnoho nákladních aut má cestou velké problémy, proto projíždíme jen pomalu v koloně. Jakmile jsme v Baoro (175 km od Bozoum), vidíme, že dál se už do tmy nedostaneme, musíme cestu přerušit. Silnici zablokovali nákladní auta, která uvízla v bahně. Musíme proto strávit noc na naší misii, nejsme tu sami, je nás, cestovatelů, tady opravdu mnoho. Je tu otec kapucín, dvě misionářky, pozdě večer dorazili další misionáři z Bouar s našimi studenty a k tomu nás pět. Místa je sice málo, trochu jsme se všichni uskromnili a nakonec se pro každého nějaká ta postel našla. A dokonce i něco k jídlu.

Apertura della formazione degli insegnanti
Ouverture de la formation des enseignants

P.Matteo a Bokongo

Strade...
Routes...

Školení učitelů podruhé

Školení učitelů podruhé
Obě školení učitelů skončila, probíhala ve dvou městech - v Bozoum a v Bouar. Pracovalo se denně v průběhu celého uplynulého týdne a to dopoledne i odpoledne, účastnilo se školení více než 250 učitelů. Školení vedlo 13 dobrovolníků z české nevládní organizace SIRIRI. Bylo to šest dnů intenzivní práce, během níž se aktivně zapojilo také 24 středoafrických spolu-školitelů, kteří pomáhali svým kolegům učitelům porozumět metodě, která využívá k výuce herní prvky, pro děti tak přirozené. Pracovalo se na tématech čtení, psaní a matematika.

Je zajímavé sledovat matematické hry s využitím klacíků: zatímco před čtyřmi roky tyto hry vysvětlovali cizinci, teď totéž dělají Středoafričané. Dobrovolníci ze SIRIRI (někteří jsou z České republiky a někteří z Francie) je dokázali během školení motivovat, povzbuzovat a podporovat. Školení skončilo v sobotu a tak se pět dobrovolníků SIRIRI, kteří pracovali v Bouar, mohli přesunout ke svým kolegům, kteří pracovali zde v Bozoum.

V neděli jsme během mše společně v modlitbě poděkovali a odpoledne jsme si nemohli nechat ujít návštěvu rýžových polí. Je třeba sít, pracovat, být trpěliví a doufat, že to přinese ovoce ...

Pavučina, duha a orchideje

.

..

Pavučina, duha a orchideje

V pondělí ráno jsem se vydal z misie dolů, do naší školy a cestou jsem zahlédl pavučinu: je to zázrak inteligence, něco v tom je z chemie, fyziky a ještě je toho mnohem víc.

Do školy jsem se šel podívat na naše učitele a na to, jak probíhá jejich školení, které je součástí vzdělávacího programu "Škola hrou". Projekt vytvořili přátelé z České republiky, z nevládní organizace SIRIRI, která ho zde realizuje už po dobu pěti let. Je to vzdělávací program, zaměřený na žáky základních škol, který se snaží změnit poměrně obtížnou situaci: děti se tu naučí jen velmi málo, protože jen bezmyšlenkovitě zpaměti opakují cosi po učiteli. Ten vyvíjí jen velmi malé úsilí proto, aby žáci chápali to, co mají po učiteli opakovat a co si mají z učiva opravdu osvojit. Kromě toho tu výuka probíhá ve francouzštině, jazyce, který děti neznají, nemluví jím doma ani v sousedství a potíže, které to přináší jsou obrovské.

Metoda „Škola hrou“ umožňuje dětem učit se prostřednictvím hry, což je pro ně přirozené a výuka navíc probíhá v mateřském jazyce sangu. Je to jednoduchý jazyk, navíc denně používaný. Díky této metodě jsou děti schopny číst a psát už od prvních měsíců v prvním ročníku (zde CI). Je to veliký rozdíl proti tradičnímu způsobu výuky, kdy děti po dvou až třech letech výuky ve francouzštině jakž takž něco zvládají, ale ve skutečnosti vůbec nechápou obsah toho, co se naučily.

Skupina dobrovolníků z České republiky a Francie nyní vyučuje tuto metodu současně ve dvou městech více než 250 učitelů (160 zde v Bozoum a 90 v Bouar). Školení letos poprvé poměrně samostatně vedou vybraní středoafričtí učitelé, sami absolventi předchozích školení. Čeští a francouzští dobrovolníci jim poskytují podporu a supervizi.

To je důvod, proč mě ráno tak oslovila ta pavoučí síť: zvolna, metodicky a s trpělivostí dochází v oblasti vzdělávání ve Středoafrické republice k malé revoluci. Včerejší duha (dokonce dvojitá duha) vyzývá k míru, k jehož základům patří škola a vzdělávání. A abych to ještě doplnil, v těchto dnech rozkvetly u nás na misii na mangovnících orchideje.