Ciao, P.Nicola!

Ciao, P.Nicola!

Tento týden odešel P. Nicola, jeden z otců zakladatelů mise ve Středoafrické republice. Raději předám slovo P. Saveriovi, našemu provincialovi, který napsal krátkou biografii: „V pondělí 18. listopadu 2019 k sobě Pán povolal duši P. Nicola. Den předtím byl hospitalizovaný v nemocnici Voltri a jeho stav byl kvůli selhání ledvin a srdečním problémům velmi vážný.

P. Nicola od Ježíše a Marie (vlastním jménem Francesco Ellena) se narodil 3. listopadu 1923 v provincii Cuneo v Rossaně poblíž Saluzzo. Před krátkým časem tedy oslavil s komunitou v Arenzanu, kde bydlel, své 96. narozeniny.

Vstoupil do noviciátu Monte Carmelo v Loanu a 8. září 1941 tam složil své řeholní sliby. Po doktorátu v Janově dokončil teologické studium v Římě, kde byl 22. května 1948 vysvěcen na kněze. Svěceno s ním bylo tehdy ještě dalších pět spolubratrů z jiných provincií, a to P. Angelico, P. Camillo, P. Ignazio, P. Leopoldo a P. Girolamo, všichni už ho předešli odchodem do nebeského Jeruzaléma.

Můžeme říci, že P. Nicola byl skutečným tereziánským misionářem. Nadšený hlásáním evangelia těm, kteří Ježíše Krista ještě neznali. Z tohoto důvodu bylo možné v době, kdy naše provincie ještě neměla žádnou vlastní misi, vyslat ho, aby se ve velmi mladém věku účastnil mise v Japonsku. Této misi věnoval sedm let svého mladého života v období od 1951 do 1958. Poté, co se vrátil zpět do provincie, trávil určitý čas v Loanu, poté působil ve Varazze a ve farnosti St. Pietro v Savoně.

Výzva vydat se do misií byla v jeho srdci stále velmi živá, byl kdykoli připraven odjet. Když se tedy naše provincie v roce 1971 rozhodla zahájit své misijní působení ve Středoafrické republice, odjel P. Nicola a od tohoto data zůstal v Africe déle než 40 let. Odpovídal zejména za založení a konsolidaci farnosti v Bossentelé. Dlouhé roky žil a působil formou jednoduché, skromné, ale vytrvalé pastorační činnosti, spolupracoval s karmelitánskými sestrami svaté Terezie z Turína.

Ve věku devadesáti let se sice vrátil do Itálie, do Arenzana, ale ne proto, aby odpočíval. Se stejným nadšením se věnoval udělování svátosti smíření a navzdory vysokému věku se zdálo, že nikdy není unavený. Vloni v březnu seděl ve zpovědnici, když ho zasáhlo selhání srdce, což znamenalo začátek pomalého, ale neúprosného fyzického slábnutí. S láskou se pak o něj spolubratři z komunity starali až do jeho poslední chvíle. Nejživější vzpomínku na něj mám z poslední doby, kdy jsem vnímal jeho postoj k eucharistické oslavě, jíž se účastnil s upřímnou a hlubokou oddaností. Pohřeb se bude konat ve čtvrtek 21. listopadu ve 14 hodin v kostele v Arenzanu. Ve Středoafrické republice jsme jeho poslední dny doprovázeli modlitbou. V Bossentelé uspořádá P. Aurelio uspořádá vzpomínkovou bohoslužbu 6. prosince."

Ciao, P. Nicola! Po tolika letech práce odpočívej v pokoji!

Návrat domů

Návrat domů

A jsem zas zpátky v Bozoum! Po měsíci, který jsem strávil hlavně v Itálii, se vydávám v pondělí 11. listopadu zase zpět do Středoafrické republiky. Budíček mám ve 2 hodiny ráno a v doprovodu sestry Marisy a přítele Paola vyrážíme na letiště do Turína.

Po dlouhém, upřímně láskyplném loučení odcházím na palubu letadla. V 6:25 letadlo opouští Turín a kolem 7:30 přistáváme v Římě. Máme malé zpoždění kvůli silnému dešti, ale nakonec kolem 11:30 odlétáme a v 18:00 italského času (ve 20:00 místního času) jsme v Nairobi v Keni. Strávím zde noc a v naplánovaném čase v úterý ráno vyrážíme, abych po 3 hodinách letu dorazil v 8:40 do Bangui.

V Bangui navštívím naši komunitu a několik dalších přátel. Jsou tu otcové z jiných francouzsky mluvících afrických zemí, kteří sem přijeli na společné setkání, setkávám se se spolubratry z Konga, Pobřeží slonoviny, Burkiny Faso, Kamerunu a Nigérie.

Ve středu brzy ráno odjíždíme do Bouar, kam dorazíme pozdě odpoledne, 450 km jsme zvládli za 12 hodin. Ve čtvrtek ráno zahajujeme společné setkání otců z francouzsky mluvících zemí Afriky. Přednesu svou zprávu, ale pak se brzy loučím, protože konečně vyrážím do Bozoum.

Setkávám se na misii s komunitou, se sestrami, dětmi, učiteli a mnoha dalšími lidmi. V těchto dnech připravujeme skvělou akci: ukončení 40. výročí založení diecéze Bouar. Akce je naplánovaná na 21. až 24. listopadu v Bozoum. Je brzké ráno, musí být připraveno všechno tak, abychom mohli přivítat delegáty 12 farností celé diecéze.

Vzhůru do práce, těší mě, že jsem zas doma!

Arrivo e accoglienza a St.Elie (Bouar)
Arrivée et accueil à St.Elie (Bouar)

 

Malý svět, velký svět

Cuneo

Malý svět, velký svět

Po téměř čtyřech týdnech jsem tu opět s mým blogem. V pondělí 11. listopadu se vracím zpět do Středoafrické republiky, kterou jsem opustil před měsícem. Čas plyne rychle, hodně rychle, někdy až příliš rychle. Ale děkuji Bohu za tyto čtyři týdny v Evropě a především za mnoho krásných lidí, se kterými jsem se setkal.

Říjen je misionářský měsíc, rád jsem ho využil k tomu, abych mluvit, vyprávěl a vysvětlovat, jak Bůh pracuje ve Středoafrické republice. Absolvoval jsem mnoho setkání, pocítil při nich velký zájem a sounáležitost. To vše ve světě, který se zdá být lhostejný a cynický. A přece má tolik vnímavosti pro druhé, zajímá se o misie, o Afriku, školy, vzdělávání, rozvojová témata, ochranu stvoření a lidskou důstojnost.

V posledních týdnech jsem mohl strávit i trochu času s mými příbuznými (mojí mamince je 92!). Mohl jsem si užít také vřelá přijetí a přátelství v diecézi, farnosti, od řeholních spolubratrů. Lituji, že jsem se nemohl setkat se všemi, se kterými jsem se setkat chtěl, ale lze stihnout jen to, co je reálné. Hodně jsem cestoval, byl jsem v mém rodném Cuneu, v Miláně, navštívil jsem Ferraru, Bolognu, Pegognagu, Cassinu Amata a Rovigo. A pak také Prahu a Řím.

Bylo úžasné zažít tak veliké povzbuzení, potěšit se setkáními s tolika lidmi, kteří se s námi zapojují s úctyhodným nasazením do toho, co děláme ve Středoafrické republice. Zakusit starostlivost, pokud se ocitáme v nebezpečí, vidět touhu žít v míru evangelium. Zakoušet lásku, která zahřívá srdce. Je příjemné cítit se milovaně, vnímat povzbuzení, je příjemné cítit se součástí velké rodiny, jejíž součástí je Karmel, Církev, lidstvo ...

Kdo věří, nikdy není sám!

Bocca di Magra

Cuneo

Cuneo

Praga
Prague
Praha

Roma