pátek 27. března 2020

Odvahu!




Odvahu!

Navzdory znepokojení z epidemie koronaviru, život jde dál. S vědomím, že virus brzy změní i naše životy, slavíme v neděli 15. března vstup do manželství Jean Louis a Natashy. Modlíme se za všechny postižené země, za nemocné, zemřelé a jejich rodiny a za všechny, kdo pečují, slouží, trpí a milují v těchto těžkých dobách. Na konci mší, které sloužím, vysvětluji, co se děje ve světě, co je virus, co lze udělat pro zdraví a čemu by se mělo zabránit.

V úterý připravujeme barely na vodu s kohoutky a umísťujeme je u našich škol, aby si děti a učitelé mohli mýt ruce před začátkem vyučování a během dne. Pro děti je to trochu hra, ale je velmi důležité začít zavádět tato přísná pravidla hygieny.

Nyní čekáme na vládní rozhodnutí (mezi něž zřejmě bude patřit i uzavření škol, zákaz shromažďování včetně slavení bohoslužeb). Prozatím zde evidujeme pouze pět úředně potvrzených případů nákazy, zjištěných v hlavním městě Bangui. Uvidíme, jestli a především jak se bude dál situace vyvíjet. Středu a čtvrtek trávím v Bouaru, musíme se poradit, co dál. Obávám se, stejně jako zástupci Charity, co může nastat. Odhadujeme důsledky epidemie především pro ty nejchudší a nejohroženější.

Připravujeme se, přemýšlíme o všem, co může přijít. Příští týden se rozjedeme do všech 12 farností diecéze (v průměru jsou vzdálené 70 až 100 km), abychom pomohli kněžím a různým skupinám a dobrovolníkům připravit se na to nejhorší. Připravujeme distribuci rukavic, ale také potravinovou pomoc, bude třeba být blízko těm, kterým hrozí, že zůstanou zcela bez pomoci, což jsou staří lidé, nejchudší a lidé se zdravotním postižením.

Také budeme potřebovat ochranné roušky. Protože je velmi obtížné sehnat ty zdravotní, využijeme místní látky. Zde je návod na domácí výrobu: 















neděle 22. března 2020

Uzdravení světa





Uzdravení světa

Od doby, kdy žiji ve Středoafrické republice, je to poprvé, kdy se situace obrátila, protože tentokrát jsme to my, koho zneklidňuje krize, probíhající ve zbytku světa. Epidemie koronaviru narušuje život v jednotlivých zemích i na kontinentech, zabíjí a dotýká se velkého množství lidí. Myslíme na naše rodiny, přátele na celém světě, uvědomujeme si, jak jsme křehcí a jak moc jsme spojeni v nejistotách lidského života ve všech zemích, ve všech koutech této planety. 

Ve Středoafrické republice se aktuálně zdá, že máme pouze jeden případ tohoto onemocnění. Znepokojení je ale veliké: pokud by se tady virus rozšířil, byla by to velmi vážná věc! Testy analyzuje v zemi pouze jedna laboratoř, a to jen v hlavní město Bangui. Neexistují tu žádná resuscitační centra ani žádná možnost pomoci při respiračních obtížích. Zavést v této zemi opatření, která brání šíření nemoci, by bylo těžko uskutečnitelné, protože se tu nežije uvnitř domů, ale především venku...
V těchto velmi těžkých dnech není dost modliteb, soucitu a vděčnosti za dar života. Dnes ráno vyjádřila rozhlasová stanice v Bozoum „La Voix de Koyale“ dojemnou solidaritu a sounáležitost s tím, co se teď odehrává v Itálii, a vysílala italskou státní hymnu. Zde je krátké video:

https://www.facebook.com/aurelio.gazzera/videos/10222654366174064/

Minulý týden jsme měli setkání s ostatními kněžími z naší diecéze. 

V pondělí jsem jel do Bangui, abych doprovodil mladého Belgičana Albana, který tu s námi strávil dva měsíce. Jakmile jsme dorazili do Bangui, bylo nám řečeno, že let Air France, s plánovaným odpoledním odletem, je zrušen! V úterý se nám podařilo najít v jiném letadle místo, aby mohl Alban odjet do kamerunského města Douala v naději, že večer bude moct pokračovat do Paříže a pak do Bruselu. Hrozilo, že také úterní let do Bruselu, plánovaný na 5 hodin ráno, bude zrušen. Pak se ale znovu tento let objevil v letovém plánu a Alban přece jen mohl odcestovat. V Douale, kde musel strávit celý den, jsem našel přítele, který se ho ujal a večer ho zase doprovodil na letiště. O několik hodin později konečně dorazil do Evropy. 

Mezitím se já vracím do Bozoum. Projíždím města Baoro a Bouar, což je trasa dlouhá téměř 600 km. V jednom místě narazím na dvě krávy, které se rozhodly zastavit se na mostě. Ukázalo se, že neexistuje žádný způsob, jak je donutit, aby se zvedly a pohnuly se pryč z mostu. Teprve když se samy rozhodly odejít, mohl jsem pokračovat dál, což bylo po více než dvaceti minutách. Zvolna se tedy blížím k domovu. Jako všichni.


 


































pátek 13. března 2020

Význam žen narůstá




Význam žen narůstá

Dne 8. března, tedy Mezinárodní den žen, byla neděle, proto jsme slavení na naší Střední škole sv. Augustina trochu odsunuli. Ve Středoafrické republice se slaví ve školách formou „kulturního týdne“: několik dní se věnuje kulturním aktivitám jako je sport, různé konference, divadla, hry, tance. Středu 11. března jsme proto věnovali hlavně dívkám naší střední školy.

Pokud jde o oblast vzdělávání, počet dívek v prvních ročnících základní školy bývá často vysoký, někdy i vyšší než je počet chlapců. Když ale povyrostou, jsou ze vzdělávání postupně vyřazované, protože se musí začít věnovat domácím pracím a starat se o své mladší bratry a sestry. Brzy se pak vdají, a to často ve velmi mladém věku. Proto jejich počet ve třídách ke konci základní školy klesá, až je jich tam jen malá skupinka, někdy méně než 10% celé třídy.

Je proto velice důležité podpořit dívky, aby pokračovaly ve studiu, aby si rozšířily jejich životní obzory. Život ve Středoafrické republice je pro ženy totiž hodně náročný. A tak se svátek žen pro naše dívky stává příležitostí k zamyšlení, k diskusím, ale také k zábavě s různými scénkami, tancováním a zpíváním.

V těchto dnech také my ve Středoafrické republice žijeme tématem koronaviru. Díky Bohu není (zatím) touto nemocí tato země zasažena. Obavy ale máme, protože pokud by k tomu došlo, byla by to katastrofa. Testy může provádět pouze laboratoř v hlavním městě. S velkým soucítěním sledujeme to, co se teď děje v Číně, v Itálii, v celé Evropě, v Asii, v Americe, Austrálii. A to vše neseme v modlitbě, soucítění a sounáležitosti.





Via Crucis



Tavola rotonda
Carrefour









čtvrtek 5. března 2020

Rodiny



 Rodiny

Tento týden věnujeme pozornost několika tématům, středem naší pozornosti je manželství a rodina. Otec Marcello, který byl farářem zde v Bozoum do roku 2002, spolupracoval v pondělí a v úterý se všemi katechety z Bozoum a okolních asi padesáti vesnic. Od středy do soboty se všech 17 manželských párů účastní semináře, který je zaměřen na důležité dimenze života a víry.

V neděli odpoledne přijíždí na krátkou návštěvu náš biskup Mirek Gucwa. Je to příležitost sdílet s ním společnou radost z pastorační práce a pro něj je to šance navštívit naši farnost. V pondělí ráno ho doprovázím, když jde pozdravit studenty naší Střední školy sv. Augustina.

Pro studenty, resp. pro studentky, tu máme zajímavou iniciativu, která vznikla v Cuneu (mém rodném městě): při příležitosti Mezinárodního dne žen nabízí zahradní školka (Roagna Garden) podporu pro dívky na naší střední škole formou stipendií. Od doby, kdy jsme začali motivovat dívky k dobrým studijním výsledkům formou šance získat stipendium, jsme zaznamenali nárůst jejich studijního úsilí: během posledního školního roku (2018/19) měly právě dívky (ve třech třídách) ty nejlepší výsledky. Děkuji Roagna, děkuji Baramò, děkuji Salinzucca, děkuji Paolo Silvestro a přátelům!

S návratem kočovných pastevců z kmene Fulani do oblasti Bozoum jsme kromě mléka, které je milým překvapením, mile zaskočeni také jejich velkým počtem: v Bokongu (15 km od Bozoum ve směru do Bangui) se utábořila skupina, do níž patří víc než 200 dospělých. Mnozí z nich během válečných letech ztratili všechno (zejména skot) a přežívají jen velmi obtížně. Vydal jsem se navštívit je, abychom mohli zmapovat, jaké jsou jejich nejnaléhavější potřeby. Působí důstojně, hrdě, nosí rádi velmi pestré oblečení. Ve vesnici, ze které museli v roce 2013 uprchnout, byli dobře přijati.

Ukázalo se, že první věc, kterou určitě potřebují, je cítit se přijatí, vítaní a v bezpečí. A pak jsou tu zdravotní problémy. Ihned hledám řešení, abych jim nakoupil základní léky (celkem malá krabička s dezinfekčními prostředky, masti, antibiotiky, antimalariky atd., stojí více než 300 eur!). Zorganizovali jsme, že je začne počínaje pondělkem každé ráno navštěvovat zdravotník, který za nimi přijede na motorce, aby se o ně staral, zejména o jejich nemocné. Velkou iniciativu bere na sebe v téhle věci Charita a já doufám, že ji rozšíří i do jiných potřebných míst, pokud to bude možné.

V těchto dnech zahajujeme obnovu budovy, kterou jsme nazvali "Dům míru". Je to místo setkávání pro všechny ty, kteří touží po míru. Vybudovali jsme ho během války, aby vznikl prostor pro dialog a diskusi. Díky podpoře dobrovolníků ho budeme moct i nadále nabízet jako místo hledání a nacházení pokojných řešení, pokud budou vznikat problémy a napětí.

V pondělí 2. března, přesně čtyři měsíce od posledního deště, nám v Bozoum konečně zase prší!

Peuls a Bokongo





Registro ambulatorio
Registe consultations


Lycée St.Augustin

Formazione dei catechisti
Formation des catéchistes

Formazione al Mttrimonio
Formation Mariage


Maison de la paix

Prima pioggia 2020
Première pluie 2020