sobota 18. února 2017

Mezi Bouar a Bozoum





 



Mezi Bouar a Bozoum
V pátek večer jsem se vrátil do Středoafrické republiky z Kamerunu. Zastavil jsem se v Bouar, kde jsem se mohl zúčastnit zahájení Zemědělského veletrhu, který zdejší Charita pořádá již sedm let, a to díky úsilí otce Beniamina Gusmana. V sobotu odpoledne odjíždím s otcem Enricem a volíme přímou trasu. Ve večerních hodinách konečně přijíždíme do Bozoum! V těchto dnech jsme pokročili ještě s nějakou prací v kostele. Nainstaloval jsem šest ventilátorů s cílem vylepšit trochu proudění vzduchu ve staré části kostela, kde je právě v tomto období velmi horko. Enrico Massone začal pokládat dlažbu v presbytáři. Díky mému příteli Cesare Biancinimu (a jeho rodině) dorazily dlaždice, které umožní, aby se v kostele lépe udržovala čistota a prostředí více odpovídalo důstojnosti místa. Je to zdlouhavá a namáhavá práce, ale Enrico Massone je zvyklý: v tomto roce slaví 30 let práce ve Středoafrické republice, kam pravidelně jezdí každý rok na jeden nebo dva měsíce, a to už od roku 1987! A příští týden ... se těšte na překvapení!














 

sobota 11. února 2017

Kamerun 2017



Kamerun 2017
Právě jsem přijel do Bouar, po návratu z Yaoundé (Kamerun), ujeli jsme více než 2000 km.

Tento týden byl - jako téměř každý - velmi výživný! V neděli jsme ukončili Zemědělský veletrh v Bozoum. Výsledky, i přes různá rizika, nejistoty a absenci mnoha zemědělských družstev, byly dobré - prodejní obrat odhadujeme kolem 22 až 30 tisíc eur. V průběhu závěrečného nedělního odpoledne jsme oceňovali nejlepší vystavovatele a nejkrásnější zahrady.

V pondělí ráno jsme zahájili v naší škole sv. Augustina "kulturní týden". Celých šest dní věnujeme kulturním akcím (promítání filmů, debaty, přednášky, tance, soutěže, atd), zapojují se aktivně studenti, učitelé a vše probíhá pod vedením sestry Annity. V pozdním dopoledni spěchám na letiště Bozoum, abych malým letadlem UN odletěl do Bangui, za necelou hodinku jsem na místě a můžu vyrazit na několik schůzek, na kterých jednáme o chystaných stavebních projektech.

V úterý ráno vstávám ve 4:30, po slavení ranní mše vyjíždíme s P. Federicem do Kamerunu. Není to tedy úplně blízký cíl! Ve 12:30 jsme v Bouar, v odpoledních hodinách se k nám přidává P. Enrico a pokračujeme směrem k hranicím. Průjezd přes hranice je pokaždé spojen s nejistotou - někdy trvá čekání na vyřízení formalit hodinu, někdy 3 - 4 hodiny... Ale tentokrát máme docela štěstí, čekáme "jen" hodinu a půl. Konečně pokračujeme dál a v 19:30 jsme v Bertoua, kde přenocujeme. Zde se setkáváme s několika přáteli ze SAR, kteří v roce 2014 museli uprchnout ze země. Zachránili se a nyní se snaží znovu rozvíjet podnikání, aby uživili sebe a své rodiny. Loučíme se s nimi ve středu ráno a v poledne jsme v Yaoundé, 1200 km od Bangui.

Přijeli jsme sem proto, abychom se setkali s našimi spolubratry a mladými muži, kteří zde tráví formaci. Také nakupujeme mnoho věcí - např. osivo, léky, lepidlo na dřevo apod. Využíváme čas také k setkání s italskou velvyslankyní zde v Kamerunu, vloni v říjnu nás navštívila v Bozoum. V pátek ráno v 5:45 jsme vyjeli z Yaoundé, abychom večer dorazili do Bouar. Cestou na území Středoafrické straně potkáváme skupinu rebelů, která táboří dokonce už několik měsíců poblíž hlavní silnice, aniž by byla rušena pořádkovými silami nebo vojáky mezinárodních mírových sil...

V městě Bouar panuje velmi napjatá atmosféra, je tu velký strach z možných útoků a střetů... Zvlášť v noci ze čtvrtka na pátek se tu šíří veliká všeobecná panika, koluje tu mnoho různých "fám"...

Suzanne, la vincitrice del concorso degli orti
Suzanne, le lauréat du concours des jardins potagers





Bozoum

La comunità dei Carmelitani a Yaounde

Acquisto di sementi
Achat de semences à Yaounde



Forno a legna a Bertoua
le four à bois à Bertoua


neděle 5. února 2017

Zemědělský veletrh 2017






Zemědělský veletrh 2017
Navzdory všem a všemu... ano, i v tomto roce se nám podařilo zorganizovat v Bozoum velký Zemědělský veletrh. Začali jsme s touto tradicí v roce 2004, takže máme letos už 13. ročník! Vznikl s cílem podporovat rolníky a zemědělská družstva. Je to velký den rolníků.

Vždycky jsem věřil a všichni věříme, že neexistuje mír bez rozvoje, proto i nadále budeme podporovat snahu žen a mužů dobré vůle. Jsme přesvědčeni, že pouze na základě práce, trpělivosti a nadšení se vytváří lidská důstojnost. Bohužel ale ročník 2017 proběhl v těžké době. Ve čtvrtek 2. února zaútočila skupina rebelů na město Bocaranga (125 km od Bozoum), vypálili a vyrabovali tržiště a mnoho domů, plenili a zabíjeli, zemřelo nejméně 18 lidí. Vzhledem k bezpečnostním rizikům jsme tedy nemohli pozvat zemědělská družstva z oblastí kolem Bocaranga, Koui, Ndim, Ngaundaye a Paoua. A to výrazně snížilo počet přítomných vystavovatelů a množství vystaveného zboží, které se prodávalo...

Kromě těchto těžkostí jsme letos - na rozdíl od předchozích let - nedostali finanční podporu od žádné nevládní organizace. Ale Prozřetelnost je úžasná, i když máme jen velmi malé zdroje! Veletrh jsme připravovali asi měsíc. Angažovali se dobrovolníci, zaměstnanci i studenti nejvyšších gymnázia. S hrdostí a velkorysostí vítali skupiny účastníků, dělali jejich registraci a průběžně se zapojovali do veškeré organizace.

V sobotu ráno jsme byli všichni připraveni začít. Prostor pro výstaviště je čisté, stánky na svých místech. Zahajujeme den v 9 hodin slavnostním průvodem. Pak probíhají proslovy, i když tentokrát bez prefekta, dokonce i bez podprefekta, město žije už celé měsíce bez přítomnosti jakékoli státní autority. 

Veletrh je čas a prostor pro expozici, pro zviditelnění krásné "tváře" zemědělství, prodeje vypěstovaných produktů. V odpoledních hodinách navštěvujeme desítky nádherných zahrad... I v tomto případě je to pastva pro oči a srdce! Prostí lidé, kteří tvrdě pracují a s hrdostí ukazují plody své práce! A to je moc dobrá zpráva!




gli alunni del nostro Liceo
les élèves de notre Lycée St Augustin












sobota 28. ledna 2017

Johannesburg-Bangui-Bozoum



Johannesburg-Bangui-Bozoum
Minulý blog jsme skončili v pátek večer, když jsem byl ještě v Johannesburgu, abych zjistil podrobnosti o strojovém vybavení na výrobu cihel.
Po dvou dnech intenzivní práce jsme si v sobotu já a Enrico Massone udělali turistický den! Vlakem a metrem jsme jeli do města, které jsme pak projeli autobusem. 
Jedná se o velmi různorodé město se spoustou zeleně (miliony stromů vysazených, aby snížily prach z těžby zlata). Navštívili jsme pěkný park a zoologickou zahradu, kde trávilo čas mnoho rodin a užívali si pikniky. Projeli jsme velmi krásná a důležitá místa jako je náměstí Mahátmy Gándhího, který zde začal svůj život právníka i svůj nenásilný boj.
Navštěvujeme také Muzeum apartheidu, které vypráví smutný příběh této země o bojích a naději mnoha lidí, mezi nimiž vyniká Mandela.
Ve večerních hodinách se blížíme k letišti. Náš let, který je naplánován na 1:15 v noci, je zpožděn a nakonec odlétáme ve 2:30. Takže i při návratu si dobře zaběháme na letišti v Nairobi, abychom stihli další let. A tak jsme ráno v 9 hodin v Bangui, po 7 hodinách letu (v důsledku rozdílu v časových pásmech).
V odpoledních hodinách přivítáme otce Davida, tajemníka nunciatury, který přijel na návštěvu s několika italskými přáteli, včetně dr. Marielly Enoc, ředitelky nemocnice "Bambino Gesù" v Římě, jmenované papežem Františkem, aby pomohla dětské nemocnici v Bangui a usnadnila návrat mnoha uprchlíků do původních čtvrtí.
V pondělí ráno jsem měl ještě několik schůzek a asi ve 12 odjíždím z Bangui a kolem 18 jsem v Bozoum, po obvyklých 400 kilometrech děr, zátarasů atd...
Během týdne... se zabývám různými věcmi. Je třeba zkontrolovat rýži vypěstovanou zde v Bozoum, a to proto, že WFP (World Food Project) má v úmyslu ji koupit pro distribuci ve školách.
Ale je tu problém, který mě dlouhodobě trápí: ztráta bezpečí v městě a okolí. Už pár týdnů jsme bez prefekta, bez podprefekta a bez mírových sil, které opustily město. Často jsou slyšet výstřely a anti-Balaka (bývalí povstalci, nyní lupiči...) jednají jako skuteční páni situace. Ve středu jsem je pozval na schůzku a bylo nás asi dvacet lidí, včetně osob odpovědných z Conseil des Sages (Rada starších), některých mladých a několik anti-Balaka. Hodně diskutujeme a hledáme řešení, cílem je, abychom je zastavili a vybudovali alespoň minimum občanského soužití pro všechny. Doufejme!
Ve čtvrtek máme další setkání o Zemědělském veletrhu. Navzdory nejistotě a navzdory skutečnosti, že nemohou přijet zemědělci z Bocaranga, Ndim a Ngaundaye (aby nedošlo k jejich ohrožení), jsme se konečně rozhodli, že veletrh uspořádáme. A tak 4.-5. února proběhne už 13. Zemědělský veletrh v Bozoum.
Jde o sázku na budoucnost, na rozvoj a na práci tolika lidí!


Gorilla

Il Re Leone... un po' stanco
Le Roi Lion (un peu fatigué)




Il monumento a Gandhi


Minusca à Bangui

Controllo dell'umidità del riso, prima della vendita
Controle de l'humidité du riz, avant la vente


Ginnastica per gli alunni della scuola di Alfabetizzazione

neděle 22. ledna 2017

Bozoum-Bangui-Johannesburg


Bozoum-Bangui-Johannesburg
Poslední víkend byl v Bozoum tak trochu hektický... V pátek večer, když jsem připravoval text blogu, bylo slyšet z města mnoho výstřelů, zejména z těžkých zbraní... Druhý den ráno jsme zjišťovali podrobnosti: skupina rebelů z Anti-balaka se vrátila z Bocaranga a Koui, kde trávili minulý měsíc bojůvkami s rebely ze Séléka a s kočovníky MBororo. Zaměřovali se zejména na krádeže a plenění. Po návratu do Bozoum považovali za vhodné, aby oslavili konec roku...

Druhý den ráno přišlo další překvapení: Modré přílby zas odešly z Bozoum... město tak zůstává bez pořádkových sil, bez prefekta, bez zástupce prefekta... Takhle se tu realizuje činnost státní správy!

V sobotu jsme s ministranty uložili Betlém a tak se rozloučili s Vánoci... V úterý se vydávám do Bangui. Tam na mě čekalo velké překvapení: uprchlíci, kteří po dobu delší než tři roky, žili ve stanech a v provizorních chatrčích v těsné blízkosti našeho kláštera, jsou téměř všichni pryč a to díky OSN. Je neuvěřitelné vidět znovu prázdný prostor mezi palmami a vnímat ticho. Doufáme a modlíme se, aby ti, kteří odešli, mohli znovu vybudovat své domovy a především mohli žít v míru a bezpečí...

Ve středu odpoledne vyrážíme s Enricem Massone do Jihoafrické republiky! Cesta je trochu dobrodružná, protože z Bangui odlétáme s více než hodinovým zpožděním a v Nairobi musíme běžet, abychom stihli další let, který na nás naštěstí počkal... V noci přistáváme v Johannesburgu. vydali jsme se sem proto, abychom navštívili továrnu HYDRAFORM, která vyrábí stroje pro výrobu samosvorných cihel, vyráběných z hlíny, s příměsí 8 až 10% cementu. Je to jednoduchá technologie, která využívá místní půdu a snižuje závislost na cementu. Ten se sem musí draze dovážet. Kromě toho tento stroj vytvoří nová pracovní místa...

Chceme rozvinout tuto technologii pro budoucnost dalších staveb, které plánujeme (zemědělská škola a klášter v Bangui) a pro jakékoli další projekty (kaple, školy, zdravotní střediska...). Nemáme moc času (dorazili jsme tam v noci ze středy na čtvrtek, odjíždíme v sobotu večer), takže nemůžeme navštívit tolik míst, která jsme chtěli vidět, ale návštěva je velmi užitečná...
Je velmi povzbuzující vidět, jak jiné africké země prosperují a nacházejí cestu vpřed...




Il sito dei profughi del Carmel, a Bangui. Quasi vuoto, dopo olre 3 anni di permanenza...
Le site des déplacés du Carmel, à Bangui. Presque vide, après plus de 3 ans...

Enrico Massone
 
la sede della ditta Hydraform
le siège de Hydraform