čtvrtek 31. prosince 2020

Pokoj lidem na zemi...

 

Sr Solange e i preparativi del Natale
Sr Solange et les travaux de Noel

Pokoj lidem na zemi...

Konečně jsou Vánoce, dokonce i tady ve Středoafrické republice! Nicméně u nás je slavíme bez zářivých komet a osvětlení. Zato nás provází velké napětí, protože země opět směřuje k občanské válce.

Již několik týdnů tady na hlavním silničním tahu neprojelo žádné osobní ani nákladní vozidlo, protože silnice (a je to jediná komunikace, spojující hlavní město Bangui s přístavem Douala v Kamerunu), byla zablokovaná povstaleckými skupinami, které se snaží obsadit hlavní město nebo alespoň znemožnit transport a jeho zásobování. A to vše se děje proto, že se rebelové snaží znemožnit konání prezidentských a parlamentních voleb, které byly naplánovány na neděli 27. prosince. Povstalecké skupiny obsadily mnoho měst. Mezi ně patří Bozoum, Bouar, Bossemptele, Bossembele, Yaloke, Boali, Mbaiki, Bocaranga, Baboua. A tady ten seznam měst zastavím, protože by byl příliš dlouhý...! 


Navzdory tomuto napětí se nám podařilo připravit oslavu vánočních svátků. Ve dnech 24. a 25. odjíždíme s otcem Michaelem do nejvzdálenějších vesnic v naději, že cestou nebudeme muset čelit nějakým nepříjemnostem. Takže ráno 24. prosince vyrážíme kolem 6.30 a do Igwe a v cíli jsme kolem 8.30 hodin. Je to malá vesnička, vzdálená asi 50 km od Baora, ale posledních 15 km mám zařazený jen první občas druhý rychlostní stupeň. Náš příjezd je pro vesničany důvodem k veliké radosti. Po udílení svátostí smíření slavíme první vánoční mši, čili vlastně "půlnoční", i když je teprve 9:30! Kaple je nizoučká, střechu má ze slámy, možná i proto tu vše o to víc voní Vánocemi. Po mši rozdávám dětem sladkosti, a když dostanou ještě fotbalový míč, vyvolá to velké nadšení!

Na další cestu vyrážíme kolem 11:30, ale po chvíli se musíme vrátit. Od vesnice Igwe nás sice dělí jen 15 kilometrů, ale musíme najet 50 km navíc, protože obvyklou trasu zablokovaly spadlé stromy, takže je neprůjezdná. Kolem 14. hod. přijíždíme do další vesnice, jmenuje se Bayanga Didi. Zvolna se připravujeme na mši, během níž udělujeme třinácti malým dětem svátost křtů.

Když odjíždíme, je už tma, do další vesnice - Yoro, přijíždíme kolem 21.h., je poměrně veliká. Plánovali jsme, že si konečně trochu odpočineme, ale lidé na nás čekali a tak zahajujeme ve 22 hodin mši, dnes už třetí. Na závěr zní písně, tancuje se, probíhají různé hry a představení. My jsme ale tak unavení, že usínáme, aniž bychom (téměř) cokoli kolem sebe vnímali.

Na hod Boží vánoční slavíme mše ve dvou vesnicích. Otec Michael zůstává v Yoro, zatímco já pokračuji do malé vesnice Sinaforo. Je to sice jen o sedm kilometrů dál, ale potřebuji k ujetí téměř půl hodiny! Sloužím mši v kapličce, jejíž střecha je plechová. K výrobě krytiny posloužily staré plechovky, které byly roztlučením narovnané a pak přibité na krov. Uvnitř je plno k prasknutí. Také zde je krásné zažít a dotýkat se radosti, kterou Bůh, který se stal člověkem, lidem přináší.

Odpoledne se vracíme na Baora, situace ve městě se zdá klidná. Jenže neděle 27., která je dnem hlasování, nezačala dobře. V mnoha městech nebylo možné zúčastnit se voleb, protože tam pro zastrašení voličů rebelové stříleli a tím znemožňovali volby. V Baoru se sice volby uskutečnily, ale jen málokdo se odvážil jít do volebních místností. Ještě horší je, že rebelové do města dorazili přes noc a spálili většinu hlasovacích lístků!

V pondělí 28. prosince v 5:30 nás probudila střelba! Téměř hodinu posloucháme, jak se ozývá ze všech stran (a ujišťuji vás, že to teda jako budíček není nic moc...!). Kolem 8. hodiny se vše uklidní. Zdá se, že rebelové zamířili na jih a zbytek dne probíhá klidně. Civilní obyvatele tu vůbec nikdo nechrání. Místní policie a četníci už dávno z města uprchli. A vojáci OSN, tzv. modré přilby, projíždějí až odpoledne, kdy se zdá, že se situace už uklidnila...

Večer, kolem 18:30, nás přepadli dva ozbrojení rebelové. Přelezli zeď misie a donutili strážného, aby nás zavolal. Vyjdu z pokoje a přímo přede mnou oba stojí... „Jemně“ je přiměju, aby opustili náš dům. Hledají vládní motocykly. Říkám jim, že u nás žádné nejsou. Vyhrožují strážnému, vyhrožují mně, ale pak se mi nějak podaří odvést je do učeben, kde jim ukazuji, že jsou tam jen školní lavice... Vzhledem k tomu, že tam motocykly opravdu nejsou, nás sice dál ohrožují, ale přesto se mi nějak podařilo pomalu je dostat z areálu naší misie, aniž by došlo ke krádeži nebo střelbě...

Prozatím jsme to tedy zvládli! Uvědomuji si, že jsou Vánoce, čas, kdy všude zní andělská píseň: „Pokoj lidem na zemi...“. Modlíme se a doufáme, protože bez pomoci shůry a aspoň trochy dobré vůle zde na zemi, mír nebude. Možná je už konečně čas pochopit to. Zvláště tady ve Středoafrické republice, kde modlitby za mír nechybí. Příliš často tu ale chybí vůle nepoddávat se násilí, vůle bojovat proti korupci, vůle odmítat řešit věci zkratkovitě, ochota a vůle klást společné dobro a ostatní lidi na první místo.

S odvahou jdeme dál, a všem šťastný nový rok!






Igwe, l'offertorio
Igwe, l'offertoire

Tam tam e tanica, gli strumenti del coro
Tan tam et herricane, les instruments de la Chorale

 

 


P.Michael e i battesimi a Bayanga Didi
P.Michael et les baptèmes à Bayanga Didi

Sinaforo


 



Sinaforo

Messa a Sinaforo
Messe à Sinaforo

Folla a Baoro, dopo il passaggio dei "ribelli"
La foule à Baoro, après le passage des rebelles
Le macchine di Polizia e Carabinieri locali, nascoste alla Missione
Les voitures de la Police et des Gendarmes, cachées à la Mission
Passaggio dei Caschi Blu
Les Casques Bleus de passage

 


pátek 18. prosince 2020

Baoro jako křižovatka

 

 

 Baoro jako křižovatka

Baoro je malé město, které leží na křižovatce silnic, z nichž jeden směr spojuje Bouar (tedy hranici s Kamerunem) s hlavním městem Bangui, druhý směr spojuje Bozoum (ale to platí jen teoreticky, protože část této silnice je neprůjezdná) a jižní oblast země, tedy města Carnot a Berberati, kde se nacházejí lesy se zásobami dřeva a také naleziště diamantů.

Před několika dny tudy, přes Baoro, projížděl arcibiskup z Bangui, kardinál Dieudonné Nzapalainga. Směřoval k Berberati, kde plánoval návštěvu farností a komunit. Přinášel jim poselství víry a výzvy ke smíření.

Často, když projíždím po zdejších silnicích, pozoruji jeden z velkých zdejších problémů, a tím je ničení životního prostředí. Jelikož zrovna v této oblasti kolem Baora probíhá čilý obchod, mnozí využívají tuto lokalitu k obchodování se dřevem a dřevěným uhlím. Bohužel se jedná o velké množství pokácených stromů a přitom neexistuje žádná kontrola tohoto druhu podnikání v souvislosti s ochranou životního prostředí.

Možná se to děje nyní i proto, že úřady jsou v posledních týdnech zaneprázdněny volebními kampaněmi, volby by se měly konat 27. prosince. Ovšem za předpokladu, že vše půjde dobře. V těchto dnech a hodinách totiž visí ve vzduchu velké napětí. Na řadě míst dochází ke střetům mezi povstaleckými skupinami a vojáky, jinde je tento stav označován spíše za jakousi válku slov, protože pro informace o přítomnosti ozbrojených mužů nejsou skoro žádné důkazy a je to spíše cosi v rovině "povídá se, že...".  

V sobotu odpoledne 12. prosince slavím mši ve vesnici Zoungbe, která leží 38 km od Baora. Společenství je tu sice málo početné, slavíme mši jen pod skromným zastřešením ze slámy, ale atmosféra je tu vřelá. 







Gesso artigianale
Platre artisanal


Messa a Zoungbe


Legna e carbone
Bois et charbon de bois




Il Cardinale Nzapalainga e p.Stefano


 

pátek 11. prosince 2020

Zpátky doma

 


 

Zpátky doma

Po téměř třech týdnech, kdy žiji v Baoru, jsem „musel“ odjet na několik dní do Bozoum, měl jsem k tomu speciální příležitost: otec Marco Poggi, nový farář, v Bozoum zahajuje svou novou pastorační misi.

Přijel jsem tam 4. prosince, právě v předvečer oslav 1. prosince… Tím chci říct, že 1. prosinec je sice státní svátek, ale v posledních letech se čím dál častěji odsouvají oslavy někdy i o několik dní, protože jejich zorganizování je závislé na náladě místních úřadů... A tak se v Bozoum stejně jako v jiných městech oslavy přesunuly na sobotu 5. prosince. Proto jsem mohl být přítomen slavnostního průvodu, kterého se účastní školy, církevní společenství a různé obchodní spolky či sdružení. Pro děti i dospělé je to významný a slavnostní okamžik. Pro mě bylo velmi dojemné zažít radost tolika lidí, když mě znovu po čase viděli.

Neděle 6. prosince je dnem, kdy oficiálně zahajuje svou práci nový farář, otec Marco Poggi. Pochází z Costa Vescovato (Alessandria), je mladý, ale už má za sebou několik let práce jako rektor semináře v Yolé poblíž Bouaru. Mši předsedá biskup z Bouaru, otec Mirek Gucwa. Po promluvě biskup doprovodí nového faráře na místo, kde bude předsedat Eucharistii, ke křtitelnici, kde bude udělovat křty, ke zpovědnici, kde bude zprostředkovávat Boží odpuštění, ke zvonici, ze které bude zvonit, aby svolával lidi k modlitbě a nakonec ke dveřím kostela, které bude otevírat na znamení odpovědnosti, která mu byla svěřena. Účast na mši je skutečně hojná, jsem vděčný za to, že vše proběhlo dobře, bez problémů, které se někdy při výměnách farářů vyskytují. Po mši probíhá společný oběd, kterého se účastní i hosté z jiných komunit, také s katechety a s těmi, kdo převzali odpovědnost za různé aktivity ve farnosti. A mezi hosty jsou i chudí z města.

Následující den je pondělí 7. prosince a do Bozoum přijel na návštěvu prezident republiky. Za pět let, kdy byl opakovaně zván, konečně přijal pozvání. Očekávání byla veliká, stejně jako je v Bozoum veliké množství problémů, ať už jde o stav silnic (opravy sice byly financované, ale nikdy dokončené, zoufalý je stav státní nemocnice, kterému chybí personál a sanitky, problémy jsou tu se zničeným životním prostředím - a také s poničeným mravním povědomím, za což "vděčíme" čínským společnostem a jejich tématu „zlato z Bozoum", ze kterého se stala aféra Bozoum-gate. 

Prezident přednesl slušný projev, vyjmenoval mnoho dosažených úspěchů a slíbil, že vláda bude věnovat Bozoum větší pozornost.
Brzy odpoledne se vracím domů. Do Baora.












P.Marco Poggi con il Vescovo di Bouar
Le p.Marco Poggi avec l'eveque de Bouar





Aspettando l'arrivo del Presidente
En attendant l'arrivé du Président





 

čtvrtek 3. prosince 2020

Probuď se!

 

Le cascate di Boali
Les chutes de Boali
Probuď se!

V neděli 29. listopadu slavíme mši v obci Bawi, která leží 36 km od Baora směrem k Bangui. Je to první adventní neděle, začínáme nové liturgické období, advent nás připravuje na Vánoce. Texty této neděle se soustředí na jediné sloveso: „Bděte!“. Je to silná výzva, protože zpráva, že přijde Bůh, který se stane člověkem, to rozhodně není nic žertovného. Bohužel býváme často, až příliš často, kdečím rozptýlení a roztěkaní a spíš tak nějak průběžně podřimujeme. A přitom bývá celý náš život naplněný tolika překvapeními.

Po mši pokračuji s Luiginou a Mariem na cestě do Bangui. Tito manželé nás teď po třech měsících dobrovolničení opouštějí a vracejí se domů. Luigina šila celé dny na šicím stroji, zatímco Mario opravoval nebo předělával různé elektrické nebo jiné nástroje a systémy. Patří jim veliký dík!

Během cesty děláme zastávku u města Boali, kde navštívíme nádherné vodopády. Je to takový přírodní zázrak, ležící 90 km od hlavního města. Zde byla vybudovaná první elektrárna v zemi.

Zatímco se v Bangui Mario a Luigina připravují na odlet, já se věnuji přípravným pracem, které souvisejí se stavbou našeho nového kláštera. Jako zástupci komunity se setkáváme se společností, která bude stavbu realizovat. A chystáme se začít už opravdu brzy, pokud možno v lednu nebo únoru 2021.

Mám tady v Bangui navíc krásnou příležitost zúčastnit se úžasné slavnosti, kterou je zahájení provozu Zemědělské školy. Po dlouhých přípravách se nyní konečně otevírá a vítá prvních 25 studentů prvního ročníku.

Úterý 1. prosince je dnem státního svátku par excellence. Před 62 lety, v roce 1958, se z bývalé kolonie stala Středoafrická republika (nezávislost získala o něco později, 13. srpna 1960). Je to velmi emotivně prožívaný svátek se slavnostním defilé a mnoha doprovodnými akcemi. A za necelý měsíc, tedy 27. prosince, se budou konat prezidentské volby a volby do parlamentu, napětí ve společnosti je vysoké a stále roste.


 Bawi


Luigina e Mario



I primi studenti della Scuola di Agricoltura del Carmel - Bangui
Les premiers étudiants de l'Ecole Agricole - Carmel

Ecole dAgricole du Carmel - Bangui

Festa Nazionale
Fete nationale