Práce pokračuje dál

Práce pokračuje dál

V sobotu 21. července jsem opustil kamerunské spolubratry v Yaoundé. Na letiště do Douala jsem odjel autobusem a v neděli před polednem odlétám do Bangui, kam dorazím ve 14 hodin. Zde v našem klášteře Carmel začíná v těchto dnech týdenní školení pro naše mladé studenty. Je jich kolem čtyřiceti, jsou to jak nováčci, tak postulanti z celé Středoafrické republiky a Kamerunu. Provází je francouzský kněz P. Luc Marie. Pomáhá jim pochopit hloubku života a poselství velké karmelitánské světice sv. Alžběty od Trojice. Je úžasné pozorovat tolik mladých lidí, slyšet je zpívat, modlit se, vidět je sportovat a studovat. Je v nich tolik naděje a zároveň potřebují hodně modliteb! 

V pondělí ráno opouštím Bangui a cestuji s jednou misionářkou, učitelkou Marií Cottone z Katalánska. Přijela navštívit Středoafrickou republiku - misijní oblast, kterou velmi miluje. Společně se svou rodinou nás už mnoho let podporuje. Ve 13:30 jsme v Baoro a pokračujeme do Bouar, kde navštívím jednoho z našich chlapců v nemocnici Maigaro. A v 19 hodin konečně přijíždíme do Bozoum!

Tady v Bozoum, máme rozpracovaných několik činností. Díky momentální přítomnosti a volné pracovní kapacitě Marca Mazzaliho nyní můžeme pokračovat v tom, co teď děláme v kostele. Jedná se o svaření a potom instalaci těžkého kovového nosníku (je 12 metrů dlouhý a téměř 1200 kilogramů těžký) pod stropní konstrukci, která se prohýbá. Práce máme stále dost a dost!

L'entrata del Monastero delle Carmelitane di Yaounde
l'entrée du Monastère des Carmélites de Yaounde

I nostri giovani carmelitani di Camerun e Centrafrica
les jeunes Carmes de Centrafrique et Caméroun

Maria Cottone & Co

Mario Mazzali al lavoro

Karmel

Pedaggio per la manutenzione delle strade
Péage pour l'entretien routier

Karmel

Pro karmelitány je postava Panny Marie velice důležitá. Když se kolem roku 1200 někteří křižáci uchýlili na horu Karmel v Palestině, aby se tam věnovali modlitbě a naslouchání Božímu slovu, bylo přirozené, že si zrovna Marii vybrali jako svůj vzor, matku a sestru.

V neděli jsme v Bozoum oslavovali: 29 lidí přijalo tzv. škapulíř, což je kus látky, který připomíná karmelitánský hábit, jako znamení svého odevzdání a zasvěcení Marii a její ochraně.

Později dopoledne vyrážím autem do Bangui. Těch 400 km silnice je ve stále horším stavu. Úsek dlouhý asi 300 km by měl být asfaltovaný, ale silnice je stále nebezpečnější, protože je plná výmolů. A navíc musíte každých 50 km zastavit a zaplatit mýtné za "l'entretien routier" (údržbu silnic)!

V Bangui se slaví slavnost Panny Marie z hory Karmel v pondělí, tedy přesně v ten den, na který slavnost připadá. Pro náš klášter to je veliká událost. Ráno začínáme procesím mezi palmami, v odpoledních hodinách je slavnostní mše, kterou letos celebruje otec David Charters, tajemník nunciatury.

V pondělí a v úterý se věnuji práci pro Charitu, během společného setkání se zaměřujeme na výměnu zkušeností. Setkání se účastní diecézní ředitelé jednotlivých charitních organizací, ale jeden z nás, Abbé Firmin z Bambari, už bohužel mezi námi přítomen není: před několika týdny byl zabit při útoku ozbrojených skupin.

Ve středu ráno opouštím Bangui a letím do Kamerunu. Přilétám kolem poledne do Doualy, kupuji zde knihy pro lyceum sv. Augustina. Je to nákup za spoustu peněz, ale je velmi důležitý, protože umožní našim studentům kvalitní studium.

V 15 hodin už jsem nákupy dokončil a mohu odjet autobusem do Yaoundé. Je vzdálené asi 270 km, ale cesta trvá déle než 5 a půl hodiny. Doprava ve městě je chaotická a silnice jsou úzké, s objížďkami a nehodami...

V Yaounde se setkávám s karmelitánskými spolubratry. A také se Suzanne, matkou Hyppolita. Ve čtvrtek ráno ji doprovázím, abychom vyplnili formuláře, nutné k podání žádosti o vízum, které jí umožní vycestovat do Itálie a setkat se se svým synem. Ale je to dlouhý proces a ještě bude! Po skompletování dokumentů, které chyběly, jdeme na Visa Office, v 11.30 však již mají zavřeno a nikdo se neozývá, uvedená telefonní čísla nikdo nebere. Musíme tedy přijít znovu, ale to bude možné až příští středu. Doufejme, že uspějeme!

 

le strade...
les routes "entretenues"...

Festa al Carmelo

Riunione Caritas

Yaounde

Maminky...

Maminky...

Máme týden plný matek! Suzanne Yadole, několikanásobná vítězka Zemědělského veletrhu v Bozoum v kategorii zahrad, vyráží v pondělí ráno z Bozoum, protože by ráda navštívila v Itálii svého syna Hyppolita. Tento chlapec pochází z Bozoum, je paralyzovaný v dolní části těla po pádu, ke kterému došlo před několika lety ve třídě. Tváří v tvář tomuto vážnému úrazu, který by ve zdejších podmínkách vedl k jeho úmrtí, jsme se pokusili v roce 2014 pomoci mu, dopravit ho do Itálie a to se podařilo. V Savoně ho přijala jeho nová rodina - maminka Emanuela, tatínek Fiorenzo, Alessandra a Daniele. Do jejich rodiny patří také několik psů. Hyppolitovi se daří dobře, ale stýská se mu po mamince. A protože není možné zrealizovat, aby ji jel navštívit do Bozoum, přijede jeho maminka za ním do Itálie. Výlet je to hodně dlouhý: nejdřív musí cestovat do Kamerunu, požádat o vízum (doufat, že ho dostane) a pak odletět do Itálie.

Ve středa jedu do Bouar, doprovázím sestru Annitu, která odjíždí do Konga, aby si odpočinula a znovu se na chvíli setkala se svou rodinu.

Ve čtvrtek ráno se koná první setkání diecézní mediální komise. Diskutujeme o diecézním rozhlase (jehož jméno je Siriri, což znamená v jazyce sangu "mír"). Rozhlasové vysílání je ve Středoafrické republice mimořádným informačním a vzdělávacím nástrojem. S pomocí švýcarské diecéze v Chiavari, zvláště jejich televizní a rozhlasové stanice Pace, chceme rozšířit oblast, do níž může naše vysílání vysílat, aby ho všech 12 farností diecéze Bouar mohlo využívat. Jednáme také o možnostech internetu. Už několik měsíců používáme, díky pomoci příteli Maurizio Urbani, diecézní web: http://www.diocesebouar.org/.

V odpoledních hodinách jdu v Bouar navštívit zdravotní centrum Sv. Michaela, zaměřené na pomoc pacientům s AIDS. S podporou Ministerstva zahraničních věcí České republiky a nevládní organizace SIRIRI chystáme vybudování oční kliniky, kde najdou pomoc ti, kteří mají problémy s očima, kde bude personál, léky a vybavení, potřebné k léčení.

Uzavřu povídání připomínkou ještě jedné maminky: ve všech našich karmelitánských komunitách se připravujeme 16. července na velkou slavnost Panny Marie, Matky a Královny Karmelu. Svěřujeme jí s důvěrou celý svět.

la partenza della mamma di Hyppolite (la prima, in piedi, a sinistra)
le départ de la maman de Hyppolite (en haut, la première à gauche)

Il centro di Oftalmologia in costruzione
le Centre Ophtalmologique en construction

Ritorno a Bozoum
en rentrant à Bozoum

Kana

Kana

V neděle 1. července máme za sebou slavení konce školního roku na všech našich misijních školách. Přichází čas, kdy zakončíme školní rok i ve vzdělávacím centru pro ženy, které jsme nazvali Kana. Tato škola - malá velikostí a kapacitou - byla slavnostně otevřena v roce 2004 a je určena pro dívky a ženy, které skládají závěrečné zkoušky po tříletém kurzu, kdy se učí o hygieně a péči o děti, o ekonomii rodinného podnikání, zásady zdravého vaření a další dovednosti, související se zabezpečením domácnosti. To vše podporuje ženy v jejich soběstačnost. Provoz této školy "Kana" je podporován přáteli z české organizace SIRIRI.ORG. Při volbě názvu tohoto centra jsme se inspirovali v evangeliu: na svatbě v Káně učinil Ježíš svůj první zázrak, když proměnil vodu ve víno, přemluven Marií, svou matkou. Je to událost, při které se (ne poprvé), projevují genialita a dary, které mají ženy. Na konci školního roku přinášejí při obětním průvodu během mše ženy a dívky z Kana to, co nejlepšího vytvořily, děkují Bohu a dělí se s chudými o to, co napekly. Prezentujte pak i ve farním sále ušité oblečení pro dospělé a děti, koláče, vyšívané ubrusy: vše vlastnoruční práce. V odpoledních hodinách proběhne předání osvědčení o absolvování kurzu těm, které tříleté školení úspěšně dokončily.

A máme pondělí ráno 4:30 hod., kdy odjíždím do Bangui, kam dorazím v 11 hodin. Cesty jsou stále horší a horší. Abychom překonali vzdálenost 400 kilometrů, potřebujeme na to šest a půl hodiny. Dokonce i ta část silnic, které jsou asfaltované, je ve velmi špatném stavu.

V úterý jsem na naši karmelitánské misii v Bangui, kde probíhá slavnostní položení základního kamene... slepičí farmy! Po návštěvě papeže v Středoafrické republice v roce 2015 se italská vláda zavázala pomoci téhle africké zemi v oblasti vzdělávání mladých lidí v oboru zemědělství. Carmel je velké zemědělské centrum o rozloze 130 hektarů, které asi před dvaceti lety založil P. Anastasio. Jeho cílem je pomáhat lidem v této zemi prostřednictvím podpory zemědělství. K dispozici je tu velká plantáž palem, které poskytují palmový olej, dál tu nedávno vznikla plantáž kávy a je tu i velká "školka" tropických stromů. Je tu také chov krav, který má asi osmdesát kusů. Projekt podporuje Itálie, FAO, nevládní organizace COOPI, jako laureát Nobelovy ceny (Yunus a další). Spolupráce zainteresovaných organizací konečně nabírá podobu konkrétní spolupráce. V úterý se uskutečnila skromná ceremonie, kde byl představený projekt a zahájilo se položením základního kamene. A doufáme, že už brzo přijdou první studenti, kteří se začnou učit rozumět zemědělství, hospodářským zvířatům, zpracování produktů, budou se učit efektivně v zemědělství pracovat a podnikat...

Ve středu ve 4:30 odjíždím z Bangui a večer jsem konečně v Bozoum, poté, co jsem stihl i návštěvu našich komunit v Baoro a Bouar.

A jdeme dál!

CANA