Po Bozoum nyní Bangassou v přímém přenosu: Postní doba, školy, silnice, zbraně a uprchlíci...

Postní doba, školy, silnice, zbraně a uprchlíci...

Postní doba vznikla především jako období intenzivní přípravy na křest. Katechumenům, kteří měli přijmout křest na Velikonoce, byl navržen určitý čas intenzivní katecheze, modlitby a pokání, před přijetím svátosti. V mnoha farnostech po celém světě (a zejména v misijních zemích) existuje mnoho lidí, kteří s radostí prožívají postní období jako přípravu na křest. V Bozoum se každý rok více než sto chlapců, dívek i dospělých po třech letech přípravy připravuje na to, aby se stali křesťany skrze křest. Každou neděli po slavení mše se setkáváme k intenzivní přípravě.

Situace v zemi je i nadále znepokojivá. V celé prefektuře Ouham Pende (velké jako Piemont a Lombardie dohromady), jejímž hlavním městem regionu je Bozoum, přetrvává nadále napětí kvůli přítomnosti ozbrojených rebelovů (RJ, 3R atd.). Jejich bandy jsou převážně muslimové, kteří se opakovaně střetávají s dalšími skupinami (Antibalaka), což jsou zoufalí lidé bez skrupulí, zaměřující se hlavně na krádeže dobytka a loupeže.

V sobotu dopoledne skupina těchto Antibalaka střílela na auto a kamion MINUSCA (modré přilby OSN) a sebrali jim několik zbraní a dokonce i telefony! V neděli, když jsem jel do města na mši na 6:30 ráno, zahlédl jsem dva ozbrojené Antibalaka v centru města. Zastavil jsem se a "pustil se do nich" (slovně!): "to se nestydíte chodit tu po městě vyzbrojení kalašnikovy? Používáte zbraně k okrádání, zabíjení a ničíte zemi." Trochu se dohadujeme a když startuji auto, jeden z nich mi pohrozil, že mi prostřelí pneumatiky. Zařadil jsem zpátečku a řekl mu, aby to zopakoval... Zas se hádáme, záměrně jsem to prodlužoval, protože jsem zahlédl, že šla kolem nás jedna muslimka. Aby jí nehrozilo nebezpečí, trochu jsem je tou hádkou zaměstnal. Ano, trochu to byla provokace a to na veřejnosti, ale proto, abych pomohl lidem chápat, že není možné kompromitovat se s těmi, kteří konají vše pro to, aby ničili tuto zemi...

V úterý vyrážíme s Fabricem a Ludmilou ze SIRIRI (nevládní organizace z Prahy) na sever. Účel naší cesty je návštěva škol, jejichž učitelé se v září zúčastnili v Bozoum školení. Zajímá nás úroveň jejich práce a výuky v duchu vzdělávacího programu "Škola hrou." V dopoledních hodinách přijíždíme do Bocaranga a v odpoledních hodinách pokračujeme přes Ndim až do Ngaundaye. Je to také čas návštěv, setkání a výměny informací s misionáři a misionářkami, kteří pracují v těchto misiích.

Ve středu pokračujeme po návštěvě školy v Ngaundaye do Ndim. Zde na misii otců kapucínů našlo úkryt a bezpečí skoro 100 příslušníků kočovného kmene MBororo, které ohrožuje Antibalaka. I přes tíživost této situaci je dojemné vidět děti, jak si hrají s mladými muži z misie, maminky starající se o své malé děti, staré lidi diskutující nebo píšící na dřevěném stole texty koránu... Na zpáteční cestě se ještě jednou zastavujeme v Bocaranga, kde se setkáváme s asi šedesáti učiteli z města: v této napjaté chvíli je prosíme, aby neopouštěli město a neodešli, chceme jim pomoct malým měsíčním příspěvkem, aby zůstali a dál učili. Odjíždíme kolem 16:00 hodiny a v 19:00 jsme v Bozoum. Silnice jsou velmi špatné, vidíme na cestách méně lidí než jindy a dost lidí je ozbrojených...

A máme také svátek - 8. března si připomínáme Mezinárodní den žen. V Bozoum se tento svátek dostává do popředí zájmu díky videu zveřejněnému Caritas Internationalis (Mezinárodní Charitou), ve kterém je rozhovor se Suzanne, maminkou Hyppolita, která zvítězila v Soutěži o nejlepší zahradu 2017: http://iwd2017.caritas.org/