Stavění a destrukce...

Kpari

Stavění a destrukce...

Kvůli koronaviru jsou zavřené školy, život farnosti se sice trochu zpomalil, ale na nedostatek práce si stěžovat nemůžeme. P. Norberto dokončil střechu „katedrály“ v Kpari, což je vesnice, vzdálená 10 km od Bozoum. Ve vesnici Bokongo, která leží 15 km od Bozoum směrem k Bossemptele, také začaly už vyrůstat obvodové zdi na stavbě nového kostela.

V pondělí proběhlo první zasedání „krizového výboru pro řešení koronaviru“, které svolal prefekt Bozoum. Scénář bohužel zůstává dost ponurý: vyhlášené předpisy (dodržování vzdáleností, zákaz shromažďování a především zákaz cestování) nejsou respektovány a pokud jde o ochranu zdraví, nic není zajištěné. Ve Středoafrické republice je aktuálně 19 pozitivních případů, ale v Kamerunu, který leží v těsném sousedství našeho okresu (a Kamerun je od nás opravdu nebezpečně blízko...), mají již 1 440 nakažených. Hranice byly sice oficiálně uzavřené, ale v praxi to neplatí: mezi středou večer a čtvrtkem ráno přes ně projely čtyři velké autobusy plné lidí. Mezi posledními hlášenými případy nakažených už existují tři případy těch, kteří se nakazili právě v Kamerunu.

Ve středu odpoledne jsme absolvovali setkání v Bouaru s biskupem a se zástupci diecézních nemocnic. A přestože tento virus velmi zasáhl Itálii, Italská biskupská konference darovala finance na pomoc Africe, aby se mohla vypořádat s pandemií. Byly určené na nákup léků, zdravotního vybavení, ochranných prostředků a na osvětu.

Právě v těchto dnech vydala Amnesty International zprávu, která zkoumala problém působení čínských společností, těžících zlato z řeky Ouham v Bozoum. Titulek článku je zcela jasný: „JE NALÉHAVĚ NUTNÉ, ABY VLÁDA ZASTAVILA TĚŽEBNÍ PRÁCE VE ZLATÝCH DOLECH V BOZOUM“. Zpráva odsuzuje znečištění přírodních zdrojů, porušování lidských práv a nelegální export, z něhož nemá prospěch ani místní obyvatelstvo, ani stát. Další dokumentace z IPIS (International Peace Information Service), která byla publikovaná v minulých týdnech, zkoumá pracovní podmínky v dolech, ve kterých lidé pracují ručně (včetně posuzování i mechanizovaných dolů v Bozoum). Je strašné znát oficiální údaj, že Středoafrická republika v roce 2019 vyprodukovala 142 kilogramů zlata. Ve skutečnosti však bylo vytěženo nejméně 5 720 kg zlata. Ano, 5 720 kilogramů!

Je to velmi bohatá země, a přitom tak velice chudá!

Zde je zpráva:

Francouzsky:

https://www.amnesty.org/download/Documents/AFR1920312020FRENCH.PDF

Anglicky:

https://www.amnesty.org/download/Documents/AFR1920312020ENGLISH.PDF

Čínsky:

https://www.amnesty.org/download/Documents/AFR1920312020CHINESE.PDF

A zde je studie IPIS:

https://ipisresearch.be/publication/mapping-artisanal-mining-sites-western-central-african-republic/ 

Bokongo

Carmel, Bangui

Fiume Ouham, gennaio 2020
Fleuve Ouham, janvier 2020

Vyučování rozhlasem

Vyučování rozhlasem

Celý svět čelí koronaviru a stejně tak i Středoafrická republika. Dosud tu máme pouze 12 nakažených, všichni jsou v hlavním městě Bangui. Ale v sousedním Kamerunu je již 996 pacientů s nemocí Covid - 19. A Kamerun je k nám přece jen blíž než Bangui! Rozhodnutí, která byla přijata v boji proti viru (jde o uzavřené školy, dodržování bezpečné vzdálenosti, časté mytí rukou, omezení cestování a limitovaný počet cestujících zavřené bary - což zde funguje ovšem spíše jen teoreticky...), byla prodloužena o další dva týdny.

Tisíce dětí musí zůstat doma, aniž by toho mnoho dělaly (kromě toho, že se věnují lovení mang, která nyní dozrávají). Tváří v tvář skutečnosti, že jsou uzavřené školy, jsme vymysleli, že budeme vyučovat místním rozhlasem. V Bozoum máme nově „Radio la Voix de Koyale“ a společně (tedy se zástupci státních i katolických škol) jsme se rozhodli každý den vysílat tři hodiny výuku rozhlasem. Učitel se dvěma až třemi žáky je ve třídě, probíhá výuka a vše nahrávají technici.

Každé ze šesti tříd prvního stupně základní školy je věnovaná půl hodina. Není to moc, ale dost na to, aby byla pozornost dětí na chvíli zaměřena na školu a umožnila jim pokračovat ve výuce. A dospělým je tak umožněno, aby se mohli věnovat své práci. 

Jdeme dál, i když jen po malých krůčkách.

Dalších 600 km na cestách lásky, modlitby a naděje

Dalších 600 km na cestách lásky, modlitby a naděje
Zahájili jsme tento zvláštní Svatý týden oslavou Květnové neděle podivným způsobem. Žádný průvod. Už jen to je velmi matoucí realita! Průvod s palmovými ratolestmi byl vždy pro každého velmi silný zážitek. Ale nemohli jsme to udělat. Slavili jsme dvě mše, abychom lidem poskytli aspoň malou příležitost zúčastnit se, ale nemůžeme a nechceme, aby se shromažďovalo příliš mnoho lidí, nechceme zbytečně riskovat.

Situace je tu ale bohužel nadále podceňována. Zde v Bozoum nevytvořili úředníci (prefekt) žádný krizový plán, nejmenoval žádný výbor ani neorganizoval porady. Kromě uzavření škol a možnosti jen v omezeném počtu účastníků slavit bohoslužby, tu neexistují žádná omezující opatření: tržiště a obchody jsou plné lidí a mnozí se informacím o viru smějí nebo je zlehčují, jako by šlo o vtip: "Nás se to přece nezasáhne!"

Ve Středoafrické republice se sice dosud prokázalo jen velmi málo případů nákazy (v hlavním městě 11), ale v sousedním Kamerunu je již více než 730 lidí nakažených nemocí Covid-19. A od nás je do Kamerunu blíž než do Bangui. Oficiálně byly sice státní hranice uzavřené, ale stále mnoho lidí cestuje sem a tam, jako by se nic nedělo. Jen poplatek je teď o něco dražší než byl dříve...!

V úterý a ve středu jsem dokončil návštěvu farností. V úterý jsem byl v Niem, což je asi 75 km od Bouaru, ve středu v Baboua, 100 km od Bouaru, poblíž hranice s Kamerunem. Setkal jsem se se všemi zástupci místních farních Charit a se zástupci všech místních společenství. Každý z nich projevoval velký zájem o informace a především připravenost pomoci těm, kteří to budou potřebovat, zejména ti starší, chudí a nejzranitelnější.

Těší nás zažívat velkou solidaritu a velkorysost. Ačkoli je nyní pandemií zasažen celý svět, přesto jsme dostali pomoc z Itálie (z diecéze Massa Carrara-Pontremoli) a z České republiky (od Siriri.org). To nám umožňuje nakupovat roušky, rukavice, mýdlo, dezinfekční prostředek a také rýži, olej, rajčatové konzervy a to vše už jsme zvládli již distribuovali.

Dnes zahajujeme Velikonoční Triduum: tři dny, kdy se lidské i boží dějiny sjednocují v oběti kříže. A my vše vkládáme do modliteb. Vždyť v každém kříži je zárodek vzkříšení. Radostné Velikonoce!

Bocaranga

Mercato settimanale a Bocaranga
Marché hebdomadaire à Bocaranga

Niem

Najeto 700 km po strašných cestách, krásná setkání, strach i naděje, modlitby a dobrosrdečnost

Riso
Riz

Najeto 700 km po strašných cestách, krásná setkání, strach i naděje, modlitby a dobrosrdečnost

Do Středoafrické republiky se pomalu blíží koronavirus. Dnes bylo oznámeno dalších sedm nebo osm nakažených, všichni místní (čili nejde už o případy, kdy by zdejší nemocní přijeli ze zahraničí). Minulý týden vyhlásil prezident republiky první opatření (omezení cestování a pohybu, uzavření škol, zákaz shromažďování s přítomností více než 15 lidí). Také my se tu tedy přizpůsobujeme situaci. V neděli jsme omezili počet přítomných lidí na bohoslužbě a podařilo se nám zajistit vysílání mše, která bývá v 8:30 ráno, místním rozhlasem Bozoum „La Voix de Koyale“.

V pondělí jsem řešil nákup rýže, oleje, rajčatového protlaku, mýdel, rukavic, roušek a desinfekce. Chystal jsem se na rozvoz toho všeho do různých farností. V úterý ráno jsem vyjel brzy ráno, abych zvládl navštívit všechna místa, kam jsem měl v plánu dorazit. Šlo o Bossemptele, Baoro, Bouar - katedrála, N. D. Fatima, Wantigera, Bohong, Bocaranga, Ndim a Ngaoundaye.

V každé farnosti jsme měli pracovní setkání (respektovali jsme počet účastníků i potřebné odstupy), během nichž jsem dělal zdravotní osvětu a popisoval, o jakou nemoc se jedná (jaké má symptomy, jaká jsou nutná preventivní opatření, jak se šíří nákaza, jaká jsou rizika) a žádal jsem přítomné, abychom tuto epidemii brali velmi vážně. Domlouvali jsme se zástupci Charity, jak bude potřeba zorganizovat poskytování potřebné pomoci a potravin těm nejohroženějším (starým lidem, chudým, nemocným a zdravotně postiženým).

Navzdory strachu vnímám u mnoha lidí velkou touhu nasadit se, být v pohotovosti a zaujmout konkrétní postoj vůči hrozbě nemoci. Zabránit šíření viru tu bohužel nebude snadné: život se zde odehrává především venku a lidé nemají vytvořené žádné finanční rezervy. Navíc musí vycházet na veřejnost, aby mohli prodávat nebo nakupovat a starat se o to, jak zabezpečit rodinu.

Vyhlášená opatření tu bohužel nejsou brána příliš vážně: přestože počet nakažených v Kamerunu rychle roste (k dnešku se uvádí číslo 284), není nijak omezené cestování z Bangui do ostatních regionů, nadále lidé pravidelně cestují mezi Bangui a Kamerunem, čímž podporují šíření choroby. Moje turné skončí v pátek, po setkání tady v Bocaranga, odkud nyní píšu.

Čtyři dny cestování a spousta schůzek, 700 km strávených na často tak strašných cestách. Ale také radost ze setkání s farními kněžími, s misionářkami, s laiky, ti všichni se naplno věnují péči o druhé. Kněží i řeholnice, někteří mladí, jiní staří, ale nikdo z nich se neobává sám o sebe, nikdo neuvažuje, že by nyní odjel. Obavy všech se soustředí na to, co může nastat, pokud se virus ve Středoafrické republice rozšíří. Všichni se rozhodli bojovat proti viru pomocí ještě dalších zbraní, které máme: modlitba, křesťanská dobročinnost a naděje.

Bossemptele

Baoro

Bouar

Bohong

Bus Bangui - Bouar - frontiera con il Camerun, e ritorno, nonostante le restrizioni
le bus Bangui-Bouar- frontière avec le Cameroun (et retour) malgré les limitations