Diecéze slaví 40 let (vlastně už spíš 41)!

Diecéze slaví 40 let (vlastně už spíš 41)!

V roce 1978 zřídil papež Paul VI. ve Středoafrické republice novou diecézi Bouar. Stalo se tak ve velmi zalidněném regionu, kde misionáři (nejprve francouzští, potom italští, po nich polští a následně i z dalších národností) mnoho následujících let intenzivně pracovali.

Prvním biskupem v Bouaru se stal italský kapucínský kněz otec Armando Gianni, diecézi vedl 38 let. Zakládal školy, postavil katedrálu, seminář a zaséval s velkou pečlivostí a s pozorností k potřebám obyvatelstva Boží slovo, zejména dbal na oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Druhý biskup byl vysvěcený vloni v únoru, je to polský kněz Mgr. Mirek Gucwa. Ten se rozhodl položit na význam výročí založení diecéze velký důraz, protože tím chce podpořit všechny věrné věřící, kněze, řeholnice i řeholníky, všechny, kdo jsou součástí Církvi zde v diecézi, aby dál kráčeli s radostí a odvahou.

Jubilejní oslavy, které byly zahájeny minulý rok v Bouaru, byly ukončeny zde v Bozoum, které je místem historicky první misie v diecézi. Byla založena v roce 1927 a stala se kolébkou všech pozdějších dalších misií. Z Bozoum se tedy stalo na několik dní centrum celé diecéze!

Jako první dorazil v pátek 22. listopadu s několika kněžími biskup Mirek z Bouaru. Odpoledne přijel biskup Santiago de Wit Guzmán, apoštolský nuncius (velvyslanec papeže) a jeho sekretář P. Natale Albino. Následovaly je delegace ze všech 12 farností diecéze. Nás kněží, biskupů, řeholnic a řeholníků je čtyřicet, laických zástupců ze všech farností přijelo přes 270 účastníků. Tak jako tak - pro všechny se našlo místo na spaní i něco k jídlu!

Přípravy znamenaly spoustu práce, kterou odvedlo několik desítek dobrovolníků. Starali se o vaření, příjem a ubytování hostů, hygienu, organizaci liturgie, dekorace, přípravu písní atd. V pátek odpoledne je křížová cesta, je to chvíle pro zamyšlení a modlitbu, která přivedla na kopec u města s názvem Binon několik set lidí. Sobotní ranní mši předsedal biskup Mirek, udělil při ní svátost křtu osmi dětem. V dlouhém dopoledni pak probíhaly chvíle pro katechezi i pro modlitby. Odpoledne nastal čas pro přijetí svátosti smíření, k dispozici věřícím bylo asi dvacet kněží. Mnoho věrných věřících přijalo Boží milosrdenství, které je připraveno stále odpouštět. Nastává večer a kolem 20. hodiny začíná večerní program, pásmo písní, hudby a scének, které zorganizovala mládež z farnosti.

V neděli ráno v 8:30 začíná slavnostní bohoslužba. Kostel je zcela zaplněný, ovzduší vibruje písněmi, barvami, modlitbami a velkou účastí. Sedm manželských párů dnes slaví svátost manželství! Po 11. hod. ukončí biskup Mirek oslavu připomenutím, že to není konec oslav jubilea, nýbrž že zahajuje novou etapu další cesty. Zároveň ohlásil zasvěcení každé farnosti v diecézi dítěti Ježíš z Prahy (Pražskému Jezulátku), které proběhne 6. ledna 2020!

Tak pokračujme na cestě dál, plnou parou vpřed!

Il programma delle celebrazioni
Le programme des célébrations

Giacomo e fra Marco
Jacques et fr.Marco

Arrivo delle delegazioni
Arrivée des délégués

Venerdì: la via Crucis
Vendredi: le chemin de Croix

Sabato: i battesimi
Samedi: les baptèmes

Sabato: confessioni
Samedi: les confessions

Messa della domenica
Messe du dimanche

Offertorio
Offertoire

La danza delle religiose
La danse des réligieuses

Ciao, P.Nicola!

Ciao, P.Nicola!

Tento týden odešel P. Nicola, jeden z otců zakladatelů mise ve Středoafrické republice. Raději předám slovo P. Saveriovi, našemu provincialovi, který napsal krátkou biografii: „V pondělí 18. listopadu 2019 k sobě Pán povolal duši P. Nicola. Den předtím byl hospitalizovaný v nemocnici Voltri a jeho stav byl kvůli selhání ledvin a srdečním problémům velmi vážný.

P. Nicola od Ježíše a Marie (vlastním jménem Francesco Ellena) se narodil 3. listopadu 1923 v provincii Cuneo v Rossaně poblíž Saluzzo. Před krátkým časem tedy oslavil s komunitou v Arenzanu, kde bydlel, své 96. narozeniny.

Vstoupil do noviciátu Monte Carmelo v Loanu a 8. září 1941 tam složil své řeholní sliby. Po doktorátu v Janově dokončil teologické studium v Římě, kde byl 22. května 1948 vysvěcen na kněze. Svěceno s ním bylo tehdy ještě dalších pět spolubratrů z jiných provincií, a to P. Angelico, P. Camillo, P. Ignazio, P. Leopoldo a P. Girolamo, všichni už ho předešli odchodem do nebeského Jeruzaléma.

Můžeme říci, že P. Nicola byl skutečným tereziánským misionářem. Nadšený hlásáním evangelia těm, kteří Ježíše Krista ještě neznali. Z tohoto důvodu bylo možné v době, kdy naše provincie ještě neměla žádnou vlastní misi, vyslat ho, aby se ve velmi mladém věku účastnil mise v Japonsku. Této misi věnoval sedm let svého mladého života v období od 1951 do 1958. Poté, co se vrátil zpět do provincie, trávil určitý čas v Loanu, poté působil ve Varazze a ve farnosti St. Pietro v Savoně.

Výzva vydat se do misií byla v jeho srdci stále velmi živá, byl kdykoli připraven odjet. Když se tedy naše provincie v roce 1971 rozhodla zahájit své misijní působení ve Středoafrické republice, odjel P. Nicola a od tohoto data zůstal v Africe déle než 40 let. Odpovídal zejména za založení a konsolidaci farnosti v Bossentelé. Dlouhé roky žil a působil formou jednoduché, skromné, ale vytrvalé pastorační činnosti, spolupracoval s karmelitánskými sestrami svaté Terezie z Turína.

Ve věku devadesáti let se sice vrátil do Itálie, do Arenzana, ale ne proto, aby odpočíval. Se stejným nadšením se věnoval udělování svátosti smíření a navzdory vysokému věku se zdálo, že nikdy není unavený. Vloni v březnu seděl ve zpovědnici, když ho zasáhlo selhání srdce, což znamenalo začátek pomalého, ale neúprosného fyzického slábnutí. S láskou se pak o něj spolubratři z komunity starali až do jeho poslední chvíle. Nejživější vzpomínku na něj mám z poslední doby, kdy jsem vnímal jeho postoj k eucharistické oslavě, jíž se účastnil s upřímnou a hlubokou oddaností. Pohřeb se bude konat ve čtvrtek 21. listopadu ve 14 hodin v kostele v Arenzanu. Ve Středoafrické republice jsme jeho poslední dny doprovázeli modlitbou. V Bossentelé uspořádá P. Aurelio uspořádá vzpomínkovou bohoslužbu 6. prosince."

Ciao, P. Nicola! Po tolika letech práce odpočívej v pokoji!

Návrat domů

Návrat domů

A jsem zas zpátky v Bozoum! Po měsíci, který jsem strávil hlavně v Itálii, se vydávám v pondělí 11. listopadu zase zpět do Středoafrické republiky. Budíček mám ve 2 hodiny ráno a v doprovodu sestry Marisy a přítele Paola vyrážíme na letiště do Turína.

Po dlouhém, upřímně láskyplném loučení odcházím na palubu letadla. V 6:25 letadlo opouští Turín a kolem 7:30 přistáváme v Římě. Máme malé zpoždění kvůli silnému dešti, ale nakonec kolem 11:30 odlétáme a v 18:00 italského času (ve 20:00 místního času) jsme v Nairobi v Keni. Strávím zde noc a v naplánovaném čase v úterý ráno vyrážíme, abych po 3 hodinách letu dorazil v 8:40 do Bangui.

V Bangui navštívím naši komunitu a několik dalších přátel. Jsou tu otcové z jiných francouzsky mluvících afrických zemí, kteří sem přijeli na společné setkání, setkávám se se spolubratry z Konga, Pobřeží slonoviny, Burkiny Faso, Kamerunu a Nigérie.

Ve středu brzy ráno odjíždíme do Bouar, kam dorazíme pozdě odpoledne, 450 km jsme zvládli za 12 hodin. Ve čtvrtek ráno zahajujeme společné setkání otců z francouzsky mluvících zemí Afriky. Přednesu svou zprávu, ale pak se brzy loučím, protože konečně vyrážím do Bozoum.

Setkávám se na misii s komunitou, se sestrami, dětmi, učiteli a mnoha dalšími lidmi. V těchto dnech připravujeme skvělou akci: ukončení 40. výročí založení diecéze Bouar. Akce je naplánovaná na 21. až 24. listopadu v Bozoum. Je brzké ráno, musí být připraveno všechno tak, abychom mohli přivítat delegáty 12 farností celé diecéze.

Vzhůru do práce, těší mě, že jsem zas doma!

Arrivo e accoglienza a St.Elie (Bouar)
Arrivée et accueil à St.Elie (Bouar)

 

Malý svět, velký svět

Cuneo

Malý svět, velký svět

Po téměř čtyřech týdnech jsem tu opět s mým blogem. V pondělí 11. listopadu se vracím zpět do Středoafrické republiky, kterou jsem opustil před měsícem. Čas plyne rychle, hodně rychle, někdy až příliš rychle. Ale děkuji Bohu za tyto čtyři týdny v Evropě a především za mnoho krásných lidí, se kterými jsem se setkal.

Říjen je misionářský měsíc, rád jsem ho využil k tomu, abych mluvit, vyprávěl a vysvětlovat, jak Bůh pracuje ve Středoafrické republice. Absolvoval jsem mnoho setkání, pocítil při nich velký zájem a sounáležitost. To vše ve světě, který se zdá být lhostejný a cynický. A přece má tolik vnímavosti pro druhé, zajímá se o misie, o Afriku, školy, vzdělávání, rozvojová témata, ochranu stvoření a lidskou důstojnost.

V posledních týdnech jsem mohl strávit i trochu času s mými příbuznými (mojí mamince je 92!). Mohl jsem si užít také vřelá přijetí a přátelství v diecézi, farnosti, od řeholních spolubratrů. Lituji, že jsem se nemohl setkat se všemi, se kterými jsem se setkat chtěl, ale lze stihnout jen to, co je reálné. Hodně jsem cestoval, byl jsem v mém rodném Cuneu, v Miláně, navštívil jsem Ferraru, Bolognu, Pegognagu, Cassinu Amata a Rovigo. A pak také Prahu a Řím.

Bylo úžasné zažít tak veliké povzbuzení, potěšit se setkáními s tolika lidmi, kteří se s námi zapojují s úctyhodným nasazením do toho, co děláme ve Středoafrické republice. Zakusit starostlivost, pokud se ocitáme v nebezpečí, vidět touhu žít v míru evangelium. Zakoušet lásku, která zahřívá srdce. Je příjemné cítit se milovaně, vnímat povzbuzení, je příjemné cítit se součástí velké rodiny, jejíž součástí je Karmel, Církev, lidstvo ...

Kdo věří, nikdy není sám!

Bocca di Magra

Cuneo

Cuneo

Praga
Prague
Praha

Roma

Pokřtění a vyslaní

Pokřtění a vyslaní

V neděli 6. října zahajujeme mimořádný misionářský měsíc krásnou liturgickou oslavou. Tedy hned dvěma. První mše začíná už v 6:30 a koná se v kapli sv. Terezie. Abych se tam dostal, musím se přebrodit "silnicí", kterou zaplavily v těchto dnech mohutné deště... Déšť ale také rozprostřel nad farností nádhernou duhu.

V těchto dnech se loučím s Bozoum a různými dalšími místy, kde teď máme probíhající stavby. Rozhlasová stanice je už skoro dokončená, ale zahajujeme stavbu kaple ve vesnici Bokongo. Odjíždím nyní na několik týdnů do Evropy, do Itálie. Je to zas jiná forma našeho misijního způsobu života. Vynasnažím se sdílet zkušenosti o tom, jak krásný je život těch, kteří žijí z daru víry, z obdarování Kristem.

Šťastnou cestu!

Radio Bozoum

la "strada" per andare alla cappella Santa Teresa, Bozoum
La "route" pour aller à la chapelle sainte Thérèse à Bozoum

le fondamenta della cappella di Kokongo
les fondations de la chapelle de Bokongo